Druhý dárek – 2.část

Druhý dárek aneb Jak to bylo dál

V první části jsme se dozvěděli, jaké nepředvídatelné následky může mít intimní lazebnický zákrok. Nejsem si ale jistý, zda byly zcela neočekávané, těžko říct. Ač tak či tak, Lucka s Dančou už nejsou jen kamarádky. Situace je tedy zamotaná. Co na to Pavel a Jirka? Podaří se manželkám vše utajit? A co to bude znamenat pro jejich oblíbené společné večery? Budou pokračovat nebo se vše rozpadne? Pochybuji, že v druhém dílu naleznete odpovědi na tyto zásadní otázky. Jsme totiž teprve uprostřed. Pravda, tam je to někdy nejlepší.

Danča o svůj nově upravený klín starostlivě pečovala, Lucka jí hned druhý den ve středu dodala onen slíbený šampón, a trochu se … hmmm … zdržela. Nesjpíš musela důkladně zkontrolovat, zda je Dančina broskvička po včerejším lazebnickém zákroku zcela v pořádku.
Nejdříve ve sprše otestovaly obě šampón, poté musely vyzkoušet i nový olejíček, který Lucce doporučili. Byl tak skvělý, že ho Danča musela pečlivě aplikovat i Lucce.
V každém případě, když se Pavel vrátil ve čtvrtek odpoledne domů, nalezl Danču až překvapivě usměvavou a dobře naladěnou. Sám byl ostatně také více než spokojený. Robotická zařízení v nové továrně se jim podařilo předat bez závad, dokonce měli malou oslavu, prémie byly přislíbené. Takže radostně hned v kuchyni Danču objímal a šeptal jí do ouška, že teď bude konečně doma trochu častěji.
Možná bylo lépe, že jí v tu chvíli neviděl do hezkých modrých očí, protože ty na okamžik zabloudily kamsi do dáli. Těžko říct, proč vlastně. Protože která mladá ženy by neměla radost, že je manžel doma a nebude celý týden pryč.

Nebylo to ale tak, že by se Danča na Pavla netěšila, jenom se její milostný svět opět o něco zkomplikoval.
S Luckou o tom mluvily, slibovaly si, že koneckonců budou spolu při „rodinných setkáních“. Pod dekou si vyprávěly, jaké by to asi bylo, kdyby k sobě začaly být před muži trochu důvěrnější. Koneckonců první krok už byl učiněn hned při prvním večeru, při dalších následovaly podobné, někdy ještě trochu odvážnější. Přemýšlely, jestli mají manželé nějaké, byť malé podezření, nebo si jen myslí, že to oddané ženušky dělají jen proto, aby je pobavily a vzrušily. Ale těžko říct. Na jejich nezájem doma v ložnici – a na jiných místech – si rozhodně nemohly stěžovat.

Stručně řečeno, Danča se na Pavla opravdu těšila o to více, že pro něj měla v předchozích odstavcích poměrně pregnantně popsané překvapení. Byla z toho trochu nervózní, přemýšlela, jak tuto novinku manželovi prozradit.
Napadl ji jednoduchý plán, doufala, že manželovi udělá radost. Po večeři poslala Pavla s významným úsměvem a polibkem do sprchy. Když uslyšela téct vodu, chvilku počkala, zatáhla v ložnici závěsy, svlékla se, vešla do koupelny, zhasla světlo a vklouzla do sprchy k Pavlovi.
Občas to dělala, tedy ta „nová“ Danča, Pavel to zbožňoval. Někdy se rychle pomilovali přímo ve sprše. Danča se většinou opřela o stěnu a vystrčila zadeček, Pavel jí to dělal zezadu, držel ji za boky nebo za ňadra.
Už ale také vyzkoušeli něco rajcovnějšího, byť náročnějšího. Dlouho se mazlili, Danča Pavla většinou pusou. Klečela před ním. Bylo to neuvěřitelně vzrušující. Danča se pak opřela zády o zeď, muž jí ještě chvilku hladil a dráždil. Když usoudila, že „už“, pověsila se na Pavla. Držel ji za stehna pod zadečkem. Žena si pak rukou nasměrovala kolík přímo do studánky. Muž ji opřel zády o stěnu a ošukal jí. Jinak se tomu nedalo říct. Bylo to hodně intenzivní a rychlé.
Později si v ložnici hráli pomaleji, vláčně, někdy rafinovaněji. Danča by nedokázala říct, co bylo lepší.

Tentokrát ale samozřejmě po žádné rychlovce netoužila. Přitiskla se k manželovi, nechali po sobě téct teplou vodu, objímali se líbali. Pavel jí hladil záda a zadeček, všude, kam dosáhl.
Cítila, jak mu tvrdne. To ji obvykle vždycky vzrušilo, začala mu ho hladit nebo kouřit. Teď se ale jen těsněji přitiskla, aby Pavel cítil na hrudi její vzrušené bradavky. Vzal ji kolem pasu nad boky. Trochu se prohnula, aby jí mohl laskat a líbat prsa. Klekl si, aby jí mohl políbit klín. Opřela se o zeď a roztáhla nohy, zvala ho dál. Pokud byl Pavel překvapený, nedal to najevo.
Danča čekala, že se zarazí, bude se ptát nebo se mu dokonce nebude líbit. On jí ale líbal přímo na mušličku, jako by jí chtěl jazykem prozkoumat. Znovu vstal, pohladil ji po tváři a políbil.
Zastavili vodu, rychle se usušili.

Pavel ji vzal do náruče a odnesl do ložnice. Vlezli si pod deku, byli sice rozehřátí ze sprchy, bylo to tak nějak lepší.
„Nechceš se na ní podívat?“ zašeptala Danča.
Muž ji objal.
„Nemůžu se dočkat…“
Znovu jí líbal prsa, pomalu a pečlivě, bral si hroty ňader do úst a jazykem dráždil bradavky, druhé ňadro v dlani. Prsty sjel přes bříško do klína, lehounce ji hladil. Dana byla už velmi vzrušená, jen rozevřela kolena a přitáhla si je k tělu. Pavel jí líbal bříško a sjížděl do klína. Jazykem a prsty zkoumal všechny faldíčky, prohlížel si ji, znovu líbal.
Roztáhl jí studánku a pomalu do ní vstoupil, kousek po kousíčku pronikal hlouběji. Žena si opřela nohy o muže, mohl se tak dostat hluboko.
Pomalu ji projížděl tvrdým údem, prsty dráždil ženě ňadra. Vysunul kolík ven a namočil si v lasturce dva prsty. Pak klacek vrátil, kam patřil, ale stále ženu šukal je pomalu. Začal jí dráždit poštěváček, spíš jenom opatrně kolem, věděl, že by jinak bylo laskání příliš intenzivní. Překvapilo ho, jak moc byla Danča vzrušená, přitiskla si jeho dlaň do klína a sama se ji třela. Chtěla, aby jí to už dělal rychle a tvrdě, ale Pavel jen kroužil rychleji kolem knoflíčku. Danča zavzdychala, zvedla boky, chvíli sama přirážela, pak se pomalu zklidňovala.

Pavel by jindy na ženu počkal, až se uklidní překrvená kundička a bude ji moci opět projíždět. Napadlo ho něco jiného.
Sáhl na noční stolek, nahmátl gel a kápl si ho na žalud. Začal Danču opět šukat, gel zjemňoval tření, ale i tak Danča nespokojeně zakňučela. Pavel ale stále přtvrzoval.
Obrátil Danču na všechny čtyři, roztáhl jí prsty kundičku, přelízl ji a zasunul klacek zezadu do štěrbinky.
Ženě ještě úplně neskončil první orgasmus a její vzrušení opět rostlo. Pavlův pytlík jí při přírazech dráždil poštěváček. Nepříjemný pocit předrážděné sliznice se nečekaně měnil ve vzrůstající slast. Oba pocity by podivně smíchané dohromady.
Pavel znovu použil raději gel, vzal si trochu i na prsty. Hladil Danče zadní dírku, odvážněji než obvykle. Pak se sehnul, chytil ženu za ňadra, pomalu vytáhl kolík a prudce ho do ní zarazil až po koule. Zrychloval pohyb. Danča už vzlykala a sama si dráždila prsty knoflíček. Pavel by ji jindy dodělal sám, ale tato situace byla delikátní. Bál se, aby se její vzrušení nezlomilo a neochablo. Mrdal ji už tak tvrdě, jak mohl, znovu jí vzal prsy do dlaní, teď jí navíc ale prsty držel přímo bradavky.
Ženě přicházel druhý vrchol, vzlykala: „Dělej, dělej mi to, jen nepřestaň, už… úž…“
Napjala se a prohnula v zádech, prsty stále kmitaly na hrášku. Neuvěřitelně dlouho tako zůstala, pak klesla.
Pavel už měl na krajíčku, potočil Danču na bok, kolena k sobě. Znovu použil gel a rozjel zběsilou jízdu. Tohle byla těsná pozice. Danča sténala, ale Pavle už cítil, že bude končit. Musela to ještě chvilku vydržet.
Ještě několikrát přirazil a stříkal do ženy v nepopsatelné rozkoši dávky spermatu.
Položil se na bok za Danču, objal ji, ještě pomalinku šukal.

Danča byla úplně hotová. Takhle ji snad ještě neviděl. Oba leželi vedle sebe, zpocení a zadýchaní. Ženě se jen pomalu se uklidňoval dech.
„Ty prevíte,“ zašeptala potichu, „tohle bylo neuvěřitelné, ale už mi to nikdy nedělej.“
„Promiň, ale musel jsem, nebolelo tě nic?“ políbil ji Pavel na krk.
Danča zavrtěla hlavou: „Ne, bylo to hrozně intenzivní, i ten konec, bez toho by to nebylo ono. Ale už bych to nemusela příště přežít.“ Otočila hlavu a dlouho se líbali.
„Máš ji moc krásnou, díky,“ zašeptal Pavel.
Danča se začervenala.
„Jo, a ani jsem ti nestačila říct, abys na ní byl opatrný. A teď musíme znovu do sprchy.“
Pavel ji plesknul přes zadeček: „Hmm, a právě jsem to chtěl zkusit potřetí…“

Příště jí to stejně udělal v sobotu u Lucky a Jirky. Nebyl si ještě úplně jistý, ale Danča už věděla, co má čekat, dokázala si znovu vyvolat druhou vlnu vzrušení a zvýšit jí daleko nad první, rychlou a mělkou. Pavel ji jen provázel, snažil se jí vyhovět, pochopit, co potřebuje.
Sám se tentokrát neudělal, spíš náhodou, nejspíš by mu to trvalo déle a nechtěl Danču už trápit. Navíc věděl, že není nač spěchat, i když to bylo minule dokonalé. Když skončili, viděli jen zářící oči přátel.

„Tohle chci taky,“ vzdechla Lucka.
Byl to ale špatný nápad. Nedokázala se uvolnit, i když se snažila, jak mohla. Skončila prvním špatným nedotaženým uspěchaným orgasmem, předrážděná, nevrlá a Jirka s tvrdým.
V nouzi poznáš přítele, praví otřepané rčení, naštěstí to platilo i tady. Zalezli si pod deky, Pavel Lucku objal, pomalu ji uklidňoval, něžně mazlil. Trvalo dlouho, než tmavovláska zvláčněla, položila si hlavu Pavlovi na prsa, nechala se zvolna hladit a laskat.
Danča se podobně něžně věnovala Jirkovi, šeptala mu do ucha, co mu přichystají, hladila ho, on jí objímal a cítil její vlídnost.
Nikam nespěchali. Povídali si, Jirka nadhodil, že by mohli jet v září spolu na dovolenou, někam do Chorvatska nebo klidně do Řecka. Do jejich auta by se všichni pohodlně vešli, mohli by se střídat v řízení.
Ženám se rozzářily oči, začaly uvažovat, kam by to bylo nejlepší, jestli Hvar nebo třebas Lefkada. Jirka vyprávěl, že tam byl jeho kolega a pláže na západním pobřeží jsou prý vůbec nejhezčí. Navíc prý ještě našli nějaké menší, kde byli jen sami. To znělo úžasně. Lucka začala potichu vyprávět, co by se na takové pláži dalo všechno dělat, Danča ji doplňovala. Pavel pragmaticky dodal, že by stejně obě skončily rychle se spálenými zadečky a prsíčky. Lucka se pozvedla na loktech, podívala se na něj a poznamenala, že by jim samozřejmě museli všechny citlivé partie důkladně mazat. Pavel dodal, že s Jirkou taky mají různé partie nepřivyklé jižnímu slunci. Začal vyprávět, jak a kde všude by dámy museli mazat, aby jejich jemná pleť nedošla úhony.
Nechal se asi unést, protože přitom Lucku hladil přesně po těchto místech. Lucka se jemně vrtěla, pak se na Pavla usmála přes vodopád rozcuchaných tmavých vlasů.
„Ale máme ještě jiné kousíčky kůže, ty jsou úplně nejcitlivější.“
Pavel souhlasil.
„Jo jo, na ouška si člověk musí dávat pozor, na to se zapomíná.“ Lucka ho kousla do inkriminovaného citlivého orgánu.

Zamyslela se, odběhla do koupelny a přinesla masážní gel.
„Hmm, určitě byste to mazání odflákli a skončily bychom špatně. Budeme si muset otestovat, jestli umíte dámu pečlivě namazat.“ Podala Pavlovi lahvičku, lehla si na bříško a shrnula si vlasy.
Pavel si nabral trochu gelu na prsty a ukápl Lucce přímo na zadeček.
Zasykla: „Potvoro, studí. Počkej, až ti to kápnu na… No, prostě to bude studit. Hu, teče to mezi půlky.“
„Hmmm, kde všude se ten gel dál použít?“ otázal se Pavel prakticky.
„Všude, úplně všude a při všem.“
To byla dobrá zpráva, dlaněmi jí tedy začal lehce roztírat gel po zadečku, spíše masírovat.
Pokaždé, když trošku zatlačil, uviděl na chviličku Lucčin klín. Namasíroval jí rovnou i záda, důkladně rozetřel, aby se gel vstřebal. Pak se vrátil ke stehnům. Na ty ještě zapomněl. Pečlivě je namasíroval, pokračoval vnitřní stranou, zvolna pokračoval nahoru. Prsty občas přejel přes štěrbinku, projel mezi půlkami. Pleskl ji přes zadeček.
„Otočit!“
„Hmmmmm…“ zamručela Lucka, ale poslušně obrátila na záda, poddajná a vláčná, položila si ruce podél těla a zavřela oči.
Pavel mrknul na Danču.
Seděla pohodlně opřená o Jirku, ten jí objímal, dlaně pod ňadry. Občas zabloudil prsty trochu výš. Danča mu občas lehce dráždila pohlaví.
Pavel si rozetřel gel na dlaních, ňadra masíroval kamarádce lehounce, nezapomněl na žádný kousek jemné kůže. Opatrně si hrál s bradavkami. Lucka tiše vrněla. Lehounce namasíroval bříško, sjížděl níž. Lucka pomalu zvedla kolena. Pavel jí pohladil ňadro, nabral si trošku gelu na prsty a jemně projížděl mezi jemnými záhyby a lupínky. Lucka ještě víc roztáhla kolena. Pečlivě promazal všechny kousky mušličky, okolí štěrbinky. Dvěma prsty masíroval poštěváček. Pak jí opět pleskl.
„Hotovo!“
Lucka zavlnila zadečkem a zamumlala: „Prosím, ještě…“

Pavel jí tedy přejel štěrbinku, nepotřeboval gel, nabral si štávičku na špičku prstů. Znovu jí objel zadní dírku, pak opět studánku. Začal ji lehounce lízat, prsty jí rozevíral. Zakroužil kolem poštěváčku. Vsunul do štěrbinky dva prsty, Lucka trochu vzdychla. Překvapilo ho, jak je těsná. Sám byl vzrušený, penis mu trčel mezi nohama,
Danča se k němu sehnula a začala ho kouřit. Jirka líbal Lucce ňadra. Pavel ještě políbil Lucku na klín a posunul se. Lucka zklamaně zakňučela, ale Jirka si jí klekl mezi kolena. Párkrát jí přejel žaludem přes roztouženou štěrbinku, a začal svůj dlouhý žilnatý kolík pomalu zasouvat do Lucky. Žena kroutila zadečkem a vlnila se.
Jirka jí začal zvolna projíždět, čím dál hlouběji. Za chvíli v ní hladce mizel celý klacek. Lucka si zajela rukou do klína a dvěma prsty dráždila poštěváček. Danča neodolala, lehla si na bok k Lucce, ta si o ní opřela nohu, ruku jí položila na záda. Danča se usmála na přítelkyni, nahmátla gel a namazala si prsty. Trošku ještě ukápla Lucce do klína. Položila jí ruku na bříško, cítila, jak se pohybuje, když do ženy zajížděl Jirkův ocas. Konečně jí položila prsty do klína a začali jí mazlit knoflíček.

Pavel nechtěl zůstat na ocet, namazal si gelem tvrdý ocas a lehl si za Danču. Žena ucítila mezi nohama nadržený ohon, trochu vyjekla a vystrčila zadeček. Manžel jí roztáhl půlky, párkrát přejel prsty štěrbinku a použil raději gel. Pomalu do ní vnikal, ale žena byla sama vzrušená, pohnula zadkem a pyj do zajel až po varlata. Pavel jí objal pravou rukou, dlaň na pohupujícím se ňadru. Projížděl jí zatím zvolna, tak, jak to začátku měli rádi.

Danča dvěma prsty dráždila Lucce poštěváček, občas sjela níž, Jirka jí udělal místo, aby mohla Lucku dráždit. Pak opět zajel do mušličky. Danču nesmírně vzrušovalo, když viděla, jak ten tvrdý dlouhý klacek s naběhlými žílami šuká kamarádku, jak vyjíždí pomalu ven, celý lesklý ženinými šťávami. Jemná kůžička Lucčiny kundičky se přitom vždycky trochu povytáhla, jako by ho nechtěla pustit ven. Jirka přidával na rychlosti, Danča se přizpůsobovala, už uměla trochu odhadnout, co Lucka potřebuje. Ještě si nabrala se studánky trochu šťáviček na prsty a kroužila jimi kolem naběhlého střapečku. Lucka vzdychala, levou rukou si dráždila bradavku, pravou hladila Danče záda. Jirkovy koule jí pleskaly o zadeček.
Těsně před vrcholem jí Danča začala přímo dráždit poštěváček, prsty hladila i Jirkův klacek. Lucka byla hotová první, zaklonila hlavu, přejela křečovitě prsty kamarádce po zádech. Danča cítila chvění v jejím bříšku, dráždila ji, dokud se neuklidnila. Jirka jí ale stále mrdal, ještě tvrději. Danča sjela prsty opět kamarádce do klína a stiskla naběhlý úd mezi dva prsty.
Ještě několik přírazů a Jirka už stříkal napěněné sperma do manželčiny jeskyňky.
Lucka pohladila Dančinu dlaň.

Pavel mezitím stále zvolna Danču šukal, sledoval přitom přátele. Pak se už chtěl věnovat jen manželce. Pohodlněji se opřel, trochu se odtáhl a prsty jí přejel po zádech. Přitom uviděl čerstvé jemné škrábanečky, vedle byly druhé, stejné, jen skoro zahojené, asi den dva staré. V tu chvíli mu všechno došlo, jenže krev potřebná k přemýšlení se mu najednou přelila někam níž.
Pyj se mu nalil a ztvrdl, musela to ucítit i Lucka, které začal nebývale pevný a velký žalud neuvěřitelně rajcovat. Klekla si na roztažená kolena a vystrčila zadeček. V tu chvíli pro Pavla existoval jen jeho ocas a ženina krásná vyholená vzrušená kundička. Rozjel neuvěřitelnou a prudkou jízdu.
Když se do Danči v orgasmu vystříkal, pomalu oba klesli na bok, Pavlův pyj byl stále zavrtaný v přeplněné štěrbince, dlaní držel ženino ňadro, teď trochu červené, stejně jako zadeček. Danča prudce oddychovala, ale oči jí zářily.
Lucka s Jirkou měli vytřeštěné oči. Byli zvyklí na jemného citlivého Pavla a teď zde viděli místo něj jakéhosi hřebce v říji, který s prominutím orajtoval Danču jako klisnu v ohradě.
Pavel se pomalu rozhlédl: „Jo, není nad poklidný manželský sex.“
Políbil Danču za ouško.
„Promiň, nechal jsem nějak unést.“
Danča otočila hlavu, políbila ho. Měla ještě zamžené oči.
„To bylo neuvěřitelný, jenom mě asi chvíli budou bolet prsa.“
„Copak, mačkal jsem ti je moc?“
„No, občas, ale mám je upleskané.“
„No, na začátku jsi je měla zabořená v polštáři a pak už jsem je nějak přestal sledovat. Což nechápu.“
„Hmm, no, taky jsem se chvílemi nechala unést,“ protáhla se Danča.

Lucka pohladila kamarádce ruku.
„To byla taková nádhera, víš, jak se ti krásně vlnily a vůbec. Nečervenej se.“
„Tobě se to říká,“ poznamenala přírodou více obdařená kamarádka a pohladila Lucce menší, ale krásné ňadro.
„Budu si muset asi koupit sportovní podprsenku nebo je budu mít za chvíli vytahaná. A ještě něco, nechci vám nic vyčítat, ale zapomněli jste mě namazat. Teď už bych byla celá červená.“
Jirka se omluvně zašklebil: „Taky jsme se nechali nějak unést.“
Danča ho pohladila.
„No, a teď musíme hlavně do sprchy. Holky dneska první.“
„A proč?“ usmál se Jirka.
„To byste měli vědět nejlíp.“
Muži ještě se zalíbením sledovali dva krásné dámské zadečky, jak mizí ve dveřích.

Pavel se slastně natáhl: „Uff, mám dost, to bylo něco.“
Jirka musel souhlasit: „Holky jsou nějak pořád odvážnější, když si vzpomenu na první večer.“
„No právě, budeme to muset probrat, co děláš večer v úterý, nezajdeme na pivo?“
Jirka se trochu překvapeně ohlédl: „Něco důležitého?“
„Vlastně ani nevím, tak pokecat. Holky budou taky rády samy.“
„Dobrá tedy,“ přikývl Jirka, „a co tam dělají takovou dobu ve sprše?“
„Nech jim chvilku,“ poznamenal klidně Pavel, „po dnešku si to zaslouží.“

Jak si nejdůvtipnější čtenáři – a možná dokonce i sám pisatel – pamatují, na začátku příběhu sedí naše dvě hrdinky ve vinárně, protože Pavel je někde s kamarády a Jirka má tradiční fotbálek a po něm neméně tradiční pivo.
Potíž je v tom, že tato informace je pravdivá přibližně ze dvou třetin. Pavel je opravdu s kamarádem a Jirka je na pivu. Jenže realita je taková, že Pavel a Jirka sedí proti sobě u dubového stolu v hospodě U tří bernardýnů a jejich lístek není právě prostý čárek.
Hned tři fakta jsou tedy zajímavá.
Jednak, že Pavel své milované ženušce nikdy nelže, druhak, že Jirka používá metody selektivního sdělování pravdy, no, a za třetí, že se Pavel rozhodl se svým zjištěním svěřit Jirkovi. Musel tedy sebrat veškerou odvahu a značně se posilnit, aby byl toho schopen.

Nicméně po třech místních za studena chmelených ležácích vyklopil, co věděl.
„Takže podle tebe Lucka s Dančou spolu něco mají?“ opakoval poměrně nechápavě Jirka. Pavel jen přikývl, nebylo třeba znovu vysvětlovat nesporná fakta.
Jirka vypadal zaraženě, takže si slovo vzal opět Pavel.
„Hele, když jsme s tím naším ‚sdílením‘ začali, uvažoval jsem, co se může stát. Napadlo mě samozřejmě, že se můžu zamilovat do Lucky nebo ty do Danči. To by byl průšvih.“
Jirka přikývl: „Tak, a kdo by se nám mohl divit.“
Pavel musel souhlasit: „Přesně, nebudu chodit kolem horké kaše, Lucka se mi vždycky líbila, no, a teď, když si můžu trochu víc užít, je to skvělé. Ale pořád mi někde v hlavě zvoní nějaký alarm, ‚bacha, je to manželka tvého kamaráda‘. Takže, když jsme spolu, mám pořád takový divný pocit.“
Jirka opět přikývl: „Přesně, hele, je to úžasné, když držím Danču v náručí, ale zase víme, kde jsou hranice.“
Pavel souhlasně pokynul půllitrem a pokračoval.
„No, takže jsem uvažoval s tím, že můžu zaláskovat do Lucky nebo ty do Danči. Jenže mě vůbec nenapadlo, že se to může stát holkám, víš. Že by se zamilovaly do jednoho z nás, natož do sebe.“
Jirka přemýšlel: „Hmm, a co když si jen něco chtějí vyzkoušet, víš, jen se pomazlit, třebas jako ty z Luckou nebo já s Dančou.“
To byla dobrá odpověď.
Jirka zvedl oči, doposud upřené do dubového stolu.
„Nikdy o holkách nemluvíme, jak je to v posteli a tak vůbec, ale musím se zeptat, změnilo se něco?“
Pavel se přiznal: „Stručně řečeno, nikdy to nebylo lepší. Víš, s Dančou to bylo vždycky skvělé, ale teď má lepší náladu, není taková stydlivá, má výborné nápady, stará se o mě, já o ní… Kdyby to takhle chtělo zůstat. Jinak vidíš sám, maluje se, pěkně se obléká, vždycky se styděla nosit brýle, teď už ne. Taky v nich vypadá bezvadně…“ zasnil se.
Jirka se zasmušil: „No, vlastně s Luckou je to podobné, ale občas mám dojem, že je nějak duchem nepřítomná, zamyšlená, i v posteli je to takové zvláštní, no, je to vlastně super, to bylo s Luckou vždycky, chce teď taky zkoušet různé nové věci a tak. Hmmm… Ale jako by občas myslela na něco jiného.“
Na někoho jiného, slušelo by se dodat, ale jak Pavel tak Jirka jsou dost chytří, aby to nemuseli vyslovovat. Zamyšleně hleděli na vývěsní štít, na kterém byly tři hlavy jakýchsi pitvorných psisek. Na stole jim přistál další ležák.

Další otázka byla tak jasná, že se jí oba zdráhali vyslovit, ale nakonec Pavel neodolal.
„Co s tím sakra můžeme dělat? Zakázat jim to nemůžeme, reálně jim tedy můžeme říct, že to víme, nebo se tvářit jakoby nic a nechat jim volnost.“
Jirka přikývl: „Tak to je, ale těžko říct, jaká možnost je lepší.“
Pavel upil z půllitru: „To je přesně to, oč tu běží. Hele, co když jsou teď takové přítulné jen proto, abychom nepátrali? Jinak řečeno, co bude pro nás lepší?“
To byl poněkud cynický názor a Jirka ho samozřejmě musel odmítnout.
„Moje slova. Co tedy můžeme získat nebo ztratit jednou nebo druhou možností?“

Jirka pojal v tu chvíli z neznámých příčin důvěru v jakéhosi chlapíka s mohutným knírem, který ob židli vedle osamoceně a flegmaticky srkal několikáté pivo.
„Nechci rušit, ale řešíme s kamarádem důležitou etickou otázku. Co byste dělal, kdybyste, samozřejmě jen naprosto teoreticky, zjistil, že vaše žena chrápe se svou kamarádkou?“
Knírač se dlouho zamyslel, upil půlku piva. Pavel s Jirkou úplně slyšeli, jak mu v hlavě šrotují neurony. Pak si utřel knír od bílé pěny a podíval se na ně.
„Přidal bych se.“ Dopil pivo. „Ale je ještě jedna možnost,“ pokračoval kupodivu knírač. „Ale na tu přijdete sami.“

Jirka s Pavlem se na sebe podívali.
„Hele, měl bys něco proti tomu, kdyby si holky spolu trochu víc hrály, když jsme spolu? No, vlastně ještě víc, ony si spolu už docela hrají, když si tak vzpomínám. Ale fakt mi to nevadí.“
Jirka přikývl a uvážil varianty.
„No, pokud by to doma zůstalo jako teď, rozhodně nemám nic proti. A krom toho víme stejně houby, jak si hrají samy. A raději bych po tom nepátral. Akorát jim to budeme muset nějak říct, že o nich víme.“
To byla slova muže. Půllitry zazvonily o sebe, udeřily o stůl a hladina moku se znatelně snížila.
„Ale jak to teď bude fungovat?“ pronesl praktickou otázku Pavel.
Jirka pozvedl obočí.
„Nemám nejmenší ponětí. Budeme to muset nechat na holkách. Stejně si myslím, že ty společné večery vymyslely jen proto, aby mohly být spolu.“
„Hmm, je to možné, pravdu se ale nejspíš nedozvíme. Máme holt chytrý ženušky,“ pokrčil Pavel rameny, „i ta pravidla vymyslely výborně, to s tou cizí klíckou.“
Jirka přitakal.
„Chytrý a hezký. Je to tak, to jejich pravidlo je skvělý. Hele, popravdě nevím, co bych dělal, kdybych viděl, jak šukáš mou Lucku. Úplně stačí, že jí lížeš nebo že ti ho kouří.“
V tu chvíli nepochopitelně zaskočilo knírači vedle pivo, začal se dusit a chroptět.

Jirka s Pavlem odcházeli z hospůdky, v dálce slábl zvuk sirény sanitky. Přemýšleli, jakou druhou možnost měl nebohý kníratý štamgast na mysli.