Kateřina 06 – Báječná Jana

Neváhal ani okamžik. Vyskočil, pevně ji objal a políbil. Jeho kolík narazil do upravené houštiny jejího ochlupení. Zvedla se na špičky a okamžitě jej zatlačila ručkou níž. Přitiskl si ji k sobě za oblé půlky a podíval se jí do očí: „Jdeme dovnitř?“

„Jo, radši jo, sice sem není skoro vůbec vidět, ale radši jo,“ tiše zašeptala. Z očí jí sálalo divoké vzrušení. Břéťův kůl ji příjemně překvapil a bylo nadmíru příjemné nechat ho prokluzovat mezi pootevřenými závojíčky její studánky. To milovala. Začátek ve stoje byl vždycky to nejlepší. Dobře jí dělaly něčí ruce pevně svírající její zadek a přirážející si její kundu na své péro a prsty šmátrající kolem studánky. Ta obvykle při takové aktivitě začala rychle téct. To vše umocnilo vědomí, že se prostě nechá ošukat Patrikovým kamarádem o dobrých dvacet let mladším.
Ta lehká perverzita toho okamžiku jí báječně zvedla adrenalin. Nakonec i to, jak po ní ten šikula vyjel. „Zkrátka mladinký ocas, holka, a Páťa ať si říká, co chce. Přeci musí vědět, že se tady Břéťa se svojí sestřičkou pěkně spustili a nejspíš v tom jedou dál a v pátek v tom jel nejspíš s nimi, proto neváhal přijet za dva dny z té dálky zase,“ pomyslela si s uspokojením.

Pustil ji a spolu vešli dovnitř.
„Pojď nahoru, je to tam lepší, tady je jen roztahovací gauč.“
Cupitala po schodech před ním. Prdelka se jí malinko třásla a pěkné kozičky poletovaly do stran. Věděla, že si ji mlsně prohlíží, a proto zadkem kroutila o malinko víc než normálně. Otevřela dveře do ložnice, odhodila deky, přejela rukou prostěradlo a otočila se k Břéťovi. „Počkej, brnknu Páťovi, řeknu mu, že jsi právě dorazil a kdy je tedy máme čekat?“ v ruce držela mobil, který sebrala dole na stole. Zatímco vyčkávala u vyzvánění, Břéťa si ji přitáhl k sobě, svůj kolík nechal vklouznout mezi nožky a sklonil se k její pěkně zvětšené bradavce, kterou vzal do úst.
Odměnou mu bylo jemné pohlazení a pomalé, měkké, klouzavé pohyby Janiny pánve. Cítila, že už je dost hladká na to, aby jeho kůl klouzal nejen mezi závojíčky, ale i dost hluboko do ní. Musela jen pomalu, aby si Patrik nevšimnul, že se něco děje.

„Ahoj, Patty! Konečně jsi to zvednul. Jo, říkala jsem si, že asi jedete. Hele, volám, protože Břéťa dorazil a ptá se, kdy budete nebo jestli si má skočit třeba na pivko. Aha, Karlštejn. Za hodinku? Tak my si otevřeme lahvinku vína. Přivezla jsem nějaké klobásky, hamburgery a kuřecí řízky na grilování a nějaká rajčata, papriky, ředkvičky, salát a tak dále. Prostě masové hody. Byla jsem jak soumar. Jo, to víš, že dost pro všechny. To neřeš, pak se domluvíme. Tak pa, a opatrně!“

Břéťa mezi tím pomalu rytmicky klouzal do její studánky a když dokončovala hovor, v rytmu jejích pomalých pohybů zkusil pokračovat hlouběji. Obě ruce spustil až ke jejímu věnečku a jeho prsty se snažily vnikat kolem klouzajícího pyje alespoň na okraj studánky a ukazováčkem pravé ruky dráždil konečník. Pochopil, že na stojáka to má Jana zřejmě velice ráda. Cítil její šťávičky na prstech.
„Jo, takhle ve stoje je to šílený, ale jestli zrychlíš, budu hned hotovej. Nevadí ti ty moje prsty?“

Jen zakroutila hlavou na znamení, že ne. V jejích očích četl naprosté soustředění na to, co spolu právě dělali. Uchopila jeho klacek do ruky a sama se jím dráždila tam, kde to bylo nejlepší.
„Počkej, Jani, když ti takhle kloužu mezi prsty, tak ti ji vystříkám dřív, než řekneš švec. Je to nádhera, ale chceš hned skončit?“
„Ne, to, ne, pojď tedy sem,“ skulila se na postel, rozložila kolena daleko od sebe a vyzvala ho: „Chceš napřed klasiku nebo jazýček?“
„Co máš radši ty?“
„Obojí, tak pojď napřed jazykem a pak normálně a pak třeba ještě jednou dokola. Nebo jinak, když to dáš. Uvidíme. Pojď už!“ vztáhla k němu ruce.
Líbilo se jí, jak si ji chvilku celou prohlížel, protože věděla, že na své roky vypadá mnohem lépe než naprostá většina jejích vrstevnic. Vděčila za to své matce, která i pětašedesáti jezdila na lyžích jako mladice a nevypadala snad ani na padesát. Prostě genetika. Táta jakbysmet.

„Jo ale nesmíme zapomenout na ty tvý nádherný kozičky,“ usmál se na ni.
„Jo, to nesmíme, ale pojď už.“
Rozehrál svou hru polibků, prstů a jazyka, lehké kousání i vysávání, tak jak ho to v zimě naučila ta nezbedná tetička jeho kamarádky. Tohle měla nejradši a byla vždycky rychle hotová a třeba i třikrát za sebou. Dokonce po něm chtěla vylízat i když se do ní vystříkal. Byla to neskutečná nymfomanka.

Cítil, že prsty má úplně mokré. Kolem vchodu do svatyně bylo nádherně vlhko a lesklo. „Dobré znamení,“ pomyslel si, protože Jana navíc začala vzdychat stále hlasitěji.
„Bože to je šílený, chci tam tři ty tvý prsty!“ Vzápětí poté, co jí vyhověl, se vzepjala do veliké křeče. Nechal ji vydechnout a po několika vteřinách bez varování vzal do rtů její poštěvák a začal jej vysávat. Přidal prsty zatlačil i na zadní věneček.
Druhý poměrně hlasitý orgasmu se dostavil nad očekávání rychle. Jana si musela přiznat, že ji jednak vzrušuje jeho mládí a pocit, že je žádoucí i pro takového kolouška a že druhým faktorem je to, že je to přítel jejího syna, kterého zná celý jeho život.
„Pěkná perverzita, nechat se opíchat od kluka, ke kterému ses vlastně celý život chovala jako jeho druhá máma. Vzrůšo, ne?“ blesklo jí hlavou těsně před tím, něž se dostavil druhý orgasmus. „Ty bláho, podruhý a takhle rychle, jindy ti to trvá a anebo se ani neuděláš. Co se to děje? Vínem to rozhodně není,“ honilo se jí hlavou těsně před tím, než nad sebou na chvilku ztratila kontrolu.

Břéťa neváhal a okamžitě nechal svého chlapáka vklouznout do hlubiny nejhlubší. Zůstal hluboko jen s malými pohyby a střídavě vysával nejdříve jednu třešinku jejího ňadra a pak druhou. Volná ruka vždy ňadro lehce stiskla a zvedla proti ústům. Měla je pěkně veliká a nádherně sametově hebká a poddajná. Lehké vysávání vyvolávalo v Janě slabé výkřiky: „Počkej, jsou teď moc citlivý! Stačí!“ ještě párkrát si s jejími ňadry pohrál.
„Jsou nádherný a hezky pevný,“ pochválil ji, ale když už definitivně zavelela: „Dost, už nechci!“, rozhodl se, že udělá pauzu. Bylo to něco úžasného a věděl, že když by do toho šel teď natvrdo, bude to otázka vteřin, než se vystříká. „Počkej, ty jsou tak nádherný, ty tvý prsíčka! Ještě malinko takhle, smím?“ díval se jí do očí a jazykem velmi pomalu objížděl jednu bradavku.

Uklidnila se, projela mu rukou vlasy a nechala se ještě jednou ujistit: „Doopravdy se ti líbí? Vždyť už jsou ochablý a bez podprsenky nikam nemůžu.“
„Jani, říkáš nesmysly, sama víš, že jsou přesně takový, jaký ti každá ženská závidí. Jsou nádherně hebký,“ něžně jí jedno ňadro tisknul a v prstech jemně mnul bradavku. „Ještě to bolí?“ usmál se na ni.
„Už je to dobrý, ale byl jsi úžasnej,“ zalichotila jeho egu.

Zkusil zvednout druhé ňadro co nejvýše, opatrně vysál bradavku a vzápětí Janu políbil na rty. Překvapilo ho, že se k němu přisála a ucítil její jazyk v ústech. Líbala božsky. Po chvilce se vrátil k její zvětšené bradavce a špičkou jazyka si s ní hrál.
„Dosáhneme na ni spolu?“ zkusil jí dát šanci, aby na bradavku dosáhli jazykem oba současně.
„Nejsi první, kdo se to snažil zkusit, ale kousek mi chybí. Tak veliký je nemám a jazyk jako žirafa taky ne,“ zasmála se.

Začal přesouvat své polibky přes ňadra po bříšku níž a níž, až je zabořil do bohatého tmavého trojúhelníku jejího ochlupení. Pootočil se tak, aby jí dal příležitost dosáhnout na jeho trčivce. Pochopila to a začala si s ním a s jeho varlaty hrát. Zkusil shora dosáhnout aspoň na poštěváček a přidal prst. Fascinovalo ho, jak je nádherně mokrý a lesklý. Jemně jí prstem projížděl a jazyk nechal kroužit kolem poštěváčku. Její ruka s ním dělala taková kouzla, že musel svého počínání nechat: „Počkej Jani, takhle mi ho za chvilinku vyhoníš až do výstřiku!“
„To by byla škoda, pojď sem ke mně,“ natáhla k němu ruce.

Otočil se k ní, překulil se mezi její roztažené nohy. Pomohla mu. Oběma rukama si nasadila jeho tvrdý kolík tam, kde ho chtěla cítit nejvíc a pomalu proti němu vysunula pánev. Soustředěně sledovala jeho tvář. Bavilo ji sledovat, jak se mění výraz tváře jejího partnera. Viděla, že výstřik ještě nehrozí. Překvapilo ji, že kdyby se teď uvolnila a soustředila jen na toho jeho tvrdého ptáka, asi by se udělala ještě jednou.
Břéťa začal tvrdě přirážet hodně shora, takže poštěvák dostával pořádný díl té radosti. Jana mu pomáhala. Uchopila jeho pevný zadek a prudce si ho do sebe vrážela. Celá se zmítala v divoké vášni.
„Dělej, tohle chci ještě! Pořádně!“
Vyhověl jí snadno. Byl překvapený, že to dokázal vydržet tak dlouho. Nejspíš to bylo tou polohou shora, kam si ho před tím navedla. Jejich úsilí doprovázely jen jejich vzdechy, hekání, mlaskání a čvachtání jeho nečekaně odolného pyje v Janině šťavnaté růžové jeskyňce. Byl úplně v šoku z toho, že vydržel takovou dobu, ale nakonec tady byl její třetí orgasmus.
Bleskově se přemístil a opět se ústy přisál k její doširoka rozšklebené tekoucí studnici rozkoše. Jazykem kroužil kolem a pomalu dlouhými tahy zachycoval kapičky jejích lesklých šťáv. Nakonec rozkmital svůj jazyk kolem klitorisu.
Netrvalo dlouho a vzepřela se proti němu do vysokého mostu. Boky si podepřela oběma rukama. Ještě několikrát přejel úplně celou její teď už poměrně dost sevřenou štěrbinu jazykem. Pokaždé se zachvěla a zachvění doprovodila dlouhým sykavým vzdechem. Pomalu ji položil na postel. Jeho kolík drnčící neuvěřitelně bláznivým vzrušením hladce zajel do polo uzavřené studánky. Byl úplně hotový z toho, že tohle vydržel. Obvykle končil dost rychle, ale kompenzoval to rychlým z mrtvých vstáním svého nástroje.

„Já už nemůžu,“ hlesla Jana, ale pak jí došlo, že Břéťa ještě nebyl. Věděla, že teď to docela jistě bude rychlé i pro něj, takže se přemohla: „Ale tys nebyl, tak pojď ještě ty. Neboj, můžeš naplno. Já nemám gumu ráda,“ stihla ještě dodat, ale to už Břéťa spustil poslední divokou jízdu, která však tentokrát měla dost jepičí život. Ucítila, jak do ní vystříkl a zhroutil se jí do náručí. Chvilku jen oddychovali.

První se vzpamatoval Břéťa.
„Tedy Jani, tohle jsem ještě nezažil. Já pořád mohl. Teď jen ještě zjistit, jak to udělat, aby to bylo pokaždý takhle. S tím mívám dost velký trable, abys věděla. Byla jsi úplně dokonalá. Třeba mi to s tebou půjde pokaždé takhle dlouho,“ poťouchle se zašklebil. V hlavě mu ale rezonovalo poznání, že Jana si to prostě dokonale vychutnala a že rozhodně nemá o sex nouzi. Byla náramně trpělivá a zřejmě věděla, že při té poloze shora on dokáže vydržet víc. Nezdálo se mu, že by to byla čistá náhoda.

Usmála se na něho a prsty mu projela krátké vlasy: „Bylo to krásný, ale nemel nesmysly. Žádný příště si nemaluj.“
Naklonila se k němu a políbila ho. „Hlavně se to nesmí nikdo dovědět a už vůbec ne Patrik. Asi by mi to děsně vyčítal! Uklidíme tady, oblečeme se a sedneme si dole k té lahvi vína. Tu první uklidíme někam dozadu do sklepa. Oni nemusí vidět, že už jsme zlikvidovali dvě.“

„Zopakujeme si takovou nádheru někdy?“ při té otázce něžně hladil její kožíšek a prstem malinko kopíroval uzavřenou čárečku.
„Nezlob! To se neplánuje. Možná jo, možná ne,“ mile se na něho usmála.
„Víš, že když jsme se viděli před pár lety naposled, tak jsem ti říkal teto? Mám ti tak před nimi říkat? Katka ti tak určitě říkat bude.“
„Ale no tak, to se teď už nehodí. Káče řeknu, že se nechci vedle vás cítit stará. Budete tady tři maturanti, tak nechci slyšet slovo teta.“
„Ale stejně je to něco úplně jiného, milování s tebou nebo milování s nějakou holkou ze školy. Nedá se to vůbec porovnat. Vítěz je jasný,“ spokojeně se zatvářil Břéťa.
„Jestli je to lichotka, tak to beru, ale hybaj, jdeme dělat pořádek. Jen mi ještě popravdě řekni, jak to máte s Kateřinou. Neboj, tvojí mámě sama nic neřeknu.“
„Napřed uklidíme, aby nikdo nic nepoznal.“
„V pátek jste asi měli dobrou zábavu, aspoň tady podle těch špatně uklizených flíčků si myslím. Nebo jsou tu po Patrikovi a Katce z víkendu?“ popíchnula ho ještě Jana.

Otevřeli třetí lahev a Břéťa rozlil trochu do sklenek.
„Hm, Jani, když to neřekneš mámě, tak přiznávám, že jsi to odhadla dobře. V pátek to byla trošku dost divočina, ale neskutečná. Radši podrobnosti vynechám. Snad řeknu jen to, že se žádnou holkou jsem nevydržel to, co teď s tebou a ani s Katkou ne. Ani v pátek. S tou už vůbec, protože jsem vždycky tak strašně vzrušenej, že jen zadupu a je konec. V tom byl Páťa mnohem lepší. Bude to znít blbě, ale ještě že tam byl. Kačka totiž nikdy před tím nezažila orgasmus, až teď. Díky Páťovi se mi taky povedlo dotáhnout ji až na vrchol, ale stejně jsem až doteď nevydržel nikdy žádnej maratón. Oba Katku milujeme a ona nás. Je strašně hodná. Ale Páťovi ani Káče neříkej, co jsem ti tady všechno přiznal. Oni neví, že ty o mně a Kačce víš, ale budeme jim to muset říct. Já to zařídím.“

„Díky za upřímnost, tu bych byla od kluka jako jsi ty ani moc nečekala. Hned jak jsem tě viděla v bazénu, tak jsem si byla skoro jistá, že s Katkou jste nepřestali nebo že jste do toho zase spadli. Dovedu si představit, že je to tak trochu jako droga. Patrik to o vás věděl?“
„Kačka mu to řekla už dávno a v pátek jsme mu o nás řekli všechno. I to, že v tom poslední rok už zase jedeme dál, když je možnost, což je málokdy. Já ji mám děsně rád a ona mne taky, ale to už jsem říkal. Taková zvláštní přitažlivost, ale ona miluje Páťu a on je fakt ten nejlepší kluk, co znám. Je to takové zamotané, ale je to tak. Špatně se to chápe, viď? Ale Patrik to pochopil. Koukal sice jako blázen, ale vzal to perfektně.“
„Víš co, já jsem moc ráda, že jsi mi to všechno řekl. Je to sice fakt hodně zvláštní, ale stávají se všelijaké věci. To by ses divil. Hlavně se neboj, já nikomu nic neřeknu, Patrik taky ne, to je jasné, ale musíte být všichni hrozně moc opatrní. Já vás úplně chápu, ale šíleně si komplikujete život. Jenže ono se s tím asi nic nedá dělat. Třeba s tím něco udělá čas. Jen se hlavně nikdy nerozhádejte.
Mám dost rozumu na to, abych vás tady nějak kárala nebo poučovala, ale dost už bylo proslovů. Já si z toho budu pamatovat jen ty krásné chvilky a to, že jsi poprvé tak dlouho vydržel. A nemysli si! Už jsem toho vína dneska vypila dost a ještě vypiju, ale teď ze mne víno nemluvilo. Já to tak opravdu cítím,“ usmála se na něho a pohladila po ruce.

„Jano, ty jsi ten nejbáječnější člověk na světě! Patrik může být rád, že má takovou mámu,“ obdivně na ni pohlédl. „Jen mi řekni, jak to přijde, že tak krásná a báječná ženská žije bez chlapa? To milování bylo tedy aspoň pro mne neskutečný.“
„Jo, on ten svět je někdy takovej popletenej a prostě se to tak stane. Třeba někdy nějakého najdu, ale teď žádného nechci,“ usmála se na něho.
Krátce ještě stihnul v hrubých rysech naznačit, jak to v pátek bylo, jak to začalo a co se vlastně všechno stalo a už dorazili Patrik s Kateřinou. Na stole stála třetí lahev (pro dva příchozí ale teprve druhá) a další dvě sklenky. Patrikovi stačil jediný pohled, aby pochopil, že máti už má dost nakoupeno a že s ní asi bude docela zábava, jen si nebyl jistý, jakým směrem se vyvine. Občas mívala po vínu šílené nápady, na jaké by si on netroufnul. Oznámil, že si jde dát sprchu.

Kateřině se po krátké chvilce zdálo, že bratr je tak trochu jako vyměněný: „Co tady ti dva proboha dělali. Musím to z něj vytáhnout. Takhle se nikdy nechoval ani netvářil. Snad spolu něco neměli? On je na to dost velkej magor,“ zachvěla se směsí obav i vzrušení. „Bráško, pojď mi pomoct s tím kolem do sklepa, pak si taky dám sprchu,“ poprosila Kateřina.

Jana za nimi pohlédla a přemýšlela nad tím, zda jsou dnes všichni mladí takhle easy a ztřeštění nebo jestli má jen ona syna, kterému nejen nevadí, že jeho dva nejlepší kamarádi, sourozenci spolu mají sex, ale že se k nim i přidá. „To by mne fakt zajímalo, co by na to řekla jejich máma. Radši ji toho ušetříme. Uvidíme, co se z nich ještě vyklube.“

Z dalších myšlenek ji vytrhnul příchod obou sourozenců.
Břéťa jen tiše konstatoval: „Katce jsem řekl, že o mně a o ní všechno víš a že Patrikovi jsme taky všechno řekli. Jen jí, prosím, řekni, že se nemusí ničeho bát.“
Když se na ni usmála a několika slovy ji uklidnila, měla radost z toho, že se Kačce náramně ulevilo. Přiběhla k ní objala ji a nadšeně vyslovila svůj obdiv: „Tedy teto, ty jsi neuvěřitelná! Báječná! Úžasná.“
„Odteď jsem pro vás pro oba Jana, žádná teta a neboj, Břéťa mi řekl, že Patrik o vás taky všechno ví a naznačil něco o pátku. O tom tvojí mámě nic neřeknu, to se vůbec neboj!“
„Bráško, ty jsi takový blázen! Já sice moc nepiju, ale dneska za sebe neručím. Asi bych se měla stydět a ty taky!“
„Tak to budeme dneska namazané dvě. Já už trošku jsem a vy dva se nemáte za co stydět. To se stává a když se mají dva rádi, tak do toho nikomu nic není. A basta. Ať vám to vydrží a vlastně Patrikovi taky. Na to si dáme vínko!“

Břéťa rozlil do všech sklenic, pozvedl tu svou a připil: „Tak na tu nejlepší a nejkrásnější duši nebo vlastně ženu, co znám!“
„Tak na tebe teto! Vlastně Jano!“
Katka upila polovinu sklenice a dodala: „To víno mi dneska bude moc chutnat, ale teď běžím do té sprchy!“