Koláče

„Ahoj, jsem doma,“ zavolal po tom, co zavřel dveře od bytu.
„Ahoj,“ ozvalo se z kuchyně.
Vešel do ložnice, kde se převlékl do kraťasů a trička a vydal se do kuchyně za svou ženou.
„Děcka jsou venku?“ zeptal se.
„Jak jinak. Vypadly hned, jak přišly ze školy.“
„Co to děláš?“
„Zkouším upéct koláčky,“ odpověděla a otočila se.

Měla na sobě svoje domácí tričko, ve kterém se rýsovaly její velmi bujné vnady, které byly zbaveny vězení podprsenky. Doma takto chodila běžně a on se na její houpající se melounky i po letech nemohl vynadívat.

„Tady jsi od mouky,“ řekl a jal se jí oprášit tričko na břiše.
Postupně ji oprašoval výše a výše, až se zeptala: „Jsi si jistý, že tam jsem od mouky?“
„No, nejsi,“ přiznal, „ale to je prevence, pro případ, že bys se tam zašpinila,“ a vlepil jí pusu.
„Prevence. To víš, že jo. Na to ti tak skočím,“ zabručela s úsměvem ve tváři.

Otočila se a pokračovala v plnění těsta tvarohem. Jak byla lehce předkloněná, nedalo mu to, zezadu se k ní přitiskl a uchopil její ňadra a přitiskl jí je k tělu.
„Vidíš, teď sis je málem zašpinila. Raději ti je přidržím,“ a začal jí je lehce hníst.
„Škoda, že jsi tu nebyl, když jsem potřebovala udělat těsto,“ řekla a pokračovala v práci.

Dokončila posledních pár koláčků a přesunula se ke dřezu, aby si umyla ruce. Ani v tuto chvíli ji nepustil, stále přitisknutý těsně k jejímu zadečku. Tato pozice ho vzrušila.
„Ty máš v kapse mrkev?“ zeptala se pobaveně.
Otočila se a sáhla mu do rozkroku. „To na mrkev nevypadá,“ dodala zamyšleně.
Jeho ruce jí vklouzly pod tričko a znovu sevřely ty hladké, jemné bochníky. Začal je masírovat, zatímco ona přes látku kraťasů hladila jeho penis. Přitiskli se k sobě rty a začali se líbat. Jazykem jí vklouzl do pootevřených úst.
Pustil jedno ňadro, uchopil ji za zadek a přitiskl ji k sobě. Objala ho a pohnula se tak, aby se jejich pohlaví dotýkala. Dělily je od sebe jen tenké látky kraťasů a legín. Ztuhli v této poloze, jen jejich jazyky se proplétaly. Dlouho jim to nevydrželo. Začali se pohybovat tak, aby se jejich pohlaví o sebe otírala. Vyhrnul jí tričko, pevně sevřel ňadra, sklonil hlavu a začal střídavě olizovat a sát bradavky. Ona ho hladila ve vlasech.

Ústa opustila bradavky a znovu se přisála k jejím rtům. Zatímco jazyky spolu sváděly souboj, uchopil ji rukou pevně za zadek a druhou pomalu klesal od ňadra přes bříško na stehno. Hladil ho zepředu a pak pomalu přejel na vnitřní stranu. Posunul ruku výše, až se palcem otřel o její klín. Přitlačil a pomalu ho masíroval. Přitiskla se k němu a začala do rytmu lehce přirážet.

Opustila jeho rty, aby se mohla nadechnout, čehož hned využil a přisál se jí ke krku. Začal ho líbat a pomalu se přibližoval zpět k jejím rtům. Sotva se k nim přiblížil, odtáhla se od něj.
„To by stačilo, nebo se moc rozvášním a na to teď nemám čas. Ty kraťasy mají zvláštní střih,“ řekla, když viděla, jak jsou napnuté. Rukou do nich vklouzla a uchopila kolík, který tam trčel.
Lehce ho pohonila a pak ho vysvobodila. Sklonila se k němu, políbila špičku a pak ji olízla. Pootevřela ústa a nechala žalud vklouznout dovnitř. Jezdila po něm jazykem, jemně ho sála a pak ho vytáhla ven. Hned ho ale vsála zase zpět. Chvíli si s ním tak takto hrála a pak si ho vsunula hlouběji. Povytáhla a zase dovnitř, tentokrát o něco hlouběji. Po pár pokusech v ní mizel skoro celý.

V tom zarachotil klíč v zámku a z předsíně se ozval křik: „Mamíííí, my máme hlad.“

Rychle od sebe odskočili. Schoval si ho zpátky do kraťasů, ale kraťasy měly ten „zvláštní střih“. Otočil se ke spíži, otevřel ji a když děti vtrhly do kuchyně, viděly jen jeho záda.
„Jééé, ahoj tati. Ty už jsi doma?“
„Nazdar, jsem. Maminko, někde jsem tu měl tyčinky, nevíš, kde jsou?“
„Myslíš ty, co jsi snědl včera večer u televize?“ zeptala se ho, zadržujíc smích.
„No, myslel jsem, že bych tu měl mít ještě jedny.“
„I kdyby, nebylo by lepší si je nechat zase na večer?“ provokovala ho.
Otočil hlavu a škaredě se na ni podíval. Rozesmála se. Otočila se na děcka a řekla: „Padejte si umýt pracky, kdo ví, na co jste venku sahaly.“
Než se ti dva vrátili z koupelny, zaběhl do ložnice a oblékl si spodky, čímž svůj stav aspoň trochu zamaskoval.

Vrátil se do kuchyně, kde potomci právě fasovali rohlík se šunkou.
„Jdete ještě ven?“ zeptal se.
„Ne. Už se nám nechce,“ zazněla odpověď osob mizejících ve dveřích dětského pokoje.
„Kazišuci,“ utrousil a objal svou ženu, „Doufám, že aspoň večer ti budu moct naplácat na tu tvoji naducanou buchtičku.“
Překvapeně se na něj otočila. „Kde jsi, prosím tě, vzal takové výrazy?“
„Ale. Řešili jsme na Discordu, jak by asi vypadala povídka napsaná výrazyvem mimi webů,“ odpověděl s úsměvem.
„Už jsem se lekla.“ oddechla si.

Zbytek odpoledne se z kuchyně linula vůně, z níž se mu sbíhaly sliny.
Večer, když už děti spaly, provedl pokus vzít si testovací vzorek, ale se zlou se potázal. Sotva na něj sáhl, ozvalo se: „Ani to nezkoušej, ještě jsou horké.“
„Ale ty jsi měla,“ namítl.
„Jenže já jsem musela, abych věděla, jestli jsou dobře upečené. Navíc plněné tvarohem a s povidly nahoře jsem dělala poprvé.“
„Na to ti tak skočím,“ zabručel si pro sebe, ale nechal je být.
„A nechceš jít už spát?“
„Už půjdu, jen ještě musím navštívit onu místnost.“

Když vstoupil do ložnice, zarazil se. Jeho žena ležela na posteli nahá, jen na prsou měla dva čerstvé koláče, které překrývaly dvorce bradavek.
„Chtěl jsi ochutnat?“
Rychle ze sebe shodil oblečení a lehl si vedle ní. „To je ale moc hezký způsob servírování, ale bojím se, že bych ti nadrobil do postele. Dáme je raději tady na stolek a sním si je za chvíli.“
„A proč až za chvíli? Co chceš dělat teď?“
„Teď tě musím očistit, protože jsi trochu upatlaná od povidel,“ řekl a políbil jí ňadro.

Jezdil po něm jazykem, dokud všechna lepkavá povidla neodstranil. Potom se přesunul na bradavku. Chvíli ji cucal, chvíli olizoval, až ho žena musela upozornit, že té druhé je to líto a chtěla by taky jeho pozornost. Této žádosti samozřejmě ihned vyhověl.
Položil ruku na její bok a pomalu s ní klouzal až ke kolenu. Pohladil ho a po vnitřní straně stehna se pomalu vracel. Když už se skoro dotýkal krátce sestřiženého trávníku, přejel na vnější stranu a začal sjíždět ke kolenu. Tam zase změnil stranu a pomalu posouval ruku ke klínu a těsně před jeho dosažením změnil směr. Když se takto přiblížil k trávníčku po páté, stiskla silně stehna a chytila ho za pevně stojícího přítele.
„Jestli ještě jednou uhneš, tak ti ho utrhnu, jasné?“
Rozesmál se.
„Paninka je nadržená?“ Sklonil se k jejímu uchu a pošeptal: „Tak teď roztáhni nožky, ať ti na ni můžu naplácat.“

Dala kolena od sebe, aby měl lepší přístup. „Ale nezapomeň, co mám v ruce,“ dodala a začala ho pomalu honit.
„To máš za to, že jsi zlobivá,“ řekl tiše a plácl ji jemně po kundičce.
„Kdy jsem zlobila?“ zeptala se.
„Odpoledne v kuchyni,“ dodal a znovu ji plácl.
„Vážně? Kdy přesně?“ Začala dýchat více zhluboka a zrychlila pohyb ruky.
„Ty moc dobře víš,“ odpověděl a znova ji plácnul.

Tentokrát ovšem ruku neodtáhl, ale začal s ní kroužit. Prstem zajel ke vchodu do studánky, nabral trochu vlhkosti a začal ji rozmazávat kolem hrášku, zatímco se přisál k jejím rtům. Po chvíli se jeho polibky přesunuly na krk a přes prsa na bříško.
„Chci tě do pusy,“ zašeptala.
Odsunul se od ní. Posunula se na posteli a pokrčila nohy. Klekl nad její hlavou a pak na ni nalehl, aby se dostal jazykem k jejímu hrášku.
Ruce protáhl pod jejími stehny a prsty lehce roztáhl jeskyňku. Nadzvedl zadek, ona si ho rychle nasměrovala do pusy a začala sát. Rejdil jazykem kolem jejího nejcitlivějšího místa a pomalu začal přirážet. Pokaždé o kousek hlouběji a rychleji. Cítil, jak tělo pod ním sebou škublo pokaždé, když přejel po té kuličce rozkoše. Netrvalo dlouho a chytila ho za zadek, přitáhla se a zarazila si ho do pusy co nejhlouběji. Její tělo se celé roztřáslo a rozkřičela se. Naštěstí byl výkřik tlumený, jinak by zřejmě probudil i sousedy v horních patrech.

Slezl z ní, přesunul se a svým kopím ji přejel po okraji kundičky. Neměla sílu jakkoli protestovat. Vyčerpaná ležela jak hadrová panenka. Nedbal na to a vrazil ho dovnitř. Jen slabě zasténala. Začal přirážet. Nejprve pomalu a jemně, ale sám už to nechtěl moc prodlužovat, tak zrychlil. Její sténání zesílilo. Zrychlil a přirážel jak smyslů zbavený. Vzala polštář a zakousla se do něj. Přes zaťaté zuby se i tak draly silné výkřiky rozkoše. Propnula záda, naposledy vykřikla a svaly se uvolnily a ona nebyla schopná se pohnout. Ani on už to nemohl déle vydržet a začal ji plnit svou životadárnou tekutinou.

Leželi tiše vedle sebe, když se náhle otočil k ní, přizvedl se a naklonil se nad ní. Našpulila pusu, protože očekávala polibek, ale on se přes ni natáhnul pro koláče. Vyčítavě se na něj podívala a řekla: „Běž si je sníst do kuchyně.“
„Samozřejmě sluníčko,“ odvětil a odešel.
Za dvě minutky byl zpět. „Jsou výborné,“ řekl, políbil ji na tvář, lehl si a přitiskl se k ní.