Královský úředník 02

Při večeři ho zaskočily dcery hraběnky s příkazem o okamžitém propuštění jejich matky, nebo…

„Nebo co?“ opáčil Oskar zvědav, s čím vyrukují.
„To bych ráda s vámi probrala osobně,“ usmála se líbezně Nora. „Jsem se sestrami tak domluvena.“

Nora byla nejstarší, věkem už dávno měla být provdána, leč nenašel se zatím vhodný ženich. A kdoví kdy se najde, neboť hraběnka ve své hrabivosti mířila jen do nejurozenějších rodů a zapomínala na svůj původ a že ani spanilost dcery jí nijak nepomůže.
„Jistě. Můžeme se sejít v salonku,“ kývl Oskar a Nora se sestrami vyplula z jídelny, kde Oskar povečeřel sám.

Roli šenka zastávala Magdalena, kdoví, jak se k tomu dostala, ale chtěla s ním asi mluvit.
„Popravíte mého muže?“ zeptala se tiše, když mu ze džbánu dolévala pohár.
„Zdá se nevinný,“ opáčil Oskar a volnou rukou zajel ženě pod suknici.
Ta se zachvěla, ale držela dokonce se i mírně rozkročila.
„Oáááh,“tiše vzdychla a Oskar cítil, jak uvolňuje šťávy.
„Mám ho propustit?“ otázal se.
„Ohhh… ještě… nee… dokud mě… oáááh… nenavštívíteee… v loži… panee,“ Magdalena se vzrušením celá třásla.
„Uvidíme,“ odtušil Oskar a ukončil dráždění.
Magdalena se poslušně stáhla ke stěně, kde strnula jak socha a do jídelny vešli sloužící s mísami kaše, plátky masa, pečiva a pochopitelně opět cizokrajným ovocem.

***

V komnatě Dora seděla naproti sestře a dívala se, jak má vykasané šaty a dráždí si klín banánem.
„Oh… ohh… hmmm… oááááách,“ Nora se vzepjala a vyvrcholila, ač banán měla v sobě zasunutý ani ne ze třetiny.
Pak pohlédla na zakaboněnou sestru a stáhla si šaty zpět.
„Měla bys to taky zkusit. Je to velmi příjemné. A nahrazuje to muže.“
Dora se ušklíbla.
„Občas si to dělám rukou, ale tys zjevně nenasytná. Myslíš, že se Oskar nechá přesvědčit?“ zamířila přímo k věci.
„Jako že ho nesvedu?“ zasmála se Nora. „Ctěná sestřičko, tohle nech na mně. Neodolá mi a bude mi zobat z ruky. Uvidíš. Přece nechceme žít v chudobě, kdyby matinku zostudili a přinutili snad k nějaké pokutě.“

„A co mu nabídnout Geru?“ napadlo Doru. „Je nejmladší.“
„To chceš říct, že i nejhezčí?“ naštvala se Nora. „Vždyť nemá žádné zkušenosti a je ještě panna. Myslíš, že muži touží po pannách? Nikoliv, drahá. Touží po ženách se znalostí milostných technik… a v tom jsem já nejlepší.“
„O tom nepochybuji,“ ušklíbla se Dora. „Jen se obávám, aby to opravdu vyšlo. Toho Oskara vůbec neznáme… Ale prý měl co do činění s Magdalenou. Strážný ho viděl jít v noci k šafáři.“
„Jestli chceš, tak se přidej. Budeme na něj dvě a nám neodolá. Geru z toho vynecháme,“ soudila Nora a pásla se pohledem po Doře, která znervózněla.
„Já… já nevím… neměla jsem tolik mužů co ty.“
„Sát údy snad umíš, ne?“
„To jo, ale…“
„Žádné ale. Nic jiného ti nehrozí a těch pár směšných pohybů v sobě vydržíš. Bude to možná i příjemné a ocas mu vysaju já, neboj se,“ rozhodla Nora a Dora přisvědčila. Ve dvou jim asi bude lépe.

***

Pro Oskara do salonku přišla služebná, že komtesa Nora ho očekává ve své komnatě a že ho ráčí doprovodit.
Před komnatou zaklepala na dveře a s úklonou se vzdálila.
„Dále,“ slyšel Oskar a rázně vstoupil dovnitř.

K jeho překvapení ho tam čekala nejen Nora, ale i Dora. Té bylo asi kolem dvaceti let a byla též příjemného zevnějšku a i nyní se snažila tvářit svůdně. Noře toto nečinilo problém, stejně jako nahota, neboť byla oděna v lehké průsvitné tunice odněkud z Orientu.
Dora pohotově uzavřela za Oskarem dveře na závoru a Nora pokynula k velkému loži.
„Buďte nyní naším mužem a my vašimi ženami se vším, co k tomu patří. A splňte naše přání ohledně odejmutí obvinění vůči naší matce. Jsme jen vaše…“ vrněla a předla jak kočka a tunika ji sjížděla z těla, až zbýval jen zakrytý klín. Nádherná prsa vyzývala k polaskání, vlastně celé tělo bylo hodno milování a když ze strany k němu přistoupila nahá Dora, vzduch přímo rezonoval vzrušením.
„Mohu vás obnažit?“ zeptala se a hned se toho ujala.

Nahý Oskar tam poté stál s trčícím ocasem, před ním klečela Nora, smyslně mu ho kouřila a Dora ležela na lůžku a jednou rukou se hladila po těle a druhou měla zasunutou v porostu klína a jemně tam pohybovala prsty.
Oskar ji vzrušeně pozoroval, náhle zachrčel slastí a plnil ústa Nory svou mízou. Ta vše spolykala a olízala mu povadající ocas dočista do čista.
Oskar k ní přilehl a začal ji líbat a posléze laskat na prsou. Nora se k ni přidala a laskala současně oba páry a když se Oskarovi ocas postavil a pronikl do ní, Nora se snažila hlavou proniknout na místo jejich spojení a lízat je tam. Oskar poklekl a drže Doru za stehna, narážel ji na sebe a Nora je tam snaživě lízala. Občas i úd vyjmula ze štěrbiny, zasunula si ho pusy, pokouřila a zase zasunula zpět do roztažené pochvy.

Oskar se uspokojil na Noře, kterou si vzal zezadu a ta lízajíc v klíně sestru, přijímala tvrdé přírazy zezadu a oba se stihli odbavit společné.

Nora byla velmi vynalézavá a znalá řady technik, ale po čtvrtém vyvrcholení již Oskar nemohl nabýt sil. Ústy to zkusila i Dora, ale úd se mu už nepostavil. Trojice se alespoň ještě vzájemně pomazlila, než se rozešli do svých komnat.

***

Dopoledne sepsal Oskar celkové přiznání a sešel do sklepa za uvězněnou hraběnkou.
„Milá Moro,“ dal jí ho číst. „Vlastnoručně to podepíšeš a já se postarám, že vše zůstane jako dosud. Pochopitelně přestaneš okrádat jeho Milost krále. Jako závdavek a zárukou, že vše dodržíš, bude tvá dcera Dora, která odjede na mé panství.“
„Cože? Co s ní hodláš dělat? Svoji konkubínu?“ rozčílila se hraběnka.
„Ne. Tou již jsi ty. Nepamatuješ se?“ pousmál se Oskar. „Doře poskytnu jistou dovzdělanost, která ji v tomto zapadlém kraji chybí a uvedu ji na Královský dvůr. Při vhodné příležitosti by mohla najít zámožného ženicha…“

Hraběnka strnula v úžasu. Její dcera a vlastně tak i celá rodina by dosáhla vyšší urozenosti a i více peněz a majetku. Po tom vždycky toužila.
„A co Nora a Gera?“ zeptala se.
„Co s nimi? Nejsem ústav šlechtičen, tak zůstanou doma. Jsi matka, tak se starej. Dora je má záruka, že nebudeš zase krást… a vůbec… nyní uspokoj svého pána,“ vytáhl z kalhot úd a hraběnce nezbylo než před něj pokleknout a ujmout se, co mužům přinášelo největší slast.

Polotuhý ocas pohonila rukou, pak ho olízla a vsála a pevně sevřenými rty rytmicky pohybovala hlavou, ocas jí v puse tvrdnul a mohutněl a po delší době Oskar zachroptěl , podržel jí hlavu a do krku jí začalo prýštit lepkavé, hořkoslané semeno… nic pro mlsné jazýčky.

Když bylo odbyto, zeptala se tiše a s nehranou pokorou.
„Kdy mě propustíš?“
„Vydrž ještě den…“ odvětil Oskar a odešel. Potřeboval celou záležitost definitivně uzavřít.

***

Dcery směly matku navštívit, ale jinak ještě nikoho nepropustil. Seděl za stolem a psal obsáhlou zprávu pro královský úřad. Pro hraběnku se nic nezměnilo, jen správce bylo nutno propustit a o šafáři se rozhodl si pohovořit s Magdalenou. Mladá žena ho velmi přitahovala. Navštívil ji krátce po setmění.

„Jsem ráda, vzácný pane, že jste si sem našel cestu… Kdy pustíte mého muže?“ ptala se zvědavě.
„Tak zaprvé, sama sis mě pozvala… včera, když si mi nalévala víno a o tvém muži… no, můžeme si pohovořit u jídla. Co mi nabídneš?“ řekl Oskar, neboť do nosu ho udeřila libá vůně pečínky.
Magdalena ho hned uvedla ke stolu a přinesla pečivo, sýr a hlavní chod, upečenou slepici. Takové jídlo Oskar nikdy nejedl a byl nyní nadšen a vyzdvihoval její umění nad znalostmi vlastního kuchaře. Magdalena se pýřila a nakonec mu přinesla ještě ležák z klášterního pivovaru, který zámek zásoboval vždy čerstvou várkou.
Mniši měli zisk, poddaní zase pivo a tím pádem byli spokojeni a nereptali oproti vrchnosti.

„Můj Alfons věděl o těch podvodech,“ promluvila Magdalena vážným hlasem.
„Ale?“ podivil se Oskar. „U sezení řekl, že jen plnil příkazy správce.“
„To ano. Ale není hloupý. Ví o každém klásku obilí, o hlávce zelí… umí si spočítat, co je dávka do královských sýpek a co zůstává naší paní,“ vysvětlovala Magdalena.
„Hm. To je vážné obvinění,“ dumal Oskar. „Copak ty už za muže nebojuješ?“
„Je to složitější… dlouho jsem o tom přemýšlela. Jsem jeho žena, tudíž muže ctím a jsem mu… měla bych být věrná, ale s vámi… ehm… jsem tuto zásadu porušila. Víte, s Alfonsem nemáme děti a asi mít nebudeme. Jsem jeho třetí ženou a ani s jednou děti neměl. Jeho druhá žena byla má sestra. To jsme ještě žili doma na statku. Otec byl nadšený, že si šafář ze zámku vyhlédl za manželku jeho dceru, mou sestru a s radostí jim požehnal.
Anička ho snad měla ráda, nevím, ale neobtěžkala. Zemřela pak na souchotě, chudák, dva roky poté. Alfons pak nabídl mně, abych si ho vzala a já souhlasila. Muž je ale už starý, stále nedobře naladěný a ani se mnou neuléhá často, jak by měl. Zjevně se už potomka vzdal. Já bych ale chtěla dítě, už kvůli sobě. Chci ho, moc po něm toužím… pomůžete mi, pane?“

„Když obtěžkáš, muž bude vědět, že není jeho, pokud už není schopen rapporto sessuale… tedy… ehm… tento… eiaculazione,“ mínil Oskar.
Magdalena k němu vzhlédla.
„Nerozumím vašim slovům, ale chápu… není-li schopen vniknutí, aby mě nezatratil? O to bych se nebála. Víte, jak jste u nás… ee… nedávno byl… nejsem si jista jestli Alfons spal. Ráno vedl podivné řeči o zlém snu o přítomnosti ducha v domě. Nejspíše nás slyšel…“
„Jak chceš. Nech mě dojísti ale tento skvělý pokrm.“

Magdalena si zavýskla a běžela ke studni se rychle ošplíchnout na patřičných místech. Už věděla, že Oskar je posedlý čistotou a ona mu ráda splní každičké přání.

***

Celonoční milování s Magdalenou začalo laskáním a lízáním v klíně, kdy žena poprvé bouřlivě vyvrcholila. Proud nekonečné rozkoše se jí valil tělem, že uvolněné šťávy doslova vytryskly Oskarovi do úst.
Nato se začali líbat a Magdalena sevřela tuhý ocas v ruce, pohonila a poté ho obemkla rty a pohybovala hlavou.
Oskar vzdychal a užíval si vlhkost a teplo úst, cumlání žaludu a kmitání jazyka po uzdičce.
Po nějaké době v kouření ustala.

„Už do mě vstupte… prosím,“ a doširoka roztáhla nohy.
Oskar cítil, jak proniká do pochvy až po kořen. Byl to nádherný pocit, neboť Magdalena byla docela úzká.
„Anoo…“ vychutnávala si žena slast z vyplněné pochvy silným, tvrdým ocasem.
Oskar strojově přirážel a žena ho rukama držela za zadek a tlačila na sebe, aby jejich společná rozkoš byla co nejsilnější.
„Oh… božeeee,“ projel jí tělem orgasmus a Oskar rychle přirážel, až přirazil naposledy a vypustil do ní dávku semene a zůstal v ní, než mu ocas zvadl a vypadl z ní ven.

„Jsem šťastná… chtěla bych vám dát dceru,“ usmála se Magdalena.
„Otcem bude tvůj muž, nikoli já. Nebudu se k němu moci hlásit, ani ho navštěvovat, to dozajista chápeš. Pokud se ale opravdu naším spojením zrodí dítě, postarám se o peněžní apanáž, aby nikdy nestrádalo hladem a zimou,“ řekl Oskar a Magdalena rychle pochopila, kde je její místo.

Milovali se té noci ještě dvakrát. Poprvé na muže usedla a pronik byl opravdu velmi hluboký a intenzivní, ale zase jí Oskar přitom krásně mnul a polaskal prsa podruhé si vzal zezadu, kdy byl vášnivý a divoký a na konci ji povalil na záda, zapřel si její nohy o ramena a divoce ji projížděl, což ji zprvu bolelo, ale nakonec skončila v křeči silného vyvrcholení, kdy do ní tryskalo jeho sémě a doufala, že tím snad obtěžká…

Oskar se poté oblékl a odešel. Celou noc v loži s ní pochopitelně nestrávil.

***

Propuštěná hraběnka mu na druhý den vlastnoručně podepsala přiznání a ještě musela vykouřit ocas. Nenáviděla Oskara do morku kostí a to jí ještě odvede dceru! Oskar dal propustil i šafáře se správcem. O jejich dalším osudu ale již nerozhodoval on, ale jejich paní.

***

Večer se do jeho lože potajmu hlásila Nora i… Gera. Sdělily mu tak přes své komorné.
Oskar nechtěl s ani jednou už nic mít, ale zvědavost mu nedala a sdělil služce Gery, ať tedy její paní přijde.

Gera po vstupu hned pečlivě zajistila dveře. Postoupila do místnosti, ale nevypadala, že by se hodlala svléknout.
„Co tě ke mně přivádí, ctěná komteso,“ řekl Oskar.
„Nechte si ty řečičky! Obcujete s matkou i sestrami a mě opomíjíte. Není to nezdvořilé?“ opáčila Gera, přísně se tvářící. „Přitom jste mě již viděl nahou a určenou k vašemu potěšení, ale odmítl jste mě! Měla bych se cítit uražena!“
„A nejste?“
„Jsem… ale přišla jsem vám dát poslední šanci.“
“Šanci? Na co?“ nechápal Oskar.
„Mě mít… jako poslední členku rodiny Kochhertů. Nechcete mě? Proč?“
„Hmm… jak ti to vysvětlit? Jsi ještě příliš mladá, neposkvrněná,“ začal Oskar.
„Nejsem panna,“ přerušila ho Gera. „Jestli myslíte tohle.“
„To jsem nemyslel. Tak se zeptám jinak. Proč se mi sama… ehm… nabízíš do lože? To u hraběcí komtesy není obvyklé a vlastně je i dost necudné a opovážlivé.“

Gera vzdychla.
„To máte tak. O svoji nevinnost jsem přišla za… jistých nepěkných okolností. Dobrá, řeknu vám to,“ rozhodla se. „Správce Bacílek jednou přejímal zásilku cizokrajných vín, já se tam nějak objevila a on mi ho dal ochutnat. Normálně víno nepiji, ale tohle bylo sladké, voňavé dalekým krajem, exotikou… pak už si jen pamatuji, jak uléhám na podlahu, kdosi mi vyhrnuje šaty… pocítila jsem vniknutí, štípnutí a bylo to odbyto. Znovu jsem se napila vína, opět vše zastřela mlha a probrala jsem se na loži správce, nahá a se stopami na stehnech… rozumíte… tento… sémě jsem tam měla a klín mě bolel. Správce mi pak řekl, že jestli někde prozradím, co jsme spolu dělali, sdělí vše o matčiných prohřešcích vůči králi úřadům. A tak jsem mlčela.“
„Stále ale nechápu, proč jsi tady u mě?“
„Zde je o dobré muže nouze. Myslím tím odpovídajícímu mému stavu, šlechtice. Nemůžu se přece oddat nějakému podkonímu… to jistě chápete. Vím, že jste se milovat se všemi členkami rodiny a a ni já nechci přijít o… rozkoš… kterou jsem ještě nikdy nezažila. Chápejte, první můj… ehm… styk… nebylo nic radostného, přesto cítím, že chci být opět v objetí muže. Budu oddána všem vašim potřebám,“ říkala Gera a zvolna si rozepínala šaty.

Její nahé tělo již jednou Oskar viděl a nečekaje až se svlékne, obnažil se i on a povstalý ocas napověděl, že je mladinkou komtesou vzrušen. Ani to sám nečekal.
Gera hned k němu poklekla a neuměle ho začala sát. Neměla v tom žádnou zkušenost, ale kdosi už jí musel napovědět, jak na to. Snaživě si ho zasouvala hluboko do krku, až zachrčela dávením a sevřenými rty po něm jezdila, olizovala ho a cumlala.
Oskar ji hladil vlasech a spokojeně funěl.
„Děláš to dobře… děvenko… ooo… áách,“ vyjekl a pumpoval jí semeno do úst.
Gera vše spolykala a dál cumlala ocas do úplného povadnutí.

„Jste spokojen, pane?“ otázala se, když ho propustila z příjemného zajetí vlhkých rtů.
„Teď je řada na tobě,“ děl Oskar a pokynul jí, aby si lehla na záda a roztáhla nohy. Jemně ji začal líbat a laskat od rtů, přes prsa, bříško, až do klína a hned zkušeně věděl, kde jazykem zatlačit, co promnout mezi rty a kde silně lízat…
Gera vyrážela hlasité vzdechy a steny a rukou mu tlačila hlavu při zvlášť silných záchvěvech nepoznané rozkoše. Byla to omamující slast. Při obzvlášť silném dráždění jí tělem projel blesk nevýslovné slasti, až na chvíli ztratila pojem o světě.
Když se probrala, vnímala, že je v ní zaražený mužův úd a rytmickými pohyby v ní jezdí. Bylo to příjemné. Jeho velikost ji nijak nebolela, jen cítila, jak ji celou vyplňuje a pohybuje se hluboko v ní. Přesto to bylo slastné.

„Ach… drahý… dobrý božeeee… oááááách,“ opět jí tělem projela silná rozkoš, Oskar zrychlil přírazy, pak z ní vyjel a proudem semene jí zkropil břicho.

Po tomto aktu však Gera jeho lože neopustila. Milovali se dál a ona poznala polohy na psí způsob i naprostou poddanost, kdy má nohy zapřené o jeho ramena a on do ní proniká opravdu hluboko. Nejlépe jí vyhovovalo, když na něm obkročmo seděla a sama si řídila hloubku i rychlost proniku. Oskar mnul její malá prsa, což se jí líbilo a sama si na něm odsedávala podle svých pocitů, až k branám rozkoše.

Po třetím uvolnění semene, byl již Oskar unavený a bez chuti. Gera byla také „umilována“ a uspokojena na dlouho dopředu opustila komnatu.

***

Ráno se tvářila jakoby nic a poslouchala matku, která nastiňovala plány do budoucna.
„Upsala jsem se vám, milý Oskare, ale doufám, že nezneužijete můj podpis někdy v budoucnu?“
Oskar se zamračil.
„Nemám rád takové domněnky. Máte přece mé slovo šlechtice. To je jen záležitost mezi námi. A přísahám tu přede všemi, že jakmile bych opustil královský úřad a stal se svobodným pánem, tento list zlikviduji. U komtesy Dory zůstává vše, jak jsme ujednali.“

Hraběnka vzdychla, neboť myšlenku na odchod dcery ještě nestrávila, ale uznala, že je to i pro její dobro. Naučí se žít ve vyšší společnosti a pronikne-li tam ona, proč ne pak i Nora a Gera? A vlastně i ona sama?
„A co správce a šafář, co s nimi mám dělat?“ zeptala se.
„Nejsou mými poddanými,“ pokrčil Oskar rameny. „Podíleli se na skutcích dle vašich příkazů a jsou tedy nevinní, jste-li i vy nevinna. Což jste, takže… konejte, co chcete.“
Pak pohlédl na zasmušilou Geru.
„No. Snad jen správce Bacílka bych vyměnil. Pokud chcete začít znova, je to lepší s novým mužem, nezatíženým minulostí. Šafář je zkušený hospodář, ale správce nahradíte snadněji. Jen aby uměl dobře počty,“ zasmál se a Gera mu úsměv opětovala. I ona chce začít žít „nově“.
Dokonce se opovážila k dotazu.

„Bylo by možné, drahá matinko, že bych i já odjela se vzácným pánem Rauchem De Klumpen se dovyučit panským způsobům na Královském dvoře?“
„Ano… ano,“ zavýskla Dora radostně, že bude mít sebou rodinného spojence.

Hraběnka pod tlakem obou dcer kapitulovala, ale v soukromí si později s Oskarem nakladla řadu podmínek.

***

„Je mi jasné, že hodláte s Dorou spát. Ne, ne, nic mi neříkejte… Gera ji alespoň před vašim chtíčem ochrání. Dívky budou stále spolu a nerozdělíte je, to je má podmínka. Až se Gera vzdělá, vrátí se domů, žádný sňatek jí nehledejte. O nejmladší dceru se postarám sama. Ještě má dost času na vdavky. Souhlasíte s mými podmínkami?“

Podmínky jí Oskar odsouhlasil tak, že ji sevřel do náruče a začal líbat. Hraběnka byla zprvu zaskočena a vzpínala se jeho projevům vášně, ale brzy se mu poddala a dlouze se líbali, než padli na lože, on jí vykasal šaty nad pas, pozvolna do ní pronikl a hned začal přirážet.
„Ah… ah… po… ma… le… ji…“ sténala hraběnka a když zvolnil, zaplavily ji slastné pocity.
Každý jeho pohyb vyvolával silné tření ve vyplněné pochvě a Oskar vzepřený na loktech ji pomalými přírazy strojově projížděl. Když cítil, že se blíží zakončení, prudce přirazil co nejhlouběji a vypustil do ní dávku semene.
„Anooo… áhhhh,“ slast vyvrcholení jí zaplavila tělo.

Po vydýchání pokračovali v milování. Líbání bylo ještě vášnivější se vzájemným proplétání a kmitání jazyků.
Pro další polohu hraběnka poklekla a vyšpulila zadek pro psí způsob. Oskar přirazil a hned začal s pomalými pohyby.
„Áááhhh… ohh,“ vzdychala žena a vnímala, jak ji pevně drží v pase, proniká do ní hluboko a ona je mu tak zcela po vůli.
„Ach… ano… dobrý bože… oooáááh,“ sama se nabodávala na přirážející ocas, až vybuchla v orgasmu.
Oskar se do ní trhavými výstřiky vyprazdňoval a měl toho dost. Dvě čísla po všech těch stycích v posledních dnech… byl už zcela zesláblý a těšil se domů.

***

Kočár se hrkavými pohyby pohyboval po špatných cestách a uvnitř seděli Dora s Oskarem naproti sobě.
„Na co myslíš, má drahá komteso?“ otázal se Dory, který byla v zamyšlení.
„Jaké podmínky ti matinka dala ohledně svěření Gery do tvé péče?“
„To ti nemohu prozradit. Snad jen, že se to týká zajištění tvé ctnosti. Tvá matka mě plísnila, že s tebou chci spát,“ pousmál se Oskar.
„A nechceš snad?“ řekla Dora a lehce si zvedla šaty pod kolena.
„To nezáleží jen na mně.“
„Já vím. Gera nám kříží plány. Vlastně se divím, že nejede s námi…“
„Přijede s matkou za dva dny. Pozval jsem je na květinovou slavnost,“ podotkl Oskar.
„Květinová slavnost? To se těším. Za dva dny… to mohu spočinout i v tvé komnatě,“ usmála se Dora a hned zrudla v uvědomění si, jak se mu nabízí. To ctnostná dívka nedělá.

Oskar to přešel bez komentáře. O možnosti společných milostných dostaveníček měl jasnou představu, ale nechá to až na zámek. Pohlédl na Doru.
„Nechceš si ty šaty vykasat výše než po kolena?“
„Kam až myslíš?“ usmála se Dora.
„Abych nás dostal k oboustranné slasti,“ uvolnil si ven ocas, který už mu hezky tvrdě stál.
„Och, drahý, na co hned nemyslíš?“ a Dora si hned šaty vyhrnula, kam jen to šlo.
Nato ulehla na sedadle s roztaženými nohami a Oskar se nad ní porovnal, co mu jen interiér kočáru umožnil. Nebyl konstruovaný pro podobné účely.
Přesto se mu podařilo do ní vniknout a po chvilce přirážení Dora dostatečně zvlhla a po sérii prudkých a hlubokých přírazů se do ní Oskar vysemenil.

„Oh… oh… ooh…anooo,“ Dora se uspokojila i když to nebylo ono, ale za těchto podmínek i tak to bylo příjemné.

***

Zámek Klumpenstein je uvítal v podvečerním šeru. Dora byla unavena stejně jako Oskar, neboť v kočáře spolu šukali ještě jednou a po krátké večeři byla dívka uvedena do své komnaty. Nestihla se ani pořádně rozhlédnout, když se tiše odsunulo dřevěné kazetové obložení na jedné stěně a objevil se Oskar!
„Och, jaký tajný průchod tu máš?“ podivila se Dora.
„Vede z mé komnaty tak, aby nikdo neměl tušení, že se navštěvujeme. Nikdo o něm neví, takže buď bez obav, že bychom se nemohli vídat, až tu bude Gera,“ vysvětlil jí Oskar, ale krom krátkého polibku se nijak k sobě neměli, potřebovali se opravdu vyspat a odpočinout.

***

Pak se však stala tragická událost. Hraběnka s Gerou na zámek nedorazily, neboť cestou byly zákeřně přepadeny lupiči a zavražděny.

Panského dvora Zitadellhof a celého panství se ujala Nora Kochhert von Zitadelle. Byla nejstarší dcerou, takže se stala novou paní po právu. Dora se rozhodla zůstat s Oskarem.
Po nějaké době se u Nory vyskytly obtíže se zažíváním, cítila podivné tlaky na prsou a po prohlídce porodní bábou se dozvěděla, že je obtěžkána. Nebylo těžké si spočítat, kdo je otcem dítěte, ale nechala si to pro sebe a vymyslila si vlastní příběh o tajemném cizinci.
Dítě chtěla, Oskara za manžela nikoliv.

***

Oskar žil s Dorou ne jako s chovankou, ale jako se svojí paní. Nebyli sezdáni, takže dodržovali veškeré zvyklosti, jak to mezi urozenými lidmi chodí a spali spolu utajeně, díky spojovací chodbě mezi jejich komnatami.
Jenže sloužící nebylo hloupí, komorné při výměně povlečení nepřehlédly zažloutlé zaschlé skvrny a jiné stopy milostného dovádění. Navíc, Dora prožívala svoji slast nahlas a milostné zvuky tak bylo možno zaslechnout přes dveře komnaty, kde se v noci tísnili sloužící a naslouchali onomu milostnému kvílení, stenům a vzdechům. Komorníci si honili klacky a nadzvedávali služkám sukně. Ty se se chichotaly a dvojice se pak porůznu vytrácely, po vzoru svých pánů si zašpásovat.

***

Dora se zdokonalila ve zkušenou milenku a s převahou svých let dávala Oskarovi zabrat. Ten měl stále dobrou výdrž, ale čas nezastavíš. A on potřeboval nástupce. A dočkal se. Po jednom milování mu zrudlá Dora špitla, že nosí pod srdcem jeho dítě.

Oskar úplně oněměl překvapením a radostí. Aby ale se dítě narodilo do spořádaného rodinného svazku, museli se vzít. Na svatbu pozvaná Nora nedorazila, neboť čas jejího slehnutí se počítal již na hodiny, ale ani novomanželé to s hostinou nepřeháněli a dohodli se, že pravá oslava přijde až po křtinách.

***

Křtiny malého Oskara Tobiáše Rauch De Klumpen se konaly již bez otce Oskara, který dva měsíce předtím zemřel. Odešel náhle a rychle. Na nějakou horkou nemoc, tvrdil ranhojič, ale čert mu věř.

Dora po roce povinného vdovství pojala za muže rytíře Wilibalda von Troya, se kterým měla tajné pletky již krátce po pohřbu, kdy jí pomáhal tišit žal ze ztráty drahého manžela. Činil tak natolik důkladně, že Dora k němu zahořela láskou. Wilibald byl také starší jen o patnáct let, méně než Oskar a tudíž se dalo doufat, že spolu manželé i zestárnou. Nestalo se tak.

Dora zemřela za deset let, při komplikovaném porodu svého druhého dítěte. Bohužel ani to nepřežilo. Wilibald zůstal sám a zemřel osm let nato.

Syn Oskar Tobiáš Rauch De Klumpen se dožil plnoletosti, stal se královským služebníkem a byl purkmistrem Královské komory lesního a vodního hospodářství. Dožil se požehnaného věku 99 let.