Motivace 01

„Další pětka? Jak můžeš dostat pětku z něčeho tak primitivního? Tobě úplně přeskočilo?“
Tomáš jen pokrčil rameny a dál sledoval televizi.
„Dívej se na mě, když s tebou mluvím a laskavě vypni tu telku!“ zvýšil jeho otec hlas.
Tomáš se zatvářil nespokojeně, ale učinil tak. Doufal, že bude mít tuhle hysterickou tirádu rychle za sebou.
„Myslíš, že s takovým prospěchem tě pustí k maturitě?“
„No tak neodmaturuju, no,“ odsekl mu. Okamžitě viděl, že to přehnal.

Otci naběhla na čele žíla a začal na něho řvát ještě hlasitěji. Zatímco poslouchal řeči o nevděčníkovi a lemplovi, viděl, že je od kuchyňské linky tiše pozoruje jeho nevlastní matka Sylvie. Jen tam tak stála, popíjela vinný střik a Tomáš se mohl jen dohadovat, co se jí honí hlavou.

„Běž okamžitě do svého pokoje a začni se učit, jinak se fakt neznám,“ ukončil svůj přehnaný citový výlev otec. Tomáš se beze slova zvedl a odkráčel pryč. Koutkem oka postřehl, že ho Sylvie zadumaně pozoruje.

—

V pokoji se samozřejmě do učení nepustil a místo toho si dal sluchátka na uši a pustil si svůj oblíbený hudební mix.
Ozvalo se klepání na dveře, které však okázale ignoroval. Za okamžik dovnitř vešla Sylvie a posunkem ukázala, aby si sundal sluchátka.
„Co chceš?“
„Chci s tebou mluvit, můžeš si to laskavě sundat?“ odpověděla mu panovačně, jak to uměla jen ona.

Byla o dvacet let mladší než jeho otec. Bylo jí čerstvých třicet a uměla se skvěle nosit. Každé ráno posilovala, pravidelně se zkrášlovala v těch nejdražších salónech a celkově dbala o to, aby byla pro Tomova otce den za dnem krásnější.
Tomáš si ji prohlédl a musel uznat, že dneska jí to opravdu sekne. Chystala se s Tomovým otcem na nějakou obchodní večeři, takže si na sebe vzala slušivé černé šaty, které jí obepínaly pevný zadek a do nichž svoje trojky napasovala jen s obtížemi.

„Chceš mi něco důležitého?“ zpruzeně vyzvídal Tomáš.
Povšiml si, že Sylvie nenápadně zamkla dveře a přistoupila blíž k posteli: „Chci si s tebou jen promluvit. Prozradíš mi, proč ses ve škole tak zhoršil?“
„Nejsi moje matka, proč se najednou tak zajímáš?“

Sylvie se na okamžik zarazila a posadila se na postel vedle Tomáše. Položila mu ruku na koleno a dívala se mu do očí.
„Na rovinu? Chci, aby byl tvůj otec spokojený. Když je spokojený, jsem spokojená i já.“
Tomáš jen mlčky přikývl. Bylo mu jasné, že otcovy prachy nebudou na posledním místě, proč si toho starého mrzouta tahle kočka vzala. 
„A kvůli tvým výsledkům ve škole spokojený není? Což se neblaze podepisuje i na mé spokojenosti. Rozumíš mi?“
„Ani moc ne a teď už laskavě běž.“

Sylvie se však nenechala odradit.
„Chci, aby ses ve škole zlepšil a odmaturoval.“
„Chtít můžeš.“
„Jsem ochotná tě k tomu vhodným způsobem motivovat.“
„Jo? Koupíš mi auťák? Motorku? Xbox? Nenech se vysmát.“
„Můžu ti nabídnout něco lepšího,“ řekla a rukou mu sjela o něco výš.
Tomáš s sebou cuknul.
Sylvie se k němu naklonila a políbila jej. Šokovaný Tomáš jen pasivně ležel a Sylvie převzala veškerou iniciativu. Otevřel pusu a v ústech mu začala okamžitě šmejdit jazykem. Na hrudi cítil hroty jejích ztvrdlých bradavek.

Po francouzáku se k němu posunula blíž.
„Měl jsi už někdy holku, Tome?“ šeptla mu do ucha.
Tomáš chtěl nejdřív frajeřit, že spousty, ale místo toho jen zmateně mrkal.
„To jsem si myslela. Tady je moje nabídka. Zlepši si průměr a já ti postupně nabídnu to nejlepší, co může žena muži dát.“

Tomáš jen přikývl. Zdá se mu to? Co tím myslí? Je to nějaký trik?
„A ty víš, že já jsem v tomhle dobrá, posloucháš nás někdy v noci, když mě tvůj otec šuká?“
Podle okamžitě vztyčeného stanu v jeho kalhotách usoudila, že poslouchá velmi bedlivě.
Tomáš se snažil bouli skrýt do dlaní, ale Sylvie ho nenechala. Místo toho jej začala třít dlaní přes látku kalhot a dál mu šeptala do ucha: „Tohle ber jen jako takový předkrm. Snaž se ve škole, zlepši si známky a postupně dostaneš mnohem víc.“

Tomáš se zbrkle snažil vyprostit ptáka z trenek a doufal, že mu Sylvie třeba pohoní. Ta jej však plácla přes ruce a dál mu masírovala péro jen přes kalhoty. 
„Ne tak zhurta, chlapče. Musíš si to zasloužit a zatím to tedy nadějně nevypadá. Ale když uděláš radost svému otci a odmaturuješ napoprvé a s vyznamenáním, tak udělám na oplátku radost já tobě a dostaneš ode mě hlavní cenu, rozumíš?“
„Jako že tamto?“ vytřeštil oči Tomáš a současně cítil, jak Sylviina masáž udělala své a začal stříkat do trenek.
Lepivá tekutina mu zaplavila nohavici a Sylvie podle jeho zrychleného dechu a opoceného čela pochopila, že její práce je v tuto chvíli u konce.

„Neřekneš to živé duši, zůstane to naše tajemství. Jen o tom někde cekneš a letíš z domu, je ti to jasné?“
„Ano, ano, rozumím,“ přikyvoval zběsile hlavou.
„Skvělé, tak jsme domluvení,“ usmála se, ještě ho naposledy letmo políbila na ústa.
Když jí chtěl tentokrát proaktivně vyjít vstříc jazykem, odtáhla se, vstala z postele, srovnala si šaty, upravila vlasy a vykradla se z pokoje. Při odchodu se na něj ještě letmo podívala.

Tomáš chvíli ležel v posteli a snažil se vzpamatovat z toho, co se mu právě stalo. Po chvilce přemýšlení si sedi ke stolu, obestavěl se učebnicemi kolem dokola a začal dohánět zameškané učivo.