Seděl jsem na zadní sedačce autobusu MHD a sledoval cvrkot na ulici.
Blížilo se poledne, autobus byl poloprázdnej a já jel z lékařské kontroly ujištěn, že jsem plně zdráv a uschopněn k jakýmkoliv aktivitám, jak pravil doktor s pohledem na sestru, jež zrudla a odvrátila se k oknu. Bylo celkem jasné, jak to myslí.
Jenže na tuto aktivitu musí být dva a já jsem sám. Poslední přítelkyni mi přebral kamarád a já rázem přišel o dvě blízké osoby. Toho debila, co mě v mnohaletém kamarádství zradil a tu mrchu, co mu roztáhla nohy…
Saša se jmenovala ta děvka a dodnes vzpomínám, jak brečela, že to tak nechtěla, ale bylo to silnější, než její odpor a vůle mi zůstat věrná. Vlastně doteď netuší, co ji k němu tak přitahovalo, že dala kolena od sebe, ale stalo se, Pavel ji přefiknul a bylo vymalováno.
Zda s ním Saša skončila ve vztahu (Pavel na to nebyl), nebo zůstala nakonec sama jsem netušil, neřešil a sehnal si podnájem na druhým konci města.
***
Do práce jsem jezdil na kole, při nečase autobusem a vlastně i teď přes léto, kdy mě srazil na cyklostezce bláznivý senior na elektrokoloběžce. Měl ji asi upravenou na větší rychlost, než sám zvládl a jako neřízená střela se řítil v protisměru a já už mu nestačil uhnout, respektive nechtělo se mi spadnout s kolem do příkopu plnýho nějakých sraček. Nakonec tam skončil ten blázen a já na pohotovosti s pochroumanou rukou. Naneštěstí levou, protože jsem levák.
***
V pauze domácího léčení mě navštívila Jiřinka, kolegyně z práce, sekretářka vedoucího, což byla snad jeho neteř, nebo co. Usměvavá, věčně dobře naladěná čtyřicítka, ale to by jí nikdo nehádal. Snaživě si udržovala mladistvý vzhled, což ji vzhledem k její drobné postavě nedalo takovou práci. Dlouhé rovné blonďaté vlasy jí rámovaly oválný obličej s lehkým mejkapem, menší prsa zvýrazňovala přiléhavým oděvem a hezké nohy krátkými sukněmi. Zkrátka mohla si to dovolit. Navíc byla rozvedená, bezdětná a tudíž pro mnoho mužů (i ženatých) žádoucí a žádanou kořistí.
To já měl jiný plány. Je mi teprve třicet a po vztahu se Sašou jsem si naordinoval vztahovou pauzu. A navíc mám zraněnou ruku, pohříchu tu honící. No co, nějak to přežiju.
***
A za dny u dveří zvonek a tam Jiřinka s naditýma taškama z Lidlu.
„Ahoj. Určitě se o tebe nikdo nepostaral. Tak tady máš nákup na pár dní,“ hrnula se dovnitř jako lavina a zamířila do kuchyně, jako by tu byla doma. Ani nečekala, že bych tu třeba někoho mohl mít a hned vykládala nákup na stůl a slibovala mi báječnou teplou večeři.
Mlčky jsem sledoval to dění a závan svěžího větru, jenž tu její přítomností zavál a vlastně byl rád, že na mě svět nezapomněl.
Jiřinka ukuchtila těstoviny s omáčkou s kousky masa a byla spokojená, že mi chutná. Sdělovala mi poslední aktuality z firmy a pak přešla do osobní roviny.
„A co ty?“
„Jak… co já?“
„No. Jak to zvládáš… všechno… s jednou rukou?“
„Snažím se, jde to.“
„Nelži.“
„Já nelžu. Proč bych ti lhal?“
„Protože to poznám. Mám na to čuch. Myslím, že bys potřeboval pomoc,“ řekla tiše s pohledem upřeným do klína.
„Ne. Tohle ne… Jiřinko… tohle ne,“ pochopil jsem, kam míří.
„Proč ne? Jsem ti nesympatická?“
„Ne. Právě, že až příliš. Ale nikdy bych si nedovolil…“
„Tak dovol, abych si já dovolila,“ zaševelila a rukou mi jela po poklopci.
Obratně vylovila ptáčka ven a hned ho začala zpracovávat do podoby dravce.
„Jiřinko…“ drmolil jsem vzrušeně a sledoval jak jí v ručce tuhne a nabývá na objemu.
„Co bys ještě chtěl?“ šeptala při té slastné honitbě.
„Vidět tvoje prsa.“
„A co potom?“
„Tvojí pí… ehm… kundičku… uhhhh… já budu stříkat…“ přišlo to na mě náhle a nezadržitelně.
„Stříkej… ulev si,“ namířila ptákem na zem a na dlaždičky vzápětí dopadly velké cákance semene. Měl jsem fakt nastřádanou velkou zásobu.
Když mě vyhonila do poslední kapky a vše utřela, svlékla se do naha a ocas se mi zase začal vzrušením stavět.
„Nepůjdem do ložnice?“ nadhodila.
„Jo… pojď,“ a než jsme si lehli, objali jsme se a začali líbat.
„Správně bych si měl od tebe nejdřív vyžádat souhlas a podpis, že můj penis může vstoupit do tvé vagíny…“ zašeptal jsem a Jiřinka nejprve ztuhla a pak se ušklíbla.
„Já ti ukážu, co máš dělat!“ povalila mě na postel, zkušeně mi pohonila tvrdý kolík a pak si ho sama zavedla do sebe, jak na mě obkročmo seděla.
„Souhlasím… s ošukáním… ohhhh,“ poskakovala na ocase a spěla do výšin vrcholné slasti.
Uchopil jsem její prsíčka, které se mi krásně vešly do dlaní a hrál si s nimi.
„Joo… tahej za ně… mrdej mě… vystříkej… povoluji… ti… všechno… ooááááááh,“ vyvrcholila a zhroutila se na mě a vášnivě líbala. Pumpoval jsem do ní semeno a bylo nám oběma nádherně, bez ohledu na moji zraněnou ruku.
Po chvilce mazlení se mi hlavou svezla do klína a začala mi ho a něžně olizovat a kouřit. Není divu, že brzy byl zas v provozní velikosti. Tentokrát jsem byl já nahoře a pomalu jsem ji projíždět úzkou kundičku a užíval si tření a svírání poševních stěn.
„Líbej mě,“ přitáhla si mě za hlavu a jazykem mi vyjela naproti.
Začal jsem pozvolna přidávat v přírazech na důrazu.
„Počkej… dokonči to zezadu a za vlasy mě trochu tahej… buď drsnej chlap, kterýmu musím podržet, jo?“ otázala se mě tiše a jakoby stydlivě.
Proč ne Plnil jsem ji přání. Prudce jsem ji nabodl zezadu a, za vlasy ji tahal a zkusmo ji označil za děvku. Cítil jsem, jak sebou trhla a z kundy snad vypustila vodopád šťáv, jak ji to „oslovilo.“
„Teď mi, holčičko, hezky podržíš a vojedu tě tak, že si tejden nesedneš,“ zasyčel jsem.
„Ano… ano… pane… zasloužím si to… potrestejte mě,“ sténala Jiřinka stále slastněji, zatímco já ji mrdal stále prudčeji a hluboko.
„Opovaž se udělat dřív, ty děvko, než pán,“ zatahal jsem ji za vlasy.
„Ano… pane… uspokojte se… oooáááh… já… to… vydržím… ne… neee… Bože!“ nevydržela to a měla orgasmus. Poševními stahy mi drtila ptáka a já to zbytečně nenatahoval.
„Ty mrcho, teď hezky drž!“ drže ji za boky jsem ji prudce mrdal, až do vystříkání.
Mokrý ocas jsem ji zasunul do pusy, kde ho hned začala olizovat a kouřit, ale k povstání již nedošlo. Alespoň ne hned.
„Teď už víš, proč jsem sama,“ konstatovala později. „Tuhle moji… touhu… po podmanění nechce hrát každej.“
„Že seš submisivní musí naopak hodně chlapů vzrušovat,“ mínil jsem, ale zavrtěla hlavou, že to si jen myslím. Dál už jsme se k tomu nevraceli.
Slíbila mi, že ještě někdy přijde, ale už se tak nestalo.
***
Teď již zcela v pořádku sedím v autobusu, když vtom přistoupila krásná holka. Mladá, kolem dvaceti jí mohlo být, v těsných šatech končící vysoko na stehnech, protože měla co ukazovat. Hladké, krásně tvarované, opálené nohy předčily vše ostatní, i když její tvář a prsa byly též excelentní.
Jenže pod vlivem kampaně „nezírej“ jsem ji nemohl chtivě svlékat očima (což jsem nikdy nedělal), ale teď jsem se neodvažoval ani náznakem na to byť jen pomyslit.
Slečna se pohledem zorientovala a neomylně zamířila ke mně a vklouzla vedle mě na dlouho šestisedačku na konci autobusu. Já seděl uprostřed a periferním viděním viděl část jejích nožek, které mě stále přitahovaly jako magnet. Při letmém pohledu do strany jsem zjistil, že má situaci pod kontrolou, dívá se dopředu, takže o mě ví. Uhnul jsem pohledem a poslušně zíral jinam, hlavně ne na sličné poloodhalené ženy a dívky, jimiž je letní město doslova zamořeno. Nejde o neslušné zírání, to by sralo i mě, ale člověk neví, zda a jak
dlouho se vůbec může (po)dívat.
Náhle slečna navázala oční kontakt a zírala teď ona na mě.
„Pane. Já nejsem ta, jíž by vadilo, že na ni koukáte. Jestli chcete, tak si poslužte. Nedávno jsem se rozešla s přítelem, jsem singl a má-li někdo chuť mě oslovit, tak ať to zkusí.“
Oněměl jsem nad její otevřeností, ale pak jsem natáhl ruku na seznámení.
„Měl bych zájem. Jsem Martin.“
„Majka. Těší mě,“ usmívala se.
„Mohl bych vás pozvat… třeba na zmrzku? U věže dělají dobrou.“
„Proč ne?“ souhlasila a konverzace se slibně rozjela.
***
Už se stmívalo, když jsme opustili vinárnu a Majka měla docela naváto.
Nasávala jak houba, ale kupodivu to na ní nebylo vidět. Alespoň zpočátku.
„Půjdem ke mně?“ navrhl jsem pokračování večera.
„Ty máš… škyt… vlastní byt? Ty se máš… škyt… já žiju s mámou… a ona… he, he… nechce umřít,“ opile blekotala, ale pak se vzpamatovala. „Ne… počkej! To bylo ode mě blbý! Já nejsem tak… škyt… opilá… jen jsem unavená…“ a na důkaz svých slov se svalila na zem jak hadrová panenka. Byla úplně tuhá. Večer plný sexu se rozplynul.
Nezbylo než ji z kabelky vytáhnout občanku, zjistit, kde bydlí a zavolat taxi.
***
Vyvlekl jsem mrtvolu do druhýho patra paneláku, po zazvonění se dveře otevřely a černovlasá paní se podívala na mě jaksi tázavě a na Majku rozzlobeně.
„Děkuju vám, že jste ji přivedl. Co zase provedla? Řekla vám, že se rozešla s klukem, že? Nechala se sbalit, hostit, pila jak duha a slibovala vám… ale, tohle všechno už jste slyšel od ní. Zkazila vám večer, čekal jste sex a ona je to jen ožralá ztracená existence. Co já se s ní natrápila. Léčení, odvykačky, nic nepomáhá. Chcete aspoň uvařit kafe?“
Paní sice byla sympatická, ale s díky jsem odmítl a pln nasranosti šel domů a ani si ptáka nevyhonil. Tohle se mi ještě nestalo. A to ještě od sousedů se ozývaly dnes přímo orgie.
***
Že žijí velmi aktivním sexuálním životem, bylo jasné hned, co se sem nastěhovali. Jako přímému sousedovi mi nepomohla ani tlustá cihelná stěna poctivého činžáku z šedesátých let, protože bejt to panelák, tak by prakticky šukali u mě v pokoji.
Dvojka to byla starší než já. Ženská v podstatě „tuctovka“, manžel to samý. Pozdravili jsme se a to bylo všechno. No a skoro každej večer na to vlítli a nebrali si servítky. Zejména ona. Ječela, hejkala a já mohl jen poslouchat a honit si při tom péro, místo čučení na péčko.
***
Dnes to ale bylo jiný. Jednak nesténala sousedka a jednak ten hlásek spíše žadonil o pomoc. Přes pootevřené balkonové dveře bylo slyšet „Ne… ne… prosím ne… neubližujte mi… jsem ještě panna… ahh… ah… “ a podobné výkřiky.
Krev se mi nahrnula do hlavy, bezmyšlenkovitě jsem popadl airsoftovou pistoli, jedinou zbraň, co jsem doma měl, bleskově přelezl zábradlí mezi balkóny, nebral v potaz výšku tří pater a dveřmi vnikl dovnitř.
Tušení mě nezklamalo. Prasák soused klátil nějakou holčinu… no vypadala sakra mladě. Ležel na ní, ona nohy doširoka roztažený, rukou jí mačkal její miniprsíčka a druhou ji držel přes pusu. Holka se zmítala, sténala, vzdychala, rukama se snažila ho ze sebe odstrčit…
„Ty hajzle!“ vykřikl jsem a natáhl ruku s pistolí.
Oba se ulekli, soused z ní odskočil a zíral na mě a zbraň, která se vzhledově nelišila od originálu. Holka jen čuměla a do toho se na scéně objevila sousedka, též nahá a v ruce držela flašku vína… dost bizarní situace.
„Co tady děláte?“ promluvila, nechápaje, jak a proč jsem se tu octl.
„Tady… ten… ji… znásilnil… volala o pomoc,“ blekotal jsem vykolejeně.
„Nikoho jsem neznásilnil, jasné! Jde o hru… viď Sylvo?“ pohlédl soused na holku, která byla úplně v pohodě. Ruka s pistolí mi poklesla. Už mi začalo svítat.
„Hrajeme si na různý situace… promiňte, že jsme vás asi vyplašili, ale fakt o nic nejde. Tohle je jen hra. Sylva je naše kamarádka do trojky, no a občas trochu ulítneme,“ vysvětlovala sousedka a ani se nesnažila obléct nebo nějak zakrýt svou nahotu.
Stála přede mnou ve stylu, tak se mi podívej na kozy, píču… jsem prostě kus ženský. Soused tam stál s pokleslým ptákem, který ovšem i tak byl docela dlouhej a Sylva s jedničkama a vyholenou pičkou vypadala jak školačka.
„Tak teda… ehm… promiňte mi ten vpád… ale fakt to vypadalo jako násilí… jen se zeptám… ehm… vám bylo už osmnáct?“ obrátil jsem se na Sylvu, která se rozesmála.
„Chi, chi, na to se mě ptá každej. Jasně, že jo. Chcete vidět občanku? Ve filmech často hraju nezbedný školačky a tak… vypadám prostě mladě a hodně chlapů rajcuje prznit mladičký maso. I tady Ríšu. Občas se scházíme a dneska jsme si dali hraný znásilnění. Ríša už skoro byl, když jste sem vtrhnul. Nechcete se podívat, jaký to je, abyste měl představu?“
Zkoprněle jsem pohlédl na Ríšu, jež mi nevěnoval pozornost a právě si ho od Sylvy nechal kouřit a sousedka mi ukázala do křesla a sedla si na gauč vedle.
„Chodíme i na swingers párty. Jestli to nevadí vám, tak nám určitě ne. Udělejte si pohodlí… ptáčka vytáhni ven… pomůžu ti,“ přešla do tykání a sama mi začala rozepínat kalhoty.
Zcela konsternován jsem sledoval, jak mi ho uvolnila ven a hned začala jemně honit a vedle se ozývaly mlaskavé zvuky kouření a slastné vzdychání.
„To bude dobrý…“ řekla sousedka tiše a naznačila, že se na ni mohu sáhnout.
Její prsa byly kupodivu pevný, jen tou vahou svěšenější. Byla krásně plná s naběhlými tvrdými bradavkami.
Náhle změnila polohu, klečela přede mnou na zemi a soustředěně mi kouřila ptáka. Ten mi už pevně stál, takže si s ním hrála, laskala ho, olizovala a dráždila citlivá místa. Tohle byla opravdu exelentní kuřačka.
„Až budeš chtít zasunout, řekni,“ zvedla na mě obličej a znovu si ho zasunula do pusy. „Gulp… gulp… gulp,“ obemkla ho pevně rty a rytmicky pohybovala hlavou.
„Jooo… chci šukat,“ hlesl jsem po chvíli, protože na posteli už soused začal opět šoustat o pomoc prosící dívku a mě to prostě fakt vzrušovalo. Asi jsem taky úchyl.
Sousedka na mě obkročmo nasedla a… šup… měla ho v sobě až po kořen.
„Ahh… hezky mě vyplňuješ,“ vydechla slastně a začala odsedat.
„Pomuchlej mi kozy,“ nabídla mi své mlíkárny, ruce mi položila na ramena a hopsala na mě dle svých potřeb a prožívané slasti.
Protože jsem měl na očích ty dva, šlo to na mě rychle. Malá bezbranná holka rabovaná mohutným ptákem (kam se na něj hrabu), to se nedá popsat slovy.
Sousedka se naštěstí taky stihla odbavit, než já jsem se udělal a jakmile v sobě pocítila záškuby, sesedla a veškeré semeno pojmula do pusy a spolykala.
„Hm… nechutnáš špatně,“ konstatovala a chuť semene zapila vínem přímo z láhve.
I na posteli už se domrdalo, soused se Sylvě vyšplíchl na břicho a teď odpočíval.
„Nechceš si taky skočit?“ zvala mě Sylva do své náruče. „Zahraju ti, co budeš chtít.“
„Dík, snad někdy jindy,“ odmítl jsem, neboť jsem musel vstřebat, vše co jsem dosud zažil a taky, takovouhle profesionálku bych třeba zklamal, nejsem žádnej donchuán a milovník s nekonečnou výdrží.
***
„Zase se stav, u nás budeš vždycky vítán,“ loučila se se mnou ve dveřích sousedka, jež se mi konečně představila jako Lucka, zatímco Ríša už zase dováděl se Sylvou a z pokoje znělo jejich milostné hekání a sténání.
Trojice šukala dlouho do noci, jen se již více tlumili a dveře na balkon zavřeli úplně.
Já bych rád a zbaven semene jsem dnes nepotřeboval zvukovou kulisu k sebeuspokojení. Spíš teď mám o čem přemýšlet. Mám se zapojit mezi swingaře, šukat jen Lucku (v přítomnosti manžela), případně jít do čtyřky se Sylvou?
***
Jsem zbabělec a nakonec jsem neudělal nic. Lucka mě sice párkrát zvala, jak někam na párty, tak k nim domů, ale pak to vzdala a já si hledal (a našel) přítelkyni „normálním“ způsobem. Protože soulad jsme nalezli jak v posteli, tak i v běžném životě, dnes jsem již třetím rokem šťastně ženat.
Zajímavý mix životních situací v jednom příběhu až do šťastného konce. Na swingers akce každý není. Ostatně asi bych taky na to neměl koule 😁
Pane Shocku, vy mne shockujete – jakej to příbeh bez shockujícího zakončení jste nám to zde předložiti ráčil …!!!
😆😆😆😆😆
Několik motivů, které by vydaly na samostatné povídky, vtěsnáno do jednoho příběhu – Jiřinka, Majka (případně by se dala zapojit její matka), sousedé. Může být docela shockující zjistit, kdo bydlí ve vedlejším bytě. Trošku nereálná mi připadá reakce Lucky na muže s pistolí v ruce, v reálu by asi plynulou konverzaci nezavedla, zato odmítnutí se zapojovat je přirozeně zbabělé nebo jen opatrné. Ale jak se s takovými sousedy bavit dál? Dá se to „nechat vyšumět“? Skvělé počtení, díky.