Noční klub

Seděli jsem v autě na parkovišti a Tonda do mě hučel a hučel.
„Nic nemusíš, jen sedíš, piješ a holky přijdou samy. A když nepřijdou a přitom máš chuť si zašukat, řekneš číšníkovi a ten to zařídí. Fakt. Hele, ty prachy tu musíme utratit. Tak to řekl Šéf.“
A slova tajemného Tondova „Šéfa“ byla závazná. Ale pro něj, ne pro mě.

Hleděl jsem na nevzhlednou kostku nočního klubu, kdy její celoprosklená fasáda z tmavého skla připomínala kýčovité stavby z počátku devadesátých let, kdy u silnic a parkovišť rostly noční kluby jak houby po dešti. Tehdejší smetánka rychlokvašených podnikatelů tam kula své pikle pod pláštíkem erotiky, protože to patřilo k bontonu doby, stejně jako bílé ponožky k tmavým mokasínům, ale ta doba už byla pryč.

Tehdejší podnikatelé jsou dnes důchodci s erektivní dysfunkcí a noční kluby pomalu vymizely, stejně jako holky od silnic. Zůstalo jich jen pár.
Třeba jako tato hnusná krabice na kraji města, jako by oznamovala, že navštěvujete město hříchu. Předimenzované parkoviště bylo schopno přijmout více aut, než je míst v klubu a neonové linky a nápis Night club byly přímo vrcholem nevkusu. Tady se opravdu zastavil čas.
Tonda ale tvrdil, že uvnitř je to jiný než v klasickém bordelu, jehož aktivním návštěvníkem také býval.

„Tak jo, jdem na to,“ pokrčil jsem rameny a přijal svazek tisícovek.
„Hezkej balík,“ konstatoval jsem. „Co kdybych si ho nechal? Nebo je to z nějaký loupeže?“
„Nepátrej po tom a užij si je. Až budeš mít na ptáku puchejře, tak ti to povím,“ ušklíbl se Tonda.

***

Úslužný vrátný nám otevřel dveře a uvedl do předsálí, kde u pultu stála hezká recepční. U ní jsme nechali kabáty a vše, co jsme nepotřebovali.
„Příjemnou zábavu, pánové,“ řekla slečna medovým hlasem a pokynula ke dveřím, které se sami před námi otevíraly.

„Vole, co kdybychom zůstali tady a ojeli tu recepční, he, he,“ uchechtl se Tonda. Byl zjevně nadržený. To já spíše zvědavý. Nikdy jsem v nočním klubu nebyl a jako ženatý člověk už vůbec. Tonda na to prděl. Cestoval často a rozhodně po večerech nepil na pokoji čaj z termosky od manželky.
„Vždycky si představím, že když nejsem doma, Irču hobluje soused,“ vysvětloval mi, jak se vypořádává se svým svědomím, když si užívá placených erotických služeb. „Takže jsme si kvit.“
Opravdu zajímavý způsob. Nevím jestli bude fungovat i mně.

***

V jednom měl Tonda pravdu. Tohle nebyl klasickej bordel. Opravdu šlo o klub. Byly tu pohovky, křesla, dlouhej bar a lidi se tu nezávazně bavili. Dokonce tu byly i ženy, asi movité podnikatelky, nebo šlo o doprovod přítomných mužů?

Profesionální pracovnice v poloze ležmo tu také byly. Mladé, krásné, svůdné a tu a tam oslovovaly muže a buď u nich zůstaly nebo šly zase dál. Žen si nevšímaly, ty zase jich, ale bylo vidět, že v nich cítí konkurenci.
Osamělé bohaté ženy také touží po sexu a kde jinde najít muže odpovídající jejich postavení a aby zároveň šlo o diskrétnost? V klubu nebo najmutím si partnera přes nějakou agenturu. Tyto ženy zde byly na lovu, pozorně si prohlížely příchozí muže a v duchu je hodnotily.

Přešel jsem k baru, dal si nějaké předražené pití a pak se uchýlil do osamělého křesla, a snažil se být nenápadný, nejlépe neviditelný. Tonda tlachal na baru s barmanem, já pozoroval kmitající číšníky a děsil se procházejících kurviček, že mě nějaká zblikne.

„Jste tu sám? Mohu si přisednout?“ ozvalo se za mou.
Tam stála dáma ve vyšším než středním věku, ale velmi sympatická. Evidentně nešlo o místní pracovnici.
„Ehm… jistě… prosím,“ pokynul jsem jí na křeslo naproti a dáma se usmála, usedla a pozorně si mě prohlížela.
„Chodím do klubu často, ale vás jsem tu ještě neviděla,“ začala hovor.
„Jsem tu na své premiéře. Pozval mě sem obchodní partner,“ zalhal jsem. „Vlastně ani nevím, jak to tu chodí…“
„Lidé se tu baví, uzavírají obchody, dají si drink… je tu vlastně celkem nuda,“ podotkla dáma.
„Myslíte? Pohleďte tam…“ pokynul jsem sklenkou na chichotající se pár, děvku a podnapilého podnikatele.

„Ano. Pro muže se tu najde i jiný druh zábavy. A co vy? Také hledáte… povyražení?“ ušklíbla se.
„Ne. Jak říkám, dostal jsem se zde skrze pozvání klienta. Nejsem znalec těchto klubů. Vidíte, jen tu sedím a piju. Haló?“ zastavil jsem procházejícího číšníka a mávl sklenicí. „Ještě jednou, děkuji.“
„Odneste to na šestku,“ řekla číšníkovi žena a vstala. „Pojďte se mnou, milý pane, ráda si s vámi porozprávím v soukromí.“

Šel jsem s ní a zavedla mě do chodby, kde byly spousta dveří do pokojů. Zjevně k jedinému účelu. V pokoji číslo šest stála na stole nádoba s ledem, v ní chlazené šampaňské a vedle i můj objednaný nápoj.
„Jistě víte oč jde a já nemám ráda nějaké ty sladké řečičky. Stačí když vám řeknu, že jsem Greta a vy?“
„Patrik,“ odvětil jsem.
„Takže, Patriku, budeme si tykat,“ a nastavila rty.

Polibek samozřejmě nebyl ani přátelský ani maminkovský, ale žhavý. Ihned jsem měl její jazyk v puse a líbali jsme se vášnivě a divoce.
No, a pak juž to šlo samo. Šukali jsme jak králíci, ale ne až do bezvědomí. I když v tom jsem málem skončil já, protože Greta byla vášnivá, nadržená a a živočišná lvice a já byl pro ni kořist k rozsápání.
Měla nádherné zralé tělo bez sebemenšího kazu, hladké, opálené, pevné. Plastičtí chirurgové evidentně odváděli dobrou práci. Kozy měla 100% umělé a jak mi prozradila později, měla upravenou i pochvu. Byla opravdu nezvykle těsná, ale pro muže o to víc slastnější. Se mnou si dělala, co chtěla a když dosáhla uspokojení, dodělala i mě. Smyslně a znalecky mi vykouřila péro a semeno bez problémů spolkla.
Nato vstala, šla do sprchy a pak se začala oblékat. Šampáňa na stole si ani nevšimla.
U baru jsme pak strávili v hovoru ještě nějaký čas, než se rozloučila, políbila na tvář a odešla.

„Vy víte, kdo to je?“ otázal jsem se barmana.
„Greta. To vám jistě i sama řekla. Více nemohu prozradit, je to náš významný stálý klient,“ řekl a bylo vymalováno. Měl jsem za sebou sex s nadrženou podnikatelkou (asi) a to teprve večer začínal.

***

Sjížděl jsem očima dívky a přemítal, proč takové krásky nikdy nepotkám na ulici, v nákupním centru, v divadle, kině, na plovárně? Ty nejkrásnější holky se asi vždycky živí jako kurvy. To není jinak možný. Jinde jsem je prostě nikdy nepotkal. Dnes jsem měl možnost vidět tu krásu i bez závoje, prachů jsem měl dost.

Náhle mě zbystřily dvě tygřice a ladným krokem se blížily ke své kořisti. Jedna měla snad dva metry, což zdůrazňovala minisukně a neuvěřitelně dlouhé nohy, druhá byla normální výšky i postavy. Postávaly kousek ode mě, něco si brebentily a nenápadně po mně pokukovaly. To znamená tak, abych si toho všiml a zašustěním bankovek je přizval k sobě.
Učinil jsem tak a rázem je měl obě na klíně.
Objednaly si ten nejdražší drink a svůdně mi šveholily do ucha cosi o nabízené nadpozemské rozkoši. Jak jinak.

„Kolik?“ zeptal jsem se žirafy.
„Obě za šest, jedna za polovic, brouku.“
„I do zadku?“
„Jistě… jsme tu pro tebe,“ zašeptala svůdně ta druhá. „Jsem Izabel a ona Tara.“

„Tak pojďme,“ vstal jsem a nechal se odvézt na pokoj.
Holky se hned vrhly na šampaňské, já na ně a když jsme byli všichni nazí, rozdovádění a opilí, nastaly orgie.
Lízal jsem jedné hladce vyholenou pičku a druhá mi zatím kouřila péro. Holky se vystřídaly, ale kvalita kouření zůstávala excelentní. Vylízali jsme si vzájemně zadečky, než si Tara potřela anál lubrikací a takto mě pustila do zadku a bylo to slastné spojení. Samozřejmě jsem na péru měl pláštěnku. Bez ní bych nezasunul, i když jsem jim nabízel i víc peněz. V tom byly obě nesmlouvavé.
Strojově jsem přirážel a užíval si těsnost střev a holky se vzájemně muchlovaly a neopomenuly ani mě a nastavovaly mi k polaskání prsa, nebo se chtěly líbat.

Když jsem se takto uspokojil s Tarou, objednal jsem na pokoj nějaké občerstvení.
Donesla nám ho dívka v sexy minišatečkách, také velmi krásná. Kde jen ty holky berou? Za své vzalo i šampaňské, tak jsem si řekl rovnou o dvě láhve.
Tara mě začala kouřit a já se líbal a hladil s Izabel. Její dlouhé krásné nohy mě fascinovaly. Víc než zbytek jejího těla. Nechala mě líbat po celém těle, užíval jsem si ji plnými doušky… a náhle šup… opatřila mi ptáka gumou, osedlala si mě a rozjela pomalé odsedy.

Tara mi usedla na obličej a já lízal mokrou tekoucí kundu. Slyšel jsem, jak se holky líbají a vzdychají a sténají při tom. Pak se na mně vystřídaly a Tara začala zrychlovat a já mohl volně mačkat a mnout její kozy, protože Izabel nás jen pozorovala a sama se prstila.
Těsně před vyvrcholením ze mě sjela a já se převalil na Izabel v klasické poloze. Pomalými přírazy jsem ji projížděl a oba jsme si to užívali.
„Ah… ahh… jo… hezky… mi to… děláš… hmmm,“ předla jak kočka.

Tara se nějak hlavou dostala za nás a snažila se nás jazykem lízat v místě spojení. Izabel doširoka roztáhla nohy, já se více nadzvedával a hned jsme pocítili kmitající jazyk na ocase a kundičce. Bylo to zvláštní. Kdybych neměl gumu, asi by to bylo vzrušivé, tahle jsem nic moc necítil.
Pozvolná soulož nabývala na intenzitě a já jí zvedl nohy, zapřel si je o ramena a v této poloze jsem ji začal divoce mrdat prudkými přírazy.
„Ah… ahh… ty… zvíře… ooh… to… je… skvělý… božeeeee,“ kvílela Izabel v orgasmu a já stříkal a stříkal a zůstal v ní až do úplného ochabnutí.

Ochrana byla opět plná semene a teď už mě sex nebavil a navíc pokračování by bylo za příplatek.

***

Po společně sprše jsme skončili zase v klubu, dívky odešly a já osaměl.

Odněkud se připotácel Tonda. Zdálo se, že je víc opilý než umrdaný.
„Tak co?“ ptal jsem se.
„Kamaráde… jsem hotovej… to bylo torpédo… jmenuje se Xenie… je tu Rumunka nebo Bulharka… já nevím, ale mám ptáka nadranc. Co ty?“
„Tři baby, tři výstřiky, víc nepotřebuju jsem spokojenej. Nepojedem domů?“ odvětil jsem.

Zaplatili jsme neskutečně drahou útratu a z balíčku od „Šéfa“ nám mnoho nezbylo.
„No a cooo,“ ušklíbl se Tonda a nechal barmanovi ještě královské spropitné.

***

O měsíc později „Šéfa“ a Tondu sebrala policie. Prý jeli v kšeftu s falešnejma bankovkama. Byl jsem u výslechu jen jako svědek, ale Policie mě nikdy neobvinila, ani se o mě nijak nezajímala a Tonda mlčel. Naše výprava do night clubu zůstala utajena. Bylo mi jasný, že i tam jsme pouštěli do oběhu falešný tisícovky, takže jsme si vlastně užili zadarmo.

Tresty za penězokazectví jsou přísně a Tonda dostal pár let natvrdo. Párkrát jsem ho navštívil v base i jeho ženu Irču, která Tondovu nepřítomnost vyřešila nevěrou se sousedem. Sama se mi k tomu přiznala.
„Vím, že Tonda nebyl svatej, ale jelikož nikdy nesáhl na rodinný prachy, smířila jsem se, že mi občas zahne. Nestarala jsem se, kde ty prachy bere. Vydělal vždycky dost, tak jsem mu ty kurvy tolerovala. Nakonec co, do děvky se nezamiloval a šlo jen o sex… no ne? No a Gabriel mi byl vždycky nablízku a já mu prostě podlehla a zamilovala se. Budeme se brát… už jsem zažádala o rozvod a prej by to nemělo trvat dlouho. Ten výkon trestu to nějak uspíší… je mi to líto, ale tak to je. Tohle mu, prosím tě, neříkej. Jste velcí kamarádi a on bude potřebovat oporu a pomoc, až se vrátí. Já už ale miluju někoho jinýho.“

Chápal jsem ji. Tohle si Tonda zavinil sám. I já jsem se rád vrátil k rodinnýmu krbu a byl rád, že mé „zakopnutí“ v nočním klubu zůstalo v utajení, bez propírání na veřejnosti.