Oběť pro dceru

„Maminko, já mám strach!“ pípla nešťastně dívka ve svatebním šatu s uslzeným pohledem upřeným na matku.
„Proboha z čeho, mé dítě?“
„Až… až…“ lkala dcera. „Až mě bude zbavovat věnečku. Kamarádky říkaly, že to bolí a já z toho mám strach.“

Matka vzdychla.
„To víš, děvče. Bůh to na světě tak zařídil. My rodíme děti, ale to vzejde jen ze spojení s mužem. Až do otěhotnění to žena musí vydržet, pak už bude mít od muže pokoj.“
„Ale co to říkáš, maminko?“ divila se dcerka. „Vždyť manžel přece se ženou líhá nejen kvůli dětem… i z jiných důvodů… kvůli… ee… radosti a lásky.“
„Jistě, jistě,“ třepla žena roztržitě rukou. „Každé manželství to má jinak. Záleží na ženě, jak si to zařídí. Ale teď už na to nemysli, za chvíli už jedeme do kostela.“

***

Adéla Magnolie Věromíra, dcera zámožného obchodníka, váženého měšťana a člena městské rady Kryšpína von Besendorf se vdávala nedlouho po svých dvaadvacátých narozeninách. Za manžela jí byl rodinnou radou vybrán Wenzel, syn velkostatkáře Alfreda Straussera. Statek vedl společně s otcem a ač mu bylo již třicet let, na nevěstu doposud nepomýšlel. Rodiče však rozhodli za něj, že už má nejvyšší čas postarat se o pokračování rodu.

Rodiny se nejdříve spolu dohodly a až teprve poté došlo k setkání snoubenců. Měšťanská dcera a muž selské krve se k sobě moc nehodili, ani je to k sobě nijak netáhlo, ale rodiče tak rozhodli a oni se musejí podvolit. Nakonec v sobě jisté zalíbení našli i když o lásce se hovořit nedalo ani zdaleka.

Adéla byla panna, nezkušená, nepoučená o milostném životě a škodolibé kamarádky ji spíše strašily, než aby jí poradily a od matky se také mnoho nedozvěděla. I o pravidelném ženském cyklu ji musela poučit služka. O těchto věcech se prostě ve slušných rodinách nemluvilo. A šmytec.

Na venkově a u mužů je to jinak. Venkovské dívky nejsou tak upejpavé a uzavřené a mnohé vstupovaly do manželství už ne jako panny. Vztahy mezi dětmi sedláků a řemeslníků nebyly zkrátka tak prudérní jako ve městě. Zde sice také, ale ne tolik, záleželo na majetku a společenském postavení.

Navíc mladí muži si svůj první sex odbývali ve městě s profesionálkami, kam je většinou osobně vzali jejich otcové. Patřilo to k věci a ani matky proti těmto „výletům“ nijak neprotestovaly. Muž má vstupovat do manželství zkušený a znalý věci jak ženu obtěžkat.

I Wenzel prošel podnikem paní Kitty. S dívkou jménem Sidonia přišel o panictví a pak tu a tam zajížděl ke Kitty sám, ukojit svůj pud a chtíč. Na statku měli sice řadu svobodných děveček a služek, jenže s nimi byla potíž. Nešlo o poddané, aby si je bral, kdykoliv se mu nějaká zalíbí a i když se mu nějaká oddala, nebylo to zadarmo a většinou pak ležela jak prkno a nijak nespolupracovala. Zkrátka, užíval si pán, ne ony. Děvky u paní Kitty tu vášeň aspoň předstíraly, a tak raději jezdil tam. Wenzel zkrátka byl k manželství v tomto směru připraven.

***.

Matka Karolína dceru chápala. I ona kdysi uléhala do manželského lože nezkušená a vystrašená. O styku nevěděla prakticky nic a nahý muž ji spíše děsil, než přitahoval. Kryšpín byl starší o deset let a nijak se s ní nepáral, když z ní dělal ženu. Zážitek to byl nepříjemný a opakující se do doby, než otěhotněla. Naštěstí to bylo brzy.

Po narození Adély pak už muže z lože spíše vyháněla a dopřávala mu manželský styk velmi sporadicky. Kryšpín si našel útěchu u povětrných ženštin, což jí nevadilo a vlastně byla i ráda, že má klid. Touhou po milování v sobě nikdy necítila silnou, takže ji snadno potlačila a z dcery vychovala dívku nevědomou a zcela nepoučenou… stejnou jakou bývala ona. Až nyní na svatbě ji došlo, že udělala chybu, jenže dá se ještě něco napravit?

***

„Bavíš se dobře, drahý Wenzele?“ optala se Karolína novopečeného zetě, jež bujaře dováděl se svými přáteli, aniž se nějak měl ke své manželce.
Wenzel zpozorněl. Karolína se sice netvářila přísně, ale ani s úsměvem a bylo třeba se mít na pozoru.
„Já… vím… Adélce je jistě smutno… hned si k ní sednu,“ zablekotal, ale Karolína zavrtěla hlavou.
„Chci s tebou mluvit. O samotě. Za deset minut u seníku,“ poručila a odešla.

Wenzel zamyšleně pozoroval její siluetu. Na čtyřicet let byla velmi zachovalá, dalo by se říct žádoucí. I u Kitty bylo pár takto zralých kundiček, ale ty oproti Karolíně působily dost vyžile a staře. Tahle byla stále vyloženě hezká, i se správnými tvary. Ty boky, ta prsa…
Co po něm může chtít? A o samotě? Že se nevěnuje novomanželce… no… chápal ji. sedí tam, moc se nebaví… Už je to hotové, před Bohem uzavřené manželství. Musí v tom žít a přežít. Ale snad se naučí mít se rádi. Adélka je hezká, jen trošku naivní.

***

„Tak co mi chcete?“ řekl, sotva se setkali tváří v tvář u seníku.
„Chci vědět, jak zbavíš Adélu panenství,“ zněla odpověď, která ho dokonale vykolejila.
„Jak prosím?“ opáčil zmateně. „To je snad moje věc.“
„Je i není. Adéla je moje dcera a nechci, aby její první zážitek, kterým si musí projít každá dívka, byl bolestný a skončil zklamáním. Jsi v tomto směru znalý a zkušený?“
„Jistěže ano,“ odvětil sebejistě. „Chcete se o tom snad osobně přesvědčit?“
Karolína tušila, že to zajde až sem, vlastně to tak i plánovala. Rozhodla se totiž Wenzela osobně vyzkoušet, prostě zjistit jak to „umí.“

„Tak se ukaž,“ otevřenou dlaní ho plácla do rozkroku. Něco tam nahmátla, ale bouli ne.
„Zahráváte si,“ řekl Wenzel chraptivě a objal ji pevně kolem pasu.
„Ale na to snad půjdeme dovnitř ne?“ sáhla po klice.

Uvelebili se na seně a pomalu se svlékali. Už byli skoro nazí, když Karolína řekla přísně: „Dělám to pro dceru, ne pro svoje potěšení, ani pro tvoje. Tohle se nikdy nestalo, jasné!“ Stáhla si spodní košilku a odhalila mu tak svá prsa.

Wenzel nasucho polkl a v rozkroku cítil tlak a nastupující erekci. Žena podnikla první krok, objala ho rukama kolem krku a začala líbat.
Musel přiznat, že to uměla skvěle. Žádné cicmání, ale rozevřená ústa a útok kmitajícím jazykem, jak hladová užovka.

Během vášnivého líbání jí prohmátl prsa… měla je dokonalá.
„Ano… och… to dělej… tahej je a mačkej… líbí se mi to.. chybí mi to… ohhh,“ vzdychala vzrušeně olizovala mu boltec a strkala jazyk do ucha.
Od líbání se jí Wenzel posunul na prsa, která jí důkladně prohnětl, olíbal a polaskal. Taková prsa neměla žádná z děvek u Kitty. Velká a přitom pevná, a tak vzrušivá a citlivá.
Poté mu ruka sjela do houštiny klína, kde okamžitě pocítil vlhko a teplo. Žena byla otevřená, dychtivá a připravená.

Karolína se sama nepoznávala. Vždycky byla asexuální. Manželskému lože se vyhýbala, co to šlo, ale až nyní pochopila, že se vlastně vědomě vyhýbala Kryšpínovi a slast a rozkoš si odpírala. Od manžela neměla žádnou a tím to pro ni skončilo. Nyní se v ní zase vše otevřelo, tělo se rozžhavilo a touží po dotycích a polibcích.
Sotva ucítila jeho prsty v klíně, vzdychla roztoužením a sevřela mu v ruce jak kámen tvrdý ocas.
„Bože, jak je tvrdý a velký! Pro moji holčičku možná až příliš,“ projelo jí myslí, ale sama zatoužila cítit ho konečně v sobě.

Nakonec do ní zajel hladce, jak po másle, v celé délce až po kořen. Cítila jak ji celou roztahuje a vyplňuje a jakmile začal přirážet, zalila ji silná rozkoš. Tvrdý úd se rytmicky třel o poševní stěny, pohyboval se jako píst motoru a po stranách zaraženého ocasu z ní vytékaly stružky uvolněných šťáv.

Karolína si to užívala, vášnivě se s Wenzelem líbali, když se stalo něco, co ji zcela šokovalo!
Wenzel z ní vyjel, přesunul se hlavou dolů a na její klín se přisál ústy a začal ji tam dráždit jazykem a vylizoval její šťávy! Taková nechutnost!
Nemohla dát nohy k sobě, měla tam jeho hlavu a on ji tam dole… probůh… dělá dobře! Nemohla to pochopit, ale cítila silnou slast, jakou nikdy nezažila a a náhle jí tělo vybuchlo v neuvěřitelné rozkoši a před očima se jí rozsvítilo tisíce hvězd. Tělo se jí roztřáslo ve slastné křeči a podvědomě srazila kolena k obě, aby je hned zas roztáhla, chudák Wenzel tam měl hlavu.

Než se vzpamatovala a uvolnila, Wenzel už zase na ní ležel se zasunutým ocasem a tentokrát rychle a stále rychleji přirážel. Tělo jí zase začalo vibrovat ve stoupající slasti, ale to už naposledy přirazil, strnul a ona cítila, jak do ní uvolňuje svoji mízu.
„Proboha, snad z toho neobtěžkám,“ ulekla se, ale i tak už bylo pozdě. Mocné dávky semene ji plnily lůno… následky určí Bůh.

Leželi mlčky vedle sebe a vydýchávali se. První se probral Wenzel.
„Myslím, že bychom měli jít.“
„Ano… i tak si možná všimli, že tam chybíme. Odejdi prosím, první, já toho mám více,“ poukázala Karolína na svůj oděv, zatímco Wenzel byl oblečený rychle.
„A jak, prošel jsem?“ usmál se na odchodu.
„Doufám, že i Adéle přivodíš krásné vyvrcholení svatby,“ řekla žena na odpověď a Wenzel se s tím spokojil. Chápal to tak, že uspěl.

Karolína se oblékla, usedla na špalek a přemítala. Pomilovala se se zeťem. Je to špatně nebo dobře? Špatně určitě, ale tady šlo o blaho dcery… No, musí ji zítra šikovně vyzpovídat. A ještě horší je, že se jí to líbilo, možná až moc a skoro hoří touhou to zopakovat a zažít tu spalující rozkoš. Pak se rozplakala.

***

Jejich nepřítomnosti si pochopitelně všimla hlavně Adéla, ale Wenzel ji uchlácholil slovy o nějakém doplnění dohody ohledně věna.
„Chápej, tví i moji rodiče jsou zámožní. Jde tedy o společný majetek. I o věno. Tak to prostě je. Mě to však nezajímá. Třebaže naše svatba je hlavně jejich dílo, musíme se vzájemně ctít a žít jako manželé. Věřím, že mi budeš dobrou ženou a já ti budu dobrým manželem. Mám tě rád, Adélko,“ řekl měkce a dívka ho radostně objala a políbila a umínila se, že ho bude mít ráda a bude ho i milovat.

***

Když se Adéla loučila s matkou, přišla ji nějak nesoustředěná a nesvá.
„Neboj se, holčičko, teď teprve začneš žít. Dětství ti skončilo,“ ženy se objaly.

Otec zatím hovořil s Wenzelem, ale o úplně jiných věcem. Zajímalo ho, kolik stojí dívky v podniku paní Kitty? On sám navštěvuje podnik paní Filomeny, ale tam už má děvčata tkzv. „ojetá“ a má chuť na nové masíčko.

***

Svatební noc dopadla skvěle.
Mladé krásné tělo a panenská nezkušenost Adély vyvolaly u Wenzela něžný, pomalý a opatrný přístup, což potřebovala. Dlouhé líbání, dotýkání, hlazení i laskání, než se cítila připravená, roztáhla nohy a čekala na poslední krok.
Pronik tvrdého pyje byl pomalý, pozvolný, nenásilný i když bez bolesti se to neobešlo. Adéla pocítila tlak, vykřikla a… náhle vnímala, jak do ní proniká snadněji a hlouběji.
Wenzel počkal, aby si na něj zvykla a jen pomalu začal přirážet. Přitom ji líbal na rty a šeptal sladká slova lásky.
Silné sevření panenské pochvy ho brzy přivedlo k výstřiku, kdy dávka semene skončila v její děloze. Možná se hned napoprvé ujme. Kdo ví?

***

Dříve než Adéla dočkala se těhotenství Karolína!
Ano, nešlo odolat a častá přítomnost Wenzela v jejich domě znamenala, že si ti dva zase zašpásují. Wenzel uvítal krásnou a zkušenou zralou milenku, Karolína toužila zase prožít spalující rozkoš, prostě potřebovali a chtěli se.
Setkali a pomilovali se nejedenkrát, až z toho byl malér. Karolína pak přinutila Kryšpína k plnění manželských povinností, které konali jen zřídka, aby dítě vzešlo z manželského lože. Wenzel zase svoji pozornost a plodnost plně zaměřil na Adélu.
Podařilo se a Adéla otěhotněla o pár měsíců později.

Obě ženy porodily dcery a byly si velmi podobné. Dokonce i výrazné mateřské znamínko na levém stehně, tak jako Wenzel, měly shodné…