Přání za všechny prachy 02

V neděli, krátce po poledni, sotva jsem se stačil naobědvat, zazvonil zvonek. Za dveřmi stála, jak jinak, Zdenička. V napasovaném tričku a v kraťasech.
„Tak jsem tady, strejdo,“ oznámila mi místo pozdravu a hrnula se dál.
„No, to vidím,“ zabručel jsem. „Copak tě ke mně přivádí?“ zeptal jsem se pichlavě.
„Copak jsi už zapomněl?“ vykulila se. „Přece jsi mi slíbil, že mě ještě něco naučíš, až se budu cejtit. A já se cejtím, tak jsem tady.“

Její přímost mne zcela odzbrojila. Pokrčil jsem rezignovaně rameny a pozval ji dál. Zavedl jsem ji do obývacího pokoje, usadil do křesla a šel udělat kafe.
„Tak tady máš,“ řekl jsem a položil před ní na stolek šálek s voňavým nápojem. „Pěkně bumbej a já se jdu zatím osprchovat.“
„Jé, a můžu jít s tebou?“ hned se vnucovala.
„Ne. Ty pudeš až potom.“
„A po čem?“
„To poznáš,“ odbyl jsem ji a zamířil do koupelny.

Vrátil jsem se oblečen jen v županu. Seděla, oblečená, a čekala, co bude dál.
„Jak to, že nejseš nachystaná?“ spustil jsem na ni zhurta. „Snad jsi sem kvůli něčemu přišla.“
„Jé, promiň,“ pípla a v mžiku byla nahá.
„To už je lepší,“ řekl jsem už mírně. „Jenom mně tady scházej prezervativy.“ Jako když ji píchne. Vrhla se na kraťasy, vyndala z nich krabičku a položila ji na stolek.
„Takže teď se přemístíme na postel, je tam víc místa. Ty špecky vem sebou.“ Pokynul jsem ji ať mne následuje do ložnice.

„Tak to by pro začátek bylo,“ zkonstatoval jsem uspokojeně. „Tudíž se do toho pustíme. Budou to pro tebe tři, nebo možná čtyři, základní poznatky. Ten první začíná právě teď. Zcela jistě se stane, že se tomu tvýmu nebude chtít postavit, anebo to budeš chtít urychlit. V tu chvíli přijde na řadu tvoje rozkošná pusinka a ty mu prostě toho ptáka pokouříš. Momentálně tedy mně.“ Lehl jsem si na postel a roztáhnul nohy.
„Klekni si mezi ně, skloň se, lapni ho do ruky a dej do pusy. Pak mě tou pusou normálně šoustej. A neboj se, včas ti řeknu až to na mně pude a nevystříknu se,“ řekl jsem ji úvodní instrukci a přidal k ní ještě několik drobných rad.

Chvilku na mně nevěřícně koukala a pak beze slova vlezla na postel, klekla si mezi moje nohy, sehnula se a přesně podle návodu mi ho začala kouřit. Na to, že to dělala poprvé, jí to velice dobře šlo. Díky tomu mi docela brzy začal stoupat tlak. Nechal jsem to zajít docela daleko, než jsem jí řekl dost. Naštěstí okamžitě přestala.
„Ty k tomu máš asi nějaký vlohy. Bylas dobrá,“ pochválil jsem ji.
„Teď přejdeme k tvýmu druhýmu poznatku,“ oznámil jsem. „Lehni si teď místo mě a roztáhni nohy. Já si mezi ně kleknu a ty mně vyhoníš péro až do konce a postříkáš se. Je ti to jasný?“

Bylo. Opět beze slova zaujala mé místo, roztáhla nohy, já mezi ně vlez, ona popadla ptáka a už to frčelo. Až jsem se divil, kde získala takovou zručnost. Že by to bylo vrozené? Než jsem to stačil domyslet, sevřela mne křeč a první výstřik dopadl na Zedničin krk. A protože jsem řekl „až do konce“, vyždímala ze mne i tu nejposlednější kapku.

„Teda, Zdeničko, musím říct, že seš třída. Marně vzpomínám, že by mě kdy která takhle jemně a přitom dokonale vyhonila ptáka,“ uznale jsem pronesl slova chvály.
„No, snažila jsem se,“ pípla nesměle, a zároveň si roztírala to nadělení po těle.
„To tedy opravdu hodně. Tak se teď běž osprchovat a pořádně si vymydli tu tvoji krasotinku mezi nohama,“ pobídl jsem ji. „Pak dáme kafe a řeč.“

Když se Zdenička vrátila z koupelny, hned jsem si ověřoval, zda voní mýdlem. Voněla, Tak jsem se zvedl a šel udělat to kafe. Poté, co jsem ho donesl na stolek, se Zdenička optala:
„Strejdo, a proč jsi nechtěl, abych tě vykouřila do konce?“
„Protože jsem chtěl, abys na vlastní kůži poznala a ucejtila jaký to je, když se na tebe chlap vystříká. Jít do konce je těžší.
Jsou ženský, kterým to chutná, a jsou ženský, který by nevzaly ptáka do huby ani za milion. Dělat to poprvé až do konce, pak může nastat jedna ze čtyř variant:
Až to budeš mít v puse, tak to buďto vyplivneš, nebo to vyplivneš a pobliješ se, anebo to spolkneš a pobliješ se, a nebo, nebo to spolkneš a pochutnáš si – možná.
To poslední je bych řek nejmíň pravděpodobný. To jen, abys věděla.“

„Tak to mě teda vůbec nenapadlo. A tak, strejdo, mohla bych přijít příští tejden a zkusit to do konce s tebou?“ zeptala se tak nevinně, jak jen mohla.
„Teda, Zdeničko, ty seš hrozná baba. Nechceš taky něco nechat na toho tvýho amanta?“
„Když já bych si nechtěla udělat vostudu a ty bys mě spíš pochopil, kdyby se mně to nepovedlo a nesmál by ses mně,“ argumentovala stejně nevinně, jako to po mně žádala.
Koukal jsem na ni, nevěda v ten moment, co říct. „Ještě si to rozmyslím,“ řekl jsem nakonec. „Teď bude nejlepší, když se budeš snažit napružit mý péro.“

Ochotně a bez řečí se na to vrhla a po pár minutách se hrdě pochlubila, jak mám pěkně vztyčený a tvrdý ocas.
„Dobrá práce,“ pochválil jsem ji. „Tak si teď pěkně lehni a roztáhni nohy,“ vybídl jsem ji.

Zatímco zaujímala požadovanou pozici, nachystal jsem si prezervativ pro okamžité použiti, až nastane ten správný čas. Pak jsem se vklínil mezi její nohy, sehnul se a zabořil hubu do klína. „Jejda, strejdo, co to děláš?“ vyjekla. Místo odpovědi jsem jazykem protáhl mezírku a začal ji poctivě lízat. Reagovala na to různými citoslovci a vzdycháním, které zesílilo v okamžiku, kdy jsem se zaměřil na poštěváček. Zprvu sotva znatelný pramínek erotické šťávy zesílil v docela slušný potůček. V ten moment jsem do hraní zapojil i prsty.

„Jeminkote, jeminkote, strejdo, to je… to je… jeminkote,“ začala vykřikovat a tiskla mi hlavu do klína. Pustil jsem se do tvrdého prstošukání. „Jeminkote“ se změnilo na „Áách“ a po malé chvíli se jí tělo rozvlnilo v jejím prvním orgasmu. Nenechal jsem ji vydechnout. V mžiku jsem vklouzl do připravené kundičky. Jal jsem se v ní pomalu pohybovat, aby se nevylekala. „Áách, to je boží,“ zašeptala a pokusila se o první nesmělé vzepnutí proti mně. Pokračoval jsem v pomalé jízdě, aby se pozvolna naučila přirážet proti mým pohybům. Osvojila si to opravdu rychle. „Přidej, strejdo,“ poprosila a já přidal. Po chvíli se to opakovalo a pak znovu. To už jsem ji šukal na plný výkon. Moje vzrušení rostlo, stejně jako její vzdechy. Když už to bylo na hranici, rychle jsem z ní vyklouznul, bleskově si nasadil šprcku a opětovně se ponořil do jejího lůna. Nasadil jsem svižné tempo a zanedlouho jsem už stříkal. Jakmile ucítila, jak mi škube ocas, vykřikla a udělala se podruhé.

„Teda, strejdo, to byla taková nádhera,“ zašeptala snivě po chvíli, kdy už jsem ležel vedle ní a oddychoval po té námaze.
„To jsem rád, že se ti to líbilo. Tak se teď běž osprchovat, aby mně tvoje máma nepomluvila, že jsem na tebe nedbal. Pak vrať, uzavřeme to,“ řekl jsem a vstal z postele, abych jí udělal místo a mohla z ní vylézt i ona.
Zdenička zamířila do koupelny a já šel zatím postavit na další kafe. Vzala tu očistu hákem, protože se vrátila v okamžiku, kdy jsem stavěl na stolek vonící hrníčky. Posadil jsem se do křesla a Zdenička proti mně.

„Tak, Zdeničko,“ začal jsem rozšafně, „měl jsem, dejme tomu za úkol, seznámit tě s tím, co tě může v sexu potkat. Za prvé jsi poznala, jaký to je kouřit ptáka, poznala jsi, jaký to je vyhonit péro a postříkat se semenem. Dál jsi poznala, jaký to je, když ti mužskej vylíže kundičku a taky, jaký to je šoustat navostro. Myslím si, že jsem tenhle ‚úkol‘ splnil vrchovatě.“

„No jejda!“ řekla celá rozzářená, „já ani nevím, jak bych ti, strejdo, za všechno, cos pro mě udělal, poděkovala. Bylo to nádherný, skvělý, úchvatný a já nevím jaký ještě. Moc ti za to děkuju, fakticky moc. Díky tobě jsem si to fantasticky užila.“
„Ale Zdeničko! To bych musel děkovat i já tobě, protože díky tobě jsem si to fantasticky užíval i já a řekl bych, že i víc než ty. Takže nechme děkování a bavme se o něčem jiným.“

Plkali jsme tedy nějakou chvíli, než jsme dopili kafe. Pak jsem vstal a řekl:
„Tak, Zdeničko, pudu se teď osprchovat, ale než pudu, chtěl bych se zeptat, jestli bych tě mohl naposledy všade pohladit.“
Zdeničky vystřelila z křesla, jako kdyby ji píchnul sršeň a přitiskla se ke mně. „Hlaď mě všude kde jen chceš a jak dlouho chceš,“ zašeptala mi do ucha a nabídla své tělo v plen.
Pohladil jsem ji po vší té úchvatné přírodní výbavě, přidal k tomu pár dobře míněných rad do života a šel se osprchovat.
Když jsem se vrátil už jí nebylo.

Týden mi kupodivu uběhl jako voda. Když přišel pátek, uvědomil jsem si, že má přijít Zdenička si vyzkoušet polykání semene. Jen jsem si nebyl jist, zda dnes, nebo až zítra. Moc jsem se na to netěšil. Z jakýchsi, mě neznámých důvodů mě bylo nějak proti mysli šukat dceru ženské, kterou jsem kdysi obdělával. Jenže osud to vymyslel jaksi jinak, a mně nezbývalo než to s ní dotáhnout do konce. Nepochyboval jsem o tom, že po té polykací zkoušce bude chtít ještě pořádně vydrbat mezi nohama.

Bylo už šest hodin a Zdenička nikde. „Tak to asi přijde zejtra,“ pomyslel jsem si a řekl si, že je čas na večeři. Vytáhl jsem z ledničky párky a dal je ohřívat. Už jsem se je chystal dát je na talíř, když se rozdrnčel zvonek. Odložil jsem zatím ještě prázdný talíř a šel otevřít. Málem mě trefil šlak. Za dveřmi stála Zdenka, Zdeniččina máma.

„Teda Zdeni! Kde ty se tady bereš?“ vyhrknul jsem nevěřícně.
„No jo. Já vím. Měla přijít Zdenička. Jenže on znenadání přijel ten její, a tak jsem jim uvolnila prostor a řekla si, že půjdu za tebou abys o nic nepřišel,“ sdělila mě omluvně.
„No, tak poď dál. Povečeříme spolu,“ řekl jsem a uvolnil ji místo. Vešla dovnitř a zůstala stát uprostřed chodníčky. „No pod, poď. Já jím v kuchyni,“ dodal jsem na vysvětlenou a zamířil tam. Posadil jsem ji ke stolu, vyndal druhý talíř a na každý dal jednu a půl nožičky párku. Donesl jsem to na stůl, přidal k tomu dvě skleničky s hořčicemi a ošatku s nakrájeným chlebem. „Dobrou chuť,“ popřál jsem jí a sedl si naproti ní.

„No počkej! To je přece tvoje večeře,“ zaprotestovala.
„Jo, a já tady budu jíst a ty na mně budeš hladově čučet. To zrovna. Hezky to pěkně spapej a když pak budeme mít hlad, vždycky se tady něco najde.“
Chvilku jsme se handrkovali, ale nakonec si dala říct a tu moji polovinu večeře snědla.

„Tak, a teď mi řekni, o co nemám přijít,“ vyzval jsem Zdenku poté, co jsem sklidil ze stolu.
„To je přece jasný, ne?“ sebejistě prohlásila.
„Mně teda ne.“
„Zdenička sem měla kvůli něčemu přijít, no a já přišla kvůli tomu samýmu, abys o nic nepřišel,“ vysvětlovala mi.
„To snad nemyslíš vážně!“
„To teda myslím. Ještě nikdy jsem to nezkusila.“
„Podívej, Zdeni, já to po ní nepožadoval a nepožaduju to ani po tobě. To, že jsem ji na to kejvnul, byla asi chyba.“
„Ani bych neřekla. Bylo by ale blbý, kdyby v tomhle byla vzdělanější než já. Proto to chci zkusit dřív, než si to zkusí ona.
„No dobře. Jak myslíš,“ odtušil jsem. „V tom případě to uděláme v koupelně, abys měla možnost to vyplivnou do vany, případně se i vyzvracet.“
„To beru. Ale jinak to uděláme jako za starejch časů?“ optala se.
„No jasně,“ usmál jsem se na ni a zavedl ji do ložnice. Pomalu jsme jeden druhého svlékli.
„Teda Zdeni!“ zvolal jsem v údivu, když jsem pohlídl na její nahé tělo. „Pořád seš krásná ženská. I po těch letech co jsme se neviděli.“
„Ty taky nevypadáš špatně,“ oplatila mi lichotku. „Tak to pudem zkusit?“

Přikývl jsem. Cestou do koupelny jsem se stavil v obýváku pro polštářek z gauče, aby nemusela klečet na dlážkách. Podstrčila si ho pod kolena a pustila se do oživování mého spícího hrdiny. Nemusel jsem ji říkat co má dělat. Kouřila mě ho mnohokrát už dřív, za starých dobrých časů. Když si ho, již pěkně tvrdého, vzala do pusy, byla ta zkušenost hned znát.

Pomalými pohyby začala poměřovat můj ocas. Nestrkala si ho nijak zvlášť hluboko do kru, to ne, pohybovala se jen po té nejcitlivější části. Moc dobře si pamatovala, jak mě může nejvíc vzrušit. Přidržujíc si ho u kořene, ve zrychlujícím se rytmu se zvolna dopracovávala k cíli. Tlak mi však narůstal rychleji než tempo jejích šoustacích pohybů. Zanedlouho jsem jí oznámil, že už budu. Pokývla hlavou na znamení, že to bere na vědomí. Jen pár vteřin poté jsem vystříknul. Sladila svůj pohyb do rytmu výstřiků a pak ztuhla. Chvíli tak klečela, a pak se naklonila nad okraj vany a všechno vyplivla.

„Já… no… nějak jsem to nedokázala spolknout,“ řekla zadýchaně. „Teda jako, ne že by mě to bylo vodporný, to ne, ale nějak jsem to prostě nedokázala. Ale chtěla bych to zkusit příště, dokud se mi to nepovede,“ ujišťovala mě.
„Znovu opakuju, že tě k ničemu takovýmu nenutím“ řekl jsem káravě. „Protože já bejt na tvým místě, tak bych se určitě poblil.“
„No vidíš, a mě to ani nenatahovalo. Chtělo to jen… spolknout.“
„Jo, spolknout. Tak víš co? Tak si teď poď dát panáka, ať si spravíš chuť.“

Šli jsme do kuchyně a tam jsme si popanáčkovali. Pak jsem navrhnul, abychom se oblékli a šli si na balkon zakouřit, abych se vzpamatoval ze šoku z její přítomnosti.
„Poslyš, Zdeni,“ spustil jsem mezi dvěma čoudy, „tak mám takovej pocit, že to dneska bude jako za starejch časů.“
„Jo, já taky. Tak se tě rovnou zeptám, jestli bych mohla dneska a zejtra u tebe přespat, abych mladejm nezavazela.“
„To vypadá, jako kdybys mě chtěla pěkně vyrychtovat,“ poznamenal jsem.
„Ale Vojtíšku,“ zamračila se, „copak jsem tě někdy nutila k nadlidskejm výkonům? Vždycky jsem si tě přece šetřila, copak jsi zapomněl?“
„To víš, že nezapomněl. Ale říkám si, že čím jsem starší, tím víc bych najednou chtěl vyzkoušet, kolikrát to vydržím,“ přiznal jsem svoji tajnou touhu.
„A můžeme to vyzkoušet dnes? Protože já jsem strašně chtivá a nenasytná,“ zajiskřilo jí v očičkách.
„Nóóó, jo. To abychom teda už začli, ne?“ souhlasil jsem.

Přemístili jsme se do ložnice a odložili svršky. Lehli jsme si do postele a hned začali znovuobjevovat svá těla.
„Teda Zdeni!“nemohl jsem se zdržet své poznámky, zatímco jsem ji laskal po ňadrech, „jak ty to dělíš? I po těch deseti letech seš stejně krásná jako tehdy. Prsa máš pořád pevný a jeskyni stejně pěkně obrostlou. To já ti musím připadat jako stařec.“
„To vůbec ne. Seš teď mnohem mužnější než tenkrát,“ oplatila mi lichotku. „A až ti ho postavím, to teprve budeš Jura,“ dodala a chopila se oživovat mou chloubu.

Jakmile jsem začal nabývat sil, vnořil jsem prsty do její jeskyně a počal ji dráždit. Přijala to se slastným vzdechnutím a znásobila své oživovací úsilí. V krátké době byla její snaha korunována úspěchem.
„Tak už mi ho tam dej,“ zaprosila, protože sama již byla připravená.

Rád jsem Zdence vyhověl. Vměstnal jsem se mezi roztažená stehna a pomalu nořil ptáka do jejího ráje. Věděl jsem, že to tak má ráda. Když už to nešlo hlouběji, chvíli jsem posečkal, než mi, dle našeho starého zvyku, svým lehkým přírazem dá najevo, abych zahájil náš šoustací ceremoniál. Zdenka tiše povzdychávala v rytmu mého přistrkování a dokonce mi občas i jemně vyšla vstříc. Nikdy jsme spolu při šoustání nedivočili – tedy až na výjimky potvrzující pravidlo. Vždy jsme jebali v poklidném tempu, náležitě si vychutnávajíc všechny slasti, které nám to přinášelo. I její orgasmus býval poklidný, tak, jako právě teď. Zdenčino tělo se rozvrnělo blažeností, přičemž mě pevně sevřela všemi svými končetinami. Mě přitom stoupl tlak a po pár minutách zvýšeného úsilí jsem několika výstřiky vysvětil její kapličku. Přijala to tichým výkřikem a ještě pevnějším sevřením. Teprve, když už jsem z ní vyklouzl, povolila a dovolila mě skulit se vedle ní.

„Poslyš, Vojto,“ ozvala se najednou po chvilce ticha, „proč my jsme toho vlastně tenkrát nechali?“
„Já ti nevím. Možná jsme si mysleli, že když už u nás neděláš, tak se nemůžem už scházet, nebo co. Hele, víš co, nechme to koňovi, ten má větší hlavu. Faktem je to, že jsem za tebou mohl přijít já a neudělal jsem to. Tak jsme holt museli počkat, až nás dá zas dohromady ta tvoje holčina. Mimochodem, doufám, že si nepřijde vyzkoušet to polykání.“
„Tak tím bych si tak jistá nebyla,“ zasmála se Zdenka. „Teď bych ale něco ráda sezobla. Mám docela hlad.“

Vyrabovali jsme ledničku (něco málo jsme tam nechali na příště) a posilnili jsme se. Pak Zdenka prohlásila, že je načase pokračovat v mém pokusu, kolik toho vydržím. Při druhém čísle jsem vydržel o něco déle, při třetím jsem vystřídali všechny polohy, na které jsme si vzpomněli, a čtvrté číslo jsem taktak dokončil. Pak už jsem nemohl.

„Páni, nevěřila bych, že tolik vydržíš,“ řekla obdivně Zdenka. „Ale myslím, že propříště bude dvakrát pro oba ažaž.
„Jo, to asi jo,“ přitakal jsem.

Tak jsme se Zdenkou obnovili naše sexuální schůzky. Chodila ke mně každý týden, nejenom když chtěla udělat mladým místo. Občas se objevila i mimo harmonogram, to, když to na ni zničehonic přišlo.
A Zdenička? Ta se objevila po čtrnácti dnech a úspěšně absolvovala polykací rituál.
Zdence se to povedlo až na šestý pokus.

A jak to bylo dál? Tak to už ponechám na fantazii laskavého čtenáře.