Šesté přiznání – 1. část

Byl poslední prázdninový týden, poslední horké dny a Radek s Karolínou se povalovali na pláži na Lhotě. Občas si dali gin s tonikem a Radek začínal mít obavy, jak se dostanou domů, protože ty drinky byly od rána už asi čtyři, a to Karolíně koupil dva dvojité, což bylo trochu znát. Začala být melancholická a povzdechla si: „Celej život jsem se jenom honila v práci, ale aspoň jsem prožila spoustu nádherných let s mým Kájou a posledních patnáct nebo kolik i s tebou.“
„Nojo, občas jsi nás oba nezvládala, viď, Kájo?“
„Nebuď zase blbej,“ z legrace ho kopnula bosou nohou.
„Jakej blbej, vždyť už jsi mi toho o vás pověděla, i když to třeba byly fantazie, ale krásně se poslouchaly. Nepovíš mi zase nějakou?“ poškádlil ji. „Když je dneska tak hezký den, už se nemusíš ničeho bát, protože posledně to byla úžasná a asi nejdůležitější fantazie.“
„Ty jsi fakt tak praštěnej! Já nevím, co bych ti měla pořád povídat. Mě žádné fantazie nenapadají.“
„Posledně jsem se zmínil, že by mě zajímalo, kdo byl vlastně tvůj první kluk a jak se to stalo, když ten můj třídní to rozhodně nebyl. Prozradíš?“
Zkoumavě se na něho zahleděla. Když chvilku nic neříkala, začal jí hladit stehno a zaškemral s psíma očima: „Prosím! Povídej!“

„Tak dobře, ale ne tady. Jsou tu lidi. Jedeme ke mně, můj ex je na dovolené a na to, abych ti něco takového povídala, ty čtyři naředěné gin toniky za celý den určitě nestačí. Stejně se už ochlazuje a myslela jsem si, že bychom ten můj byt dneska docela příjemně využili,“ naklonila se nad něj, lehce ho políbila a zavelela: „Napřed si ale jdeme ještě jednou zaplavat, stejně si to možná rozmyslím.“

O dvě hodiny později už zkonzumovali obří pizzu, kterou si koupili za rohem a Radek donesl na stolek další velikou sklenici růžového ginu s tonikem, jahodou a ledem, což vše koupili cestou v Lidlu.
„Dneska se namažu, když tady zůstanu. Tvůj ex pryč, moje rodina na chalupě, máme moře času. Pusť nějakou muziku, prosím,“ rozkošnicky se rozvalil na širokém gauči.
„Alexa, play Bryan Adams,“ otočila se Karolína k přehrávači a příjemný Kanaďanův hlas se rozlehl po místnosti.
„Ty toniky jsou v tom vedru lepší než víno. Pojď stulíme se tady hezky k sobě,“ vábila Radka už převlečená do lehkých domácích šatů.

„Budeš mi tedy povídat?“
„Když to je takový divný, Radku.“
„Já ti příště povím o svých trapasech. Nikdy jsem se tím nikomu nechlubil, tak se neboj. Umíš to vyprávět úžasně,“ přesvědčoval ji.
„Když ty se budeš zlobit nebo si o mně budeš myslet kdo ví co.“
„Zlobit nikdy, leda když hrozně lžeš! A myslet něco špatného? Pro mě jsi pro to všechno, co jsi dělala a že ses mi nebála to říct, úplně ta nejúžasnější ze, všech, co jsem kdy poznal.“
„Ty jsi vážně stejně zvrácený, zvrhlý úchyl s chlípnými představami, jako já. Vlastně jsem chtěla říct, že jsi horší. Měl by ses stydět za to, co po mně chceš, když ani netušíš, co,“ s trochu kyselým smíchem mu vyčetla jeho dotěrnost.
„Tedy, to byl slibný úvod! Povídej.“
„Napřed dopijeme aspoň tuhle skleničku a ty přineseš další a radši to udělej pořádně silné.“
Za necelou půl hodinu už před nimi stála další koňská dávka, Karolína začala být ve velice rozverné náladě a po dalším vybídnutí začala.

„Když jsem byla na gymplu a furt jsem byla jen zavřená doma a učila se, abych měla samé jedničky kvůli přijímačkám na vejšku, tak do mě doma hučeli, ať si taky najdu nějaké kamarádky nebo kluka, prostě ať se dostanu mezi lidi, protože nejsem normální. Moje mladší ségra byla pravý opak. Ta furt někde trajdala, randila a škola jí byla šumák. Trochu mi to lezlo na mozek, ale říct jim o tom našem profesorovi, co byl taky tvůj třídní, prostě nešlo. Tenkrát to ještě byla moje platonická láska.“
„No, tomu bych rozuměl. Kdybych to byl tušil, tak jsem tě zkusil sbalit. Byl jsem blbec, ale bál jsem se, protože tys byla aspoň v mých očích nejhezčí holka na gymplu a já byl takovej nesmělej mamlas. Tedy aspoň co se holek týkalo.“

Nekomentovala to a pokračovala.
„Pak se stalo, že ségra odjela někam na výcvikáč na lyže a máma na nějaké školení. Já jsem připravila večeři, chvíli jsem čuměla na něco v televizi a pak se ještě šla učit a trochu si číst. Vždyť víš, že já přečetla snad tisíce knih.
Mohlo být už dost po jedenácté a já si všimla, že televize ještě hrála docela nahlas. Slezla jsem do přízemí a viděla tátu, jak tam sedí v pyžamu, čučí na budku, ze které se ozývala nějaká muzika ze satelitu, co naši tenkrát nově pořídili, na stolku skoro prázdná půllitrovka ruské vodky.
Kouknul na mě, tak nějak smutně a povídal: ‚Karolínko, já tě asi ruším, viď? Tebe je tady pro ten svět škoda, holka. Ty jsi hrozně moc hodná, moc hezká, máš samý jedničky, škola ti jde skoro sama, ale až pak přijdeš do světa tak narazíš na tolik hajzlů, že tomu ani sama nebudeš věřit. Je mi tě tak strašně líto. Je blbý, že ti to říkám, ale měla by ses na to vykašlat a užívat si života jako tvoje sestřička. Ty nechceš nikam jinam než na fildu, ale tam se bez protekce stejně nedostaneš a já ti žádnou nezařídím. Samý jedničky ti nepomůžou, ale jsi paličatá a stejně to zkusíš. Najdi si nějakýho prima kluka, hlavně aby byl férovej a nebyl křivej. Třeba může být i na holky, ale musí tě mít doopravdy rád. To se nevylučuje, to si pamatuj, i když většina lidí to navenek odsuzuje. Jen to nesmí být nějaká svině.“
„Prosím tě, tati! Takový řeči! To je tou vodkou?“

Sedla jsem si tenkrát do křesílka vedle a nestačila se divit, protože pokračoval.
„Hele, podívej se na mě. Jezdím sice po světě, ale co z toho mám? Slušný prachy, ale život na hovno. Musím poslouchat nějaké idioty, dělám věci, za které bych se měl stydět, ale naštěstí to nikdo neví, a protože jsem často pryč, tak co z toho má tvoje máma? Myslíš, že je teď na tom školení? Ani náhodou. Čas od času si pořídí nového milence, protože je to pořád ještě krásná ženská a dělá jí náramně dobře, když ji někdo lichotí a balí.
Abys věděla, tak to školení je u jejího kolegy na chatě a co se tam spolu školí, to ti snad nemusím vysvětlovat. Tvoje ségra je sice na lyžích, ale občas místo do školy zajde za jedním svým kamarádem. Vlastně má takové asi dva. Možná se ti tím i pochlubila. To jen abys věděla. Je jí osmnáct a umí si všechny ty kluky omotat kolem prstu. No a já taky nejsem svatej. Co asi mám na těch cestách pořád dělat?
Hezkých holek je všude dost, ale neboj, tak hroznej zase nejsem, i když přiznávám, že občas jsem ulítnul. To jen abys věděla, že kdybych chtěl, tak se ani nemusím moc snažit, jenže ono mě to nebaví. Já prostě potřebuju mít někoho rád. Sex sám o sobě mi nic moc neříká. U tvý mámy si ale nejsem v tomhle tak moc jistej. Pro ni byl sex vždycky ta nejlepší zábava, i když asi mě má pořád svým způsobem ráda.“

Já byla docela v šoku. Tolik upřímnosti naráz. O ségře jsem něco věděla, ale neříkala mi všechno, to mi bylo jasné. Jenže o mámě jsem věděla jen to, že pár měsíců před tím měla nějaký úlet, kvůli kterému se s tátou pohádali, a když jsem si s ní o tom povídala, tak mi vztekle řekla, ať si svého miláčka tatínka nemaluju moc růžově, protože je to děvkař, ale brala jsem to jen jako její odvetu za to, že se s tátou poštěkali kvůli nějakému chlapovi. V tu chvíli jsem si uvědomila, že táta byl nádherný kus chlapa, takže s mámou se k sobě hodili, ale jestli měl ve všem pravdu, tak si zřejmě neměli moc co vyčítat.

„Tati, nepřeháněj. To přeci není pravda,“ nevěřícně jsem oponovala.
‚Jo, holčičko moje, ty si žiješ ve svým světě, ale ono je to všechno kolem možná ještě horší. Já mám chuť se s tvojí mámou rozvést, víš? Ale mám vás dvě s Gábinou moc rád.“

Zvedla jsem se, posadila se mu na klín, objala ho kolem krku, dala mu pusu a snažila se ho přesvědčit.
„To přeci nemůžeš, tatí, máma tě má ráda a ty ji přeci taky. V pátek se vrátí, kup jí krásnou kytku a pozvi ji na dobrou večeři. Popovídejte si o všem, co vás trápí a bude zase dobře. Uvidíš! A se ségrou si promluvím, ať tolik neblbne. Sice se mi možná vysměje, ale to je jedno. Myslím, že to přeháníš, chodí s jedním klukem, to jo, ale není taková, jak jsi říkal…“
Dneska vím, že to byla naivní představa holky, co sotva oslavila osmnáctiny. Ale táta mámu tenkrát fakt pozval a pak to doma bylo dlouho dobrý. Možná, že jsem k tomu tak trochu přispěla,“ zasněně se usmála, přitiskla se k Radkovi, dala mu něžnou pusu a pokračovala:

Táta pak ještě pokračoval: „Karolínko, neptej se mně, odkud to všechno vím, ale vím toho mnohem víc, než by sis vůbec dokázala představit. Je to hrůza a jenom ty jsi takový sluníčko, který se do toho zkaženýho světa vůbec nehodí,“ taky mě objal a přitisknul k sobě.
Bylo to takový uklidňující, a tak jsem ho objala ještě pevněji, dala mu takovou nesmělou pusu na tvář a plácla něco v tom smyslu: „Ty se sem taky nehodíš, protože jsi moc hodnej, ale spolu to všechno zvládneme. Jsi můj milovanej tatíneček.“
Vzala jsem jeho tváře do svých dlaní, podívala se mu do očí a dala mu ještě jednu pusu, takovou normální na rty, víš. Vůbec nic jsem tím nemyslela, jen jsem ho chtěla nějak utěšit.
On byl najednou takovej úplně naměkko, pohladil mě, dal mi pusu na čelo, a ještě jednou mě k sobě přitisknul… no a tady nastal ten zlom.

„Ty už jsi před tím byla v posteli a měla na sobě jen nějakou tu svou noční košilku, ne? A tátovi se z tvojí blízkosti postavil. Nemám náhodou pravdu?“
„Ty ji musíš mít vždycky,“ plácla ho Karolína rukou, „jenže to nebylo hned tak, jak si myslíš. Ty za vším vidíš jen sex a jak si kdo s kým zašuká nebo zašukal,“ otráveně se na něho podívala.
„Ne, neboj, já to tak nemyslel. Povídej dál.“

„Fakt jsi měl pravdu. Já seděla vlastně skoro nahatou prdelkou tátovi na klíně, on měl takové to pyžamo, co má vepředu jen rozparek a žádné knoflíky a zřejmě ho ty moje veliký prsa taky asi docela vykolejily, když jsem se k němu přimáčknula, i když jsem tím vůbec nic nemyslela.
Jen si vzpomeň, že na gymplu jste mi všichni čuměli jen na ně. Vždyť víš, že jsem měla velikánský trojky nebo spíš čtyřky. A tenkrát fakt pěkný. Jenže do trika bez podprsenky jsem si nikdy netroufnula jít. Gábina se svýma dvojkama tak chodila celý léto, aby chlapy provokovala,“ zasmála se.
„Jenže ten tátův se vyhrabal ven z toho pyžama a já ho ucítila na stehně. Víš, jak jsem se zaklonila, předklonila a posunula, zkrátka, jak jsem se vrtěla, tak se nějak dostal ven.“

„Neříkej, že jste si to s ním zkusili hned?“ překvapeně na ni pohlédl Radek.
„To víš, že ne, hlupáčku.“
„Já se jen udiveně zvedla, což způsobilo teprve pohromu, protože on vyskočil ven jak čertík ze škatulky a táta se ho snažil rukama zakrýt. Hrozně se styděl.“
„No, to se mu nedivím. Já bych byl asi taky pěkně nesvůj,“ pobaveně se na ní opět podíval.

„No vidíš. Já se ho snažila uklidnit, jenže jsem to ještě zhoršila. Slezla jsem mu z klína, jenže dost nešikovně, takže se mi ta košilka o něco zachytila, vyhrnula se mi dost vysoko, hned jsem si ji sice shrnula, ale stejně ji viděl celou a tenkrát se ještě holky neholily dohladka, takže rozpaky na obou stranách narostly. K tomu jsem mu ještě rukou tak nějak instinktivně pomohla ten jeho zatlačit do pyžama. Pak mi to došlo a když jsem viděla, jak je strnulý, přišlo mi to být všechno k smíchu a pobaveně jsem spustila takové nesmysly jako: „Tatí, to jsem s tebou provedla já? Promiň! Já jsem úplně trapná! Ještě tady předvedu takovej taneček s noční košilí vyhrnutou až k pasu a pomáhám ti schovat ten tvůj pánskej zázrak. Mám tě moc ráda, jsi můj milovanej tatíneček, ale neboj, já tím nic nemyslela a nikomu o tom, co se nám tady stalo, ani muk.“

Vidíš, jakou hovadinu jsem nakonec plácla a navíc mě nenapadlo nic lepšího, než si mu sednout opatrně znovu na klín a dát mu takovou rozvernou pusu, jako že ho fakt mám ráda a popřála jsem mu dobrou noc a že tedy radši jdeme spát.

„Já radši tu flašku ještě dorazím, Karolínko, a moc se omlouvám. Ale asi jsi fakt moc krásná a jediný sluníčko v tom mým zatraceným životě, tak promiň. Jak ses ke mně přitiskla, tak jsem cítil ty tvý nádherný prsa a taky cítil, jak krásně voníš, no a tohle se mi stalo. To pak jde chlapům úplně samo, za to nemůžou, víš?“ usmál se na mě tak nějak smutně, pohledem sklouzl dolů, kde jsem pod svým stehnem v jeho pyžamu zase cítila, jak mě tlačí ten jeho, a tak jsem jako vždycky plácnula další kravinu.
„Náhodou to bylo moc hezký a aspoň vím, že se někomu líbím. Škoda jen, že jsi můj táta, aspoň bych nemusela někde přemýšlet o nějakým klukovi, co možná nakonec bude hajzl, jak jsi před chvílí říkal. To ty nejsi. Jsi ten nejbáječnější člověk, co znám, víš?“ dala jsem mu ještě jednu pusu a dodala: „Mažu do postele a ty běž taky, až tu lahev dorazíš. A neboj, nikomu o tomhle nepovíme.“
„Jsi strašně moc hodná a moc ti děkuju,“ ještě mě asi chtěl pohladit po vlasech a jak jsem se zvedala, nějak zavadil o moje prsa a jen vydechnul: „Jejda, promiň, já nechtěl.“
„To nic, tatí, od tebe mi takovej dotek nevadí,“ tím jsem to celý asi dorazila a jak už jsem šla zase nahoru, poslala jsem mu ze schodů takový vzdušný polibek.

„No vidíš, takže se s tátou zase nic tak strašného nestalo, ale hezky se to poslouchalo.“
„Nojo, jenže já vůbec nemohla usnout, najednou mi začalo strašit v hlavě, že táta je fakt bezva mužský, navíc krásný, mám ho ráda a on mě a zřejmě se mu i líbím jako holka, takže proč bych vlastně nemohla chodit s ním, i když tajně. S tebou přeci už léta taky chodím tajně. Pořád mi šrotovalo v hlavě, že třeba by ho takový dvojitý život bavil. Mě určitě, víš, takové ty romantické představy osmnáctileté holky o tajné lásce a vůbec.“
„Aha, a ty jsi tedy další den tohle zkusila tátovi nějak opatrně nastínit? Nebo jsi ho snad dokonce svedla?“
„No, ani moc opatrně ne, abych pravdu řekla a ne, nesvedla,“ zasmála se Karolína úkosem se podívala na Radka. „Vždyť mě znáš. Někdy umím být brutálně upřímná, ale myslím to dobře.“

„Jo, někdy myslíš dobře i to svoje lhaní, abys lidi kolem ušetřila nějaké té šokující pravdy, viď?“ popíchnul ji.
„Už jsi zase pitomej, nech toho. Ten další večer jsme se chovali, jako by se den před tím nic nestalo, já se k němu naklonila, dala mu pusu na dobrou noc a on mě pohladil po prdelce, jako obvykle. Na doma jsem měla takové tepláky a mikinu, neboj žádná erotika.
Dala jsem si sprchu, vlezla do peřin a četla si, no a po jedenácté zase z televize zněla nějaká dost hlučná muzika, tak jsem sešla dolů.
Bylo to stejné, jako den před tím. Táta v pyžamu a poloprázdná flaška vodky před ním. Tentokrát jsem si mu sedla na klín rovnou, opřela si ruce o jeho ramena a začala ho peskovat.
„Tatí, včera jsem ti přeci řekla, že s mámou to bude OK. Ještě z tebe bude alkoholik. A ten randál ztlum, je už pozdě a určitě je to slyšet až na ulici.
„Karolínko, s mámou to snad nějak vyřeším. Uvidíme. Ale dneska je mi smutno kvůli včerejšku, víš,“ položil mi ruce kolem pasu, tak strašně smutně se na mně podíval a dodal.
„Ty jsi jediný sluníčko v mým životě, mám tě moc rád. Včera to byl trapas, moc se ti za něj omlouvám, ale za to mohla ta tvoje blízkost. To se nedá ovládnout. To možná jednou sama pochopíš, ale vy holky to máte možná jinak nebo to není hned vidět,“ tak nějak rozpačitě se usmál.
Asi čekal, že ho nějak budu uklidňovat. Já najednou pochopila, že on to má možná stejně jako já. Že kdybych nebyla jeho Karolínka, milovaná holčička, tak by mě chtěl i jako ženu. Se vším všudy, jak ty říkáš.

„A co ty na to? To už musela být dost těžká situace, ne?“
„Koukala jsem na něj asi dost vyjeveně. Ale pak jsem se najednou odhodlala říct mu o tom, co se mi celou noc honilo v hlavě.
„Vůbec se nemusíš omlouvat, tatí, bylo to přeci takový spontánní, vlastně svým způsobem strašně moc hezký, protože jsem se ti asi v tu chvíli líbila. Kdybych nebyla tvoje holčička a ty můj táta, tak bych třeba vůbec nepřemýšlela o nějakým klukovi, protože tomu nejlepšímu, nejhodnějšímu a nejhezčímu mužskýmu na celým světě teď sedím na klíně. Možná to máme dost podobně,“ a dala jsem mu takovou malou pusinku a pohladila mu tvář.
Co ti budu povídat, zase jsem ucítila, že mu to udělalo dobře.

On to věděl, malinko si mě od sebe odsunul a jen konstatoval:
„Jsi pro mě ta nejúžasnější bytost na celým světě, Karolínko a vidím, že už to zase cítíš,“ trochu provinile se na mě usmál a dodal: „Jenže žijeme v blbý době a na blbým místě, já už tu vodku dneska radši nechám být a ty běž spát a nech si něco hezkýho zdát. Jsi moje nádherná Karolínka.“
Jenže ta svoje slova doplnil o jemňoučké pohlazení mýho prsíčka a já z toho byla úplně paf, protože to jsem žádnýmu klukovi nikdy nedovolila a tohle bylo najednou tak úžasný, že mi z toho naskočila husí kůže.
Vstala jsem, sklonila se k němu dala mu asi dost dlouhou pusu na dobrou noc a řekla něco v tom smyslu že: „Ty jsi ten nejbáječnější mužský na celým světě, miluju tě a jinýho snad ani nechci.“
Jenže jak měl zase to své pitomé pyžamo, tak ten jeho z něj trčel a já tomu nasadila korunu. „Nemáš se za co stydět, jsem ráda, že se aspoň někomu líbím,‘ prstem jsem mu o něj lehce zavadila a vyloudila jsem ten nejhezčí úsměv, co jsem uměla.

„Tak to jsi tomu unikla jen o fous. Ještě, že jste se uměli tak ovládnout.“
„Nojo, jenže v posteli jsem si uvědomila, že jsme si oba vlastně jasně řekli, že se chceme a že kdyby to bylo jinde a jindy nebo že kdybychom spolu někam odjeli, tak už by z nás asi byli milenci a já bych nebyla panna.
Ale nějak mi z toho povídání vyschnulo v krku. Uděláš nám ještě jeden malý gin tonik? Malý už bude stačit, už mám docela dost. S tou jahodou je to super. Musím si odskočit a pak se už stulíme do pelíšku.“

„Dopovíš mi to tam?“
„Když nebudeš zlobit.“
„Udělám pro to cokoliv si budeš přát. Hrozně se na to dovyprávění těším.“
„Já možná taky. Nikdo o tom neví a nikdy jsem nikomu nic ani nenaznačila, až teď tobě tady vykládám o sobě takové věci. Ale to asi protože tě mám tolik moc ráda a že jsi do mě nalil spoustu ginu a že já pak nemám vůbec žádné zábrany.“

„Tak si honem utíkej odskočit nebo bych šel za chvíli s tebou. Já jdu udělat ty drinky.“