Starší žena

Vždycky se mi líbily starší ženský. Nepřitahovaly mě ani tak vzhledem, jako spíš svou zralostí, zkušeností a jistou živočišností. Věděly, co chtějí, jak si to vzít i dát. Ne, že bych se rád nekoukl na pěknou mladou holku, ale co se týče sexu, v porovnání se zralými ženami myslím, nemají konkurenci. Alespoň v mém životě. Vždyť i o panictví jsem s jednou takovou přišel.

***

Tehdy jsem měl o prázdninách domluvený čundr s kamarády, jenže se to nějak zamotalo, a než bych zůstal doma sám, jel jsem raději s našima pod stan do jižních Čech. Jela s námi i známá rodina, která sebou vzala svého syna Tomáše, o rok mladšího než já, což jsem přijal s povděkem. S Tomášem jsme se v dětství něco navyváděli a ani teď jsme nebyli jiní. Oba nepolíbení a měli jsme si tak o čem povídat a snít.

Jediné, co jsem mu nikdy nepřiznal, bylo, že se mi líbila jeho máma Gábina. Porodila ho v osmnácti, a tak jí ještě nebylo ani čtyřicet let. V porovnání s mým pupkatým otcem i kynoucí matkou to byla kočka z jiné planety. Měla černý polodlouhý vlasy a díky menší postavě vypadala ještě mladší, než byla a ani vrásky se jí zatím neusadily ve tváři. Rostlo jí bříško a stehna již neměla tak pevná, zato měla pevný kozy a zpod plavek ji v rozkroku vylézaly černé chlupy. Móda vyholování do Čech tehdy ještě nedorazila. Mně se to líbilo a představoval si ten černej drn, co tam musí mít! Ale před Tomem jsem musel mlčet.

Spřádali jsme plány a třeli si ptáky s představou, jak v kempu ojedeme záplavu nadržených kundiček, ale skutečnost byla úplně jiná. Všude jen rodinky s malými dětmi, hezkých mladých holek pomálu a když už náhodou nějaká byla, měla u sebe přítele.
Stejné to bylo i ve vesnici. Ty hezké měly svýho chasníka a ani ty míň hezké nedaly kolena lehce od sebe nějakýmu cizímu lufťákovi. Alespoň ne hned. Jenže dobývat srdce místních holek se nám nechtělo. Na to nebyl čas. Traumatizováni neúspěchem jsme sedávali s rodiči u ohně, poslouchali jejich tlachy a popíjeli pivo.

***

Jednou jsme s Tomem zalehli dřív, jen já nemohl nějak usnout a když se ostatní konečně odebírali spát, zaslechl jsem Gábinu, jak říká, že si půjde ještě zaplavat. Teď v noci bude voda jak kafe. Nikdo ji nenásledoval, zato já se ze stanu tiše vytratil ji šmírovat.
Dle předpokladu si s plavkama nedělala starosti, svlékla se donaha a zmizela v rybníce.
Já si zatím honil brko a těšil se, až vyleze.

A pak jsem spatřil ve svitu měsíce svou bohyni. Krásný prsa, tak akorát do ruky a černej drn mezi nohama… ruka mi jezdila po péru jako blesk.
Pak však křupla větvička, Gábina se lekla, rychle překřížila ruce přes prsa i klín, ale hned se usmála.
„To ty mě šmíruješ? Já si říkala, že tu někdo je. Tak se neboj a pojď blíž. Já nekoušu.“ A aniž by dál kryla svou nahotu, třela si tělo ručníkem.
Napružený klacek mi nešel schovat do kraťasů a jak jsem přišel k ní, začala se smát.
„Hezky ti stojí. Nemuč a vyndej ho ven. Já vím, že si ho tu honíš… proč bys tu jinak byl?“

„Víš… já… promiň,“ blekotal jsem, nevěděl co dělat, ale Gábina byla žena činu.
Sama mi ho vytáhla ven, sevřela v ruce a začala honit.
„Potřebuješ uvolnit přetlak, viď?“ řekla tiše a zastřeně. „Už jsi měl holku?“
„Ještě ne…“
„Máš ho tak krásně tvrdýho… horkýho… úplně cejtím, jak ti pulzuje. Bože, už dlouho jsem něco takovýho nedržela v ruce… uhhh… úplně teču… pojď,“ a vedla mě stranou na kraj pláže, kde byla tráva.
Tam pohodila ručník a sedli jsme si.

„Já ti dovolím ho do mě strčit, ale zůstane to jen mezi námi. A neuděláš se do mě, jasný! A teď mi šáhni na prsa… tááák… mačkej je… jooo… takhle… olízni mi bradavky…“ řídila mě, prožívala slast, ale ptáka nepustila z ruky.

Laskal jsem jí prsa, chvíli jsme se líbali a pak ulehla na záda, já na ni mezi roztažený nohy, sama si ho nasadila na klín, já zatlačil a cítil, jak do ní pronikám. Byla to krása. Vnímal jsem každý centimetr proniku do vlhké kundy, jak se poddávala a otevírala.
Gábina se tvářila soustředěně a tiše vzdychala dokud nebyl zásun dokončen. Byl jsem v ní celý až po kořen. Hned jsem pudově začal přirážet, Gábina mě držela za zadek a snažila se mě zpomalit, ale já byl příliš nadrženej. Překročil jsem pomyslnou hranici a už to ze mě šlo ven. Naštěstí jsem si uvědomil její příkaz, vyjel ven a mocné výstřiky semene jí skončily na břiše.
„Bože, ty toho máš,“ zírala na ten lívanec spermatu na břiše. Vyskočila a šla se opláchnout.

Když jsme se pak blížili ke stanům, špitla: „Napoprvý to nebylo špatný, ale měl by sis najít holku a trénovat. Já ve tvým věku už čekala Tomáše. Dobrou,“ líbla mi pusu a zmizela ve stanu.

***

S Gábinou už jsem nic neměl, vlastně po zbytek dovolený už jsem si nikde ani neškrtl. Tomáš dopadl stejně a jednou ještě málem dostal v hospodě na zábavě přes držku, že si dovolil holku po tanci pozvat do výčepu na panáka, což se jejímu opilému příteli nelíbilo.
Holka byla hezká jako obrázek a Tomovi se za přítele omlouvala, ale pokus o bližší seznámení už stejně nenávratně skončil. A o pár dnů později i dovolená.

Do konce prázdnin jsem žádnou holku na výcvik nesehnal a pak nastoupil na vejšku, kde mi začaly úplně jiný starosti, se sexem nemajíce nic společného.

***

Ale nebyla to tak úplně pravda. Prvák je sice odpornej hnus, ale kdo to zvládne, zvládne už všechno. Po zkouškách jsme se my přeživší sešli v jedné hospodě to oslavit. Bylo nás ani ne dvacet, co jsme se během roku dali dohromady. Ani jsme nechodili do stejných skupin, ale bydleli jsme vedle sebe na koleji, někdo se znal ještě ze střední školy apod.

Kromě nás, studentů, tu bylo i pár asistentů a dokonce jedna paní profesorka. Božidara Dyková se jmenovala a přednášela geologii. Byla mírná, hodná a nejhorší známkou u ní byla dvojka. Ve výrazu tváře měla stále jakýsi smutek a to i když se smála. Přesto přijala pozvání na party, seděla tu a bavila se jakoby nic.
Profesorce mohlo být mezi padesáti a šedesáti. Takový ten neurčitý věk, pro ženu zlomový. Hrozí, že muž stejného věku už nebude k světu, živý a aktivní a bude hledat pečovatelku a ošetřovatelku a nebo bude aktivní až příliš a ona mu nebude stačit. Božidara byla žena štíhlá, chodila stále v kostýmcích a nohy dávala na odiv až po kolena, kde končila úzká sukně. Byla, jak se říká, šarmantní, vždy upravená, s jemným líčením, kdy nezakrývala věk, jen podtrhovala to, co ještě za pohled stálo, čímž myslím rysy tváře a ne vrásky. Vlastně by ještě stála za hřích.

Dodal jsem si odvahu a když se začalo tančit, vyzval jsem ji, ona přijala a pak jsme v rytmu ploužáku pluli parketem a třeli se o sebe, samozřejmě ve vší počestnosti. Ona se mi prsy opřela o hruď a nechala se vést a já v hrůze cítil v kalhotách erekci… hergot, to nemůže bejt chvíli v klidu?

„Jste v pořádku?“ ozvala se nad mým ošíváním a sama se ke mně více přimkla. Třením nohy o nohu to musela poznat.
„Je to krásné. Už dlouho jsem s nikým netančila,“ šeptla mi do ucha. „Přesto… mohli bychom si na chvíli sednout?“
„Mohu vás pozvat na bar?“ nadhodil jsem, přitakala a já jí galantně nabídl rámě.

U sklenky bourbonu trochu roztála, pověděla, že je již přes deset let vdovou, žije osamělým a nudným životem a tohle je pro ní taková vzpruha. Děti pracují v zahraničí a není nikdo, kdo by jí byl nějak blízký. Partnera ale neshání.
„Už jsem unavena. Děkuji vám za společnost. Půjdu domů,“ náhle se loučila a já jí nabídl doprovod. Zjevně ji to potěšilo a souhlasila. Prý nebydlí daleko.

Tlachali jsme o všem možném, až náhle zastavila před činžákem.
„Tady bydlím. Děkuji vám, Marku, za doprovod…“ odemykala dveře.
Když je otevřela a zadívala se na mě, pohnuly se jí rty.
„Nechceš ještě zajít na kávu?“ potykala mi.
Mlčky jsem přikývl a stejně mlčky jsme výtahem vyjeli do pátého podlaží.

„Zatím si udělej pohodlí,“ zavedla mě do obýváku, který působil muzeálním dojmem. Samé obrazy, vázy, velká knihovna. Její muž byl archivářem, takže nashromáždil za svůj život docela slušnou sbírku. Pokud to tedy není veteš a má to nějakou cenu.

„Káva,“ ozvalo se a Božidara nesla na tácu kouřící šálky, cukr a nějaké sušenky.
Jak to položila na stůl a bylo ohnutá, zezadu jsem k ní přistoupil, chytil ji v pase a přitiskl břichem k vysokému opěradlu křesla. Ani nehlesla, jen se zachvěla.
Objal jsem ji a rukama sjel na prsa. Cítil jsem podprsenku, ale i tak to byl vzrušující pocit, zvláště, když tiše vzdychla.
Nerozepínal jsem jednotlivé knoflíčky, ale halenku z ní prudce sundal, stejně tak rozepínání podprsenky a pak už jsem v rukách mnul její nalité mléčné vaky. Kozy měla velké a měkké.

„Ach Božeeee,“ táhle vzdychla a rukama se pevně vzepřela o křeslo.
„Trhhh,“ znělo trhnutí zipu sukně, ta jí sjela k nohám a odhalily se bílé kalhotky a samodržící punčochy tělové barvy.
„Marku!“ zaznělo prosebně i jako příkaz. Mám snad přestat? To těžko. Žena se nijak nebránila, ani když jsem jí začal stahovat kalhotky…

Uvolnění ptáka z kalhot bylo dílem okamžiku a pak ten tvrdý kůl jsem jí zatlačil mezi půlky už trochu macatého zadku.
Šlo to snadněji, než jsem čekal. Byla mokrá a pronik tak byl pro oba vskutku slastný.

„Ach… pomaleji… ano… tak… och ano… uuuuh,“ sténala Božidara slastně, jak péro prostupovalo její pochvou. Byla úzká a sevření poševních stěn silné.

Rozjel jsem rytmické přírazy a ona to rytmu vyhekávala: „ah… ah… ah.“
Já si užíval silné tření a sevření pochvy, ona zase slast z mrdačky. Cecky jí volně visely dolů, já je mnul a mačkal, pak ji zase držel v pase a nakonec zrychlil a během jejího vrcholu do ní pumpoval semeno. Udělali jsme se skoro oba naráz.

Unaveně se svezla na zem, já vedle ní. Tvářila se šťastně.
„Polib mě,“ špitla a nabídla mi jazyk k vášnivému líbání. Během toho mi rukou ohmatala povadlé zařízení, které ovšem reagovalo tuhnutím a pokračování už jsme si odbyli v ložnici v pohodlí postele.
Božidara mi dokázala, že nezapomněla kouřit čuráka a vůbec mi předvedla skvělý sex zkušené ženy. Pravda, její tělo se s hladkou pevnou pokožkou mladé holky nedá srovnat, ale to ostatní je přímo nadpozemská rozkoš.

***

Od té doby jsem měl v geologii vždycky výtečné hodnocení a stal jsem se jejím pravidelným údržbářem. Jednou týdně jsem přišel a celou noc jsme se věnovali tělesné aktivitě a hloubkovým průzkumům těla. Pustila mě, v což jsem ani nedoufal, do zadečku, líbilo se jí to a stalo se to naší pravidelnou praktikou.
Vztah nám vydržel dva roky a skončila to sama. Že se už na to necítí a měla takové divné řeči. Nemělo cenu ji přemlouvat.

***

Jako čerstvý inženýr jsem si v rodném městě začal shánět práci. Nabídek moc nebylo, až jednou přišla matka s tím, ať navečer zajdu ke Gábině, že prý snad pro mě něco má.
A to zase jo, Gábinu po pěti letech rád uvidím.

Už jsem byl očekáván a jak se ukázalo, byla doma sama. Tomáš po škole zůstal v Praze a jezdí domů málokdy a Pavel? No, mají před rozvodem. Už skoro půl roku pláče na rameni nějaký kurvě od nich z práce a tlačí jí do hlavy zkazky o svý šílený manželce.
Nakonec otevřela flašku, abychom probrali spíše můj život.

Gábině to stále slušelo, nechápal jsem Pavla, ale tak to bývá, kdo má doma missku, stejně smočí rákos v jiným revíru. Za svůj studentský život jsem měl na „pažbě“ vyrytou Božidaru a dvě holky z ročníku. Jednu jsem přefikl na brigádě a druhou po nějaké zábavě v klubu na kolejích. Byly to jednorázovky, že si na ně ani moc nepamatuju.

„To tebe jsem tajně miloval. Celý mládí,“ řekl jsem nakonec a Gábina se zapýřila.
„Kdybys nekecal. Honil sis ho, když si mě očumoval, ale to není láska.“
„Ale fakt ti to sekne. Furt seš hezká.“
„Ale taky o osmnáct let starší. To, že jsem tě na sebe pustila, to byl úlet. Bylo mi tě líto… a… co blbneš..Marku?“
Nevydržel jsem její projev, povalil ji na gauč a začal líbat a osahávat.
Bránila se víceméně jen slovně a moc se nesnažila, mě ze sebe shodit. Vypadalo to, že jen dělá, aby si nezadala. Ústa otevřela docela ochotně a jazykem mi kmitala v puse jak užovka.

Během divoké líbačky jsme se chvatně zbavovali oblečení a skončili nazí v ložnici.
Dlouho jsem si hrál s jejími prsy a v polibcích klesal po těle až do klína. Upozorňuji znovu, že šlo o dobu, kdy se ženy neholily, a tak mě přivítal hustý prales černých chlupů s mírně rozevřenou štěrbinou mezi pysky.
Někomu to dnes přijde zvláštní (i nechutný), ale já nic jiného neznal a ženy byly zarostlé i v pašovaných zápaďáckých pornočasopisech a zabořil jsem do porostu obličej a vystrčil jazyk. Štěrbina se ještě více rozevřela, poštěvák se také zvětšil a Gábina sténala stále hlasitěji a rychleji.

„Ah… ah… ahh… ahhhh… aaaaah… jooooo,,“ vykřikla, jak dospěla k vrcholu a třásla se v záplavě rozkoše. Z pochvy jí vytékaly uvolněné šťávy, které jsem hbitě slízal a prsty jí zasouval dovnitř. Byla totálně mokrá.
Celý zmáčený ve tváři jsem se vrátil nahoru, kde mně se smíchem začala líbat.
„Děkuji… teď je řada na mně,“ šeptla a za moment se můj tvrdý pták ocitl v zajetí vlhkých úst a sevření rtů. Slastná masáž netrvala dlouho. Gábina ještě nebyla douspokojená, brzy toho nechala a hbitě si mě osedlala. Hopsala na péru a sama si řídila hloubku a rychlost a já měl volné ruce na mnutí a dráždění prsou a „ladění“ a laskání tvrdých rozinek bradavek.

Pohled na ocas vyjíždějící a zase mizející v porostu klína ve spojení s prožívajícími slastnými pocity byl k nevydržení.
„Už budu,“ hlesl jsem, abych ji varoval.
„Ještě… chviličku… vydrž… už… budu… ohhh… a pak se do mě… ohhh… vystříkej,“ sténala a zrychlovala odsedy.
Ještě chviličku jsem se tedy zuby nehty držel, ale pak už se semeno ze mě valilo, zaplavilo jí pochvu, ale naštěstí se stihla udělat a my tak dosáhli společného vrcholu. Neuvěřitelné!

Gábina se na mě svalila a já cítil, jak v ní ocas škube a ona ho poševními stahy ždíme do poslední kapky. Snad z toho nic nebude, konečně, sama to chtěla.
„Bože… to jsem potřebovala,“ hlesla a pomalu ze mě vstávala. Pochopil jsem, že krize jejího manželství je dlouhodobější, než jsem myslel.

Zůstali jsme ležet v posteli a konečně došlo na pravý důvod své návštěvy.
„Jo, byl by u nás volný flek. Zprvu by ses jen oťukával, ale pak by ses normálně zapojil do týmu v oddělení projekce. Měl bys zájem? Pan Baldýnský mi to místo drží do konce týdne,“ řekla a s úsměvem dodala. „Já sedím přes chodbu. Měli bychom k sobě blízko.“
„Ale co Pavel a Tomáš?“ namítl jsem. Na nějaký vztah se starší ženou, navíc rodinnou známou jsem nikdy ani nepomyslel.
„Na co ty hned nemyslíš? Bojíš se, že tě chci za milence?“ pochopila můj úlek. „Že se spolu občas vyspíme, nic neznamená. Doufám, že to tak i bereš. Až si najdeš holku, rád ji za mě vyměníš. Jsem stará jako tvá máma, to si uvědom.“

Uvědomoval jsem si to, jenže… na mé přitažlivosti k ní to nic neubralo.

***

Nastoupil jsem v projekci a Gábina skutečně seděla přes chodbu jako sekretářka šéfkonstruktéra. Každý den mě vzrušovala svým stylem odívání, což byla úzká sukně do půlky stehen, vypasovaná halenka, zkrátka zdůrazňovala své přednosti až okatě, ale nikdo se zaměstnanců nehnul ani brvou Byli na to asi zvyklí.

Nejbližším přítelem se mi stal Zbyšek. Byl starší jen o pár let Ten mi časem prozradil, že Gábina se mu líbí a že nebejt ženatej, tak ji přefikne, jenže je zadaná.
Zamlčel jsem naši známost a jen prohodil, že vím, že je vdaná.
„Ale hovno. O to nejde. Ale prcá ji šéf, takže tím je pro nás nedostupná. Není to kurva jako Květa z obchodního úseku. Ta dá každýmu, ale tahle má jen jednoho milence. A koho jinýho než svýho šéfa?“
V duchu jsem nesouhlasil, ale byl rád, že Gábina nemá pověst kurvy, jako jiné ženy. Ať už právem či neprávem.

***

„Oprašoval“ jsem Gábinu už půl roku, když se vytasila s nečekanou nabídkou.
„Nechceš bydlet u mně v podnájmu?“
„Cože? To přece nejde.“
„Proč? Po rozvodu mám volný pokoj. Tam bys byl ty, Tomášovi zůstane pokojík a mně stačí ložnice,“ měla jasnou představu.
„Jenže, co řeknou naši a Tomáš? Seš rodinná přítelkyně a ubytuješ mě, když to tak úplně nepotřebuju. Co si o nás asi pomyslí? Že spolu spíme…“ měl jsem výhrady.
„Jako by to nebyla pravda,“ ušklíbla se. „Přemejšlej o tom.“

***

Rozhovor s rodiči byl dle očekávání bouřlivý. Máma hnala hlas až do fistule. Nechápala, proč chci opustil její péči a kdyby do vlastního bytu, ale k rodinné rozvedené známé?
„Ona ti bude prát, vařit a ty jí za to budeš platit? Je ti snad doma zle?“ ječela. „To ti tu tak vadíme?“
Táta mlčel, aby ani on se netvářil chápavě a až když se matka zavřela v kuchyni, vzal mě otcovsky kolem ramen.
„Ty s ní spíš, viď?“
„No… ehm… jo,“ přikývl jsem.
„Hm. Gabča je kus ženský… jenže uvědomuješ si, kolik jí je? Co s ní máš za plány? Doufám, že jde jen o sex?“ ujišťoval se.
„Jo… jen to,“ nebylo mi po chuti se s tátou o tom bavit.
„Hele. Nech mámu vychladnout a na tohle prozatím zapomeň. Je to citlivá věc. Kdyby se to domákl Pavel, tak ti rozbije hubu. Chodím s ním na pivo a nějak ten rozvod nemůže skousnout. Máma zase stojí pevně za Gabčou a jak by se jí teď podívala do očí? To ses musel spustit zrovna s ní? Já vím, z ní srší sexappeal… Skonči to, než se stane malér. Radím ti dobře. A teď jdu uklidnit mámu.“

V noci jsem slyšet z jejich ložnice vzrušený hovor, posléze steny a vzdechy a došlo mi, že táta nasadil všechny prostředky a taky, že stěhování v současnosti je asi fakt kontinentální blbost a Gabče jsem to tak i referoval. Ta v tom takový problém neviděla, ale přijala to.

***

Přešlo pár let, bylo mi třicet a třebaže v projekci i okolí se vyskytovala řada mladých svobodných holek, jejich zájem o mou osobu narážel na neprostupnou obranu. Na večírcích se mě nejedna pokoušela svést a ne, že bych nechtěl, ale své potřeby jsem si prostě ventiloval s Gábinou. Vážný vztah jsem nehledal. Holky toho nakonec nechaly. Nebudou svádět chlapa, kterej možná ani na ženský není.
Pověst gaye mě neštvala. Kdo mě znal blíž, věděl, že to tak není a kdo ne, jeho problém. K ženám jsem se choval stále stejně, k mladým přátelsky, ke starším uctivě. To už jsem věděl, že je pro mě hračkou svést starší ženu, vdanou i rozvedenou či vdovu, zato sbalit mladou holku vlastně neumím.

Gábina stárla rychleji než bych čekal na padesátiletou samici, ale bylo to tak. V posteli mi zatím stačila, a tak jsem to neřešil, ale navenek tloustla, šedivěly jí vlasy i kunda, byla z ní baba v tom horším smyslu slova.

To už jsem bydlel ve vlastním bytě, respektive městském nájemním bytě 1+1, díky kontaktům matky a nějakého ouřady na OPBH.
Sem za mnou ale Gábina nechodila a v sexu dávala přednost pohodlí domova. Navíc mi sem nepravidelně chodila máma poklízet (a na vizitu) a to bylo o hubu. Stále na mě útočila, co já a dívky a případné vnouče a asi u mě hledala nějaké stopy. Snad pohozené kalhotky nebo přímo holku v celé své kráse?

***

Bylo pro mě velkým překvapením, když jsem jednou vrhl ke Gábině do kanceláře a spatřil ji stát u stolu a na její židli seděla žena a cosi studovaly v šanonu.
„Ahoj Marku… ee… dovol abych ti představila moji nástupkyni Renatu Košíkovou. Od příštího měsíce tu nastupuje,“ zašveholila a žena vstala a podala mi ruku.
„Košíková,“ řekla příjemným melodickým hlasem a zahleděla se mi do očí přes okuláry brýlí. Byla to žena mladší než Gábina, těžko ale hodnotit o kolik let, ale rozhodně mi byla sympatická. Brýle jí dodávaly jistou přísnost, tajemnost… no, líbila se mi víc, než by to mezi kolegy mělo být.

Po seznámení jsem vypadl, aniž bych uvedl důvod své návštěvy a ženy stejně dál brebentily nad dokumenty a nevěnovaly mi pozornost.

***

V noci jsem Gábinu tvrdě mrdal vkleče zezadu a myslel přitom na Renatu, jak se přede mnou kroutí v orgasmické křeči…
„Bože… Marku… už dooost,“ vykřikla Gábina a zoufale sebou zmítala.
Přestal jsem přirážet a procitl do reality.
„Seš blbej? Chceš mě umrdat? Já už jsem potřetí a ty furt jedeš. Nemůžeš se udělat?“ hleděla na mě překvapeně.
„Jo… ne… promiň,“ odvalil jsem se stranou a ona ho hned uchopila do ruky a honila ho k výstřiku.
„Já vím… máš to se mnou těžký… mmm… už cejtim… jooo,“ ocas se zaškubal a semeno vylítlo ven. Stále ještě jsem měl pořádné výstřiky a ne obyčejný výron. Jak dlouho ale ještě?

Leželi jsme vedle sebe, vzájemně se mazlili, když Gábina zvážněla.
„Ta Renata, to je nafurt. Končím a stěhuju se pryč.“
„Cože? Kam, proč?“ vylítl jsem.
„Tomáš dostal nabídku z Brna. A chce, abych tam šla taky. Já tam práci seženu v pohodě a užiju si vnoučata. Takhle na dálku je to nanic. A pro tebe mám nabídku. Vyměň si ten svůj byteček s mým. Získáš extra byt a já ten tvůj pak vrátím OPBH. Bude to čistý a až jednou přestaneš uhánět starý ženský, tu založíš rodinu,“ říkala a škádlila mi rukou tuhnoucí péro.
„Takže to je sex na rozloučenou?“ optal jsem se.
„Ještě ne, proboha… tedy alespoň doufám, hi,hi… chmmmm,“ a sklonila se k mé chloubě, poskytnout jí slastnou kuřbu.
„Tohle mi bude chybět… úúúh… seš skvělá,“ vrněl jsem nad tou péčí o mé blaho.

Gábina laskala citlivá místa, sála a mazlila mi i koule, zkrátka věnovala mu maximální pozornost. Dávivý reflex asi neměla, neboť ho do krku dostala skoro celého, aby ho zase jazykem vytlačila, celého olízala a zase vsála. Kouření zrychlovala a zpomalovala, jako by věděla, kdy to na mě jde. Když si ho tak hezky připravila, nasedla si na něj a pomalými odsedy se přivedla na vrchol a já se na ní pak dodělal v klasice několika prudkými přírazy až jí kozy poskakovaly, jak už jsem to sám měl na krajíčku.

Nato jsme se přikryli přikrývkou a v objetí usnuli.

***

Na paní Renatu jsem to zkusil na vánočním večírku. To již se v oddělení otrkala a ukázala se být přátelskou a empatickou osobou. Jinak ale byla taková tichá myška.
Vědělo se, že je rozvedená, bezdětná, ale jinak nic bližšího. Vzhledem k věku kolem ní nekroužili místní gigolové, mě ale zajímala. Pravda, byla to již poněkud „odkvetlá květina,“ ale udržovala si štíhlou postavu, kozy si (asi) podpírala zvedačkou a měla hezké nohy, zvlášť když klapala po chodbě v lodičkách na vysokém podpatku. Udržovaná žena ve zralém věku byla moje krevní skupina.

Na večírku jsem se jí věnoval, tančil s ní a když jsem ji nabídl doprovod zvedla ke mně tázavý pohled: „Co tím sleduješ, Marku?“
„Co… nic… chci být galantní,“ odvětil jsem.
„To jsi. Celý večer se mi věnuješ. A teď čekáš, že mě doprovodíš domů a já tě pozvu na kávu, jak se to dělává?“ mírně se usmívala. „Nezdá se ti, že jsme každý někde jinde? Měl by ses věnovat tamhle Martě nebo Tereze, to jsou dívky pro tebe. Ale já?“
„A co když si s nimi nemám co říct, zato s tebou ano,“ namítl jsem.
„No, tak jsme si všechno řekli a můžeme se rozejít. Ale abys neřekl, že jsem mrcha nevděčná, dovolím ti mě doprovodit,“ usmála se, nechala si pomoct do kabátu a vyrazili jsme do mrazivé noci.

„Gábina mě před tebou varovala. Prý jsi ji taky naháněl,“ zavěsila se mi za loket.
„Ale nedohnal,“ odvětil jsem.
„Proč tě tak lákají starší ročníky. Můžeš být upřímný?“
„Nechci děti… tedy… necítím se na ně a kdoví jestli budu. Taky rodina mi nic neříká. Ženy jako ty mají už svůj život uspořádaný, děti mají odrostlé a vlastně… jen si užívají života.“
„Jen ty rozvedené nebo vdovy,“ podotkla Renata. „Jinak se starají o líného manžela, dělají mu chůvu, ale rozhodně už ne milenku. Jenže s mladším chlapem to bude obráceně. Ona bude jednou nemohoucí, on v plné síle. Proč bych měla osamět na samém konci života? Za těch pár hezkých roků předtím? No, nevím…“
„Možná to za to stojí. A ty rozhodně ještě nejsi stará.“
„Děkuji za kompliment. Jsem jaká jsem, to vím nejlíp sama, zvlášť když ráno vstávám… tak a jsem doma,“ zastavila se před řadovkou.
Náhle ztuhla.

„Vidíš to taky? Okýnko u sklepa je rozbitý a otevřený… někdo se ke mně vloupal,“ a objala mě, jako by v mé náruči hledala ochranu.
„Jdu tam,“ řekl jsem odhodlaně i když srdce jsem měl až v krku.

Otevřel jsem dveře, v domě bylo ticho. Ve dveřích do sklepa trčel klíč, pohotově jsem jím otočil a pokračoval dál. Renata šla tiše za mnou. Obývák, jídelna, kuchyně, nikde nic.
„Ještě patro,“ šeptla mi do ucha.
To už jsem rozsvítil a hlučně zvolal: „Pojďte všichni dál,“ a dupal jak stádo koní.
Ale ani v patře nikdo nebyl.

Vyšli jsme na terasu a spatřili otevřené dveře ze sklepa. Tudy pachatel unikl. A asi už o dost dřív. Ve sklepě nechybělo nic, z dílny zmizela vrtačka, na nic jinýho si Renata nevzpomněla. Dílna byla doména manžela.
„Zavoláš policajty?“ otázal jsem se.
„Kvůli vrtačce?“ zasmála se. „Ne. Ale tebe bych chtěla poprosit… ehm… bojím se tu teď sama. Nezůstal bys přes noc? Nebude ti to vadit, že ne?“
„Nebude,“ souhlasil jsem a než jsme šli ulehnout, otevřela láhev koňaku. Prý na uklidnění.

Renata si ale zavdala poněkud víc, celá zvláčněla a skončila mi v náručí jak neforemná panenka. Odnesl jsem ji do ložnice a mohl zneužít situace, která se mi přímo nabízela… vyhrnout sukni, rozepnout blůzku, pohrát si s prsy (kdoví jaká je doopravdy má), šťouchnout si ptákem… Neudělal jsem to a naopak si sice lehl vedle ní, ale ve vší početnosti.

Zdál se mi erotický sen, jak víla v průsvitné noční košilce mi jemně laskala ptáčka, honila a hladila ho, až do slastného vystříkání…
„Vstávej, Marku, prosím tě, vstávej,“ kdosi mnou prudce třásl a já spatřil Renatu stojící u postele.
„Co je, co se děje?“ vylítl jsem polekaně.
„Nezlob se, já zapomněla, že přijede sestra a nechci ji nic složitě vysvětlovat.. Mohl bys, prosím, rychle jít. Přijede každou chvíli,“ Renata byla rozpačitá a zároveň vyplašená.
Na nic jsem se neptal a vypadl ven, jak žádala, což ocenila úsměvem a pohlazením po tváři.

***

Až později se mi v práci svěřila, že sestra Jitka je velmi zvědavá a vše jí vysvětlovat, že mezi náma nic nebylo, by bylo marné. Ona na ni stále útočí, aby si po rozvodu někoho našla a už je s tím doslova otravná.
„A abys přežil její výslech, toho jsem tě chtěla ušetřit,“ řekla nakonec. „A jako omluvu za to ráno, bys se mnou nešel do kina? Ta nová francouzská komedie prý stojí za to.“

Renata se od oné noci chovala už ne tak odtažitě, ale ani ne důvěrně. Stále si držela jistý odstup, ale na mé letmé doteky a náznaky již nereagovala odmítavě. Jako by přemítala, zda se mně má více otevřít nebo ne.

***

Naše občasné schůzky pokračovaly a časem se mi zdálo, že Renata přece jen k mě něco cítí něco víc a brzy na to jsme se poprvé políbili. Bylo to v parku ve skrytém místě mezi vzrostlými keři. Na můj nesmělý polibek reagovala dychtivým přisátím a líbala mě vášnivě a divoce. Uměla to skvěle. Pevně jsem ji sevřel v náruči a kdybychom náhle blízko nezaslechli hlasy, kdoví kam bychom ještě zašli.

***

Domů mě pozvala o dva dny později.
Začalo to báječnou večeří, mezi Čechy všeobecně oblíbeným (a dostupným) sektem Sovetskoje igristoje, a pak už atmosféra směřovala k něžnostem, hlazení a líbání.
Pomalu jsem se jí dobývat pod šaty, což bylo pro oba vzrušivou hrou a jakmile se objevila holá kůže, hned jsem to místo polaskal a olíbal. Nad laskáním prsou slastně vzdychala rozkoší a průzkumem klína jsem cítil, jak je zcela mokrá a otevřená.

Nahá Renata nebyla skvostnou krasavicí, ale to nebyla ani Gábina ani Božidara. Renata měla prsa docela pevná a nijak objemná. Jenže mě více než vzhled zajímalo její milostné umění. A to se ukázalo záhy. Přes dlouhou samotu to Renata nezapomněla. Byla vášnivou vyznavačkou polohy 69 a dlouho jsme se tak uspokojovali, než jsme přešli na „klasický sex.“
V misionáři, na koně, zezadu a v dalších pozicích byla skvělou milenkou. Tekla jak Dunaj a pod ní byl mokrý flek z vytékajících šťáv, které jsem nestačil slízávat.
Milovali jsme se celou noc, já zaznamenal rekordních šest výstřiků a pak už jsem nebyl schopen erekce a sex mě nebavil a Renata na tom asi byla podobně, umrdaná a znavená.

***

Nad ránem jsme usnuli a probudil mě až cinkot nádobí dole v kuchyni.
„Haló, vzbuď se, někdo tu je,“ lekl jsem se a zatřásl spící Renatou.
„To je ségra,“ protáhla se unaveně a znovu usnula.

Tenkrát mě hnala domů a teď jí to najednou nevadí? To je divné, uvažoval jsem a jelikož jsem potřeboval na záchod, rozhodl jsem se s její sestrou se seznámit. Jitka se jmenuje, ne?
Sešel jsem do kuchyně a tam stála… Renata! Tedy ne opravdová, ta byla nahoře v posteli, ale její přesná kopie.
„Ahoj, jsem Jitka, sestra Renaty a ty jsi Marek, viď? Její… ehm… přítel,“ podávala mi ruku.
„Ahoj, těší mě,“ hlesl jsem a ztěžka sedl na židli, zatímco Jitka se skvěle bavila.

„Nejsi první ani poslední, kdo se takhle lekl. Jsme dvojčata a Renata je jen o pár minut starší. Všude musí být první. I na světě. Promiň, že jsem vás přepadla, evidentně nevhod, ale mám s Renatou nějaké soukromé jednání, takže kdybys prosím tady posečkal a já si dojdu nahoru, ano?“

Uvařil jsem si kafe a se shora slyšel tlumený hovor, pak smích. Proboha, identická dvojčata. Kdyby se stejně oblékly, nepoznám, která je která.

Jitka se dlouho nezdržela. Na rozloučenou nám popřála pěknou zábavu, netušíc, že mám totálně vyprázdněnej zásobník.

***

Byl letní den. Většina lidí z kanceláře měla dovolenou, ostatní již také zmizeli, když jsme zašel za Renatou, domluvit se na večer. Jak tam tak stála ohnutá u skříně, popadla mě prudká touha, že jsem ji prudkým pohybem břichem povalil na stůl a jal se vyhrnovat sukni.
„Marku… co děláš… neblbni!“ bránila se, ale už jsem měl ptáka venku, ona stažené kalhotky a už jsem ho tlačil mezi její bělostné polokoule zadku.
„Ach… aaaach,“ zavzdychala, jak to nešlo tak snadno, ale ocas se tlačil dál do hloubky pochvy, která teprve začala pomalu vlhnout.
Zdála se mi nezvykle těsná, ale byl jsem v ní až po kořen a rozjel strojové přírazy. Přece jen, mohl někdo nečekaně přijít… nebyl čas na dlouhé mrdání.
Jel jsem jak fretka, Renata tlumeně vzdychala a hekala a pak už jsem to do ní vypustil a zůstal v ní zaražený až do změknutí.
„Asi nic moc, co? Promiň, hrozně mě vzrušuješ,“ řekl jsem omluvně, když jsme se dávali do pořádku.
„Ale ne, bylo to hezký, ale večer už se nestavuj. Něco mi do toho vlezlo,“ řekla omluvným tónem, srovnala si sukni a kalhotky zmuchlala a strčila do kabelky. Snad se kvůli tomu nenaštvala?

***

Chodil jsem s Renatou dál, až mě jednoho dne pozvala na slavnostní večeři, kde bude i Jitka, že prý zažiju překvapení.
Překvapením pro mě bylo, že jsem obě zastihl ve stejných šatech, účesech…přesně čeho jsem se bál. Obě kmitaly v kuchyni a já nevěděl, kterou políbit opravdově a kterou jen lehce, příbuzensky. Vyřešily to tak, že mi každá dala pořádnýho francouzáka! Vůbec to neskrývaly, neřešily, nekomentovaly. Čuměl jsem jak puk!

Když jsme se konečně usadily a najedly, Jitka nebo Renata (stále mi neprozradily identitu) povstala a tvářila se vážně.
„Marku. Jedna z nás tě miluje, druhá je od toho jen krůček. To by mohlo být nebezpečné. Nemůžeme tě vlastnit obě a musíš se rozhodnout jen pro jednu z nás.“
„Ale… ehm… tak snad spolu spíme, Renato, tak miluju tebe,“ zmateně jsem hleděl na obě.
„A víš určitě, že spíš s Renatou?“ zazněla otázka.
„Cože? Ale… ale… jak by… a co ten sex v kanceláři… to musela být Renata!“
„Ano, byla. Ale co ostatní noci… byla to také ona?“
„Ale proč byste se mnou hrály tak špinavou hru? Co tím sledujete?“ byl jsem naprosto rozhozen a nevěděl, jestli se mám smát či brečet. Byla to tak absurdní situace.

„Já jsem Renata,“ řekla stojící žena. „Když jsem nastoupila, Gábina se ode mě dozvěděla, že o žádný vztah nestojím, vlastně ani o muže a varovala mě, že určitě po mě vyjedeš. To se stalo na vánočním večírku. Seš milej, hodnej, ale já fakt nikoho nehledám na vztah. Zato Jitka to má obráceně. Je už dlouho sama a naopak zavrhla všechny starší muže, a tak souhlasila zastoupit mě a užívat si s tebou sex. Jenže se do tebe nečekaně zamilovala. Už to nemůžeme tajit. Teď nás suď, zavrhni, nebo přijmi omluvu, je to na tobě,“ domluvila a sedla si.

***

Teď je mi padesát let a doma mám… ehm… abych ji nějak nepohaněl… no… o hodně starší ženu Jitku. Dvacet let vztahu uběhlo jak voda a já začal pociťovat to, co cítí ženy mladší svých manželů. Vytratí se intimita a nastane ošetřování, zdravotní potíže a nuda. Ustane cestování, procházky, o sexu nemluvě.

Ne, Jitka si zachovala jistý šmrnc a ženskost a nemůžu říct, že bych s ní odmítal spát kvůli věku, ale je to z její strany. Tvrdí, že se cítí stará, nepřitažlivá a prostě jí to už nic neříká. Jednou za měsíc se překoná, roztáhne nohy a nechá mě si na ní zaskotačit, ale je to pochopitelně o ničem.

O něco lépe jsem na tom s Renatou. Navzdory naprosté shodě se sestrou ve všem je k sexu svolnější častěji. Netváří se sice nadšeně svléknout se přede mnou do naha, ale ani já nejsem zrovna vzor atleta a konejším ji, že péro se mi z ní stále staví, což je koneckonců i pravda, ale někdy ženskou nepřesvědčíte o sé pravdě za nic na světě.
Milování si odbudeme v klasice, jinou polohu už odmítá praktikovat a já přemítám, kam se vrtnu za pár let?

Jitku neopustím, nikdy jsme se sice nevzali, ale po tom, co jsme spolu prožili… prostě se to nedělá. Jenomže na druhou stranu mě sex stále baví, erekce je obstojná, to už mi zůstane jen Anča pětiprstá? O úplném podzimu života se s Jitkou, snad záměrně, nebavíme.

Renatu před pár lety na její pozici v práci nahradila mladá žena, rozvedená pětatřicítka Blanka. Kouká na mě mlsně jako tygřice na kolouška, tak nevím, zda poprvé v životě nesnížit věk svých souložnic. O nevěru nepůjde, protože intimně s Jitkou už prakticky nežijeme a zde půjde jen o fyzično. Tím jsem si jist.

***

Epilog:

Jist jsem si byl jen do doby, než jsem Blance udělal dítě. Přiznala se, že se nijak nechrání a dítě chtěla a chce za každou cenu. Tatínka k výchově svýho dítěte ale nepotřebuje.
K oplodnění došlo v malé chatce v zahrádkářské kolonii, kde jsem jí jako vyhlášený kutil cosi opravoval. Za odměnu mě pak svalila na otoman, servala ze mě oblečení a v podstatě mě znásilnila. Náhle jsem měl před sebou nejen hezčí, ale mnohem pevnější tělo a ve znalosti milování nijak nezaostávala za svými předchůdkyněmi. Sebe i mě oblažila slastí a rozkoší a když jsem jí pak čuráka vrazil i do zadku, její štěstí bylo dokonalé. Zato její bejvalej to prý považoval za totální zvrhlost.

Já ji pleskal kulkama o zadek a cítil slastné sevření střev a když jsem se do ní s úlevou vyprazdňoval, toho dne podruhé, vyvrcholila i ona. Prsa měla krásně pevná, tak akorát do ruky a kundu jen řídce zarostlou, prostě k vylízání přímo zvoucí a když jsem jí polaskal poštěváka, výkřiky rozkoše málem zbořila celou chaloupku.

No, zkrátka i jedno vystříkání lůna stačilo k těhotenství a já musel to toho kyselého jablka životního rozhodnutí kousnout..

***

Jitka nevěru i těhotenství vzala pragmaticky. Chápala i můj odchod k milence, jen jsem jí musel slíbit, ža se o ní dál budu starat, kdyby cokoliv kdykoliv potřebovala, což platí i pro Renatu.
„Sám jistě víš proč. Jo a nezapomeň se jednou za měsíc tady stavit. Miluju tě,“ políbila mě vroucně.
Stejný scénář se odehrál i u Renaty, která též naznačila, že občasný sexuální styk by ráda udržovala i nadále. Oběma jsem to slíbil, ale Blance raději zamlčel.

***

Z mé dcery Petry je již velká slečna. Obě babičky Renata a Jitka ji zbožňují, stejně jako ona je. No a Blanka mi právě oznámila, že naše bouřlivé noci opět mají své následky v dalším těhotenství. A tentokrát to prý bude kluk. Při zásunu zezadu prý ptáka cítila až na dně a to prý je záruka mužského potomka…. No, když to říká?