Tenkrát před řadou let 06 – Rodinné vztahy

Rodinné vztahy

Po tom našem posledním milování, kdy jsme si řekli, že bychom společně určitě byli nevěrní našim případným partnerům a oběma nám to přišlo být jako dokonalé potvrzení toho, že se milujeme a myslíme to spolu vážně, jsme s Lukášem každý večer probírali, co všechno by se mohlo stát, kdyby se on nějak dohodl s dvojčaty a já bych si něco začala s jejich otcem, což byl shodou okolností můj šéf.

V pondělí se u mne konečně šéf před koncem pracovní doby zastavil na kus řeči. Čekala jsem, co z něho vyleze. Nijak zvlášť mne nepřekvapil.
„Renáto, asi víš, že u nás doma došlo ke krachu. Já už to po posledních výstupech mojí ženy prostě nedával. Bydlím dočasně tady, ale už jsem sehnal byt a asi přes Lukáše víš, že holky budou se mnou, protože té ženské už mají také dost, byť je to jejich máma. To, co předvedla posledně v sauně, jak tam do nás všech pěkně šila, tak to ještě byla tak slabá polovina toho, co pak předváděla doma. Prostě ona si v té své choré hlavě usmyslela, že ona si s holkama rozumí a ony ji milují a že ony si nikdy nenajdou žádného manžela a než aby měly děti s nějakým náhodným idiotem, tak je prostě nezbytně nutné, abych aspoň jedné z nich udělal miminko já, protože to aspoň bude jistota, že to nebude žádný lůzr. Chápeš to? Holky nevěděly, jak z toho ven, protože ony by strašně moc nechtěly někomu ublížit, ale když jsem se kategoricky postavil proti, tak se postavily na mojí stranu. No a ta šílená ženská na ně začala ječet takové nesmysly, že nemá smysl je tady opakovat, ale díky tomu se s ní holky děsně pohádaly. Byt, co jsem sehnal je dost velký na to, aby tam každá z holek měla svůj pokoj a já taky. Zkrátka 4+1 na sídlišti, a ještě tam půjde zabrat kus chodby, ale bude to chtít přestavbu. Už jsem to všechno domluvil a jeden můj známý zařídil, že to bude během čtyř týdnů hotové. Občas je fajn, když máš známé,“ usmál se na mne. „I když žádná láce to není. S tou mojí jsme se dohodli. Prodáváme náš parádní byt na Vinohradech a ona si pořídí nějaký menší byt asi 2+1, aby se tam holky občas měly kde zastavit, a tak. Všechno ostatní si nějak rozdělíme.“

Byl to dlouhý monolog, já se pak vyptala na pár drobností, takže se všechno uvolnilo, protože jsem jako obvykle dokázala projevit svou účast a plné pochopení a on se zeptal, jestli by mne někdy nemohl pozvat na večeři. Neodmítla jsem to, ale odložila na dobu, až bude rozvedený nebo aspoň bude probíhat soudní řízení, což docela přivítal, protože jednak nebude ta jeho mít žádné protizbraně a jednak už všechno bylo podáno a na rozdělení majetku se dohodli. Holky jsou plnoleté, ale zatím chtějí zůstat u něho, takže ty se řešit nebudou.

No a hned v úterý měl Lukáš rande s dvojčaty. Potkali se ve městě, dali si nějaké malé občerstvení a lahev vína a vypravili se k nim domů. Holky prý byly naprosto bezva, vůbec netlačily na nějaký sex ve třech, ale domluvili se, že na sex je čas, pokud k němu vůbec někdy dojde, protože se všichni shodli na tom, že to mají tak, že sex jen tak kvůli sexu nikdo z nich mít nemusí, protože napřed je třeba si s tím druhým porozumět a něco k němu cítit. To se mu na nich líbilo a přiznám, že i mně a byla jsem ráda, že v tomhle byl Lukáš po mně. Přestože jim lichotil, jak báječně v sauně vypadaly, když se předváděly jemu a pak i svému tátovi a ony zase prý lichotily jemu a náramně se bavily, když ho chválily, jak báječně prý vypadal, když jsem tam přišla já a když sledoval, jak jsem se předváděla já, tak k nějakém sexu to vůbec nesměřovalo. No, zjevně byly docela oprsklé, ale to zřejmě Luky jakbysmet. Zkrátka to vypadalo, jako že on je dráždí jejich tatíkem a ony jeho zase Lukyho jeho matinkou, což jsem byla já. No a prý se takhle popichovali dost drsně.

„Mami, to bys musela slyšet, co jsme to tam vedli za debatu, ale přiznám se, že když jsem od nich odcházel, nemohl jsem myslet na nic jiného, než na to, jestli budeš na sobě zase mít nějaké krátké šatičky a nic pod nima. Prostě tak nějak mně přitahuješ víc, než ty dvojčata.“
„Jo, kdybys nepřilezl takhle pozdě, tak bych je byla měla. Kdo pozdě chodí, sám, sobě škodí,“ poškádlila jsem ho a pokračovala: „Ty si myslíš, že holky fakt mají něco s Hronkem?“
„Mami, já nevím, ale pokud ne, tak k tomu určitě nemají daleko. To bys totiž musela vidět ty jejich reakce. Ono se tomu možná dá říkat řeč těla. Já jí sice zas tak moc neovládám, ale měl jsem takovej pocit, že když se vůbec se mnou na to téma bavily, tak jim asi nebylo úplně cizí.“

„Je ti, Luky, jasný, že to samý si myslí zase ony o tobě? Měl bys být opatrnější a radši tyhle debaty příště vynechej. Holky nejsou žádné hloupé truhly, možná jsou dokonce chytřejší než my dva a taky si umí dát dvě a dvě dohromady. Radši mi řekni, jak to bude pokračovat.“
„Zatím tak, že budeme randit na střídačku a pak zase třeba s oběma. Já myslím, že nekecají, když říkají, že to se mnou obě myslí vážně a mají mne asi za prvního skutečného kamaráda.“
„Toho by sis měl vážit, ale pak mi řekni, jak to myslíš s nimi ty, Luky?“ zajímalo mne, protože to doopravdy byla situace, ve které bych se sama nechtěla ocitnout.

„Mami, já fakt nevím. Oni jsou obě fakt supr holky a když budu chodit s jednou, tak ta druhá bude té první závidět nebo na ní bude nějak tlačit a budou obě nešťastný a bude to stát za prd. Když se budou střídat, tak to asi taky bude stát za prd, i když ony jsou fakt jako naklonovaný a rozeznat se skoro nedají. A to jsme se dohodli, že se sexem fakt není spěch. Mimochodem, hned si rejpnuly, jestli to mám fakt doma tak dobrý, že sex nepotřebuju. Jasně, že jsem jim to vrátil, ale to bylo všechno jen takový pošťuchování. Ony stejně jedou se školou někam do Holandska na nějakou výměnnou školní akci asi na dva týdny, takže na zkoušku si jdeme v pátek pokecat na vínko s Luckou a až se holky vrátí, tak půjdu s Eliškou. Prý se pak budou stěhovat. Hronkovi jim navrhli, že by si třeba mohly ten pobyt prodloužit nebo ještě aspoň týden jet někam dál, protože doma bude binec se stěhováním a předěláváním nových bytů.“

Ještě jsme to chvíli rozebírali, já přiznala, že Hronek mne pozval na večeři, ale že jestli na ní půjdu, tak leda až bude po rozvodu.
„Téédy, mami, že by ses dala dohromady se šéfem?“
„Myslím, že pravděpodobnost je stejná jako že ty se dáš dohromady se dvojčaty a že všichni z toho budou happy,“ odbyla jsem ho a stejně tak i jeho návrhy na sdílení lože pro tu noc.

Holky se opravdu zdržely venku o dva týdny déle, což asi nějak šlo na škole vyřešit a vrátily se rovnou do nového bytu. Lukáš před jejich odletem absolvoval rande s Luckou a zase byl úplně hotový z toho, jak je bezva a hned po jejich návratu následovalo rande s Eliškou a zase prý bezva.
„Mami, já nevím, jak dál. Oni jsou obě príma, ale nedovedu si představit, že bych chodil s oběma naráz. Když jsem s jednou, je mi líto, že nejsem s tou druhou a jim je taky líto, že je se mnou zrovna ta, co tam je a že ta druhá je doma sama a čeká, až se ta, co tam je, vrátí a bude jí všechno povídat. Blbost, ne? Radši mi pověz, co Hronek?“

S Hronkem jsme se domluvili, že na večeři zajdeme asi za dalších čtrnáct dnů, protože se rozbouřené vody zklidnily, vše spělo ke zdárnému rozvodu a v té době by už on i Hronková měli bydlet každý ve svém novém bytě. Ještě před tím rande jsme se ale shodli, že oba nás zajímá, jak si asi povedou mladí, až se holky vrátí. Nedokázali jsme to vůbec odhadnout. Lukáš se do té večeře stihnul sejít s oběma dívkami dvakrát a jednou měli rande společné. Zatím dospěli k líbání, skoro jako nesmělí puberťáci, ale hlavně se asi všichni báli, aby něco nepokazili. U večeře jsme tak místo nás probírali hlavně mladé, ale došlo i na docela intimní otázky.
Přiznám se, že jsem s tím začala u druhé lahve vína já.
„Františku, nechci být nějaká vlezlá, ale chodíš s holkama do sauny, když už tvoje žena na nic netlačí?“
„Ještě jsme nebyli, ale vypadá to, že půjdeme zase v neděli dopoledne. Nechcete se přidat?“
„Popravdě, já asi ne, mně ta sauna nic neříká, ale za Lukáše mluvit nemůžu. A co doma? Nepředvádí se děvčata před tebou doma?“
„Tak, jako v sauně asi ne, ale párkrát tak trošku provokovaly, i když si to možná ani neuvědomily.“
„A to jako jak?“

„Prostě v bytě je dost teplo, já koukal na nějaký film a najednou holky přijdou v krátkých nočních košilkách a rozvalí se v křeslech, jako kdybych tam vůbec nebyl. Jo, mimochodem, díky za ten tip na toho tvého strýčka, ten byt je navržený úplně dokonale a útulně. Holky byly úplně nadšené, když se vrátily.“

„Jo, nemáš zač, on se v penzi stejně nudí, ale dokáže neskutečné věci v neskutečném čase. Ale co ty holky? Neříkej, že se ti to nelíbilo?“
„Renčo, nebuď taková,“ zamračil se, ale pak se usmál, a tak nějak plaše přiznal: „Přeci víš, že když se hezká mladá dívka v krátké poloprůhledné noční košilce posadí do křesla a nohy složí pod sebe, ale ne tak nějak šikmo složené, ale do takového jakoby turecké sedu, tak se v blízkosti takové slečny asi na každém chlapovi projeví, jestli je chlap. A mně se tam takhle posadily hned dvě takové. Trochu jsem protestoval, ale odbyly mne doslova drsně: „Hele, tati, v sauně jsme byly úplně nahaté a dělaly jsme i jiné věci, než že jsme jen tak seděly, tak se zklidni, protože tady u telky nic předvádět nebudeme.“
Lucka mne téměř dorazila: „Ale máme tě moc rády, takže kdybys chtěl, můžeme zase do té sauny zajít.“ No a Eliška mne dorazila úplně: „Hele, kdybys chtěl, tak do té sauny nemusíme, můžeme třeba i v mém pokoji, máma to po nás chtěla každou chvíli, ale tobě bychom to s Luckou udělaly pro radost, protože jsi náš bezva táta a máme tě moc rády a víme, že se ti to naše hraní líbilo.
Takže, Renčo, já mám doma prostě dvě holky, co díky té mé šílené ženě pořádně nedokážou rozeznat, co je dobře a co ne. Co je v mezích normálu a co už je mimo.“

To už byla druhá lahev skoro prázdná a já ho dráždila dál: „Františku, ale teď popravdě. Neříkej, že ti vadí, že se ty tvoje holčičky ani trochu nestydí.“
„Hele, mě by to nikdy nenapadlo, nebýt té mé praštěné ženy.“

„Takže do sauny jdete. Nebo už byla nějaká zábava i doma?“ docela mne ta představa vzrušovala.
„Vždyť jsem říkal, že jdeme v neděli. Ale doma nebylo nic,“ zdálo se mi, že se začervenal nebo spíš byl celý v rozpacích. „Nechcete přeci jen s Lukášem taky přijít? Holky mi říkaly, že Lukáš po tobě taky pěkně koukal a kdyby jen to. Prý na něm bylo vidět, že ho pohled na tebe pěkně vzrušil.“
„Já myslím, že jste oba byli vzrušení z tvých holek,“ zkusila jsem zalhat.

„Ba ne, holky jsou všímavé a jsou si úplně jisté, že to měl tvůj Lukáš z tebe. Myslím, že máme oba doma pěkné dárečky. Pamatuješ, jak jsme se o tom bavili tenkrát u tebe v kanceláři?“
„No jo, pamatuju,“ téma se mi přestávalo líbit.
„Už na tebe něco Lukáš zkusil,“ tlačil dál.
„Nic vážnýho, jen takové řeči. Má plnou hlavu tvých holek,“ zalhala jsem.

„Aha, tak přeci!“ pobaveně se na mne podíval František.
„Ale nevytahuje na mne svého pinďoura,“ zamračila jsem se.
„Vsaď se, že to přijde,“ tentokrát na mne koukal zkoumavě, aby viděl, co já na to.
„No, to nevím, pochybuju. Ale spíš si myslím, že tebe ty tvoje dcery svedou brzy. Nechal by ses?“ věděla jsem, že je to můj šéf a že tohle je otázka daleko za hranou, ale nedalo mi to. Pozval mne na večeři a chtěl toho víc, tak si musel rozmyslet, co chce.

„Tak o tom jsem se už dost napřemýšlel,“ překvapil mne zase svou upřímností. „Kdyby nezačala ta moje s těma šílenostma, nikdy by mne to ani nenapadlo. Jenže jsme se nechali dotlačit daleko za hranice běžných zvyklostí a holky dneska nerozeznávají, co se ještě smí, a co ne a možná, že by si s tím začaly docela bez nějakých výčitek svědomí nebo skrupulí. Spíš mne překvapuje, že s tvým Lukášem jsou zatím spíš jen kamarádi.“
„No, oni by všichni tři určitě chtěli, ale bojí se, aby něco nepokazili, protože je jim spolu tak nějak dobře, takže spíš bych si tipla, že třeba něco zkusí na tebe, protože co, mi Lukáš říkal, tak se o sexu baví na každé schůzce a rozebírali i ty vaše sauny a domácí problémy, takže by mne vůbec nic nepřekvapilo. Ale neboj. I kdyby se něco stalo, tak já bych to asi dokázala pochopit. Koneckonců, přeci jsme si na tohle téma už něco řekli. Pamatuješ?“

„To víš, že ano! Jsi prostě bezva a mám tě moc rád,“ vzal mne přes stůl za ruku, zvedl ji a opatrně políbil.
Nechala jsem ho, jenže on ještě dodal: „Těm mým holkám se tvůj Lukáš opravdu moc líbí a myslím, že ho obě doopravdy milujou, ale myslí si, že Lukáš by si možná radši začal něco s tebou, když jsi ho v té sauně tak moc vzrušila. Dokonce se mne ptaly, jestli by mi něco takového vadilo, kdyby se to stalo.“
„To tě zkoušely, ne? Cos jim na to odpověděl?“
„To, co jsme si tenkrát spolu řekli. Že to by byla vaše věc a že když by to nevadilo vám, tak proč by to mělo vadit mně?“
„A co na to holky?“
„Myslím, že je to potěšilo, protože ony si docela jistě myslí, že vy takhle skončíte, ale stejně by chtěly s Lukášem dál zůstat kamarádi a možná i víc.“

Ještě chvíli jsme si povídali, ale protože jsem nechtěla mít večeři v hotelu, ale jen v nějaké neutrální restauraci, mohla jsem vyrazit domů. František se nastěhoval nedaleko od nás, takže jsme měli velký kus cesty společný.

Doma jsme to s Lukym všechno rozebrali ze všech stran. Docela mne překvapil, protože jako místo k debatě si tentokrát vybral vanu plnou teplé vody s pěnou a se sklenkou Bohemky. Nechala jsem se přesvědčit docela snadno. Lukáš se po krátké chvilce posunul pode mne, jeho válec do mne v té pěnivé vodě vklouznul úplně sám, přitiskl si mne k sobě a všechno jsme si to jen tiše šeptali. Lukáš občas vzal do rtů ty mé veliké špuntíky, mazlil se s mými kozičkami, opatrně si mne nadzvedával za prdelku, prostě rozkoš nad rozkoš.
„Víš, co si myslím, mami?“ šeptal.
Já jen zakroutila hlavou a pohlédla mu do očí, protože jsem čekala zase nějakou jeho pitomost.

„Že některá z holek Hronka svede, až budu s její ségrou někde na rande já a pak mu budeš moct přiznat mě a nebudeš se muset ničeho bát. Je mi jasný, že je to mužskej, kterej se ti líbí a vlastně díky té jeho příšeře se dostal na podobnou kolej, jako my. Jenže on v tom pojede se dvěma holkama, akorát si ještě myslí, že to zvládne, ale nezvládne.“
„Proč myslíš, že to nezvládne? Myslíš, že se s nima bude milovat?“
„Na sto procent to říct nemůžu, ale myslím, že jim by to nedělalo vůbec žádné potíže. On je pro ně ten nejbáječnější mužský, který jim pomohl vymanit se z vlivu té jejich šílené máti a já je tak trošku tím směrem postrkuju, ale snad si toho nevšimly. Chtěla bys, aby to tak bylo?“
Při těch slovech vytrčil ten svůj válec, takže jsem ho cítila snad až v žaludku a začal si mne nadzvedávat a zase spouštět dolů v docela pěkné frekvenci. Když mi začal navíc jemně okusovat ty mé velké bradavky a opakoval: „Řekni, chtěla bys to?“, začala jsem se blížit k vrcholu.
Ještě jsem se zeptala: „Tak ty bys to chtěl zařídit tak, že si někde uděláte hezky s jednou z nich a druhá svede Hronka?“
„Třeba tak. To mne nenapadlo, ale nevím, jestli by ho ta druhá svedla.“

„A pak byste si je prohodili, tedy vy ne, ale holky by se vyměnily? Tobě by to nevadilo?“
„Tobě by vadilo, že bych se s nima miloval?“
„Přeci víš, že ne.“
„A co Hronek, jak to s ním vidíš? A vadilo by ti, kdyby si něco začal s holkama?“
„Já nevím, Luky,“ už docela udýchaně jsem šeptala, protože si mne nadzvedával docela rychle a navíc jsem cítila jeden jeho prst tlačit do zadečku.
Ještě jsem stihla dodat: „Ty jeho holky by mi nevadily, protože je do toho natlačila ta jeho a oni se v tom teď plácají. Asi by všichni chtěli, jen si nikdo netroufá začít.“
„Jo, asi máš pravdu, ale já už budu, takhle je to šílený!“ končil tu debatu, protože už jsme se oba blížili k vyvrcholení.
„Jo, neboj, já už taky budu. Ještě chvilinku vydrž a budeme spolu,“ cítila jsem, že to na mne jde, ale nechtěla jsem v koupelně moc křičet.

Ještě jsem se párkrát na tom jeho klacku zhoupnula a těsně po tom, co jsem cítila, jak do mne křečovitě vklouznul a pak ještě jednou a ještě, jsem se mu s úpěním zhroutila do náručí. Když jsem se vzpamatovala, jen jsem dopověděla: „Zase to bylo nádherný a se šéfem asi jo. Moc by ti to vadilo?“
„Vůbec ne, ale asi bych se snažil někdy vás překvapit a dívat se na tebe. Vadilo by ti to?“
„Nevadilo, ale jemu asi jo. To by se nehodilo.“
„Tak třeba se to tak nějak vyvrbí. Nebudeme se ničemu bránit. Necháme se překvapit. Co ty na to?“
„Tohle řešit nebudeme, Luky,“ ale myslím, že je čas z té vany vylézt. Ta voda docela vychladla.“

Ani jsme nic řešit nemuseli, protože věci se pak seběhly docela rychle.