Vilém rudý gentleman 04

O utajovaných cestách skutečné ctnosti

Každý své cti dbalý řemeslník nikdy nenechává jednou započaté dílo dlouho nedokončené. Proto odborně vyškolený spojař Vilém okamžitě reagoval na pouhé gesto ruky, jímž jej k sobě zvala nyní již na pohovce si hovící a až na sádru zcela nahá paní Pokorná. Přistoupil k ní s vědomím, že úkoly, jež jej ještě dnes čekají, jsou velmi náročné a proto neprotestoval, když si jej Helenčina maminka za jeho stále zaměstnávané pohlaví přitáhla tak blízko, až je dokázala přímo labužnicky olizovat a sát.

„Ach, Viléme… tento tvůj úd… tento zbožnění hodný dárce… té nejvyšší rozkoše si zasluhuje… tu největší možnou péči nás… nás málem neukojitelnou smyslností obdařených žen. Helenko,… dceruško moje, přestaň se konečně pučit jako Pučálkovic Amina a buď i teď… mou pomocnou vílou… a když mám jen jednu… ruku, pojď Viléma hladit a šimrat na šourku ty! Takový pyj si zasluhuje nejenom být laskán, ale i uctíván… Japonci to dobře vědí a proto… tam má pyj náboženský svátek… Ve sto plus jedničce… jsem viděla i obrázek ze svátku… toho nejdůležitějšího lidského údu… Jeho obrovský dřevěný model… vláčí asi tak čtyřicítka chlapů městem… a po návratu do chrámu… si k němu ženské přicházejí… vymodlit těhotenství…. a chlapi větší a vždy tvrdý ohon.“

Vilém pozorně poslouchal polykáním penisu přerušovaný počáteční projev matky nymfomanky. Ani její výzva ke společné péči o penis, určená stejně vášnivé, avšak mnohem prsatější dceři, která si moc přeje nosit hrdý titul „Kostromská dojnice“ i její vemena, mu nebyla proti mysli. Stejně tak odkaz na japonské reálie mu nevadil.

Zatím co mu Helenčina maminka během své přednášky při hlubokém polknutí dovedně vysávala zduřený pohlavní úd, on její dceři se stejným zaujetím pro věc dojil její „pouhé pětky“. O kvalitě tohoto úkonu zanedlouho kromě nádherného dmutí dud průkazně vypovídal šťastný úsměv ve tváři obsluhovaného kusu. A zejména pak jeho důrazné slovní pobídky ke zvyšování intenzity a k dalšímu pokračování v té pro dojnice nezbytné každodenní péči.

Jelikož tento ještě mladý kus kromě velkých prsů a macaté zadnice byl obdařen také u žen obvyklou vysokou sexuální vnímavostí, dojením vzrušená Helenka se nepochybně i na to mateřské doporučení přestala pučit a ve správnou chvíli vydala vhodný povel: „Pojď!“

Aby Vilém věděl kam, opřela se dlaněmi o židli a přehnutá přes nohy na pohovce sedící maminky, vyšpulila na něj jím tak obdivovanou nádherně rozložitou mandu. Pak si sama rozevřela ty nádherně polokulovité půlky hýždí. Vilém se chvíli kochal pohledem na velmi prostorově výraznou kyprou zadnici a pak se pro nedokončené ekonomické vzdělání pokoušel odhadnout, jak veliké bude mít případný Helenčin manžel mandatorní výdaje. Když uprostřed svého zorného pole – dívčině mamince téměř pod nosem – Vilém uviděl sekretem zprovozněnou pochvu, kterou nedávno ze svého rozhodnutí opustil, hluboce se nadechl, aby přímo před očima Helenčiny maminky se nejdříve pomalu až na dotek žaludem pouze přiblížil a pak – bezohledně a až po šourek – ztopořený penis zarazil do Helenčina mokrého pohlaví. Pokud by uměl ještě hlasitě zaržát, pak by připouštěného plemenného hřebce připomínal dokonale. Nejspíš proto Helenka ten bezohledný útok dokonale erigovaného a výbojně čnícího málem zvířecího pyje přijala s netečností u oplodňovaných klisen obvyklou.

To Vilémova vůbec první milenka v životě – ještě na ekonomce – za této situace svojí svalnatou zadnicí mladé profesorky tělocviku přirážela hned po prvním zavedení pyje, a tak intenzivně, že velmi brzy raději s kopulačními pohyby úplně přestával, aby předešel minimálně modřinám na svém podbřišku. Takže vždy nádherně opálená blondýnka Jaruška se většinou udělala sama. Kopulovala vždy s chutí, s mimořádnou intenzitou a vždy tak dlouho, až nabyl přesvědčení, že by mohla polokoulemi spermatem postříkaného zadku hravě stloukat tu jeho smetanu na máslo. Smysly bouřícím způsobem chodící polokulovitá máselnice perfektně ovládala fyziologii hlavně mužského těla, které díky své specializaci dokázala snadno přimět k jindy nedosažitelným výkonům. Pro své nesporné pedagogické nadání jej velmi rychle zasvětila také do všech sexuálních rafinovaností takovým způsobem, že už pouhé vyslovení jejího křestního jména mu okamžitě a vždy přivodilo úpornou erekci toho jí jednoznačně nejmilejšího tělocvičného nářadí. Jen několik dnů po tom, co si jej u nich doma ve svém pokoji ponejprv vzala. Provedla to s elegancí a razancí buldozeru, když na svoji válendu tehdy skutečného panice shrnula svým žhavě vzrušeným a dlouhou dobu mužem neukojeným nahým tělem. Vilém se již za několik dnů obrazu toho nahého snědého a dřív nebo později vždy bouřlivě kopulujícího těla nedokázal ani během vyučování zbavit. Musel se pak chodit o přestávkách na toalety uklidňovat vždy, když Jarušku nenašel v jejím kabinetu nebo v soukromé šatně vedle tělocvičny. Od těch dob maminčin věčný panic Vilém výtečně zvládal takzvané rychlovky.

Dnes večer to bylo s Helenkou do jisté míry podobné. Teprve po chvíli bezohledných hlubokých útoků až na Helenčino děložní hrdlo Vilém zjistil, že tato skvělá dvouválcová sexmašina má sice na kladívkách rozdělovače místo obvyklého předstihu nastaven zpožděný zážeh, ale zato funkci rychlopalu má zdvojenu dobře vyvinutými pěkně čnícími bradavkami. Při jejich správné stimulaci se tato mašina rychle začíná stavět na zadní. Je tedy třeba zvládnout správnou techniku jízdy a pořádně ji vždy vydupat, aby jej Helenka – jako otcova řádně nadupaná třiapůla – neshazovala. Vilém otcovu mašinu po intenzivním tréninku už od svých jedenácti ovládal i s otcem na tandemu. Proto díky včasnému a kvalitnímu tréninku sexuálnímu z ekonomky dnes hravě zvládl situaci, kterou mu připravila kopulující pohlavní orgány zblízka pozorující, a proto silně vzrušená paní Pokorná. Její nadšení pro věc bylo dobře patrné.

„No tak! Heli, přirážej přece pořádně! Stará lidová moudrost jasně praví, že takový mrd na polovic je na nic! Přece bys nechtěla, aby Vilém hledal jinde. Uvědom si, jemu by stačilo toho svého vyhoněného utěšitele ukázat na dílně jediné naší rampepurdě a za chvilku se o něj všechny poperete. Je zvláštní, že na drby vás užije ještě spíš, než naučíte ty svý frndy pořádně mrdat! Ve svém věku bys to už dávno měla umět!“

Tento poznatek mohl usmívající se ale neustále kopulující Vilém z vlastní zkušenosti na ekonomce potvrdit. Nyní na žaludu nádherně drážděn nejenom hlubokými průniky až na samotné dno Helenčiny ještě úzké pochvy, nýbrž především skutečností, že s dospělou a neobyčejně vášnivou dcerou souloží přímo před očima a na klíně její nahé maminky. Ani tato poněkud perverzní rozkoš mu však nebránila ve vzpomínání na své nedávné sexuální začátky.

Už po první praktické zkušenosti s tou o osm let starší tělocvikářkou se svých spolužaček navždy zřekl: „Se spolužačkou už nikdy! Pro příště půjdu jedině se starší zkušenou ženou. Na ty blbé husičky, které každé ráno všechno kámoškám podrobně vykecávají a jsou přesvědčeny, že na světě jedině ony ji mají, je zbytečné ztrácet čas i to zatím zcela nepotřebné semeno!“

Nebylo mu však dopřáno ve vzpomínání pokračovat. Doposud velice silný a pravidelný mlaskot, pocházející z Helenčiny zduřeným pyjem intenzivně opracovávané pochvy, byl doplněn důrazným neobvykle mírným monologem Helenčiny obrany:

„Mami, snaž se mě pochopit. Dnes jsem Viléma dvakrát vystříkala a taky pořádně vycucla už v kině. Když to chci mít co nejdýl, musím mu nechat čas, aby se mu ten báječný ocas mohl vzpamatovat a aby mi brzy nevyměkl. Aby Vilém nedopadl jako ten mladý psycholog minulý týden. Ten mi to udělal jenom dvakrát a pak už nemoh. Když vidím, že Vilém je po otci, tak spěchat nemusím. Jeho otec mi už loni moji roztouženou pipinku nádherně načechral pětkrát brzy po sobě a ještě byl při chuti. To já už jsem nemohla. Orážel mi frndu tak, až sem slyšela andělíčky zpívat. Zatím je to můj nejlepší skokan a letos se výrazně polepšil. Kdybych se, nedej bože, musela vdávat, tak jedině za něj! Vůbec by mi nevadilo, že je to taky tvůj spolužák ze školy a Vilémův otec. Jemu se budou zapalovat lýtka ještě v domově důchodců a ženských bude mít pořád tolik – jako má veverák blech. Viléme, neposlouchej máminy provokatérské řeči a snaž se být po něm! Jeho nikdy nemusím pobízet.“

Viléma na tomto prohlášení téměř nic nepřekvapovalo, neboť takovými bohatýrskými úkony se spoustou potřebných žen získal jeho otec nejenom svoji pověst velmi zdatného proutníka, ale také předvolání k rozvodovému řízení.

Nyní se strojovou přesností neustále kopulujícího mladého muže však překvapovala otevřenost, s jakou i ty nejintimnější záležitosti spolu probíraly matka s dospělou dcerou. Vilém si však musel si přiznat, že tak bezostyšná mrdačka s vášnivou dcerou na klíně její nahaté mamky mu působí obrovský dosud neprožívaný rajc. Toto občas až palčivě mrazivé vzrušení mělo zásadní vliv na kvalitu výkonu perfektně se topořícího pravidelně pracujícího pyje. Něco takového si do dnešního dne neuměl ani představit. Hlasité mlaskání jeho údu ve vstříc důrazně přicházející pochvě mu znělo jako mohutný chorál na oslavu smyslnosti, doprovázený burácením tisíců varhanních píšťal. To symfonické hřmění však, jako uznávaný dirigent, řídila a zcela ovládala jediná píšťala pyje.

„Promiň, Heli, že se do vás tak montuju. Jak právě vidím, tak Vilém nezahálí a tentokrát tě ojíždí velmi kvalitně se systematičností profesionála. I když se ještě občas začervená, tak na začátečníka to rozhodně nevypadá. To mi ale nejde dohromady s podezřením jeho maminky, že je snad na chlapečky, a ještě včera měl být, podle její řeči, panic! Sem moc zvědavá, Viléme?“

„Jste a dokonce šíleně! Být skutečný gentleman, tak bych nejprve dělal, že vás neslyším a pokud byste i nadále naléhala, tak bych ze sebe musel udělat prostomyslného chudáčka, který sice evidentně nechápe, ale nadšeně povídá – pochopitelně o něčem úplně mimo mísu. Anglosaská beletrie je takových scének plná a jsou považovány za humorné. Totiž to, na co se ptáte, paní Pokorná, je u nás tak nebezpečně choulostivá tématika, že v případě vyzrazení všechno s klidem Angličana zapřu, a ještě vás navrch obviním ze závistivého nactiutrhačství. Brzy jistě sama uznáte, že na takovou sviňárnu bych měl morální právo.

Sexuální intimnosti jsou často hlavní příčinou rozvodu. Když jsem se ptal brzy po rozvodu rodičů maminčiny maminky na to, v čem spatřuje příčinu toho jejich rozvodu, protože jsem velmi dobře věděl, že v obvyklé posteli to tajemství nebude, odpověděla mi babička bez zaváhání, že ve všech dobrých vlastnostech obou rozvedených. A hned mě varovala, abych dobře hlídal sám sebe, poněvadž oba rodiče i škola mne… Ano, Helenko, slyšel jsem a zrychlovat opravdu nebudu.“

Tak sliboval Vilém. Byl by přece sám proti sobě – pokud by tak nádherně perverzní kopulaci uspěchal příliš brzkým vyvrcholením. Z domu si dobře pamatoval, že nic se nemá uspěchat. Proč by si jeho rodiče vyřizovali náhradní volno, aby v případě nahromaděné touhy v sobotu a v neděli téměř nevylezli z postele?

„Oba rodiče i škola mě vychovali ve stejném duchu. K pečlivému velmi preciznímu plnění uložených úkolů, k samostudiu, k přátelskému vztahu, a hlavně k ochotné a nezištné pomoci spolužákům… Těch pozitivních vlastností, vyjmenovaných babičkou, bylo mnohem víc. Ovšem velmi problematický byl maminčin požadavek, abych vždy dokázal prosazovat a obhajovat i u méně schopných jedinců správný názor a snažil se vždy být v tom, co zrovna dělám, ten nejlepší… Neměj obavy, Heli! Tvoje pyjolapka je jedním slovem báječná. Když budeš přirážet jako teď, tak tímto tempem vydržím ještě hodně dlouho… Také já vím, co pravil neznámý klasik: Skutečně je nesmrtelná láska, když pyj v piči dlouho mlaská!… Neboj, mamince se to taky líbí.

Hlavním důvodem rozpadu manželství mých rodičů podle maminčiny maminky je skutečnost, že se vzali dva stejně ambiciózní a až neskutečně tvrdohlaví lidé, kteří však ve společnosti byli, jsou a budou velice úspěšní.

Stručně řečeno, usoudil jsem nakonec, že žádnou dívku nebo ženu by nebylo čestné vystavit teroru ze strany mé maminky při tom jejím „prosazování jedině správného názoru u méně nadaných jedinců.“

Přes maminčinu obětavost a ostatní dobré vlastnosti by z ní mohla být ta šíleně panovačná, a proto vysmívaná mrcha tchyně. Proto na radu babičky zatím každou svoji známost už od samého počátku před maminkou tajím. Tak jsem se u ní stal panicem.“

„Viléme, Vilímku, ty můj kluku ocasatej, konečně ste se vykecali a mi to zrovna přišlo! Neznám nic báječnějšího, než když se mi má chtivá frnda takhle báječně škube! Pro ty úděsný kecy jsem už měla vážně strach, že se neudělám. Tobě se to se mnou ani trochu nelíbilo, žes ani trošku nevystříkl?“

„To bys nesměla být tak dokonalý vysavač semene. Když mi tak dokonale vyprázdníš kulky, tak pak už není co stříkat. Kde nic není, ani krásná Helenka nebere. Ale můj utěšitel zůstává i po dokonalém odběru dlouhou dobu velice slušně tvrdý, a tudíž dobře použitelný.

To si už na ekonomce na mě mnohokrát vyzkoušela jistá náruživá a přímo báječně prsatá učitelka. Ta by se ti svými obrovskými vemeny moc zamlouvala. Ona si – stejně jako já – i ráda přivstala, abych si ho večer a ráno ihned po probuzení nemusel preventivně vyhonit. Naškrobené prostěradlo dokáže mamku teď po rozvodu dokonce rozzuřit. Nepřejte si slyšet její komentáře. Být slabší povaha, tak se mi můj frantík už nikdy nepostaví.

První semeno, Heli, bude k mání až zítra dopoledne. Pokud však máš zájem a dobře mažeš, tak bych ti to mohl takhle – ode mě nasucho – ještě párkrát kvalitně udělat. Nebo že by snad mamince?“

„Děkuji, Viléme! Seš nesmírně zajímavý a až ctnostně galantní mladý muž. Až je mi upřímně líto, že nemám Helenčiny roky. Jednou mi to dnes rozhodně nestačilo, ale když mám po té bouračce tělo samou bolestivou modřinu, tak bude přece jen lepší, nechat si to pěkně na zítřejší dopoledne…

Při pohledu na vás dva teču jako za mlada. Proto by to bylo už dnes bez problémů s mazáním. To bývá u stárnoucích ženských obvykle špatné…

Heli, neremcej a nastav mu znovu tu svoji věčně hladovou frndu! Podívej, jak mu ten mohutný klabrdón pořád pěkně stojí! Už je zase potřebný. Pamatuj si, ve svém vlastním zájmu, že nevyhovět mu by byl přímo smrtelný hřích! Životní zkušenosti předků je hloupé podceňovat nebo dokonce opomíjet. Ještě i dnes se přece říká: Mrdej, dokud je tvrdej! Říkej si, co chceš, ale o semeni v tom není vůbec nic. A to v dobách, kdy ještě nebyla rozšířená antikoncepce, bylo semeno mnohem nebezpečnější. Ne nadarmo se říká, že stačí kapka a už to capká. Stejně to byly hezké časy.“

„No tak, Viléme! Neslyšel, co říká mamka? Jednou jí chci s radostí vyhovět a ty se k ničemu nemáš! Už té šoustačky na tebe bylo moc?“

„Neboj, Heli! O nic nepřijdeš. Nejdřív mi ale pověz, co podle tebe moji mamku dohání k té zuřivosti, když naškrobím prostěradlo. Dřív to přecházela úsměvem. Po rozvodu se opravdu po všech stránkách změnila k horšímu. Už nějakou dobu mám o ni strach.“

„To je otázka jako pro blbého. Dřív bývala vdaná za nejlepšího skokana, jakého znám. Jestli ti to ještě neřekli, tak dnes ti mamku oprašují dva zazobaní jezeďoši – otec se synem – a stejně má sexu málo. Její chování to potvrzuje. O řečech lidí raději nemluvme. Když vidí to tvé sperma na prostěradle, tak si uvědomuje, že jediný, kdo by jí to dokázal udělat tak dobře jako tvůj otec seš ty – její syn. To ji šíleně děsí a vzrušuje zároveň – až k zuřivosti, protože má zábrany. Ty ji znáš líp, mami, co si o tom myslíš ty?“

„Ve všem máš pravdu, Helenko. Musím ještě dodat, že ani v práci tak nesnesitelně hašteřivá a protivná před rozvodem nebývala. Při té mé řeči o antikoncepci jsem si najednou uvědomila, že by se jí dalo lehce pomoct.

Já chci, aby ses vdala a ona chce, aby se Vilém oženil s některou z vás tří. Proč byste jí nemohli vyhovět? Když se k Vilémovi zkušebně nakvartýruješ – na to ji lehko ukecám – a vy si to budete rozdávat tak, aby na vás vždycky dobře viděla nebo vás aspoň dobře slyšela, tak by v tom byl čert, abyste ji, jako mě dnes u nás, nezlákali k sexuálním hrátkám. Nejdříve budou pro ni bez souložení – ale časté. Při nich se po nějaké době zbaví hrůzy z incestu.

O nechtěné těhotenství tu nejde, protože kvůli těm jezďochům danu už má. K Bárovi jsem ji a sebe objednávala a doprovázela. Moc ráda si to nakonec bude rozdávat se svým synem. Protože ten jí to pokaždé udělá tak, jak potřebuje a jak si na to s jeho otcem zvykla. Potom oba ty jezeďochy pustí k vodě, protože už od mládí je stejně jako já nejvíc závislá na kvalitním sexu. Tak moc, že než jsme se vdaly, tak jsme se o každého kvalitního milence spravedlivě a rády dělily. Vilémův otec by to jistě rád potvrdil. To její ježdění novýma volhama má jenom jeden cíl: Co nejvíc nasrat exmanžela!

Začnu těma vzpomínkama na společné milence, potom přiznám techtle mechtle s jejím synem – a pak bude na ní, aby ses, Viléme, ty stal tím naším společným. To bude nejlepší. Budu mít aspoň jistotu, že nevypadnu ze hry.“

„Já tu vaši hru budu hrát až když mi Vilém slíbí, že ani pak o vdavky nepůjde. Techtle mechtle s tebou, Viléme, kdykoliv a na všechny způsoby – ale žádné vdávání nebo dokonce děti!

Život není zas tak dlouhý, abych mohla dělat to, co mě fakt nebaví… Ani se nenaděješ a ta jejich menopauza – jak tomu přechodu říkají – je tu! Jenomže žádná pauza to není, když je to na furt! A i po tom přechodu se přechází tak leda do krematoria!“