Vilém rudý gentleman 25

Epizoda skutečné lásky

„Ne, Viléme, ty slzy jsou z radosti. I podle toho tvého líbání Kája musí uznat, že jsem nesplnitelnou domácí úlohu splnila. Lásku nařídit nelze, ale nezvladatelnou smyslnou rozkoš – tu častou průvodkyni skutečné lásky – lze vyvolat snadno. Když se ví jak… Klidně lež a jenom občas se zavrtej hlouběji. Jako by ses chtěl žaludem dostat až do dělohy.
Tak nádherně mi to ještě nikdo neudělal. Ani taťka a ani doktor Jandera. A to ani když Něžná Julie – a ta se v masážích opravdu vyzná – jim při každém pátečním pičobraní docela brutálně masírovala prostatu.
Pyje pak vždycky mívali tvrdé a vztyčené jako chovný hřebec Alan ze statku v Novém dvoře těsně před připuštěním na klisnu. Při takovém ztopoření stříkali pěkně a dlouho, protože jimi první krytou klisnou večera jsem bývala já. I když jsem mívala oba nadržené hřebce odpočaté, tak ty velké návaly vlahého tepla skutečné lásky – jako teď s tebou – jsem nikdy necítila tak zřetelně a tak hezky dlouho.
Ačkoliv na výkony jejich mohutných kundomrdů si nemůžu ztěžovat, ani jeden z mých prvních milenců nemá tak báječně vydatný pramen ejakulátu. Dnes – protože jsi tak romanticky vysemenil při těch vzrušujících polibcích na rty – jsem silně vnímala každý výstřik, každý křečovitý záškub tvého nádherně tvrdého a báječně velkého prcíře. Neznám nic hezčího, než když se mi zároveň s tím tvým čurákem statného bohatýra svírá a škube moje hladová frnda, vydatně zaplavovaná vlahým kluzkým ejakulátem… Představovala jsem si už několikrát jaká to bude nádhera, až mě pořádně naprcáš – jako tu pověstnou bělici…

Musím se polepšit a musím taky využít všechny Zuzaniny zkušenosti. Když při jebačce slyšíš oplzlosti, tak se ti chuj tak nalévá krví, že jeho glans je nejenom větší než má můj otec, ale hlavně je pak fantasticky tvrdý. Jeho hrana mi až nadoraz rozevíranou piču nenatrhne – protože ji v té kluzké záplavě nádherně hobluje… To hoblování… Ano, ano, to je ono!… Ještě hlouběji, ty můj Varlatče!… Jebej mi pizdu bezohledně – jako bys mne chtěl ujebat k smrti!… Ano… ještě!… Už mi to zas přichází!… Vezmi si mě za boky, narážej si celou moji pánev na to své chujisko! Nestyď se ani trošku a teď mi zblízka do očí nahlas říkej ta nejhezčí nejsprostší vyznání skutečné lásky. Budu šťastná – i když nejsme v klášteře – když se mnou budeš jako se Zuzankou nestydatě otevřený a já teď uslyším tvoji zpověď. Třeba:
„Alenko, mrdalenko, ty má pičo blonďatá, ty má kundo mrduchtivá, přirážej sama tvrdě a dlouho – dokud ti to dělá dobře!… Řekni si a já ti pizdu moc rád pojebu tak, že ani chodit nebudeš. Ale budeš si ji sama vytrvale honit, aby sis připomněla tu nádheru naší skutečné láskyplné jebačky, kdy se ti tvá jebuchtivá přetékající piča náruživé samice s hlasitým mlaskáním dlouho koupe v záplavě teplého ejakulátu.“

Tak pěkně nestydatě ale pravdivě se mé chtivé pizdě zpovídej… Ách… ách, ty můj Vilímku, ty můj kanče! Už můžeš zas přirážet. Dělej mi to brutálně! Ách…už mi to přichází… Ještě jednou naposledy a pak počkej – až se nám to naše nářadí lásky doškube. Máš teď tak blažené oči – až se nám vyplatí počkat na pár dalších opakování. I když to už bude jako teď ejakulát bez spermatu. To ale nevadí. Zatím si pěkně popovídáme o skutečné lásce a už teď na slavnosti dalších našich kundobraní oba zahájíme ruční přípravu.
Budu ti honit čuryna a ty se věnuj stydkým pyskům. Tohleto brnkání jsem měla moc ráda už jako malá. Když jsem zjistila, že teta Hedvika se na moji – jak ona říkala šťavnatou broskvičku – při mém koupání moc ráda dívá a ráda ji mydlí, tak jsem nenápadně jakoby náhodou brnkala ještě raději a nakonec i v posteli před usnutím pod peřinou. Moc se mi to líbilo. Když mi teta dávala peřinu pod bradu, tak jí se pokaždé rozhrnula noční košilka a bylo moc dobře vidět, že jí na jejích velkých kulatých melounech rostou takové špidlaté stopky.

Ani nevíš, jak jsem šťastná. Zuzanka o tobě ani trošku a vůbec v ničem nepřeháněla. Umíš být ve vhodnou chvíli brutální i něžný. To brnkání je nejhezčí začínat něžně. Už jako malá jsem zjistila, že když jakoby nesmělá něha postupně přerůstá až do bezohledné jakoby zvířecí brutality, tak potom je ta brnkavá láska nejsilnější a nejlepší. Proto jsem se nedivila, když se teta Hedvika ráda chodila koupat s maminkou. To po mamce ji mám tak zvláštně brnkavou.

Až mnohem později – při studiu angličtiny – jsem si jednou všimla jiné zvláštnosti. Anglosasové mají na každý prd namachrovaného profesionála, který je ale chlapecky nedospělý. Mají ty své lift boye, cow boye, pool boye, caddy boye a dokonce hýřivé play boye. Ti se nejspíš za sex stydí a proto jej ani v názvu neinzerují a jako ta švindlující malá děcka to samčení vydávají na hru. Toho pro život ženy nejdůležitějšího – pořádného inteligentního pyj boye – mezi nimi nenajdeš! Vytřepat si pytlík do prsaté blondýny – na to je užije. Ale pomilovat ženu skutečnou láskou – udělat jí to tak hezky, že si pak přeje navždy se celá proměnit v mrduchtivou piču, která umí penis svého milého ždímat a dojit až do jeho bezvědomí – to bylo dlouhou dobu jen mé bláhové literární přání naivky, kterou ta její už od dětství obdivovaná výrazně vyvinutá čurina začala brzy svrbět až k sebevraždě…

Naštěstí pravidelná soulož s vlastním otcem – a pak i s milencem mé maminky – dokázala po Emilově sebevraždě zabránit nejhoršímu. Už po tom prvním koupání slona následující další šedesát devítka nastojato a s hlavou dolů mne dokázala při otcově ejakulaci vzrušit málem do nepříčetnosti. To když mi z pusy vytékající otcovo sperma mamka pečlivě olizovala a nezapomínala při tom masírovat otcova vyprazdňovaná varlata. Přála bych ti vidět její chtíče plný vzrušený obličej. Víc než samotný sex mě překvapilo a vzrušilo zjištění, že i ti mi nejbližší a navenek vzorně cudní jsou ve skutečnosti neustále se divoce pářící králíci, kteří jsou pro tu králičí dupačku ochotni bez zaváhání dělat neuvěřitelné věci. Otec mě zvedal za boky a za hladké boubelaté půlky si mě tiskl na chlupatou hruď. Jeho jazyk mezi mými stydkými pysky mi při tom dělal rajské pomyšlení.
Nikdy, ty můj Varlatče, nezapomenu na jeho častá vzrušeně upřímná vyznání skutečné lásky. Té, o jaké Shakespeare psát nesměl a možná ani nedovedl, ale na kterou mamka i otec skálopevně věří. Když jsem otci při našich pravidelných kundobraních ponejprv nahá skočila do náruče, často jsem uslyšela:
„Ali, ty moje děvčátko zlaté, po mamince tak nádherně kunďaté i prsaté! A neumrdatelně jebavé! Ať mi ocas upadne, jestli byste někdy mým zaviněním obě měly žít bez pravidelného pořádného pojebu – prý mravným životem! Nikdy nepřipustím, abyste kurvám – mrdajícím z přesvědčení nebo z profese – musely závidět! Jsem sice jenom blbý hospodský – ale ne sadista! Vždyť ten údajně mravný život je pro zdravou ženskou horší – než pro vraha doživotní galeje! A co teprve pro ty vaše nádherně vystouplé a po brnknutí tak dlouho kmitající kundy! Ty při své kráse mají svoji vlastní odůvodněnou potřebu mravnosti. Pořádně je nemrdat – teprve to by bylo neodpustitelně nemravné!“
Neříkej nic, ty můj ocasatý Varlatče! Vidím ti na očích to, co chceš povědět a co každá chce slyšet co nejdřív. Vidím ti v nich i strach z toho, že když mne budeš skutečně milovat často a podle svého gusta, tak budeš nevěrný manželce. Máš zbytečné obavy. Zuzanka i můj Kája s tím, že se do mne zamiluješ, počítají a oběma nám takovou lásku přejí.
I jim bude spolu dobře. Ona nemá strach, že by ji on mohl nedopatřením oplodnit a jej – jak mi sám prozradil – velice vzrušuje fakt, že se tak mladá a statná žena s ním dokáže tak bezhlavě rozdivočit a nestydatě rozpíčit, že jí jeden kokot nestačí a žádné vulgární slovo jí není dost lascivní. Až mívá strach, že mu tato samice to nejcennější nářadí po úplném polknutí jednou ukousne…
Přitom skutečná láska – víš, ta opravdová smyslná – ta dost často začíná z úplných maličkostí. Někdy je podstatné, že ta maličkost je třeba jenom o pouhý centimetr delší…

Vím, o čem mluvím… Jo, tak mi to dělej! Je to moc hezké. Pojď teď pěkně pomalu – ale hluboko. Tak to mám moc ráda. Když je to dost dlouho, tak potom to chci do zadní dírky právě proto, že to tam vždy ze začátku dost bolí – ale má to výhodu, že se neudělám moc rychle. Už když mi to otec s doktorem dělávali zezadu, tak jsem je i se zavřenýma očima bezpečně poznala. Když vystřídal doktora otec, tak teprve pak to byla – nejspíš pro tu počáteční bolest – skutečná rozkoš skutečné lásky, jakou může smyslná samice prožívat. Tenkrát jsem se dokonce každou noc na intru před cestou domů postila. Svým dvěma milenkám jsem doporučila, aby si vystačily samy. A byla jsem fakt pořádně nadržená. Na ty dva doma mne čekající krásně tvrdé žilnaté penisy jsem se totiž těšila jenom vzpomínáním. A i to vždy stačilo, abych se bez jediného doteku na klitorisu krásně udělala – ale raději jen jednou. Stačilo, když jsem si párkrát brnkla na své po mamince velké pružné a vystupující masité stydké pysky, které i teta Hedvika tak obdivovala. Pro ni jsem i v pubertě byla jediná poetická ale existující pohádková bytost: „Princezna se zlatou pičou mezi stehny.“ Jestli máš rád pohádky, tak já se ti moc ráda pokaždé svléknu. To abys věděl jak vypadají skutečné princezny a aby sis ověřil, že zlatá piča mezi stehny má o moc větší přitažlivost, než ta sebevětší zlatá hvězda na čele.
Tekla jsem při tom vzpomínání před návratem z intru stejně, jako když jsem pak doma klečela na všech čtyřech a tu zlatou piču na střídačku mi obdělávali taťka s doktorem – zatím co touhou naběhlé prsy mi dojila mamka spolu s Něžnou Julií. Tenkrát jsem doopravdy poznala, co je to skutečná láska…

Víš, ten nezfalšovatelný údajně mrzký smyslný chtíč. Cítit záplavu horkého spermatu – tryskajícího ze žaludu na děložním krčku – ve stejnou chvíli, kdy se ti druhý tvrdě ztopořený pyj dlouho škube a stříká hluboko v krku – to je pro mě ta nejsmyslnější rozkoš. Za to tryskající semeno bych i čertu dala – a klidně i duši – kdyby byl tak ujetý a měl zájem zrovna o ni! Už jako docela malá holka – když jsem jednou náhodou přistihla a zaslechla v posteli nahou tetu Hedviku se strejdou Emilem – jsem totiž při pohledu na divoce kmitající tetiny melouny dospěla k názoru, že čerti ženy s hříšnou duší určitě nenosí do pekla proto, aby si je vařili v kotli. Vždyť ve všech pohádkách byli čerti – stejně jako věčně chtivý ďábel strejda – samci, ale v žádném pohádkovém pekle nebyly čertí samice. Ti samci mě už tenkrát začali moc zajímat. To když jsem zjistila, že bez pořádných samic a samců ani králíky nenamnožíš.
Tu smyslnou nádheru nejvyšší samčí rozkoše dvou chtíčem omámených samců mi umožnila slastně a hluboce prožívat až Něžná Julie.

Až po její instruktáži jsem si orál dokázala vychutnávat bez toho, že bych se ejakulátem dávila. Vědomí, ty můj plemenný Varlatče, že mé osmnáctileté tělo dokáže v omamné rozkoši dokonale fyzicky odrovnat dva dospělé a velmi zdatné samce – a jeden z nich byl dokonce vysokoškolsky vzdělaný kundolog – to mělo pro mne obrovskou cenu. Nejenom má touha, ale i sebevědomí mi rostlo každou masáží, kterou mi viditelně vzrušená Julie před každým souložením s oběma mými samci velmi ráda dávala…

Bude ti to připadat zvláštní, ale já jsem si tuto macatou herdek babu brzy oblíbila. Ona je totiž tak zvláštním způsobem obhrouble něžná a je na ní vidět, že ji masáž obzvlášť mladých ženských těl opravdu vzrušuje. A kdyby jenom masáž! Na její výslovné přání jsem každé naše pravidelné pičobraní zahajovala tím, že jsem se úplně nahá divoce vrhala do náruče stojícího nahého otce. On při své robustní kovářské postavě mne i při mých padesáti kilech hravě chytal jako kdysi tu malou drobnou holčičku a všemožně se se mnou jako v dětství mazlil. Dával si mne nejdříve za krk a já jsem rozevírala stehna tak široko, aby za krkem dobře cítil moji natěšenou a už kluzkou piču. Té on nikdy neodolal. Když si mě otočil mojí hlavou do svého klína a já jsem úplně roznožila, aby mi mou zlatou jebulku ve stoje mohl lízat a vysávat, tak jsem mu moc ráda pyj kouřila. Mamka s Julčou se mu při tom horlivě staraly o šourek a prostatu. V té naší pravidelné páteční symfonické básni pohlavních orgánů se nikdo ani na malou chvíli neulíval.
Ani doktor Jandera už při tom úvodu nezahálel. Střídavě se věnoval mé mamce a své manželce. Zezadu a vždy důkladně jim obdělával tu dírku, která je při zahájení té skupinové mrdačky momentálně víc svrběla. Skutečnost, že má pyj o něco menší než otec, vyvažuje fakt, že mívá nádhernou a dlouho trvající erekci. Je opravdu vytrvalý a skutečný znalec oboru, který velmi dobře ví, kdy a kam přesně má svůj nástroj smyslné rozkoše instalovat a kam svými prsty odborníka sáhnout. Bez přehánění on nemá dvě ruce, ale deset náhradních pohlavních orgánů. Obě jeho milenky velmi brzy přerývavě vzrušeně dýchaly otevřenými ústy – ale pohlavně zdatného „Ríšu“ neustále povzbuzovaly. Jeho nezdolnost se mi trvale zapsala do paměti. A i teď – při zavřených očích – vidím jeho stálým chtíčem tvrdě ztopořený a proto stále použitelný vědomostmi a inteligencí řízený penis. Nejspíš na něj nikdy nezapomenu.
Mé nahé tělo bylo – hlavně v těch nejnestydatějších pozicích – ústředním bodem pro případné sousoší, jež by symbolizovalo lidskou sexualitu. Zejména její těžko ukojitelnou náruživost.

To bys měl jednou nakreslit. Něžné Julii by udělala radost série obrázků se ztopořeným mohutným pyjem, který právě žaludem vniká do vagíny. To ona sleduje nejraději, protože ji to nejvíc vzrušuje. Byla vždy šťastná a nezvladatelně vzrušená, už když jsem si v lehu na zádech napříč postele dala nohy za krk, a stydké pysky jsem si doširoka roztáhla sama. Něžná Julie – abych i já dobře viděla – mi pak podložila hlavu polštářem. Její Ríša stál vedle postele se stojícím čurákem. Teprve až když mu má vzrušená mamka snadno vyhonila kundojeba do použitelné tvrdosti, tak teprve pak mu jej zavedla do mé touhou už mokré dírky. On mi mou piču pravidelně a hluboko projížděl svým chujem řeckého mytologického bohatýra, jenž za jednu noc hravě oplodnil padesát panen.
Tuto pozici měl pan doktor moc rád. Nazval ji Kvetoucí leknín. Tvrdil totiž, že má hladově rozevřená a všem dobře viditelná i přístupná frnda – uprostřed okrouhlé široké pánve – lemovaná kyprými bílými stehny – je tím největším a taky nejsmyslnějším leknínem, jemuž marně konkuruje Victoria regia – svými třímetrovými listy největší leknín světa. Ríša se však mého leknínu nelekal a vstupoval do něj důrazně a královsky sebevědomně. Dělal mi to opravdu rozkošně a moji rozkoš navíc zvyšoval pohled na obě dospělé asistentky. Sledovaly bedlivě každý pohyb hluboko kopulujícího žilnatě mohutného pyje, jenž z mé pochvy vytlačoval kluzký sekret, vzrušeně velmi nahlas dýchaly otevřenými ústy a vykazovaly nepřehlédnutelnou spřízněnost s Pavlovovými psy, jimž právě rozsvítili žárovku. Určitě obě chtěly být na mém místě. Než jsem měla dost, tak zblízka pozorovaným čvachtavým průnikem pohlaví rozdrážděná Něžná Julie si to rukou docela drsně udělala několikrát sama. A to i tehdy, když ji mamka nedojila, protože Ríšovi masírovala šourek i prostatu, aby se nakonec do mě dokonale vystříkal.

Byla bych ti proto moc vděčná, ty můj Varlatče, pokud by ses odhodlal a pravdivě mi teď pověděl, jak moc a čím se ti nejvíc líbím. To abych věděla, čím se ti za rozkoš smyslů skutečně nejlíp zav…“
„Nemusíte se obávat a ani neobvykle snažit, Ali. Tvého Káju jsem udolala k hlubokému spánku a když jsem zjistila, že vy ještě nespíte, tak jsem tu, abych vás oba zbavila těch zbytečných a ve své podstatě i směšných morálních zábran. Viléma už znám dost dobře, abych ti mohla prozradit, že tvá ještě dívčí hebká čistě bílá pokožka – tak hezky napnutá na tvé jakoby ještě nedospělé ale už nádherně boubelaté prdelce i na silných překrásně tvarovaných stehnech – je něco, s čím ani já – jeho manželka – nemůžu soupeřit. Ovšem nezoufám, protože mám ověřeno, že mé kypré tvary Vilémovi přijdou jako neodolatelné vždy, když je jak se patří na plemenného samce rozdrážděn. A to vědomí, že divoce mrdá bývalou a nyní lascívně mluvící řádovou sestru, jej stále tak vzrušuje, že v jeho očích budu ještě spoustu let atraktivně macatou a stále mrduchtivou kurvou, které z vděčnosti za poskytovanou smyslnou rozkoš nedokáže nic odepřít. On nás potřebuje, aby nás mohl po libosti libida skutečnou láskou milovat a kreslit obě. Vždy, když na některou z nás dostane chuť. Viď, Viléme. Když připomeneme ty dvě čokoládově snědé a tak rádodajné Brazilky – a taky zlatavou pleť nádherně boubelaté vždy štědré Gudrun – tak pověz, jak to naše manželství – teď už se třemi manželkami – vidíš teď ty?
Že se vůbec ptám! Povíš nám to jindy. Přestaň se ostýchat, líbni Alenku na rty a nechte mě, ať vás rychle vyhoním. Potom hajdy tatínka do maminky – ale jenom na jedno rychlé číslo! Kája totiž předpovídá, že nás čeká opravdu tak náročný den, že každá hodina spánku bude ještě moc dobrá.“