Mé ženské já 03

Další den v pátek jsme se opět potkali v práci u kafe s Klárou i Petrem, který řešil připravovaný podzimní firemní večírek.
Kokoti z managementu vybrali špatnou hospodu a šetří na rozpočtu, no prostě klasické Petrovy stížnosti, které jsem ve skutečnosti moc nevnímal.
S Klárou jsme se vzájemně vyhýbali pohledem, já jsem se po včerejšku trošku styděl za to, že jsem měl celý den oblečené ženské kalhotky.
Bylo to sice super, ale někdy je těžké přiznat sám sobě, co se člověkovi líbí a co ho vzrušuje.
Klára si zase pořád nemohla odpustit to, jak jí uklouzlo „má lásko“ a tak raději brzy odešla.
„No jo, už máš u ní utrum,“ konstatoval spokojeně Petr, „já ti říkal, že je to jen blbá lesba.“
„No jo, no,“ odvětil jsem mrzutě, Petrovi nemělo cenu v tomto nijak odporovat a už vůbec jsem nemohl vysvětlovat pravé důvody mé rozmrzelosti.

Dopoledne ubíhalo pomalu a i po obědě následovalo stejně dlouhé a nudné odpoledne.
Od Kláry mi nepřišla žádná zpráva, nakonec jsem to nevydržel a napsal jsem jí sám: „Děje se něco, má paní?“
„Ne,“ odpověděla po chvíli.
Moc jsem toho o ženách nevěděl, ale prosté ne jsem tak nějak nebral jako ne.
„Takže ano, co pro Vás může vaše hračka udělat?“ zkoušel jsem zachránit situaci, ale odpovědí mi byl jenom smajlík.

Klára byla zmítaná různorodými pocity.
Vypadalo to, že si konečně našla ideálního partnera pro svoji zábavu a potěšení, jenom kdyby jí neuklouzlo to oslovení.
Hračka to je, ne láska, opakovala si, zatím si prostě nemohla připustit, že něco uvnitř ní to možná, ale opravdu jen možná, cítí jinak.
A zatím si chtěla jen nezávazně hrát a po chvíli váhání začala pomalu spřádat plány na víkend.

Napětí a čekání bylo pro mě nesnesitelné a jen jsem doufal, že je to součástí naší hry.
Pak jsem si ale uvědomil, že naše domluva zněla, že záleží jen ní, zda si budeme takto hrát či ne a tak jsem se pomalu smiřoval s tím, že pokračování v nejbližší době nebude.
Bylo mi to vlastně docela líto, protože zatím se vše vyvíjelo dosti zajímavě.

„Máš nějaký plán na víkend?“ napsala mi Klára, když už jsem to čekal nejméně.
„Nic zvláštního, má paní,“ odvětil jsem.
„Tak spolu vyrazíme na nákup, zítra v deset tam a tam,“ odpověděla.

V sobotu jsem netrpělivě čekal před udaným obchodním centrem na Kláru.
Jako správná dáma přišla o několik minut později… a byla nádherná, měla krásné síťované punčochy, lodičky, černou koženou minisukni, více jsem vidět nepotřeboval.
Přivítali jsme se a vyrazili na nákupy a jak mi stihla vysvětlit, nakupujeme ženské oblečení pro mě.

Vešli jsme do obchodu s oblečením a vybírali jsme prádlo, punčochy a šaty.
Vše jsme vybírali jen podle vzhledu, netroufal jsem si cokoliv vyzkoušet v kabince a Klára mě do toho nenutila, už tak jsem byl dosti nervózní.
Většina mužů v obchodě byla totiž očividně znuděná a jen trpně odpovídali svým ženám a přítelkyním, jak moc jim to sluší, aniž zvedli oči od mobilu a do toho já, který jsem se zájmem prohlížel šaty a prádlo.
Když už jsme skoro odcházeli, všimla si Klára ještě pánských nočních košil a tak jsme také jednu koupili.
Poté jsme zašli do sexshopu, kde jsme koupili paruku ale na více jsme si na poprvé netroufli, i když Kláře se nad tím, co viděla vzrušeně rozšířily oči a prodavačka na nás pokukovala s chápavým úsměvem.
Nakonec jsme ještě vešli do obchodu s obuví a sehnat lodičky ve velikosti 42 nebylo vůbec jednoduché a zdálo se mi, že prodavačka na nás kouká trochu divně, protože Klára tak velikou nohu evidentně nemá.

Během nákupů jsme se bavili o mnoha různých věcech a pomalu jsme zjišťovali, že si tak nějak celkově rozumíme.
Protože se nákupy protáhly se až do oběda, zašli jsme do zahradní restaurace a našli v ní klidný koutek, kde bylo kupodivu jen velmi málo lidí.
Klára mi, podobně jako v „naší“ kavárně, dala nohy do klína a já jí začal hladit šlapky, jemně je masíroval, hladil její prsty a zajížděl prsty mezi její prstíky.
Tvářila se u toho více než blaženě a protože byly její nohy v mém klíně, lehce mě jimi hladila přes kalhoty po péru.
Nebo jsem si její nohy tlačil sám do rozkroku? Těžko říct, jak to vlastně bylo, šlo tak nějak o společnou snahu a úsilí.

„Líbí se ti to?“ zeptala se mě Klára během našeho hraní si.
„Ano, má paní.“
„A chtěl bys to takhle dokončit?“
„Ano, má paní.“
„Hm, ale ne tady… ještě to musíš vydržet,“ rozhodla se mě trochu potrápit, jenže nohy z mého klína nesundala a lehce mě dráždila dál a dál.
A já ji při tom dále masíroval a hladil jemně nohy, její síťované punčochy byly tak příjemné na dotek, kontrast kůže a síťoviny mě dál lákal ke hraní si.

Po chvíli přemýšlení jsem se odvážil jet rukou po jejích nohou pomalu nahoru, dostal jsem se těsně pod kolena ale dál už to nešlo, protože Klára seděla naproti mně a v pohybu mi vadil stůl.
Klára se ale nerozpakovala a přesedla si vedle mě a to už mé ruce nic nebránilo v pohybu směrem vzhůru, a tak jsem jí zajel opatrně pod sukni.
Její punčochy končily kousek nad koleny, pokračoval jsem po vnitřní straně stehen, hladil její nahou kůži a pomalu jsem se dostal až ke kalhotkám.
Po chvíli váhání jsem ji začal hladit v rozkroku přes kalhotky, nebyl jsem si úplně jistý, zda můžu, ale nebránila se, naopak špitla: „Stáhni mi je,“ a nadzvedla mírně zadek.
Díky tomu jsem jí stáhl kalhotky do půli stehen, potom jsme se rozhlédli a protože nebyl nikdo v dohledu, stáhli jsme společně kalhotky přes její nohy a lodičky.
Klára mi je strčila do ruky a poručila: „Obleč si je.“
Jako v transu jsem vyrazil na záchod, kde jsem si rychle sundal kalhoty a trenky, natáhl její kalhotky a potom znovu kalhoty a vyrazil zpět k ní.
Její kalhotky mi byly samozřejmě malé a těsné, bylo to nepohodlné, nepříjemné, svým způsobem i degradující a trapné, ale také velmi vzrušující.

Po návratu ze záchodu jsem si opět sedl vedle Kláry a pokračoval v hlazení jejich nohou, zajel jsem rukou pod její sukni a postupně se opět dopracoval až k jejímu rozkroku.
Přímému přístupu do její kundičky mi už nic nebránilo a tak jsem do ní vjel jedním prstem, Klára jen trochu vyhekla a lehce roztáhla nohy.
Klára s potěšením přijímala moje laskání a bojovala sama se sebou – přece… se… tady a teď… neudělám… vřelo to v ní.
Ale neudělala nic aby tomu zabránila, naopak ještě více roztáhla nohy a pánví přirazila proti mým prstům.
Nikdy si nemyslela, že by se nechala vyprstit takhle venku, v restauraci, sice prázdné a zapadlé, ale přeci jen tam mohl někdo přijít a vidět, jak se její tělo chvěje v nastupujícím orgasmu, jak se její tvář stahuje rozkoší, jak se její tvrdé bradavky třou o látku trika.
Tohle všechno mohl vidět nečekaný pozorovatel, ale nikdo další se tam neobjevil a neviděl, jak se její tělo prohnulo v křeči orgasmu, ani jsem neslyšel krátké zaúpění neúspěšně maskované kašlem.

Sotva se vzpamatovala, jen vydechla: „Moc šikovný, potěšil jsi paničku. Teď půjdeme ke mě domů a tam tě čeká odměna.“
Zaplatil jsme a vyrazili jsme k ní domů.
Když jsme dorazili do jejího bytu, pokračovali jsme v tom, co jsme začali v restauraci.
Klára si zula boty a strčila mi nohy do klína.
Začal jsem je jemně masírovat a ona si přes kalhoty hrála s mým polostojícím pérem.
Po chvíli mi poručila, abych si sundal kalhoty. Poslechl jsem ji a zůstal jsem oblečený jen v jejích kalhotkách.
Ona mi přes ně dál hladila moje péro svýma nohama, po chvíli vysvobodila moje péro z kalhotek, takže vystřelilo do místnosti.
Dále mi po něm jezdila šlapkami, masírovala ho a hladila, takže moje vzrušení rostlo a rostlo, moje péro pevně stálo a bylo tvrdé jako kámen, Klára ho dál a dál hladila svými šlapkami.
To už jsem se snažil o její šlapky přirážet, držel jsem její nohy za kotníky a částečně jí pomáhal zvětšovat svou rozkoš.
Vlastně jsem si ho honil jejíma šlapkami, což bylo strašně příjemné a vzrušující… ještě chvilku, ještě… a už jsem stříkal, na její šlapky, kotníky a nárty.

Kláru samotnou překvapilo, jak příjemné bylo dotýkat se šlapkami mého péra a hrát si s ním, i jak vzrušující bylo, když na její kůži dopadlo jeho horké semeno.
Sama ani vlastně nečekala, že si to také docela užije a teď přemýšlela, co dále, co s mým semenem na nohách.
Správně by ho to měla nechat slíznout, všechny dominy to tak dělají, ale ona přeci chce být ta hodná a hravá.
Nakonec se rozhodla: „Teď mi omyj nohy,“ poručila a tak jsem přinesl lavórek s vodou a omyl jí nohy a ještě chvíli jsem je masíroval a hrál si s nimi.

Potom jsme si povídali o všem možném, sledovali nějaký film, prostě pohodička, při které tak nějak volně uplynulo skoro celé odpoledne.
„A teď se podíváme, co jsme vlastně nakoupili,“ rozhodla Klára před večerem.
Vybalili jsme tedy balíčky a prohlíželi si lodičky, kalhotky, punčocháče, šaty, černovlasou paruku a další kousky oblečení, které jsme dopoledne nakoupili.
„Vyzkoušej si punčocháče,“ rozhodla Klára po prohlídce.

Pořád jsem měl samozřejmě oblečené její kalhotky, takže jsem si stáhnul kalhoty a s rozpaky jsem hleděl na punčocháče.
Bylo to takové jemné, vzdušné nic, ani jsem nevěděl, kde a jak začít s oblékáním.
Nakonec jsem našel něco, co vypadalo jako jakýsi otvor a pomalu jsem do něj vsunul špičku nohy.
Musel jsem pomalu rolovat a vytahovat punčochu nahoru, jemná látka mě docela příjemně hladila po kůží, kterou lehce svírala a stahovala.
Dlouhou punčochu jsem pomalu táhnul nahoru, takže jsem látku cítil po celé noze a bylo to vlastně celkem příjemné.
Stejně pomalu jsem natáhl druhou punčochu, opět jsem si užíval pomalý pohyb látky po mé noze a její postupné stahování a sevření.
Nakonec jsem vytáhl punčocháče až do pasu a urovnal je přes kalhotky.
A musel jsem konstatovat, že i přesto, že to byly úplně obyčejné silonky, tak celkový pocit byl pro mě hodně vzrušující.

Klára bez dechu sledovala, jak si natahuji punčochy a její vzrušení rostlo, nakonec se rozhodla ukojit své exhibicionistické choutky.
„Teď se jen dívej a ani se nehni,“ poručila.
Nejdříve si rozepnula a stáhla minisukni, která spadla na zem, Klára z ní vystoupila a zamířila ke křeslu.
Široce roztáhla nohy a zajela prsty mezi nohy a začala se hladit, já ji při tom sledoval a moje péro se nalévalo krví.
Stál jsem kousek před ní, jak po mně chtěla a sledoval jsem její prsty kmitající v klíně.
Pro Kláru to bylo vlastně poprvé, kdy si takhle bezostyšně a s gustem hrála sama se sebou před někým jiným.
Sledovala při tom mé nohy v punčochách a pod kalhotkami se nalévající péro, pod jejími kalhotkami, které ještě dopoledne měla na sobě a teď je mám já, přinutila mě, aby si je oblékl, a udělal, co ona poručí.
Tyhle myšlenky ji rozpalovaly do běla, možná ještě více než její prsty na klitorisu, z něhož se rozlévaly vlny rozkoše do celého těla.
Viděla, jak před ní poslušně stojím, věděla, že bych se na ni nejraději vrhnul ale nemůžu, dokud to ona nedovolí, že se musím jen bezmocně dívat, jak si ona dělá dobře.
Mohu jen sledovat, jak její ruka kmitá v rozkroku a jak zrychluje, můžu jen poslouchat její vzdechy, můžu se pást na jejím výrazu tváře, která se pomalu ale jistě kroutí do organické grimasy.
A můžu jen závidět obrovský výbuch orgasmu, který projel jejím tělem a na chvíli ji vystřelil někam jinam, na oběžnou dráhu nebo mezi jednorožce…

Když skončila a trochu se uklidnila, podívala se na mě, pořád jsem stál poslušně před ní, v punčochách a polostojícím pérem snažícím se protrhnout její kalhotky.
Po chvíli mlčení prohlásila: „Jestli chceš, můžeš tu přespat na gauči, ale nezapomeň – žádné honění, odpoledne ti to muselo pro dnešek stačit.“
To bylo pro mě dosti těžké, z jejího představení jsem byl dost nadržený a vzrušený, ale… souhlasil jsem s tím, že ji v tomto poslechnu, věřil jsem, že mi to zítra dostatečně vynahradí.
Na spaní mi podala pánskou noční košili, což byl další kousek oblečení, který jsme spolu dopoledne koupili a tak jsem, skoro s lítostí, sundal punčocháče i kalhotky a převléknul se do noční košile a uložil se na gauč.

Ráno se mě Klára zeptala, jak se mi v noční košili spalo.
Musel jsem přiznat, že to nebylo nic moc, protože se mi noční košile pořád vyhrnovala a tak se moje „nářadí“ neustále odhalovalo a třelo o peřinu a gauč, takže mi i teď tak nějak polostálo.
Pobaveně mě sledovala a potom mi řekla: „Vidím, vidím, ale pořád si ho ještě nesmíš vyhonit, nezapomínej na to, musíš počkat až na moje dovolení.“
Moje zklamání na mně muselo být asi vidět, ale neměla se mnou žádné slitování a hned mi poručila, ať si obleču kalhotky a punčocháče.
Vybral jsem obojí z toho, co jsme včera nakoupili a takto oblečen jsem strávil celý den.

V poledně jsme šli na oběd a procházku, samozřejmě jsem musel mít punčocháče a kalhotky, naštěstí to přes kalhoty nebylo vůbec vidět a nikdo si toho nemohl všimnout.
Přesto mnou zmítaly nejrůznější pocity, od trapasu přes vzrušení, ale postupně jsem si na to zvykal a docela si to i užíval.
V tomto lehkém erotickém oparu jsme strávili celý den ale zajímavé bylo, že nám spolu bylo příjemně i bez toho erotického rozměru, zkrátka jsme strávili společně příjemnou neděli.

Blížil se večer a Klára prohlásila, že bude lepší, když se vrátím domů, ať do práce nepřijdeme spolu, což by bylo nápadné.
Oběma nám to bylo docela líto, protože společně strávený víkend byl velmi příjemný, zejména v té nesexuální rovině.
„Sundej si punčochy a kalhotky a převleč se do svého, tyhle holčičí věci necháme u mě a někdy příště toho vyzkoušíme víc,“ řekla nakonec Klára.
Trochu smutně jsem sroloval punčochy a sundal kalhotky, do místnosti vystřelilo moje polotuhé péro.
Klára si v tu chvíli uvědomila, že mu vlastně od včerejšího večera zakázala vyhonit si a byla rozhodnutá na tom nic neměnit.
Chtěla mě nechat odejít s polostojícím pérem, chtěla mě ještě více potrápit prodlužováním zákazu a odepíráním rozkoše.
Navíc sama v tu chvíli neměla sexuální potřeby, kupodivu jí včerejší vyprstění a masturbace stačila.
Jenže při pohledu na něj a při vzpomínce na báječný víkend se jí ho zželelo.
Zlobila se na sebe, že do tohoto vztahu, určeného čistě jen pro její zábavu, začíná tahat nějaké city, ale už bylo pozdě, tohle si měla uvědomit a rozmyslet už včera, jenže to jí ještě plně nedocházelo.

Klára pohladila moje polostojící péro rukou a začala ho jemně honit.
Okamžitě jsem reagoval a moje péro se během chvilky plně stopořilo a Klára mi ho dále honila svojí rukou.
Po chvíli prohlásila: „Trošku to vylepšíme,“ a vzala z prádelního koše svoji podprsenku a kalhotky.
Sevřela mi penis mezi košíčky podprsenky a obalila ho kalhotkami a pak pokračovala v honění.
Sama nevěděla, co ji to napadlo, najednou si připadala dosti perverzní ale o to více jí to bavilo, jako bychom společně měli zkoumat různé drobné úchylky.
Honila mi péro obalené jejím prádlem, byla při tom nečekaně něžná a bylo to tak příjemné…
Třel jsem se o látku, Klára mi pomáhala rukou a netrvalo dlouho a vystříkal jsem se do jejího prádla.

Chvíli jsme rozpačitě koukali na balíček postříkaného prádla a pak už jen Klára rezignovaně prohlásila: „Tak už raději běž.“
Co s tím balíčkem prádla a mojí mrdkou udělala jsem se mohl jenom domýšlet…