Až jednou dostavíme dům,
do pažitu zasejeme jílek,
vrátka pootevřu tajným snům
– ulehnu v záhon kyprých – dívek…
Však manželky mé rázná výtka:
Do záhonů zasejeme kvítka
a ty – věren svému původu
– vonět k nim můžeš zespodu!

Až jednou
Až jednou dostavíme dům,
do pažitu zasejeme jílek,
vrátka pootevřu tajným snům
– ulehnu v záhon kyprých – dívek…
Však manželky mé rázná výtka:
Do záhonů zasejeme kvítka
a ty – věren svému původu
– vonět k nim můžeš zespodu!



Nádhera!!!!
Krátké, jasné, úderné.
Toto je snad první Teiresiasova básnička, kterou pochopil hned při prvním čtení.
Ještě že máme ty manželky, které nám rády vysvětlí, jak se věci mají.