Těžké časy 03 🇨🇿

Během následujících dní si Tereza přivykla neobvyklým požadavkům svého svěřence. Na požádání se předváděla nahá, povzbuzovala ho při pravidelném prohánění ocasu a několikrát si od něho nechala pocákat kozičky řídkým semenem. Když potom večer pod dekou potají masturbovala, zahanbeně si představovala, jak se k ní Pavel blíží se svým nadměrně vyvinutým čůrákem a bez otálení do ní proniká. S Ludmilou se téměř neviděla, zdálo se, že řeší problémy s rodinnou firmou.

Blížil se oběd a ona pozorovala Pavla, jak čichá k jejím kalhotkám, které si před malou chvílí musela na jeho příkaz svléct.
„Voníš jinak než máma,“ postěžoval si nespokojeně.
Raději nevyzvídala, odkud zná vůni jejího přirození, už dávno pochopila zvláštní tajemství této rodiny. Nehledě na to, že Pavel byl poslední dobou podrážděný a Tereza se ho chvílemi bála.
„Ale kundu máš pěknou,“ pochválil ji s pohledem upřeným na upravený trojúhelník pubického ochlupení. Proti své vůli cítila, jak v rozkroku vlhne. „Přeháním to s masturbováním, potom stačí ukázat mu kundu a jsem z toho celá rozrajcovaná.“

Náhle k ní přistoupil a neurvale zabořil prostředník mezi její stydké pysky. Tohle bylo poprvé, kdy něco takového udělal. Tereza ztuhla a útrpně přijímala jeho doteky. Styděla se svou zvlhlou kundičku, která prozrazovala její zjevné vzrušení. Pavel vytáhl prst ven a přitiskl jí ho proti její vůli k ústům.
„Jen se ochutnej,“ pronikl násilím prstem mezi rty. Odevzdaně sála prst a snažila se nemyslet na ztopořený penis, kterým se k ní přes kalhoty tlačil. „Chutná ti to?“ vyzvídal.
„Hmmm,“ zalykala se slinami.

Jednou jsem ochutnal svou mrdku,“ pochlubil se. „Chtěl jsem si ho vykouřit, ale nešlo to. Zvládnul jsem si jenom olíznout žalud. Měl jsem to všude, ve vlasech, na tváři, v puse.“
Tereza cítila vábivé šimrání v podbřišku.
„Chutnalo ti to?“ odvážila se zeptat.
„Já nevím, asi jo,“ přiznal se. „Jenomže mě nachytala máma… byl to trapas.“
„Co ti na to řekla?“
„Jenom mi podala kapesníky, abych se otřel. A říkala, že až si najdu holku, tak mě to přestane lákat, abych dělal tyhle věci.“

„Je stejný jako já. Taky mě vždycky vzrušovalo vlastní přirození. Asi to tak mají v určitém věku všichni. Představovala jsem si, jak vypadají moje kamarádky, sledovala jsem je potají v šatně při tělocviku, a potom masturbovala se vzpomínkou na jejich zarostlé kundičky. Trvalo dlouho, než jsem si připustila, že mě vzrušují stejně jako kluci. Nikdo nic netušil, vždycky jsem to uměla zamaskovat. A když jsem se později na diskotékách líbala s kamarádkami, vždy jsme to svedly na alkohol. Vlastně to tak bylo i když jsem poprvé vyzkoušela lesbický sex. Ludmile jsem při pohovoru lhala, pamatuju si všechno do nejmenšího detailu.“

Pavel mezitím vytrhl prst z  úst a nešetrně jím pronikl do zvlhlé kundy. Tereza s bolestivým zasyknutím ucukla a upozornila ho, aby byl opatrnější.
„Mámě se to ale líbí,“ vybuchl vztekle.
„Vy spolu… taky děláte tyhle věci?“ odvážila se zeptat.
„Do toho ti nic není,“ odbyl ji.
Tereza by vyzvídala dál, ale vyrušilo je diskrétní zaklepání na dveře.
„Máte se ihned dostavit do místnosti ostrahy,“ nahlédl do místnosti ozbrojený bodyguard. Nebylo to poprvé, co je někdo přistihl v podobné situaci, přesto se Tereze rozlila po tváři červeň.  

Rychle si natáhla kalhotky a vyběhla ven. Cesta rozlehlou vilou jí připadala nekonečná. Zastavila se až v setmělém suterénu, zhluboka se nadechla a vešla do místnosti. 
„Posaďte se,“ přivítal ji zachmuřený muž, kterého znala jen zběžně. „Paní Kubrychtová hned přijde.“
Tereza ho poslechla, snažila se přitom nevnímat neodbytné vlhko v kalhotkách. „Kdybych se aspoň stihla udělat. Takhle z toho pomalu začínám bláznit.“

Konečně se mezi dveřmi objevila Ludmila. „Vyskytly se jisté komplikace,“ přeměřila si ji přísně místo pozdravu. „Potřebujeme upřesnit některé  detaily vašeho přijímacího řízení.“
„Jsem vám k dispozici, co potřebujete vědět?“
„Kontaktovala vás slečna Benecká sama, nebo jste ji o to požádala?“
„O co bych měla žádat?“ nakrčila nechápavě obočí Tereza.
„Takže kontakt proběhl z její strany?“
„Jistě.“
„Jste s ní stále ve spojení?“
„V žádném případě.“

„Mezi vaše přátele patří Anatolij Pročevski,“ změnila náhle téma Ludmila.  
„Jeden čas jsme se intimně stýkali, ale to už je dávno,“ zrudla Tereza.
„Znal slečnu Beneckou?“
„Nevím, je to ale možné.“

Ludmila jí beze slova ukázala fotky, na kterých byla Tereza nahá ve vířivce v přítomnosti obou zmiňovaných osob.
„Na tohle si nevzpomínáte?“
„Tenkrát… jsem si… užívala život,“ hledala pracně slova Tereza. „Bylo to období mého života, které mi trochu splývá.“

Ludmila na ni upřela přísný pohled. „Musím vědět s jistotu, že před námi nic neskrýváte. Souhlasíte se zkouškou detektorem lži?“
Tereza neochotně souhlasila.
Ludmila se mlčky otočila k muži, který vyčkával stranou a přikývla.
„Svlečte se do naha,“ přikázal muž  stručně.
Tereza se neodvážila odporovat a rychle ho poslechla.. Zkřížila ruce před nahými ňadry a zimomřivě se otřásla.
„Posaďte se,“ kývl muž ke strohému křeslu v rohu místnosti.

„Mám tohle zapotřebí?“ proběhlo Tereze hlavou, když jí  připevňoval pod dohledem Ludmily na tělo sledovací zařízení. „Připadám si jako zločinec, a to jsem nic neprovedla.“

Následovala série jednoduchých otázek, které mapovaly její tělesné funkce. Tereza se snažila nemyslet na své nahé tělo, chladem ztuhlé bradavky a odhalený klín. Chtěla mít všechno co nejrychleji za sebou.

„Byla jste najata k infiltraci rodiny Kubrychtových?“ položil muž první otázku, která ji zaskočila.
„Jak to myslíte?“
„Odpovídejte pouze ano, případně ne,“ upozornil ji muž. „Byla jste najata k infiltraci rodiny Kubrychtových?“
„Ne.“
„Kontaktovala jste sama slečnu Beneckou?“
„Ne.“
„Jste s ní ve spojení?“
„Na to už jste se přece ptali…“
„Odpovězte, jste ve spojení se slečnou Beneckou?“
„Ne.“
„Pronesla jste do domu odposlouchávací zařízení?“
„Ne.“
Otázky se hromadily, Tereza nechápala, o co jde, ale tušila, že se ji muž snaží přistihnout při lži.
„To by stačilo,“ zastavila ho náhle Ludmila. „Nechte nás o samotě.“

Počkala, až zůstanou v místnosti sami a otočila se k Tereze, která ji mlčky sledovala.
„Omlouvám se, ale je to nezbytné,“ řekla tiše. „Musím se přesvědčit, že vám můžu věřit.“
Pohladila Terezu po vlasech a sklonila se k ní.
„Teď se budu ptát na to, co zajímá mě,“ upozornila ji.

Tereza strnule čekala na její  otázky. Přála si mít už všechno za sebou a utéct do svého pokoje, kde by mohla aspoň na chvíli zapomenout na tenhle ponižující výslech.
„Odsuzujete můj vztah k synovi?“
„Ne,“ vyhrkla Tereza.
„Lžete,“ oponovala jí Ludmila s pohledem upřeným na monitor.
„Možná… nevím…“ polkla nahlas Tereza. „Na to se nedá snadno odpovědět.“
„Dobře, zkusíme to jinak,“ zamyslela se Ludmila. „Odsuzujete incest?“
„Ne.“
„Vida, teď mluvíte pravdu,“ nadzdvihla Ludmila překvapeně obočí. „Máte s ním zkušenosti?“
„Ano.“
„Řekněte mi podrobnosti.“

Tereza rozpačitě sklopila hlavu k zemi. Ani své nejlepší kamarádce se nesvěřila s tím, co se tenkrát stalo a teď to měla povídat Ludmile?
„Opalovala jsem se tenkrát na terase. Využila jsem toho, že jsem byla doma sama a byla úplně nahá, abych se opálila všude,“ zavzpomínala se.
„Pokračujte.“
„Otec přišel dřív domů, nepočítala jsem s tím. Všimla jsem si toho až po chvíli, stál mezi dveřmi a onanoval.“
„Stalo se to už někdy dříve?“
„Ne, bylo to poprvé. Netušila jsem, že bych ho mohla vzrušovat.“
„Kolik vám bylo?“
„Devatenáct, byla jsem dospělá, jestli vám jde o tohle.“
„Co následovalo?“
„Přistoupil ke mně a než jsem se vzpamatovala, zajel dlaní do mého rozkroku. Normálně mě osahával a já si to nechala líbit.“
„Vzrušovalo vás to?“
„Ano. Poznal to, když do mě strčil prst. Byla jsem úplně mokrá.“
„A dál?“¨

Tereza sevřela rty a zadívala se na Ludmilu, která ji upřeně pozorovala.
„Co myslíte? Byla jsem nahá, vzrušená a on měl péro venku z kalhot. Jak myslíte, že to skončilo?“
„Souložili jste?“
„Ano.“
„Líbilo se vám to?“
„Ano,“ nesnažila se Tereza zapírat.
„Opakovalo se to?“
„Ne. Nebránila bych se tomu, ale otec se k tomu nikdy ani slovem nevrátil. Jako by se to nikdy nestalo.“

Tereza si uvědomovala, že ji vlastní vyprávění vzrušilo.  Sevřela stehna k sobě, aby skryla své zvlhlé přirození. Ludmila se ale zamyšleně posadila na roh stolu a zadívala se z okna. Tereza na malý okamžik zahlédla černé kalhotky, které vykoukly zpod sukně.

 „Můj vztah se synem je komplikovaný. Byl vážně nemocný a já jsem byla ochotna mu splnit jakékoli přání. V určitém okamžiku však došlo ke zlomu, kdy jsem pochopila, že to nemůže pokračovat. Proto jsem najala vás.“
Tereza ucítila nepříjemný tlak v podbřišku. „Zrovna teď potřebuju čůrat, to není normální.“ Nervózně se ošila a Ludmila si toho všimla.
„Co se děje? Byla jsem ujištěna, že je to naprosto bezpečné.“
„Já… já… potřebuju na malou,“ přiznala nešťastně Tereza.

Ludmila si ji přeměřila pohledem, který už Tereza dobře znala.
„To neudělám,“ vyhrkla, aniž by Ludmila cokoliv řekla.
„Holčičko, ty uděláš, co budu chtít,“ řekla Ludmila chladně.
Odepnula  Tereze zařízení sledující tělesné funkce a vyhrnula si sukni. Při pohledu na kalhotky nadité ochlupením Tereza hlasitě zapolykala.
„Uděláš to na mě,“ oznámila jí stroze Ludmila. „Pěkně se na mě vychčiješ.“ Posadila se do křesla s vysoukanou sukní a čekala na Terezu. „Tak dělej,“ pobídla ji netrpělivě.

Tereza se na ni obkročmo posadila, napětí v podbřišku bylo téměř bolestivé, nedokázala se ale uvolnit. Vyhýbala se pohledu na Ludmilin rozkrok, kde se v záplavě narezlých chloupků nezřetelně rýsovaly stydké pysky.
Sklouzla dlaní mezi nohy, rozhrábla si chlupy a prsty si roztáhla kundu. Soustředila se, přivřela oči  a rukou, jíž přidržovala sukni, tlačila na břicho. Prsty druhé ruky si masírovala pysky, náhle ucítila, jak to přichází.
„Jeee… jeej,“ vyjekla a vzápětí pustila na Ludmilu proud své moči. Rozstříkl se po břiše, Tereza proud zkrotila prsty a zamířila jím dolů, kde mezi chloupky stékal po stehnech na zem.
Téměř omdlela slabostí, vší silou ze sebe tlačila poslední zbytky tekutiny a slyšela, jak Ludmila řičí vzrušením. Ještě před chvílí váhala, jestli to má udělat, chtěla si natáhnout kalhotky a utéct, ale teď to bylo jiné.
Po nádherném uvolnění, které si užila víc než orgasmus, se jí tělem rozlila neuvěřitelná rozkoš. Sledovala, jak se Ludmila prohnula a rozevřenou dlaní projíždí kundu zmáčenou její močí. Místností se ozývalo jenom vzrušené oddechování a čvachtání mokrého přirození.

Náhle se Ludmila roztřásla v návalu vyvrcholení. Ztuhla v křeči a se zatajeným dechem si užívala rozkoš. Když bylo po všem, vstala a s křečovitým úsměvem si oklepala pohlaví. Zadívala se na Terezino zmáčené přirození, z kterého odkapávala moč a olízla si rty.
„Jestli chceš, tak tě vylížu.“
Tereza  skousla rozpačitě rty. Toužila po jejích dotecích, zároveň se však styděla za své vzrušení.
„Chceš to?“ zeptala se Ludmila.
„Ne, nechci,“ bránila se Tereza.
„Lžeš, holčičko, na to nepotřebuju detektor lži,“ pousmála se chladně Ludmila.

Tereza ucítila na stehnech její ruce. Chvilku se bránila, ale potom se podvolila a nechala si roztáhnout nohy. Když Ludmila sklouzla do jejího klínu a zabořila obličej do zmáčených chloupků, zachvěla se studem, protože její vzrušení bylo jasně patrné. Stačilo, aby se Ludmila jazykem poprvé dotkla zduřelého poštěváku a Tereze uniklo z úst tiché zaskučení.

Ludmila hladově sála klitoris, olizovala stydké pysky, hltala její přirození a Tereza během krátkého okamžiku vyvrcholila. „Příště mi to oplatíš,“ otřela si Ludmila zašpiněnou tvář  a než se Tereza vzpamatovala, tvrdě ji políbila na rty. Cítila z jejích úst vůni svého přirození zároveň s vůní moči a zahanbeně se odvrátila.  „Můžeš se obléct,“ pokrčila rameny Ludmila, zatímco si natahovala kalhotky.

Tereza se nedočkavě sehnula pro odhozené oblečení. Snažila se nasoukat do kalhotek, přitom se zapotácela a přichytila se stolu s monitorem. Náhle zůstala stát jako opařená. Ve zmenšeném oknu uviděla záběr do Pavlova pokoje a uvědomila si, co všechno se tam v poslední době odehrálo.
„Vy nás sledujete,“ obvinila Ludmilu, která souhlasně přikývla.
„Musím vědět, co se děje,“ přiznala bez okolků.
„To znamená, že všichni viděli, co tam děláme? S tím jsem nesouhlasila,“ ohradila se Tereza.  
„Přístup mám jenom já a vedoucí ostrahy, nemusíš se ničeho obávat.“
„To je přece úplně jedno,“ vyjekla  Tereza.

Ludmila si upravila sukni a otočila se k ní.
„Pokud nesouhlasíš, tak se rozloučíme,“ řekla nezúčastněně, jako by jí před chvílí nevylízala kundu.
Přitáhla si Terezu k sobě a upřeně se jí zadívala do očí. „Budeš poslušná?“
Tereza tiše přikývla. Chtěla už být ve svém pokoji, zabořit hlavu do polštáře a vybrečet se.
„Tohle všechno dělám pro svého syna,“ pustila ji Ludmila. V tváři se jí objevil zachmuřený výraz. „Netušíš, jak je to pro mě těžké. V našem byznysu teď zuří válka, možná budu pár dní nedostupná. Nemusíš se ale bát, všechno mám pod kontrolou. Zatím se mi postarej o Pavla.“

Když se potom Tereza večer převalovala v posteli, snažila se nemyslet na slídivé kamery, jejichž přítomností si už byla jistá. „Asi bych se měla bát, jak tohle dopadne,“ napadlo ji, když se propadala do spánku. „Všechno je jinak, než jsem si myslela.“