9. Konec dovolené – úterý V neděli a v pondělí se všichni potkávali jen na pláži. K Davidovu mírnému zklamání ho Kristýna po návratu ze sobotního výletu s okouzlujícím úsměvem zchladila: „Miláčku, včerejšek byl tak úžasný, ale dneska si dáme pauzu, abych to dokázala vstřebat, víš? Mně milování stačí jen občas a ne každý den. I proto si […]
Klára 09 – Konec dovolené 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
Adam Evě
Jsi překrásná,
jsi nádherná, milá moje,
když v náručí vzkvétá mi krása tvá bez závoje,
když děkovat mohu Měsíci za růži nachu na líci,
když prsy tvé vzedmuté do výšky vyrostou lískovými oříšky,
když na vrcholcích se tiše a tvrdě strmí,
když perlorodka meduplná ambrou a skořicí omamně dýše a voní,
když přinášíš mi tělo svoje,
když přicházíš mi říci, že bylo by ti vhod
– rozštěpit znovu tvou touhou puklý kokosový plod…
Jsou chvíle, kdy vám život dá facku ve chvíli, kdy to nečekáte. Přesně to se mi stalo, když si brácha přivedl domů Sáru. Od první chvíle se mi líbila. Drobná černovláska s uhrančivým úsměvem přitom vůbec nebyla bráchův typ. Většinou si domů vodil přiblblé, kozaté blondýnky, které sbalil na diskotéce a po pár dnech s nimi skončil.
Povídka z dob, kdy LGBT a GDPR byla jen písmena v abecedě, existovala dvě pohlaví a slova o genderové rovnosti také ještě nespatřila světlo světa. Zkrátka svět byl takříkajíc normální, v pohádkách princové zachraňovali princezny od draků, zvířátka mluvila lidskou řečí, pán s tmavou pletí byl černoch a pán s rudou pletí byl indián. __________
Tři týdny po onom nečekaně příjemném setkání s Hedvikou se u nás v časném odpoledni rozezněl domovní zvonek. Šel jsem otevřít a překvapením jsem jen zíral. Za dveřmi stála osmiletá Bára a culila se na mně.„Ahoj strejdo. Nešel bys se mnou ven? Už jsme spolu dlouho nikde nebyli,“ prohlásila s upřímnou dětskou prostoduchostí očekávajíc můj
Službička 02 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
Další pokračování osudů milovníka kyprých žen, kterých mu osud dopřává opravdu hodně.
Tomovi v uších zněla éterická hudba nebeských sfér, jež však pro svůj nezaměnitelný a opravdu spirituální charakter nemůže být nikdy provozována nebeskými harfami sboru unyle vycmrndlých a bezpohlavních andělů, jak se nám často četní i vysokoškolsky vzdělaní nedovzdělanci pokoušejí namluvit. Takovýto výlučně božsky nadpozemský výkon nezvládne totiž nikdo jiný, než jeden opilý a andělské bělobě výrazně vzdálený cikán s ďáblem v těle, hrající jak o svoji hříšnou duši na cimbál.
Poněkud perverzní komedie 12 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
Život ve skalách se ustálil.Dokud měl Ota peníze, šlo vše pořídit jednoduše, jakmile došly, navrhl Rulík přepadání pocestných, ale s tím Ota nechtěl nic mít. Chtěl žít pokojně, dle božích přikázání. Dost na tom, že měl dvě ženy a žil tak v hříchu. Žili sice nesezdáni, ale smilnil s nimi a v krátkém čase obě
Muž ze skal 02 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
8. Klára – sobota Chtěla něco rozumného namítnout, ale předešla ji Barbora: „Taky prosím, oba jste takhle úžasní! Že má David pravdu!“ naklonila se, uchopila Kristýnu za ruku a prosebně na ni pohlédla. Ta stále ještě nebyla přesvědčená, ale Davidovo „Ano, ano, prosíme oba,“ doprovázené hlubokými pomalými přírazy vedenými shora, jí doslova vzalo dech a
Klára 08 – Klára 🇨🇿 Přečíst vše 2 »
PŘÁNÍ
(dopis jednoho srdce neznámé)
Píši zde pro Tebe,
ni trochu známou,
ač, přes to,
troufám si Ti přát:
Laskáním napájej touhu svou
s oním, jenž netouží jen brát!
