„A teď si ho postavte!“ Milan údivem vytřeštil oči a podíval se na lektorku malování, jestli to myslí vážně. „No co je, mladý muži? Mé žákyně dnes malují mužský akt, tak to musí být se vším všudy…“ Že se na jeho tělo dívá právě teď patnáct žen, ho nechávalo klidným. Jenže představa veřejné masturbace zaplavila […]
Neuběhl ani týden, když Milan kývl na další focení, protože „Ateliér v nebi“ za to sliboval sedm tisíc. Začali reklamou na rozpustnou kávu. Tu si vychutnával před zeleným pozadím ve stoje, u stolu, v křesle, při opravě počítače a v plážovém lehátku. „S tebou je radost spolupracovat… Sfoukli jsme to za tři čtvrtě hodiny. Teď se svlékni a
Dny běžely a Milana u Birgerových už nic nepřekvapovalo. Velice rychle si zvykl na to, že Karel z ničeho nic vyslovil přání-příkaz. Například se Milana jednou po obědě zeptal, zda by si dal zákusek. Po jeho souhlasu přinesl z lednice šlehačku, kterou musel Milan slízávat z těla jeho ženy a dcery. Nebo pochválil společnou rodinnou snídani: „Drahá, tvoje
Protected by Security by CleanTalk
