V úterý ráno jsem se usadil v pracovně a dodělával nějakou kancelářskou práci, protože se mi vůbec nechtělo do dílny. Abych si od toho trochu odpočinul, podíval jsem se z okna. Zajímalo mě počasí, abych si naplánoval den, ale zaujal mě pohyb ve Veroničině pokoji. Pohledem na hodinky jsem zjistil, že je půl desáté. Veronika se zrovna hrabala […]
Vzpomínka na léto 11 Přečíst vše 2 »
Ve středu ráno mě Verča bombardovala zprávami, kam to přesně pojedeme, co si má vzít s sebou a na sebe a tak podobně. Snažil jsem se nic moc neprozradit, ale že bude potřebovat plavky a něco na sebe do města i do přírody jsem jí napsal. I když na druhou stranu, kdyby si z toho nic nevzala,
Vzpomínka na léto 12 Přečíst vše 2 »
Ranní probuzení po téměř celé probdělé (prošukané) noci bylo náročné. Už jen rozlepit oči byl téměř nadlidský úkon. Navíc jsem se snažil, abych náhodou nevzbudil Veroniku. Snaha to byla naprosto zbytečná, když se mi konečně povedlo otevřít oči, zjistil jsem, že Verča se rozvaluje v křesle.Na sobě měla župan, nejspíš si zvládla dopřát i sprchu, než
Vzpomínka na léto 13 Přečíst vše 2 »
Z aquaparku jsme se vrátili unavení a vyčerpaní tak, že naše kroky vedly rovnou do postele. Večeře nás měla čekat až za dvě hodiny, tak jsme měli čas nabrat nějaké síly. Do postele jsme sice padli nazí a ve vzájemném objetí, ale na nějaké hrátky už jsme neměli sílu. Probuzení po dvou a půl hodinách bylo
Vzpomínka na léto 14 Přečíst vše 2 »
Ranní probuzení bylo zvláštní, takové hořkosladké. Na jednu stranu bylo příjemné mít Veroniku vedle sebe, ani mi nevadilo, že se ke mně tiskla, že měla přese mě přehozenou nohu a ruku, přestože jsem to obvykle nesnášel. Na stranu druhou jsem věděl, nebo možná tušil, že to bylo poslední probuzení vedle ní. Pochyboval jsem, že by
Vzpomínka na léto 15 Přečíst vše 2 »
Dokončil jsem postel, zbývalo ji jen dovézt a složit. Když jsem to volal Pavlovi, že bych to mohl druhý den přivézt, řekl, že je doma jen Veronika, takže jestli mi prý stačí ona, tak ať ji přivezu. Jen jsem se nad tím pousmál, že mi takhle nabízí svou dceru, kdyby jen tušil… Naložil jsem do
Vzpomínka na léto 16 Přečíst vše 2 »
Ahoj, jestli bys měl zájem, měla bych zítra dopoledne čas. Napsala mi Veronika ve čtvrtek večer.Ahoj. Samozřejmě. Moc se na tebe těším. Odpověděl jsem jí a nemohl se dočkat zítřka. Vstával jsem už šest ráno, jak jsem nemohl dospat. Kolem osmé se ozval zvonek. Seběhl jsem ke dveřím a v pustil Veroniku dovnitř. Okamžitě se mi
Vzpomínka na léto 17 Přečíst vše 2 »
„Ahoj, tak co si na zítra vymyslel?“ napsala mi Verča v pondělí večer.„Ahoj, to záleží, kolik času na mě budeš mít.“„Myslím, že celý večer, doma jsem nahlásila rozlučku s holkama, takže od nějakých šesti večer mám volno.“„Fajn, takže v tom případě to bude večeře a pak nějaké překvapení.“„Už se těším.“„To já taky.“Ještě chvíli jsme si psali, kupodivu ve
Vzpomínka na léto 18 Přečíst vše 2 »
Hned brzy ráno jsem vyrazil do práce. Přes prázdniny jsem to nějak zanedbával, tak jsem se rozhodl, že nejlepším lékem na smutek bude manuální práce. Telefon jsem nechal v kanceláři a věnoval se práci v dílně. Zabral jsem se do toho tak, že i na oběd jsem zapomněl. Až když mi začalo kručet v žaludku, uvědomil jsem si,
Vzpomínka na léto 19 Přečíst vše 2 »
Monokl, který mi Pavel před pár dny uštědřil, se pěkně vybarvoval. A já stále myslel na Veroniku a netrpělivě jsem očekával nějakou odpověď. Nejspíš ani sama dost dobře nevěděla, co má dělat. Konečně jsem se dočkal. Ahoj Honzo,Taky mi chybíš. Jak ses to dozvěděl? Sama to vím sotva pár týdnů a pořád se s tím nemůžu
Vzpomínka na léto 20 Přečíst vše 2 »
Protected by Security by CleanTalk
