Návrat z vojny

Že se se mnou Zuzana rozchází, jsem se dozvěděl z dopisu, který mi přišel osm měsíců před vytouženým civilem. Poslední dobou to bylo cítit z každého dopisu. První rok byla psaní plná horoucích vyznání a lásky a já je po přečtení trhal na kousky, aby se ho nezmocnili kamarádi, protože tolik perverzností a prasáren, co Zuzana dokázala napsat… Na záchodě jsem si pak nadrženě honil péro a těšil se, až se to o dovolené stane skutečností.
Nestalo. Zuzana byla někde u nějaké příbuzné, ač mi slibovala, že na mě počká u vlaku. A já přitom vojákoval až na východním Slovensku a domů jsem to měl fakt daleko. Na to krátký opušťák nestačil…

Druhý rok již dopisy chodily řidčeji a lásky v textu ubývalo. Něco se stalo. Láska na dálku zkrátka nefungovala. Zuzana se ani nikdy neobtěžovala mě přijet navštívit a já ji vlastně od nástupu na vojnu neviděl.
Mé podezření o rozchodu potvrdil poslední dopis, kde mi sdělovala, že se objevil někdo jiný a tímto mi dává kopačky a přeje mi všechno nejlepší… K čemu? Asi k rozchodu.

A tak skončila má předvojnová láska. Kluci mě ujišťovali, že o nic nejde, kund je přece na světě spousta. Pravda byla, že jsem si vojně taky párkrát štrejchnul a byl vlastně Zuzce nevěrný. Jednou s prodavačkou z Army, vcelku zachovalou čtyřicítkou Julčou. Ta ovšem dávala každýmu a pak s paní plukovníkovou Renátou, žhavou Slovenkou, která mluvila roztomilou čechoslovenštinou, stejně jako její muž plukovník Morák, naprosto vypatlaný zelený mozek. To bylo tak.

***

Jako mazák jsem už nešůroval hajzly a chodby, ale tu a tam jsem byl nadřízenými vyslán na nějakou obsílku po městě. Byl jsem spolehlivý a rychlý posel, uměl jsem se chovat, nechlastal jsem… zkrátka, když něco bylo třeba, poslali mě. Z té přemíry nudy to byla alespoň nějaká činnost. Někdy mě napadlo, zda se na náš útvar nějak nezapomnělo. Co by člověk dal za nějaké bojové cvičení. Ne dril, ale aspoň výjezd z kasáren, někam si zastřílet…

Zkrátka a dobře jednou jsem byl vyslán samotným plukovníkem Morákem kamsi s nějakým balíčkem a dovětkem: „Cestou zpět se zastavte u mě doma, manželka mi po vás něco pošle.“
„Rozkaz!“ srazil jsem paty a vyrazil na cestu.

Předal jsem balíček a za chvíli zvonil u řadového domku na paní plukovníkovou.
Nestačil jsem se ani ohlásit, protože mě hned zvala dál.
„Viem o vás, chodtě ďalej,“ usmívala se.

„Renáta,“ podala mi ruku, „A na tom trvám. Zde si na vojnu nehrajeme. A pokial áno, velitelkou som tu ja.“
„Matouš nebo Maty, jak chcete,“ představil jsem se a sledoval siluetu jejího těla, jak jde do kuchyně a přináší pití. Hergot, to byla baba. Vzhledem ještě relativně mladá, štíhlá, větší zadek… na sobě měla nějaký domácí župánek do půl stehen, jinak nahé nožky. Blonďaté vlasy ji ještě více omlazovaly a zářivý úsměv byl též nebezpečnou zbraní.

„Na tykačku,“ pozvedla sklenici. „Neboj, není v tom alkohol.“
S chutí jsem se napil a ona pokynula do křesla a sama si sedla naproti. Teď jí bylo vidět kdovíkam, ale já uhýbal pohledem, co jen to šlo a poslouchal tlachům, jak je to v životě s vojákem těžké. Původní účel návštěvy zatím zůstával nenaplněn. Renáta se zjevně potřebovala vymluvit.
„Odnes manželovi toto,“ na konci monologu mi podala velkou obálku. „Prišlo mu to ako spěšná zpráva, tak ať to radši otvorí hněď. Je v kasárni viac ako doma. Mám trudný život.“

Vstali jsme a ve dveřích se ke mně Renáta přimkla, až jsem cítil bodnutí hroty jejích ňader.
„Ty víš, co žena jako já potrebuje… príjdeš? Skoro?“
„Do… dobře… jakmile dostanu vycházku,“ hlesl jsem a prchal od rozvášněné samice.
„Další zbabelec,“ pronesla Renáta smutně a zavřela dveře.

***

Na světnici se mi vše rozleželo a svěřil jsem se kámošovi Tomášovi. Neprozradil jsem, že jde o ženu plukovníka, ale o jinou nadrženou zralenku.
„Ty vole,“ zajásal, „máš jedinečnou možnost si pořádně zaprcat. Zralý maso je lepší než nějaká dvacítka. Ty pořádně nekouřej, neuměj mrdat, ani prdel ti jen tak nedají. Starší ženský ti snesou modrý z nebe, hlavně když jim to uděláš. Vím o čem mluvím. Ještě ji budeš prosit, ať tě nechá odpočinout. Já měl jednou pět čísel, ptáka bolavýho a ona furt ho v hubě mlela… byla k neutahání. Fakt ti ji přeju, ale jestli se bojíš, přefiknu ji místo tebe, he, he.“

Rozhodl jsem se, že Renátu ošukám sám. Sílu na to mám a jako ženská taky není k zahození. Na Zuzanu a věrnost jsem tehdy nepomyslel.

***

Dvě vycházky nevyšly. Plukovník nebyl v kasárnách, takže bylo pravděpodobné, že je doma.
Napotřetí to vyšlo díky další obchůzce.

„Prišla nám nová pračka,“ řekl plukovník. „Manželka ji chce hned vyzkúšať a já… no, nechce sa mi do toho. Ustavte ju a zprovoznitě. To zvládnete, ne? Za odmenu vam napíšu mimoriadnu vycházku.“

Vida, jaká šťastná náhoda, říkal jsem si cestou k Morákovým a dumal, jestli v tom nemá prsty nadržená Renáta.
Měla, neměla… hned za dveřmi se na mě vrhla, strhala ze mě uniformu, odtáhla do ložnice a začala mi ho skoro zuřivě kouřit. Během chvíle jsem jí zkropil hrdlo semenem, ale ona neustala, dokud mi zase nestál tvrdej a a připravenej.

„Hezky mě vylízej,“ odhodila ze sebe župánek, rozcapila nohy a já zabořil obličej do chomáče tmavých chloupků, naštěstí to nebyl prales, takže jsem jí prolízl pootevřenou branku a už se mi rozevírala víc a víc a uvolnila proudy šťáv.
Lízal a sál jsem tu dobrotu, přejížděl poštěváka a Renáta ječela jak kobyla v říji a tlačila mi hlavu do klína a zmítala a trhala sebou ve víru vášně a rozkoše.
Když jsem do ní zajel ptákem až po kořen, zaryla mně nehty do zad a křičela, ať ji vojedu jak děvku. Ocas jí klouzal mokrou pochvou a tření a sevření bylo slastné. Prsa jí plula po hrudi v rytmu přírazů a já je mnul a tahal za tvrdé špunty bradavek.
„Líbej mě,“ přitáhla si mě za hlavu a hned mi jazykem smýčila v puse všechna zákoutí.

Byl to divokej sex končící vystříkáním její svatyně. Odvalil jsem se stranou a ocas mi povadal. Dvě rychlá čísla za sebou znamenala aspoň krátkou pauzu.
Renáta donesla pití a pak mi jezdila jazykem po těle, vtiskávala polibky a skončila pochopitelně s ocáskem v pusince. Hladil jsem ji a laskal prsa, což se jí líbilo a jakmile dosáhla potřebné tvrdosti ocasu, hned si mě osedlala.
„Hraj si s nimi,“ naklonila se nade mě, abych pokračoval v její prsní masáži a sama jen lehce odsedávala.

„Cejtim tě v sobě… aahh… jak mě celou vyplňuješ… božeeee… už zase… budu,“ nabodávala se na ocas rychlejším tempem.
Zatnul jsem zuby a vydržel tu jízdu dokud se neudělala a než se vzpamatovala. Ležela na břiše, nohy roztažený a mě v sobě zaraženýho zezadu.
Ztráta kontroly ji naštvala a začala se zmítat, ale nijak si nepomohla a po chvíli ustala a začala slastně hekat a sténat.
Když se udělala, mrdal jsem dál už jen hadrovou panenku, do níž jsem se vystříkal a bylo dobojováno. Zmrdaná Renáta usnula a já se potichu vytratil a věřil Tomášovi, že zralá divoženka skutečně dokáže chlapa udolat.

Až do konce vojny jsem byl dvorním milencem paní plukovníkové a po posledním setkání a loučení plakala skutečně upřímně (snad).

***

Po návratu domů jsem po Zuzaně nepátral. Údajně stejně už doma nebydlela a snad se odstěhovala za svým novým přítelem.
Řešil jsem hlavně svůj život. Práce, budoucnost… to byly mé nové priority.

Při návštěvě jednoho podniku jsem na osobním oddělení spatřil ke mně zády otočenou štíhlou ženu v úzké sukni vysoko nad kolena, to aby dala na odiv své prvotřídní nohy dole zakončené lodičkami… a když se otočila, zjistil jsem, že už jsem ji někdy viděl.
Také ona se zarazila, ale hned se rozzářila úsměvem.
„Matouši, jsi to ty?“
„Dobrý den… taky vás odněkud znám… jen nevím…“
„Přece Helena… máma Zuzky… ty se nepamatuješ?“
Ano, byla to ona. Nikdy jsem ji neviděl nalíčenou a popravdě řečeno, za dobu chození se Zuzkou jsem její rodiče moc nepotkával. Proč taky? Byl jsem přítel, ne snoubenec, tak co se hned hrnout do rodiny. Ona si mě ale pamatovala dobře. Tady v práci byla prvotřídní kočkou. Zuzka mi jednou říkala, že ji matka měla v osmnácti, takže jí ještě ani nebylo čtyřicet let. Teď načesaná, nalíčená, nastrojená, byla fakticky kus.

„Co potřebuješ? Sháníš flek?“ hned mi nabízela služby a pak řekla: „Hele, víš co?Stav se pozítří u nás. Mám kontakty ještě na jiný podniky a pozeptám se. Zuzana doma už není… je mi líto, že jste se rozešli, ale takový je život. Tak v osm, jo?“

***

Pozítří jsem naklusal na známou adresu a naštěstí opravdu Zuzku nikde neviděl. Helena mě uvítala a v kuchyni představila Vandě, své matce.
Spadla mi brada. Tahle krásná dáma je její matka?! Vypadal jsem asi dost přitrouble, protože se obě rozesmály.
„Jsme mladý matky, no,“ smála se Vanda. „Mě můj kluk oplodnil v šestnácti a tady Hela do toho spadla v osmnácti, tak si to vypočti.“

Takže Vandě bylo něco přes padesát a Heleně ještě ne čtyřicet, MILFky jak řemen. Ocas mě naštěstí nezradil, obě jsem si uměl představit při šukání. Zkušenost, zralost, a stále ještě krásný zachovalý těla, to je sen každýho kluka. A pro navrátilce z vojny obzvlášť. Kvůli tomu jsem tu ale nebyl.
Helena mi předložila možnosti, kde bych sehnal práci odpovídající mé vyučené profesi. Něco jsem vyřadil, něco mě zaujalo a nakonec jsme skončili nad vypitými dvěma lahvemi vína, prý od strýce z Bořetic, nebo odkud. Ač jsem spíše pivař, bylo výtečné. Pro ženy i silné a omamující, alespoň Vanda byla na nohou poněkud nejistá a požádala mě o doprovod domů. Prý máme stejnou cestu (jako by věděla, kde bydlím?).

Venku ožila a nabídnuté rámě odmítla. Stačí, že půjdu s ní. Mluvila hlavně o sobě, že je už roky sama a ráda tráví společnost u dcery. Pro Zuzku neměla moc hezkých slov. Prý si nepomůže s tím alkoholikem…
„S kým? S novým přítelem?“ opáčil jsem.
„Jo. Teda on není alkoholik, ačkoliv… dělá v nějakým pivovaře sládka… takže vlastně pije,“ rozumovala Vanda.

Zbystřil jsem. Jednoho sládka jsem znal. Mého spolužáka ze základky…
„Nejmenuje se náhodou Miloš?“
„Jo… myslím že jo. Ty ho znáš?“
„Velmi dobře. Tohle Zuzka nedomyslela, začít si s mým kámošem ze základky.“
„A jak to asi měla vědět? Co teď chceš dělat?“ chytla mě Vanda za ruku, jako by se děsila, nad čím přemýšlím.
„Vlastně… asi nic,“ ušklíbl jsem se a Vanda mě dál držela za ruku a nepustila se.

Došli jsme do míst, kde ani ve dne nebylo moc bezpečno. Bydleli zde nepřizpůsobiví spoluobčané rádi se obohacující na úkor pracující většiny.
Vanda zrychlila krok a doufali jsme, že projdeme bez úhony. Konečně, nepřepadávalo se tu jak na běžícím pásu, ale byla noc, nikde nikdo. Bylo to dost strašidelné.

Najednou před námi vyvstaly dva stíny.
„Navalte prachy,“ zaznělo.
Vystrašená Vanda hned hodila na zem kabelku, ale já se jim neohroženě postavil.
„Nic nemáme!“
„Ne? Když nemáte prašule, tak se podíváme týhle klisničce pod sukni,“ vyhrkl ten druhý a hmátl po Vandě.
Já ji hned bránil, ale to už po mně vystartoval ten první. Začali jsme se rvát. Mám průpravu z vojny, ale tohle byl typickej uliční rváč a šel po mně pěstmi a ruce měl jak lopaty.
Vedle křičela Vanda a já koutkem oka zahlédl, jak ji ten sviňák povalil na zem, navalil se na ni a vyhrnuje jí sukni a trhá košili, aby se dostal na kozy.

Přestal jsem se rvát jako chlap a zakousl se zubama tomu hajzlovi do ruky.
„Ty čuráku!“ vykřikl bolestí a pak mě rána pěstí definitivně uzemnila a potemněl mi svět.

***

Probral jsem se ležící na posteli, nade mnou se skláněla Vanda a zlehka mi otírala tvář.
„Co… kde… jsem,“ pohnul jsem rty.
„U mě doma. Naštěstí kolem pocházeli dva muži a tamti utekli. Tebe mi pak pomohli dostat ke mně. Byl jsi v bezvědomí a já ti otírám krev… bolí to?“
„Ani ne… jen mě mrzí, že jsem tě neubránil.“
„Zachoval ses skvěle. Jiný by utekl. Co se starat o starou ženskou.“
„Nejsi stará…“
„Jasně. Máš otřes mozku, nebo blbě vidíš? Přece víš, kolik mi je… ale neboj, budu o tebe pečovat, než budeš fit.“
„Jo… ale teď… se mi… chce… spát,“ propadl jsem se znovu do mrákot spánku.

***

(Vanda se ujistila, že tvrdě spí a pomalu mu stáhla kalhoty. Neodolala a musela se pak podívat i do slipů. Ona už tak dlouho neviděla ocas a neměla sex… A tady leží mladík, který by mohl být jejím skoro i vnukem. Ocas mu splihle ležel na kulkách. Vzala ho do ruky, vyplázla jazyk, olízla ho a pomalu vsála. Ach, jak dlouho již nekouřila mužskou ozdobu. Vzpomněla si na mladá léta a zesilovala stisk rtů i rychlost pohybů a ocas začal reagovat. Tuhnul a mohutněl. Vanda zapomněla na jemnost, aby se Matouš neprobudil a kouřila ho již docela vášnivě. Tvrdý klacek byl horký nalitou krví s prokvetlými a naběhlými žílami a Vanda ho sála a tepala jazykem nalitý žalud, až to přišlo. Trhavé pohyby ocasu následoval výron semene, který celý pojala do pusy, ale nespolkla a vyplivla do skleničky na stole. Pak mu ocas jemně uložila do slipů, spícího Matouše přikryla dekou a odešla z pokoje. Matouš se neprobudil, ale jistě měl příjemné sny.)

***

Ráno mi bylo fajn. Shledal jsem sice stažený kalhoty, ale chápal jsem, že mě Vanda nenechala spát ve špinavých riflích. Ty už se koneckonců převalovaly v pračce.
Vanda mi dala nějaký starý gatě, ale ujistila mě, že pokud se nestydím, ona se mnou problém nemá. No co, triko jsem měl delší, tak jsem zůstal ve slipech. Doma měla teplo a skoro všude měkký koberce. Jistě co námahy to dá udržovat, ale byt měla jako klícku.

Snídaně byla opravdu vydatná. Kafe, čaj, mlíko, džus byly v nabídce plus párek, vejce na sto způsobů, nebo jen chleba či rohlík s máslem, salámem, džemem, medem?

Šla mi z toho hlava kolem. Vanda kmitala kolem plotny v domácích šatech se sukní výše nad kolena, takže jsem si zálibně prohlížel štíhlé nohy a hezky tvarovaná lýtka a když se otočila, na hrudi se jí pnulo středně vysoké pohoří. Byla i jaksi načesaná, prostě líbila se mi nějak víc než včera.
„Máš tu telefon?“ vzpomněl jsem si náhle.
„Jo, v předsíni. Potřebuješ si zavolat? Posluž si,“ odvětila.
Zavolal jsem domů. Naštěstí to vzal táta, tak jsem mu vysvětlil, že jsem u kamaráda a jelikož je doma sám, zůstanu u něj pár dní. Táta to vzal v pohodě.
„Tak se taky ale někdy ukaž doma,“ ukončil hovor.

Vrátil jsem se do kuchyně a Vanda se na mě dívala s úsměškem.
„Tak u kamaráda… Proč mu neřekneš pravdu… a ty bydlíš u rodičů?“
„U rodičů bydlím, protože jsem přišel z vojny a teprv si začnu vydělávat. Mám slíbenej byt po babičce, ale dokud neumřela, těžko budu bydlet s ní. A kamaráda jsem řekl, protože by táta vyzvídal kdo jsi a kdesi cosi a takhle jsem to zahrál do autu. Chtěl jsem jen, aby o mě neměli starost. To je vše.“
„Hm, to zní logicky,“ ušklíbla se Vanda. Snad pochopila diametrální rozdíl mezi náma. Alespoň po té materiální stránce. Ona rozhodně nouzí netrpěla a řada věcí byla zahraniční výroby. Že by z Tuzexu?

„Ty máš bony? Věž, televize… to muselo stát majlant,“ obdivoval jsem luxusní elektroniku.
„Venku tyhle věci zas tolik nestojí,“ odvětila. „Je to z německýho bazaru. Mám pár známých co jezdí na Západ a občas mi něco dovezou. Třeba nějaký hadříky a tak…“

„Co budeme dělat?“ ukončil jsem prohlídku obýváku a sedl si ke stolu v kuchyni. Vanda již vše uklidila a utírala prázdnou linku.
„Máš nějakej nápad?“ usmála se na mě. „Tak napřed si dej sprchu. Ještě máš špínu kolem nosu a zaschlou krev. Pak si popovídáme.“

V koupelně mě překvapil sprchový kout. Všude jinde lidi stáli ve vaně a maximálně měli igelitovou zástěnu, ale tady samostatnou místnůstku s posuvnými dveřmi. Další dovoz ze Západu?
Byla to lahoda, sprchovat se a nemít v ruce hadici. Ta držela u stropu a já měl volné obě ruce. V boxu nebylo mýdlo, jen v tubě gel. To už jsem znal. Sprchové gely už byly k dostání i v drogeriích. Tenhle voněl po rozkvetlé louce a nebyl tuzemské výroby. Made in France stálo na obalu.

Náhle klaply dveře a já zahlédl stín. Nahý jsem se schoulil v rohu, i když přes matné plexisklo nebylo nic vidět. Ozval se hlas.
„Dávám ti tady ručník a župan,“ a Vanda zase odešla.

***

Když jsem byl vymydlený a osušený, v pokoji mě čekalo překvapení. Vanda taktéž v županu, ale svádivě pootevřeném tam stála.
„Chtěla bych se ti odměnit za ten včerejšek. Nechci domyslet, co by se stalo, kdyby tam ti muži nepřišli. Tebe bil ten jeden a ten druhej… ach… ještě teď se třesu… za to, že ses za mě postavil, zasloužíš odměnu. Dělej si se mou co chceš,“ domluvila,a nechala z těla sjet župan a stála tam v rajcovném černém prádélku, což bylo vzrušivější, než kdyby byla úplně nahá.
Přece jen, už to nebyla mladice a tělo nebylo hladké a pevné.

Ven ze županu mi za chvilku ukázkově trčel tvrdý oštěp ocasu, což u Vandy vyvolalo spokojenost, že je ještě žádoucí a vzrušující ženou a tiše se zeptala.
„Chceš vykouřit?“
„Hm,“ hlesl jsem a už klečela na zemi, já si svlékl župan a sledoval, jak mi tyč mizí v jejích ústech.
Ocas mi obemkly rty a rytmickými pohyby hlavou a sáním mě přiváděla k vrcholu blaha. Když se potřebovala nadechnout, honila ho rukou a druhou mi masírovala kulky a rukou zajížděla až k zadku a prsty masírovala anál. Netušil jsem, jak je to vzrušivé a brzy jsem jí vykropil pusinku dávkou semene.
Vyplivla ji do připraveného ubrousku a ptáka mi olízala dočista do čista. Ten se neměl moc ke zvadnutí, Vandu jsem položil na záda na zem, stáhnul jí kalhotky a začal lízal mezi nohama. Bobra měla upraveného a zastřiženého, takže se hezky lízala rozevírající a tekoucí pochva.
„Oh… oáh… ty… mě… uděláš… už… dlouho… ooo… och… jsem to… nezažila,“ vyrážela mezi steny a třásla se slastí.
Nakonec vybuchla v orgasmu a sevřela mi hlavu mezi stehny, jak je v křeči vyvrcholení stiskla.

Jakmile je uvolnila, nalehl jsem na ni, zasunul do ní tvrdého ptáka a začal přirážet. Bože, jak byla nezvykle úzká…. nádherně mi ho masírovala… to byla slast. Přitom jsme se líbali, vášnivě a divoce. Přes podprsenku jsem jí mačkal kozy a Vanda sténala a vzdychala blahem a rozkoší.
„Už… zase… buduuuu… bože… jo… joooo… áááááh,“ zmítala se v dalším orgasmu a já přirazil naposled a plnil jí dělohu semenem. Snad už neplodnou, projelo mi hlavou i když tohle by si Vanda jistě zařídila, kdyby něco…

„Tys mě úplně umrdal,“ řekla Vanda a vískala mě ve vlasech. „Mám pro tebe takový návrh.“
„Hm? Jsem zvědavej…“
„Než se vyřídí ta tvá záležitost s bytem, můžeš bydlet u mě. Mám tu volný pokoj a nájem bys mi platil v naturáliích… krásným milováním, tak jako teď. Jinak si na tebe nečiním nárok. Žij si po svém, jen tu nechci potkat žádnou slečnu. To je má podmínka.“
„A co když se s tebou budu chtít pomazlit i mimo nájem?“
„Myslím, že v tom se snadno dohodnem,“ usmála se Vanda. Tušila, že nabídku přijmu a spokojenost bude na obou stranách.

***

Počátečné soužití s Vandou bylo pohodové a bezproblémové. Po letech půstu se ráda milovala každý den, až pak se frekvence postupně snižovala. Ono přijít z práce domů, sundat si boty a už se na vás sápe nadržený mladík, vyhrnuje sukni a de facto vás znásilní a nebo milování v posteli se třemi čísly… taky dost náročná záležitost. Stále ulepená potem a semenem, obden měněné povlečení… Vanda mi nastavila laťku na 3x týdně a dost. Musel jsem se s tím smířit.

Helena mi nakonec dohodila flek v jedné fabrice a já se v občance pyšnil razítkem zaměstnavatele a před zraky bezpečnostních orgánů jsem nebyl příživníkem, což bylo jinak trestné. Od šesti do půl třetí jsem zařezával v kanclu (byl jsem pohůnkem šéfa metalurgie) a pak hurá domů, nebo na pivo, nebo na lov děvek, jak jsme tomu s kamarády říkali.
Mně šukání nechybělo, ale mladý maso je něco jiného než tučné hovězí a mně se mladé holky stále líbily. Na nějaké chození a vztah to ale zatím nevypadalo.

***

Jednou se ozval zvonek, když jsem byl doma sám. Nikdo za mnou nechodil, ale stejně jsem šel otevřít. Za dveřmi stála Zuzana!
Lekla se možná víc než já, ale pak vyhrkla: „Co… tady… děláš?!“
„Nejdřív snad řekneš ahoj, ne?“ získal jsem rychle rovnováhu. „Já tady bydlím v podnájmu. Jak vidíš, rozumím si s tvojí babičkou líp než s tebou. A jestli jdeš za ní, není doma. Kam šla a kdy se vrátí, nevím. Nesvěřujeme se navzájem.“

Zuzana mlčela, rovnala si v hlavě můj vodopád slov a tvářila se nevrle. Pak se beze slova otočila na patě a šla a jen přes rameno broukla „ahoj.“

***

Tak a je to venku. Jestli Vanda chtěla nájemníka utajit, tak teď to bude vědět i Helena, o tom jsem nepochyboval. Horší bylo, co jsem nevěděl. Šlo o rozhovor Vandy s dcerou.

***

(„Mami, já zírám. Vypadáš stále mladší. Že ty někoho máš?“ vyhrkla Helena na matku při jedné z návštěv. Vanda se rozhodla nelhat, zapýřila se a přikývla.
„Znám ho, jak je starej, kdo je to?“ dorážela dál Helena.
„Řeknu ti jen tolik. Je mladší, rozhodně dobrej v posteli, ale nic víc ti neřeknu,“ prozradila Vanda.
„Ty seš tajemná jak hrad v Karpatech,“ poznamenala Helena a skončila výslech.
„Celý roky nic a teď se ani nepochlubíš, kdes k němu přišla?“
„Je to čerstvý,“ odvětila Vanda. „Až přijde čas, řeknu ti víc.“
Zbytek návštěvy se už o tom nebavily, ale ten tajemný milenec Heleně uvízl v hlavě. Kdo to jenom může být?)

***

Uběhl nějaký ten pátek, opět zvonek u dveří a Vanda opět nebyla doma.
Otevřel jsem a tam stála Helena, která se změnila v solný sloup.
„Dobrej,“ kývl jsem a projelo mi hlavou, že teď už to opravdu vědí všichni.
„To… seš… ty… ten mámin tajemnej milenec?“ konečně promluvila.
„Nevím o čem mluvíte,“ usmál jsem se, ale Helena zavrtěla hlavou.
„Ne, ne. To neukecáš. Máma se přiznala, že někoho má… je doma?“
„Není. Kam šla a kdy se vrátí, nevím. Nesvěřujeme se navzájem,“ zopakoval jsem větu, co jsem řekl už Zuzaně. „Mám jí něco vzkázat?“

Helena vplula do bytu, jako by se nechumelilo.
„Počkám na ni a spolu si promluvíme.“
Pokrčil jsem rameny, udělal kafe a čekal, s čím se vytasí.
„Mluvila jsem se Zuzkou. Cosi naznačila, ale že seš to ty, neprozradila. Byla jsem zvědavá, matka léta s nikým nechodila a teď najednou mladší milenec. Prostě jsem si to šla prověřit.“
„Jste spokojená?“ ušklíbl jsem se.
„Ne. Chodil jsi s mou dcerou a když jste se rozešli, tak s mojí matkou. Přijde mi to úchylný.“
„Jenže to nebylo plánovaný. Sama mi to nabídla,“ namítl jsem.
„Jo… chápu… nadržená ženská… hrabe jí to v hlavě, že stačí pár sladkých slovíček a už leží naznak,“ horlila Helena, že jsem ji musel zarazit.
„Co to tu plácáte? To jí závidíte nebo co? Myslíte, že mám potřebu balit starší ženský? Prostě mi nabídla podnájem a občas spolu spíme, co je na tom divnýho?“
„Je stará. Pro tebe určitě.“
„Čtyřiapadesát je nějakej věk? Vanda je krásná ženská, udržovaná…“
„Takže ses do ní zamiloval?“
„Co vlastně chcete? Abych tu nebydlel, rozešel se s ní i když spolu nechodíme, nebo budete se mnou šukat místo ní…“ vyjelo ze mě, já ztuhl a Helena také.

Pak náhle vstala a rychle odešla. Pravděpodobně jsem ji urazil.
Že nešlo o urážku jsem poznal až za pár dní.

***

Jednou týdně probíhalo v místních lázních veřejné plavání. Jindy bazén nebyl veřejnosti přístupný, takže bylo nasnadě, že tam vždycky bývalo narváno a bylo třeba si vystát frontu a mít štěstí. Já ho měl díky kamarádovi strojníkovi, který mě přes kotelnu vždy protáhl dovnitř. Už nějakou dobu jsem tam registroval hezkou holku v bílých plavkách, které hezky prosvítala ven prsa a bobr. Jestli to dělala ta barva, materiál, nevím, ale bylo to hezké. A jak to řešila ona? Nijak. Buď to nevěděla, nebo ať se všichni nadrženci podívají…

Jelikož byla opravdu hezká, neodvažoval jsem se ji oslovit. Určitě má kluka, tak co? Chodila plavat také pravidelně a sama a i když jsme se už takhle od vidění znali, ke kontaktu nikdy nedošlo. Až jednou.

Blízko mě hupsla do vody šipku, jenže ven vyplavalo její nehybné tělo! Spustil jsem paniku a zachránil ji dřív, než se vzpamatoval plavčík na břehu a společně jsme ji odnesli do kabiny na lehátko. Dívka nejevila známky života.
„Umíte umělý dýchání?“ zeptal jsem se plavčíka a ten přisvědčil.

V ten moment dívka otevřela oči a kašlavě prskala ze sebe vodu.
„To jsou fóry!“ naježil se plavčík a šel pryč a já zůstal vyjeveně čumět, jak se dívka dává do smíchu.
„Zahrála jsem to dobře, ne? Konečně ses k něčemu měl… Já jsem Rita.“
„Co… o… jako… mělo bejt?“ nechápal jsem stále nic.
„No, napadlo mě, že když se nemáš k tomu, abys mě oslovil, musím já udělat první krok. Plavu odmala a tohle bylo jen divadýlko. Proč jsem asi skočila hned u tebe? Abys mě mohl zachránit,“ smála se od ucha k uchu.
Dali jsme se do řeči, pokračovali po plavání v cukrárně a dali si rande na další den. Zkrátka začali jsme spolu chodit.

***

Dál jsem šukal Vandu, ale při sexu myslel na Ritu. Představoval jsem si jak mačkám její pevný melouny, lízám a šukám nadrženou buchtičku. Nic z toho jsme zatím nedělali, ale já už si to dopředu představoval.
Právě jsem ji šukal vkleče zezadu, hnětl jí visící mlíkárny a pleskavě přirážel o zadek, až jsem se zapomněl a při výstřiku zavyl „Ohh… Rito… joooo.“
Když jsme po milování se mazlili, zeptala se tiše: „Kdo je Rita? Řekl jsi mi Rito… ty máš holku?“
„Hm, jo… mám… vadí to?“
„Ani v nejmenším. Jen nezapomeň na naši dohodu,“ políbila mě a já věděl, co má na mysli.

***

S Ritou jsme se vztahem nikam nespěchali a sex jsem měl přitom vcelku pravidelný, neměl jsem si na co stěžovat. Občas jsem měl pocit, že čeká, až na ní budu víc tlačit a nespokojím se jen s líbáním v temných zákoutích, ale nikdy nedala nic najevo.

Až jednou se na to zeptala přímo.
„Ty ode mě nechceš víc?“
„Jak to myslíš?“
„Že ti stačí jen pusa… Jiný kluci už by chtěli do postele. Že mě nikam netlačíš se mi na tobě líbí, ale chodíme spolu už měsíc.“
„To máš tak. Já mám přísnou bytnou a podepsal jsem závazek, že u mě nesmí nikdy být dámská návštěva. Vůbec. Ani na kafe. Já tě nemám kam pozvat a u vás to taky nejde…“
„Tak jestli ti jde jen o tohle, nech to na mně. Hlupáčku, já už se o to postarám,“ pohladila mě a přisála na rty vášnivým francouzákem. Její ruka zabloudila mezi nohy, kde mě dlaní přejížděla tuhý kolík a já jí zamířil přes triko na prsa a mnul ty úžasný koule skryté v košíčcích podprdy.

***

Doma jsem byl sám, na posteli si honil ptáka, když vtom mě zase někdo vyrušil. Ty návštěvy vždycky přijdou, když Vanda není doma. Bylo to Helena. Hned hlásila, že jde za mnou a hrnula se dovnitř jakoby nic.
Přišla mně nějaká namalovaná, v úzké sukni nad kolena, moc jí to slušelo.

Byl jsem v pohodě jen do chvíle, kdy u mě v pokoji za sebou otočila klíčem ve dveřích.
„Co se teď stane, mě stálo hodně přemáhání, ale nemůžu si pomoct. Cos mi naposledy řekl mě tak vzrušilo, že na to nedokážu přestat myslet. Musím se s tebou milovat… chci tě mít v sobě, zažít tu vášeň a rozkoš… už dlouho mi to chybí. Jsem vdaná a dopouštím se nevěry, ale vím, že toho nezneužiješ a dopřeješ mi zažít to, co tu zažívá máma. Prosím, splň mi to. Budu tvou děvkou, courou, holčičkou, čím jen budeš chtít. Udělám, co si řekneš.“
„Tak jo,“ souhlasil jsem, Helena se mi líbila a když se tu nabízí…
„Svlíkni se. A hezky pomalu, ať si to vychutnám.“

Začala se svádivě svlékat a já si pomalu honil tvrdý klacek, na který fascinovaně hleděla. Byla asi vážně strašně nadržená.
„Lehni si na postel a dělej si to rukou, chci to vidět,“ zazněl další příkaz a Helena poslouchala jak hodinky.
Když začala hlasitě sténat a dostávat se do varu, vrazil jsem jí ptáka do rozrejděný kundy.
S mlasknutím tam zajel až po kořen a já začal rytmicky přirážet.
„Jo… joo… to… dělej… už… brzo… ooooh,“ sténala a spěla k orgasmu.

Vášnivě jsme se líbali, prohmatal jsem jí měkký plný kozy a pak už jsem cejtil stahy kolem zarženýho ocasu, jak se udělala.
„Oááááách,“ vřískala a já jí naplnil pochvu semenem.
Uvolnila se a šťastně usmívala. Pak mi uchopila kolibříka a pomalými tahy z něj dělala tvrdou tyč. Pomohla si i pusou i když kouřit moc neuměla a nebo ji to moc nebralo.
Nasedla na mě a hezky si odsedávala podle sebe a já jí zpracovával hopsající kozy a „ladil“ jí ovladače tvrdých trčících bradavek. Trvalo delší dobu, než začala zrychlovat a vzdychat. Náhle ze mě sesedla a nastavila mi zadek. Chtěla to zezadu.
Stačilo jen zasunout a rozjet prudké přirážení a už ječela a kňučela v dalším svém vrcholu. Z kundy jí doslova odkapávala šťáva a na prostěradle dělala mokrý fleky. Opět jsem jí utěsnil díru semenem a unaveně se svalil vedle ní.
Byl jsem zvyklý na domilovávání, tzn. mazlení a hlazení, což ji překvapilo, ale ráda to přijala. S ní se manžel asi nemazlil.

„Jsem spokojená na dlouho dopředu,“ pronesla a jala se oblékat.
Opravdu si sem přišla jen tak na skok zašukat. Nic víc, nic míň. Největší překvapení zažila, když odemkla dveře a ve dveřích kuchyně stála Vanda.
„Mami… ee… co tu děláš?“ zablekotala zaskočeně.
„Co tu děláš ty se raději neptám,“ odtušila Vanda nepřívětivě a po mně hodila bleskem v očích. Věděl jsem, že se nade mnou stahují mračna pořádné bouřky spojené s vichřicí.

Helena opustila byt a byla asi ráda, že nemusí nic vysvětlovat, já se šoural do kuchyně jak na popraviště.
Vanda ale byla klidná a věcná.
„Porušil si dohodu, což mě na tobě mrzí. A ještě s mojí dcerou, což je až absurdní. Máš k tomu co říct?“
„Přišla a chtěla sex. Prej zažít tu vášeň. Někde se domákla, že spolu spíme. Neprozradila si nás náhodou ty?“ zaútočil jsem.
„Seš pěknej hajzlík, když si tohle o mě myslíš. Každopádně ses s ní vyspal, to je proti dohodě a máš týden na to, aby ses vystěhoval. Je mi líto,“ byla Vanda nekompromisní.

Nevím, kde se ve mně vzala touha, síla i odvaha, ale vystartoval jsem po ní, povalil ji na zem a přímo v kuchyni ojel.
Bránila se, nechtěla mě, ale náhle její odpor ustal, nechala se svléci a pak jen vzdechla, jak do ní prudce vnikl ztopořený čurák. Tvrdými prudkými přírazy jsem ji mrdal, Vanda hlasitě sténala, objímala mě rukama kolem krku a chtěla se líbat.

„Ah… ahh… líbej mě… ah… dělej mi to… ah… vymrdej mě… oááááách,“ prudký orgasmus jí projel tělem a stahy pochvy mě přivodily výron semene… no, spíš jen blažený pocit a já se vrátil do reality. Už vím, co to je znásilnit nějakou ženskou. Vanda se však tvářila spokojeně. Tohle nikdy nezažila, ale skrytě o tom asi snila. Každopádně to nekomentovala, odpotácela se do koupelny a už se k tomu později nevracela. Výpověď z podnájmu ale nezrušila.

***

Odstěhoval jsem se zpět k rodičům a Vanda se mnou přerušila veškerý kontakt. Zkoušel jsem Helenu, ale ani ta mi nehodlala podruhé dát. Dokonce se tvářila, že mezi námi nic nebylo. Nad rodinou Vojtířových, kde jsem ošukal tři generace, se tak definitivně zavřely vody a bylo to asi dobře.

Chodil jsem s Ritou a mohl se jí plně věnovat. Už nám ale nestačilo se někde muchlovat v temných koutech. Na sex jsme ale chtěli mít pohodlí, klid a čas.

Jednou přišla na rande a tvářila se tajemně, ale usmívala se. Vzala mě za ruku a táhla do čtvrti vilek a rodinných domků.
Mlčel jsem a sledoval míjené stavby a říkal si, tady bych taky chtěl mít domeček. Náhle se Rita zastavila, z kabelky vylovila klíče a řekla slavnostně: „Tady bydlí kámoška Bára. Půjčila nám dům do zítřejšího večera. Rodiče jsou pryč, takže se nemusíme bát přepadu. Jen prej jim z toho nemáme udělat ruinu, až budeme vyvádět… Jo a ložnice rodičů je tabu. Máme si rozložit gauč v obýváku. Jaká jsem?“
„Jsi skvělá,“ sevřel jsem ji v objetí a dlouze políbil.
Tohle jsem fakt nečekal. Ukázalo se, že myslela na všechno. Lednice byla plná jídla a pití.

„To jsme nakoupily s Bárou včera. Snad nám to bude stačit a co zbyde, spořádá Bára. Dělá tu mejdany,“ vysvětlila Rita a prováděla mě domem, kde se evidentně vyznala. I do ložnice rodičů jsme nakoukli.
Pak jsme se nastěhovali do obýváku, rozložili gauč a udělali si pohodlí. To znamenalo, polosvlečení jsme volně chodili po bytě, připravili obložené mísy, popíjeli vínko a na TV sledovali světové filmové trháky z nepřeberné nabídky videokazet, neboť její kámoška disponovala videem. Když jsme objevili i porno, před očima se nám rozsvítila pořádná šukačka.
Dva chlápci tam brousili nějakou sekretářku na pracovním stole, kdy jednomu ho kouřila a druhý jí držel roztažený nohy a vestoje do ní přirážel. Ženská byla klasická silikonová prsatice a chlapi měli péra jak tyčky od plotu.

„Líbí se ti to?“ zeptal jsem se Rity.
Nevěděl jsem, zda porno někdy viděla. Já taky teprve asi potřetí.
„Jasně. Mě to neva. Beru to jako předehru,“ usmála se a já viděl, jak jí přes triko trčí bradavky a nervózně se ošívá, zatímco chlapi tam tu babu tvrdě klátili. Asi si na jejich místě představovala sebe. I mě péro stálo, nakonec jsem to nevydržel a vytasil ho ven.
„Taky tě to tak vzrušuje?“ optal jsem se a ona mi ho hned sevřela, honila a sledovala děj. Svlékl jsem ji z trička a mnul a mazlil jí prsa a Rita tiše vzdychala a druhou rukou si jezdila v kalhotkách.
„Och… já… budu,“ vyjekl jsem a nastavil dlaň proti stříkajícímu ocasu, jinak by bylo semeno všude.
Šel jsem se opláchnout a když jsem se vrátil, ležela Rita nahá na gauči s roztaženýma nohama, honila si poštěváka a zasouvala prsty do kundy.
„Joo… joo… mrdej mě… udělej mi toooo.“ sténala v transu z pohledu na obrazovku, kdy ji ti dva mrdali do kundy i zadku současně.

Z té podívané se mi hned ocas postavil. Rita se právě udělala, vykřikla slastí a z kundy jí vytryskl pramínek šťáv. Přiskočil jsem a zabořil tam jazyk. Hned mě rukou silou tlačila na rozkoší pulsující klín a já srkal a hltavě sál tu nadílku sladkého nektaru.

Ještě v ní nedozněly vlny rozkoše a už jsem jí ho tam vrazil a rychle přirážel. Měl jsem to taky na krajíčku. Cítil jsem jak ji celou vyplňuju a a třu se o stěny… bylo to slastné, leč rychlé.
Semeno ze mě vylítlo a já jí pochvu plnil mrdkou. Neprotestovala a jen táhle sténala prožívající slastí. První zásun jsem si vlastně moc neužil. Byl jsem hotovej moc rychle. Ale noc teprve začínala a my mohli mrdat až do rána. Teda, pokud vydržím.

Té noci jsem se udělal ještě čtyřikrát a do spánku jsme upadli za ranního kuropění.

***

Ta půjčka měla dohru. Rita otěhotněla. Celkem pochopitelně po takové akci. Nic naplat, vzali jsme se. Po třech letech jsme se rozvedli. Něco se mezi námi nenávratně pokazilo.

***

Teď je mi o hodně víc. Svoji dceru miluju, vídám a finančně podporuji nad rámec alimentů.
V tom mi Rita nebránila i když se znovu vdala a má další děti. Vlastně s ní a jejím mužem vycházím dobře.

To já už se neoženil. Měl jsem spoustu přítelkyň, ale nějak jsem si zvykl na samotu. Mám hospodyni, která mi chodí uklízet a stará se i o můj zahálející ocásek a to mi stačí. Není to výkvět mládí, ale zkušená rozvedená žena a vzájemně si uděláme dobře. Víc nepotřebuju.
Jsem skromný člověk.

Píše se rok 1989 a já do konce století už nečekám nic převratného, nového a zajímavého.