Na ten okamžik nejde zapomenout, vryl se mi do paměti už navždy. Jak příznačné, byl poslední den babího léta, ten den, kdy je ráno chladné, téměř mrazivé, a přes den slunko stále příjemně hřeje. Den stvořený k posledním rodinným procházkám, den pro venkovní piknik, který se zamilovaným dvojicím obvykle kdesi v ústraní zvrtne v milostné dovádění. A večer […]
Poslední sbohem Přečíst vše 2 »
Když jsem v pátek přicházel do práce, přemýšlel jsem, co mi Nina ráno řekne. Prohlížela si mě, když jsem vešel do naší kanceláře. Připadal jsem si, jako bych byl pod mikroskopem. Nina mě počastovala káravým tónem: „Šéfe, musíte se uklidnit. Po včerejší noci vypadáte úplně vyčerpaně. O co jste se to snažil, o nějaký rekord?
15. ledna 2009Petra pomalu otevřela oči. Cítila, že jí srdce zběsile tluče, jako by se chystalo jí vyskočit přímo z hrudi. Ležela na pohovce a hruď jí zatěžovala kniha, kterou si z dlouhé chvíle začala číst. Pomalu se zaposlouchala do ticha a začala se uklidňovat, jakmile zaslechla tikot hodin.„Takže to byl sen?“ pomyslela si a zároveň si i oddechla.
Protected by Security by CleanTalk
