Ráno ho Marjánka čekala před kancléřovým domem. Byla nevyspalá, unavená a zamlklá.K noci se nevyjádřila. Proč mu vykládat, že ji Vilibald nutil k milostným hrám, ač sám již toho nebyl schopen. Za noc měl několik úspěšných erekcí a výstřiků, ale povětšinou se ona starala o jeho zmužnění a ztuhnutí. Marjánka tohle neznala a nevěděla, co […]
Cesta ke spravedlnosti 02 Přečíst vše »
Klaus Kolmann a Heinz Holmann, jako každý den, vylezli na lešení a dali se do práce. Byli to mladí klempíři a velká budova divadla se pozvolna dokončovala. Stavba se tyčila v centru Prahy na břehu Vltavy u mostu císaře Františka I., kam ústila Ferdinandova třída vedoucí sem od Staroměstského náměstí. Na divadelní budovu se prý
Jáchym s pokorně skloněnou hlavou naslouchal láteření otce Bořivoje. Tentokrát to nebylo otcovské kázání, ale opravdová zlost.„Tos tu čubku musel obtěžkat? Proč, probůh, zrovna ji! Co seš to za nekňubu!“„Ale… otče,“ špitl Jáchym, ale ten ho neposlouchal.„Jak je náš rod na tomto světě, můžeme prznit jen neurozené chudé holky z podhradí, nebo raději ani ty
Šlechtický synek 01 Přečíst vše »
Vrškovská tvrz měla dokořán otevřené brány, aby se z radostné události mohli těšit i poddaní. Jejich pán Václav Wenzel von Hugel (česky „z Vršku“) se totiž ženil a jeho vyvolenou se stala Margareta Brunhilda, dcera rytíře Rohana z Nespekowa.Svazek čtyřicetiletého muže a osmnáctileté dívky byl pochopitelně domluvený a s láskou to nemělo nic společného. Vždyť
Svatební noc naruby Přečíst vše »
„Mordyje, ti na hradbách mají ale nervy!“ hromoval zarostlý voják v uniformě švédského pěšáka a kumpáni okolo přitakali. Snadná kořist se změnila v nesnadné dobývání. A to neměl nikdo rád. Útok netvořili jen Švédi, ale pestrá směsice mužů různých národností, soustředěných nyní pod praporci švédské armády. Najatí žoldnéři, bývalí císařští vojáci i dobrodruzi z celé
Dívka s medailonem Přečíst vše »
„Ahoj, nechceš za mnou přijet?“ volala Tereza Davidovi.„Ahoj. Já nevím. Už je docela dlouho, přeci jen, než za tebou dojedu, tak je to něco přes hodinu…“„Jak chceš, ale táta za chvíli jede pryč a měl by se vrátit až zítra v noci.“„Fajn, tak já se sbalím a přijedu,“ souhlasil nadšeně s vidinou sexu. Oběma bylo nedávno osmnáct,
Přepadení přišlo za ranního šera. Zasvištěl řemdih, hlava strážného pukla jak suchý ořech a než se kdo nadál, brána byla otevřena a houf útočníků vnikal do dřevěných domků přistavěných k velké mohutné věži. Ta jediná byla kamenná, třípatrová a po vzoru hradů nebyla zakončena střechou, ale hlídkovou plošinou obehnanou zubatou hradbou. Teď tam ale pochopitelně
½ 80. let 20.století „Já se bojím,“ ozval se ze tmy dívčí hlas. Kusy zdiva zříceniny ozářené měsícem proti nebi vypadaly opravdu strašidelně, ale mladík, co sem dívku zavedl, se nebál. Chtěl svého cíle dosáhnout stůj co stůj a přece to teď nevzdá. Onou metou bylo panenství dívky. A proč se vlekli až na zříceninu?
Odhalené tajemství Přečíst vše »
Jmenuji se Sebastien Valvace a jsem poručíkem u 6.escadrille Service Aéronautique francouzské armády. Letectvo je nová zbraň a já jí zcela propadl. Ale to sem nepatří. Nyní sedím v automobilu řízeném snoubenkou Charlottou míříme za její rodinou na venkovské sídlo, kde máme strávit pár báječných dní. Mám dovolenou a také touhu ji konečně ošukat. Stále
Na kraji vesnice stála usedlost chalupníka Ondery. Žil tu se svou ženou Stázkou a pěti dětmi. Čtyři však postupně zemřely ještě v dětském věku a zůstala jen nejstarší Rozárka.Když nečekaně zemřela i Stázka, bylo přirozené, že Rozárka převzala ženskou roli v domácnosti, zvláště, když byla dosud neprovdána a žila s otcem pod jednou střechou.Dívka vařila,
Chalupníkova dcera Přečíst vše »
Protected by Security by CleanTalk
