Co je v domě, je jen pro mne 🇨🇿

Už třicet let chodila Mirka kolem nejzáhadnějších dveří u nich v domě. Denně jí vrtalo v hlavě proč se týpek zespodu neožení, proč za ním nechodí žádní známí a proč je neustále pod velením maminky, i když společně na zahradě slavili jeho padesáté kulatiny. Stařičká paní se v domě objevovala velmi často. Díky tomu, že měla trvalé bydliště pouze kousek od syna, mohla mu tak být v patách skoro denně.
Nosila mu kastrůlky s jídlem, žehlila mu vyprané prádlo, sedávala s ním na zahradě u kávy a hladila ho po plešaté hlavě. Stále dokola mu promlouvala do duše, varovala před nástrahami světa a nenechala ho ani promluvit, dokud se ho sama nenabažila. Neuvědomovala si, že touto opičí láskou mu vlastně zničila život. Petřík byl prostě vyřazen ze hry. Padesátiletý, zdravý samec znal pouze cestu do práce, na nákup a s hrnkem kávy na lavičku pod oknem bytu, kde odpaloval jednu cigaretu za druhou.

Byl to samotář. Reálný život si nahrazoval šmírováním z kukátka ve dveřích a když se dostal mezi osazenstvo domu na zahradu, mlel neustále ty stejné fráze dokola. Byl pro všechny velikou záhadou a podivínem, kromě zvídavé Mirky. Ta jediná se s ním bavila otevřeně, přirozeně a nebrala si servítky. Petr byl za to vděčný, protože mohl s někým konečně prohodit pár slov, aniž by z protějšku cítil běžný nezájem. Měl ji jednoduše rád.

„Mirko, mohla bys mi pomoct s počítačem?“ zkusil to na ni onoho dne na zahradě.
„S počítačem? Rozhodl ses, že jdeš s dobou a koupil sis počítač? No pomůžu ráda,“ uchichtla se rejpavě Mirka, na což byl u ní zvyklý.
„Jo no, koupil jsem si notebook, ale neumím s tím hnout,“ svěsil hlavu stydlivě.
„Máma o tom ví?“ opět zaťala rejpalka do živého.
„Ví, ale taky tomu nerozumí,“ nepochopil její vyrývku staromládenec.
„A co bys potřeboval konkrétně?“ sondovala předběžně sousedka.
„No všechno. Mám to v kuchyni a nerozumím ničemu. Kdy bys měla čas?“ zajásal Petr.
„Tak já si skočím domů a za chvíli jsem u tebe,“ típla cigaretu Mirka a zvedla se k odchodu.

Celou tuhle konverzaci brala jako začátek něčeho, co jí napomůže poznat blíž toho nejdivnějšího samotáře, kterého kdy potkala. Doslova se těšila, až propátrá velkou neznámou. Byla si jistá v kramflecích, protože jako jediná si s ním docela i rozuměla. Ostatním lidem v domě byl pro smích a kdekdo ho přehlížel. Jenže ta jeho samotářská slupka Mirku tolik přitahovala, že schody vyběhla jak srnka a než si uvědomila, že sprchu i úpravy zvládla na jedničku, už zase pochodovala směrem dolů.

„Tak to jsi tu rychle, děkuji. Pojď dál,“ uvolnil prostor ve dveřích, aby kyprá sousedka mohla vejít do jeho království.
Jako vždy měl ukázkově naklizeno. Pravděpodobně úřadovala maminčina ruka i přesto, že sám Petr byl vycepovaný uklízeč a pradlena v jednom.
Vstoupila do předsíně a zvědavě se rozhlédla. Vše tam vonělo, nic nikde nepřebývalo a ani nezavazelo. Už samotná předsíň na ni působila sterilně, takže z lodiček soukala nožky s maximální opatrností. Tiše je srovnala na pečlivě vyklepaném koberečku a dál následovala jeho kroky.

„Tak tady je. Dáš si kafe? Nebo něco k pití? K tomu je tady manuál, krabice, papíry a já nevím co ještě,“ krčil rameny zoufalec.
„No počkej, ale on ti funguje,“ nahnula se k novému notebooku Mirka.
„Oni mi tam už cosi nainstalovali, ale jen jakejsi základ nebo co. Pro mě je tohle velká neznámá. Přiložili mi tu co to má a nemá,“ nechápal nic dál Petr.
„A jo takhle, tak asi budou třeba jen nějaké programy. Já se na to podívám. Jo a to kafe si dám. Kam s tím můžu?“ zvedla černý laptop ze stolu Mirka.
„No tady. Nebo tady ne?“ prohlédl si ji Petr zaraženě.
„Jako tady? Že bych si sedla tuhle na to rozkošný křesílko? Kam si myslíš, že bych tu svoji prdel nacpala, hm?“ rozesmála se upřímně sousedka s XXL proporcemi nad úzkou sesličkou s opěrkami.
„Ježiši promiň, pojď vedle,“ uvědomil si trapas staromládenec a s rudými lícemi odnášel kávu do vedlejšího pokoje svého 1+1 bytu.

Mirka se chichotala, jelikož se uměla smát i sama sobě. Natřásala svá kila navíc a ode dveří pokoje hledala pro ni nejpohodlnější posezení. Měla tak aspoň možnost nahlédnout ještě dál, než měla v plánu, takže oči jí jezdily po zdech místnosti a kódovaly do hlavy vše, co bylo k vidění. Opět přepečlivě naklizený pokoj, vysátý koberec, voňavé a řasené záclony, krásně kvetoucí kytky za oknem a letiště naproti přeleštěné megatelevizi.

„Třeba tady. Tady to bude pro ten můj kotel akorát,“ rozesmála se opět Mirka a ukázala na roh široké postele.
Petr okamžitě souhlasil. Přisunul ochotně blízký stolek, natáhnul potřebné šňůry a trpělivě čekal, až se Mirčiny kejty uvelebí na jeho posteli. Se zalíbením, i když nenápadně, sledoval tučné boky, které se bořily do měkké matrace a zároveň dmoucí se poprsí, které se díky nízkému sedu krásně zvedlo.
Civěl na tu boubelatou krásu a skoro zapomněl, proč si tuhle krasavici vůbec pozval. Baculka si ho dál nevšímala. Cítila jeho pohledy a spokojeně se usmívala do světla monitoru. Hledala všechny potřebné programy, instalovala, upravovala a hleděla si čistě svého.
Mámin mazánek nad ní stál a nahlížel k dlouhému járku mezi polonahými prsy. Byl rád za to, že zrovna tahle macatice se cítí dobře v hlubokých výstřizích a nebýt Mirčiny vrozené bezprostřednosti, asi by nedokázal promluvit do jejího odchodu.

„Asi tu prudím už dlouho, že? Můžeme zbytek nechat na zítra jestli chceš,“ promluvila do ticha Mirka.
„Ne, to ne! Ne, já… určitě tu buď jak dlouho je třeba, však… nic se neděje…“ rozkoktal se leknutím, že by mu kráska utekla.
„No už toho moc nezbývá. Jen tenhle prográmek a můžeš si už vesele brouzdat po netu,“ usmívala se nad skoro dokončenou prací tučňanda.
„Budu to umět? Abych si to nějak nerozladil,“ přisedl si vedle návštěvy, očarován moderním strojem.

Mirka se pustila do vysvětlování. Seznamovala ho se základními pravidly, pobízela ho, aby si psal poznámky a najížděla na různé stránky, kde se mohl něčemu přiučit nebo si i užít legrace.
„Jestli máš rád porno, tak ti můžu doporučit jedny stránky, který mám sama ráda. Tady ti je uložím a tady je vždy hned najdeš. Máš to tak bez práce, víš…“ uhodila najednou hřebíček na hlavičku prsatka.
„Jak víš, že bych se… tady říkáš? No, já ti děkuju a určitě se… podívám se…“ rozdýchával náhlé sucho v puse.
„Vidíš? A tady na těch stránkách si najedeš sem, zadáš si tohle, odklikneš tady a už to funguje, vidíš? Nic na tom není, neboj. Však kdyby bylo třeba, tak jsem jen dvě patra vejš. Jo, jsem spokojená. Funguje to. Obraz se neseká… takže v pořádku. Tímto jsme odzkoušeli i zvuk. Super,“ zapřela se rukama za sebou a kochala se vlastní prací.

Nevšimla si, že Petřík je v šoku, polyká protivné sucho v ústech, lapá po dechu a hledá slova, kterými by dokázal, že přeci jen není takový ťulda, než jakého z něj máti udělala. Seděl vedle kozatky, hleděl na rozjeté uhekané video a potil se trémou. Kapky potu mu stékaly po spánku a lechtaly ho až na krku. Bál se pohnout, protože tuhle situaci nikdy nezažil a tak netušil jak z toho ven.

„Co je? Je ti něco?“ nahla se k němu s mírnými obavami Mirka.
„Ne,“ zavrtěl hlavou Petr i když jí nevěnoval ani jeden pohled.
„Jo takhle, aha,“ usmála se chápavě a opět se za sebou opřela rukama sousedka.
Teprve, když se mu snažila nahlédnout do tváře, si všimla vybouleného rozkroku. Ihned jí došlo, že maminčin mazánek nebude pouze podivín, ale určitě i panic, protože si uvědomila, že nikdy žádnou dámskou návštěvu neměl a ani o žádné paničce nemluvil. Taky pro ni bylo logičtější ho zařadit mezi tyhle nepolíbence nebo málošousty, než do skupiny zkušených samců, což ji doslova burcovalo k dalšímu samičímu útoku.

„Měls ty někdy vůbec ženskou?“ mrkla na něj očkem a sladce se pousmála, aby mu dodala více odvahy ke komunikaci.
„Miri, já jsem tak rád, že… že jsi tady… Líbí se mi, že se před tebou snad ani nemusím stydět. Neměl…“ svěsil smutně hlavu.
Sledovala jeho rysy. Viděla blonďaté obočí, které se krabatilo jakousi touhou i steskem. Krátké světlé řasy přimrkávaly nervózně do rytmu a dlaně měl křečovitě sevřené v pěst. Vypadal zranitelně a křehce i když měl už ze pár křížků na hrbu.
Vypadal provinile, jako by měl potřebu omlouvat sebe i svoji máti. Vypadal zoufale, jako by vyloženě čekal na Mirčin první dotek a zároveň vypadal nadrženě, protože zvuková kulisa samičích orgasmů na monitoru mu tepala do spánků a hučela v uších.
„Ani pusu ti ještě žádná nedala?“ přitiskla se k němu Mirka.
„Ne,“ zavrtěl hlavou aniž by se snažil ji zvednout a pohlédnout tak odvážlivce do tváře.
„Já ti ji dám,“ vzala ho dvěma prsty za bradu, pomohla mu se přemoci a přitiskla své rtíky k jeho masitým rtům.
„Děkuju,“ špitnul tiše.
„Ještě jednu, pojď a neboj se ničeho. Ještě jednu a vystrč jazýček,“ dodávala mu odvahy prsatka.

Jejich hlavy se k sobe opět přiblížily a vyplazené jazyky se dlouze seznamovaly. Šermovaly spolu, ochutnávaly se a navzájem se vytahovaly ze chtivých pusin.
„Počkej,“ snažil se stopnout rozjetou baculku Petr.
„Na co a proč? Tohle se už nezastavuje a znovu říkám, že se nemáš čeho bát,“ šeptala mu do ucha a dál mu pomáhala šmátrat mozolovitou dlaní ve svém hlubokém výstřihu.

Petr se klepal. Zhluboka dýchal a snažil se zvládat líbání i kozošmátrání zároveň. Ovládal ho strach i chtíč zároveň. Bál se pokračovat a bál se vše stopnout. Nezbylo mu nic jiného než se nechat vést, takže znovu poslušně zajížděl hrubou dlaní k měkkým veleprsům.
Mirka si vše krásně užívala. Cítila se pornoučitelkou, což ji rajcovalo a bezostyšně ho naváděla k dalším krokům. Když poslušně rozepínal knoflíčky těsné halenky, seznámil se poprvé s prokletými háčky krajkové podprsenky. Ale jen co po delším boji osvobodil obě přírodní sedmičky, lapal štěstím po dechu.
„Líbí se ti?“ opřela se znovu nestydatě za zády Mirka, takže se jí prsiska rozlila po hrudníku.
„Moc,“ přikývnul Petr.
„Sáhni si na mě. Pohlaď je, klidně i zmáčkni. Sleduj tady toho na videu. Dělej to třeba podle něho,“ pobídla ho kozatka.

Samotář se snažil držet při vědomí. Nikdy nedoufal, že by se mu něco podobného kdy přihodilo, takže bojoval sám se svým studem. Nakonec zvedl ruku a zpocenou dlaň přilepil na bělounký velececek. Pocítil hebkost a měkkost, pocítil horko a automaticky se pustil do hnětení. Neobratně muchlal kozu a kroužil s ní dokola, dokud ho Mirka nenavedla k rajcovnějšímu kousku. Zavelela ocucat a tak bez dalšího zdržování se přisál ke dvorci, velkému jako pouťový koláč.

„Tohle by mne nikdy nenapadlo…“ pochvaloval si chuť ženského ňadra.
„Nevyrušuj se a užívej si to. Dám ti ochutnat i dál,“ šeptala mu Mirka do ouška, při čemž ho šimrala bříšky prstů na pleši.
„Čeho? Čeho ještě?“ dychtil po pokračování Petr.

Vypadal jako by plaval kraula. Bořil se do obrovského ceckokrálovství, vynořoval se pro hluboký nádech, dychtil po další akci jako by volal o pomoc a zase se nořil hluboko do podkozí. Pusu měl plnou práce i bradavek, ale přesto se dožadoval dalšího zaučení. Mirka se tedy s úsměvem zasoustředila a nadzvedla domácí sukni, vyhrnutou až nad kolena. Roztáhla nohy, odhalila černé gaťky a lišácky se zadívala na naprosto zaraženého souseda.

Petr přestal dýchat. Prsty kroužil kolem její pindy, čaroval nad ní ve vzduchu a odhodlával se s tou hladovou přiholenkou seznámit. Jako by se jí bál. Nedotknul se nadoraz. Pouze těsně u ní zakroužil dlaní a zase se strašpytlácky stáhnul zpátky.
„Tak když nechceš prsty, tak se dotkni jazykem. Ten máš docela šikovný. Mám ti najít instruktážní video?“ usmívala se profesorovsky.
„To nebude třeba,“ zachvělo se mu panické ego a její nabídku okamžitě přijal.

Trošku neandrtálsky jí zvedl stehna, roztáhl je široce od sebe a tak Mirka padla na znak. Zůstala nehnutě ležet a jen čekala jak si s jejím boubeloidním tělem soused poradí. Dráždila si nahá prsa, držela nohy daleko od sebe a nemohla se dočkat až se jeho nezkušený jazyk poprvé dotkne mokré branky.
Petr si přikleknul, sehnul až k dírce, prsty roztáhnul masité pysky a konečně šel pod hladinu. Ponořil do ní chtivý čumák a instinktivně ji začal jazykem vylizovat. Mirka se roztřásla. Nikdy neměla problém s orgasmy, ani se vzrušením. Navíc právě tahle situace ji dostávala do nebe, takže poctivě držela a nechala se panicem ukájet.
Cítila jeho jazyk, který se po svém popasoval s orálním sexem. Nezkušený sval lítal v brázdě, vychutnával si potoky kundí šťávy a zbrkle střídal poštěváka s dírou. Netušil, že by bylo dobré se věnovat všemu poctivě, déle a postupně, ale Mirka ho odměnila i přesto spokojeným hekotem.
Prohýbala se v zádech, olizovala si rty, nahlížela k jeho roztřepotané hlavě a zase nechávala hlavu zabořenou v matraci, protože se jí blížilo sladké finále.

„Mirulko, já jsem tak rád, že jsi tady. Můžu se vyhonit?“ tiskl se k jejímu břichu, objímal ho ze všech stran a slízával si kundí mok jazykem ze rtů.
„Ty nechceš do mě? Nechceš si to vyzkoušet?“ zvedla hlavu prsatka a prosebně se mu zadívala do očí.
„A to bych směl?“ lísal se k ní vděčně, jako k vlastní mámě.
„Čekám na to. Stojí ti? Ukaž mi ho! Předveď ho! Svlíkni se! Pokouřím tě. Pohoním ti ho prsama. Vyhoním tě rukou…“ vyšeptávala rozvášněně, protože myšlenku na šoust s panicem musela povzbudit vlastními prsty v kundě.

Rozhonila si poštěváka, mrskala ho ze všech stran tučnými prsty, rozhazovala nohy a na Petra se tvářila jako pornostar. Bavilo ji se před ním předvádět. Nikdy necítila tak silnou touhu po dalším a dalším orgasmu, jako právě teď, u něj doma. Myslela na všechny ostatní sousedy, kteří se mezitím vrací z práce, procházejí kolem jeho bytu a ani netuší, co se vevnitř děje.

„Podej mi ten ovladač!“ zakňučela roztouženě.
„Na,“ bleskově reagoval Petr a dál nevěřil svým očím.
Tučňanda si dlouhý ovladač zasunula hluboko do sebe, volnou rukou podebrala visící cecek a s nohou zvednutou nad hlavou se plně oddala hračkošoustu. Honila si frndu, napomáhala si drsnými tlačítky, přirážela velkou prdelí a přitom nezapomněla koketovat s nepolíbeným mazánkem. Tu a tam se sladce usmívala, posílala mrkance k jeho vytřeštěnému výrazu a když začala kňučením upozorňovat na další orgasmus, Petr se konečně pustil do striptýzu.

„Já to nestihl! Já to nestihl! Mirulko, já to nestihl,“ hořekoval zbědovaně, protože k ní přikleknul zrovna ve chvíli, kdy s ní uvolňující orgasmus třepal jak na vlnách.
„Neboj, já můžu dál. Neboj se. Naštěluj si mě a pokračujeme,“ uklidňovala mu duši udělanka.

Plešatec zajásal. Radostně seskočil z postele, přiklekl k ní a naznačoval obryni, aby se zadnicí přisunula na kraj pelestě. Netušil, kde se v něm vzala tahle náhlá obratnost, ale oba museli uznat, že vybral nejlepší polohu. Macanda mu tíhou sjela až ke špičce ocasu a on mohl bez problému zaplout přímo dovnitř.
Najednou si ale uvědomil, co ho čeká. Civěl na tu břichatou krásu před ním, natahoval ruky k velececkům a cítil jak mu tělem projel mráz pokaždé, když mu žalud škrtnul o roztouženou Mirčinu díru.
„Už ho zasuň!“ prosila na krovkách Mirka.

Nemohl dál otálet. Chytil ohon za hlavičkou, cvrnknul s ním párkrát do tuhého poštěváku a pak pomalu zaplouval do sousedky. Dal si záležet, aby nepřišel ani o vteřinu z prožitku. Takže jasně cítil její horkost, kluzké mokro a těsnou škvíru, která mu lofasníka objímala ze všech stran. Stahovala mu předkožku z žaludu a nabízela mu vlahou lázeň, do které s radostí zajížděl.
Jen se dotknul dna a uslyšel baculku, jak slastí zasténala, povyjel zpět ke startovní metě. Pička mu ohonisko krásně oblékala do promáčené předkožky a zdobila ho lesklým šlemem, aby na světle nedělal ostudu. Jenže slabý průvan ho zastuděl, takže znovu zasouval meč co nejhlouběji.

Mirka se štěstím usmívala. Spokojeně vrněla, vzpínala k němu ruce a radostně vzdychala, protože panic si počínal na výbornou. Přála si, aby tohle blaho nikdy neskončilo, což za chvíli přerušilo Petrovo supění.
„Mirulko, já asi budu. Já se asi udělám. Kam to mám…“ panikařil nedošoust.
„Do mě. Prosím tě všechno do mě. S klidem mi ji naplň a ničeho se neboj. Já se ještě stihnu udělat s tebou. A nevytahuj ho pak. Nech ho tam zvadnout, ano?“ chystala se ke společnému finále boubelína.

Petr jen oslovitě hýkal a kýval hlavou. Soustředil se na svůj špric i když znovu viděl, jak si Mirka hraje s poštěvákem. Podepřená loktem si prsty dráždila tuhého frajtra a když ucítila horko v podbřišku, hlásila nahlas cílovou rovinu.
„Já taky, já taky. Už!!!“ nenechal se zahanbit Petr a vypálil všechno sperma z vaku do právě prošoustané pizdiny.

Tekl hluboko do ní, křivil obličej a velice dobře vnímal, jak mu její silná stehna létají kolem boků a jak ho spokojená pizdice rytmicky stahuje. Nechal si na něm kundou pulsovat, dokud se mu jarabáček nescvrkl zpět do uondálka a nevyklouzl z tepla ven. Ležel jí na břichu, funěl, hladil ji drsnými dlaněmi a nevěřícně stále dokola děkoval.

„Ale prosím tě. Nech toho. Hlavně, že se ti to líbilo. A navíc já jsem ráda, že jsem směla. Tohle mne vždycky lákalo. Takže kdybys chtěl… mohla bych… no můžeme pokračovat. Jindy, nebo za chvíli. Podle toho jak se cítíš. Můžeš mi prozkoumat ještě zadeček,“ uchichtla se rozkošně.
„Já chci. Chci všechno. Prosím,“ žadonil v kleče a dál se k ní vděčně tiskl.

Budoucnost byla jasná. Díky přeskočené jiskře vzniklo pouto, které se nedalo ničím přetrhnout. Petr byl vděčný za každý dotek, který mu baculatá kráska dovolila, děkoval za vše čemu ho naučila a s radostí se jí dál odevzdával pokaždé, když se cítila doma zanedbávaná.
Mirka procházela jeho dveřmi skoro každý den a lákala ho na hezky zvednuté a pekelně roztažené nožky, slušivé podvazky, bimbající velekozy, chtivou zadnici a mrštný jazýček, který mu dokázal tvrdý kord vždy nejdříve krásně olízat. O dvacet let mladší buclanda ho uvedla do světa sexu tak pečlivě, že porno už nikdy nepotřeboval a jen díky ní žil dál zase o kus realističtěji, než doposud.