Paroháč 01 🇨🇿

Markéta stála ve výtahu, čekala na mírné zhoupnutí zdviže v určeném cíli a pořád dokola jí v hlavě zněla jedna a ta samá věta dokola. Byla svým milým vystavená velkému překvapení, když ji po pár dnech společného bydlení sám naváděl k nevěře. Doslova úpěl při svém výstřiku a chrlil ze sebe prosebné věty, ze kterých neznalá Markytka tajně tekla i když si to nahlas odmítala přiznat.
Jejich první sex jí velmi zachutnal. Ota byl jemný, pozorný a hlavně zkušený, takže si celou noc doslova užila. Jen ta poslední poznámka, kterou ze sebe milý dostal, ji zarazila.

Po delší době, kdy se konečně zadala a mohla si tak splnit dívčí sen o velké lásce a věrnosti, se ke staršímu partnerovi nastěhovala. Čerstvý čtyřicátník si tuhle pěknou dvacítku nabrnknul při jednom společném čekání na dálkový autobus. Svým šarmem ji dokázal tak okouzlit, že sama Markéta cestu k babičce zrušila a přijala pozvání na pozdní oběd.

Ota svoje cestování také posunul na pozdější chvíli a pozval slečinku do blízkého hotelu, kde společně ochutnávali z tamních dobrot. Krůček po krůčku k sobě hledali cestu. Byl Markétou naprosto okouzlen. Mladé masíčko, akurátní postava. Větší dekolt, krásně oblé boky a prdelka, kterou tehdy těsnila v uplých kalhotech. Užíval si svůj doprovod a nahlížel k zádelce, protože pohled na tuhle partii ho odjakživa dostával do kolen. Polodlouhé světlé vlasy ji zároveň s krásným obličejem měnil v učiněného anděla. Přirozeně jemná, podle hovoru inteligentní a v určitých chvílích nebojácná Markéta s ním roztočila svět. Odpoledne plné smíchu, radostných oček a naprostého souznění v obou rozdmýchal touhu se opakovaně stýkat a tak po pár dalších randevu už společně cítili, že k sobě nadobro patří.

Markéta se denně sladce usmívala a těšila na svého milého, který na ní zase mohl oči nechat. Proto nerozuměla jeho prosbám, když chytala do úst horké sperma a přitom poslouchala upřímnou zpověď plnou touhy po parozích. Tehdy na něj vzhlížela vzhůru a nebyla schopna nijak reagovat. Ještě ve sprše se snažila chápat jeho potřeby a snažila se sama vidět v situaci, kdy by odevzdala tělo nějakému cizákovi, ke kterému by nic necítila. Pár večerů se nechala přemlouvat. Ota ji ujišťoval o své odevzdanosti a přesvědčoval ji, aby pochopila, že by šlo pouze o tělo a pocit. Byla odhodlaná nedělat zbrklé závěry, protože Ota byl mužem každým coulem. Byl ztělesněný holčičkovský sen a tak se rozhodla pro sáhodlouhé rozhovory, ve kterých se každodenně ujišťovala a seznamovala s jeho odchylkou.

„Myslíš toho od vedle? Ten, co mě pořád tak sleduje, pokaždé když nás spolu vidí?“ vyvalila oči nad vidinou konkrétního muže, kterého jí miláček předhazoval.
„Neboj se toho. Vážně. Já vím, že to v sobě máš. Uvidíš, že po první zkušenosti poznáš, jak tolerantní umím být. Poznáš, že se nic mezi námi nezmění. Jen ho prostě sváděj. Jsi ženská, tak to zvládneš určitě,“ usmíval se na Markytku a hladil ji palcem po tváři.

Od té doby se tento rozhovor mladé návnadě stále vracel do mysli. Denně se s tím probouzela a pozvolna se dostávala do stádia, kdy si musela přiznat, že už jen z pomyšlení na tento zážitek dole vlhla. Cestou do práce, během dne i při návratu domů si fantazii dokrmovala představami o starším pánovi od vedle. Od jejího nastěhování ho měla tu možnost už mnohokrát potkat. Usmíval se, klaněl, smekal klobouk, držel dveře výtahu a celkově byl příjemně galantní.
Přehlížela jeho věk a už se pouze soustředila na určitou situaci, ve které by ho podle Oty měla svést.

Prázdné a tiché dny, když jí milý odjel na služební cestu, se naplnily smutkem i chtíčem zároveň. Chtíč ve spodku sílil a i když si to s miláčkem několikrát rozdala po telefonu, pořád ji v číče chyběl reálný ocas. Pomalu každé ráno se probouzela nervózní, nevrlá a bylo poznat, že jí něco opravdu schází.
Do Otova návratu chybělo ještě pěkných pár dní a Markéta si začala být celkem jistá, že pokud tu svoji neposluchu co nejdřív nenaláduje, zešílí.
První uculení po delší době jí na tváři zajiskřilo v sobotní ráno. Čerstvě probuzená a odpočatá se ve vteřině rozhodla zabít dvě mouchy jednou ranou. Splnit přítelovu prosbu a zároveň si nechat udělat dobře. Proto z postele skoro vyskočila, naházela na sebe pár svršků a začala jednat dřív než by ji znovu nahlodaly výčitky. S rychlým plánem se rozběhla do blízké prodejny, koupila láhev vína a nějaké dobroty a cestou domů si už skoro prozpěvovala.

Když ji výtah vyvezl do patra, z kabiny odkráčela rovnou k sousedovu bytu. Dlouze zazvonila a docela se i těšila až starý pán otevře. Řetízek vevnitř na dveřích zašramotil, dveře se otevřely a překvapený soused hleděl na Markétu téměř s otevřenou pusou. Až když se krasotinka rozšvitořila, teprve potom se usmál. Přikyvoval jejímu hlásku a očka mu zářila, což samotné Markétě dodávalo sil. Krátce mu nabídla společné posezení u sklenky vína s cílem blíž se poznat jako sousedící lidé.

Velmi spokojená se vracela k bytu a ještě ve dveřích starouškovi zamávala, než za sebou zavřela. Pak tiše stála v předsíni opřená o koženkové polstrování a chvílemi nedočkavě nahlížela dveřním kukátkem k bytu staříka, s kterým si právě domluvila odpolední rande. Byla sama se sebou spokojená i když tep měla poněkud zrychlený. Kunda byla zase neposedně mokrá a protože si nechtěla kazit zážitek na spadnutí, pouze poslala pár rajcovních esemesek vzdálenému Otovi.

„Máš volné pole působnosti, Markétko. Můžeš cokoli chceš. Potěšit sebe i kohokoli. A pokud se tak stane, budu ten nejšťastnější muž na planetě. Však víš, co jsme si o tom říkali,“ zněla textová odpověď služebně odcestovaného Oty, což křepelce dodalo zase víc odvahy.
Nemusela se zdržovat s obědem. Měla volnou chvíli pouze pro sebe a tak se ponořila do horké lázně s bohatou pěnou. Odpočívala, holila si každý chloupek na těle a přemýšlela nad vším tím, co ji čeká. Z vany vylezla se srovnanými myšlenkami a dál se nemusela ničím zdržovat. Místo zdlouhavého vybírání v šatníku se zahalila do župánku, vlasy překulmovala, obličej dokreslila a šla si nalít z rozpité lahve červeného vína. Posedávala v křesle a různě pózovala, zatím jen sama pro sebe. Zkoušela si různé sedy, přehazovala nohu přes nohu a župánek chvílemi rozevírala, nebo naopak utahovala. Sem tam si pohladila nadrženou číču a ucucávala rudou vinnou dobrotu.

„Nejdu moc brzo?“ prohlásil stařeček stojící na rohožce, když mohla konečně vyskočit a otevřít mu na nenápadné zacinkání.
„Ne ne, jen pojďte dál,“ uvítala ho Markéta zcela přirozeně aniž by si uvědomila, že na sobě má pouze vyšívaný župánek.
„A kdepak je pan Otík?“ dělal soused, že se rozhlíží po bytě i když mu oči visely pouze na dívčích křivkách.
„Daleko. Moc daleko,“ přitočila se ke starouškovi Markytka, natiskla na něho s důrazem mladé vnady a s úsměvem přebírala z jeho dlaní přinesenou lahev.
„Já jsem… donesl tuhle víno, kdybyste… myslel jsem, abych jako nepřišel s prázdnou, jsem to… myslel,“ koktal páprda a v ústech mu nebezpečně vysychalo, protože čekal lecos, s vyjímkou tak rajcovního příjetí.

Markéta z vesela odskotačila do kuchyně, aby mohla víno dát vychladit, hned poté co uvedla návštěvu k pohodlné sedačce. Opřela se o kuchyňskou linku, sklopila hlavu a vydýchávala situaci, ze které už nemohla a ani nechtěla vycouvat. Bylo ji víc, než jasné, že celou věc už prostě musí dotáhnout až do konce. Že musí do obyváku vejít odhodlaná a připravená jít rovnou na věc. Nemínila se nijak zdržovat. Chtěla to mít celé rychle za sebou a podbřišek ji tak silně vibroval, že sama cítila jak má díky pičkošťávě ulepená stehna. Sebrala zbytek odvahy a odkráčela k přizvanému pánovi.

„Tak na dobré sousedské vztahy,“ zvedla svoji sklenici na přípitek a čekala až se stařík chytne.
„Ano. Na vztahy,“ polknul zbytek věty dědula, cinknul si a urychleně do sebe nalil celou dvojdecku.
„Ještě jsme se ani nepředstavili. Jsem Markéta,“ dolévala mu další číši dívčina a v duchu se smála jeho evidentní nervozitě.
„František,“ pokusil se usmát dědek a znovu drapl po dolitém vínu, protože cítil, že se k čemusi schyluje.
„Tak Frantík aha, tak tedy činčin. No a taky pusu,“ nahnula se k němu Markytánka a našpulila ústa jen co soused dozungnul další dvoudecku na ex.

Stařík odložil sklenici na stolek, utřel si pusu do hřbetu ruky a celý orosený se chytil na vějičku. Natočil hlavu, zahleděl se do malinových rtů a zlehka se přisál. Tenhle kraťoučký okamžik stačil na to, aby se z nenápadné dívenky stala lovící šelma. Přeskočila mu na klín, přisátá na rtech, rozvázala si tkaný opasek a nechala župan sklouznout po ramenou dolů. Odmítala se vzdát chycené kořisti. Už si rozhodně jela pro vítězství a jazykem se drala mezi starouškovy zuby.
František kulil oči a nestíhal vůbec myslet. Najednou se s ním točil svět, najednou měl na klíně opravdovou kočku, najednou v dlaních cítil hebkost jejích půlek a v puse mu rejdil voňavý jazýček. Bál se toho, co přijde, ale statečně přijímal divoščino jednání.

„Ošahej si mě! Pěkně si mě ošahávej. Líbím se ti?“ spustila Markéta, hned potom, co se odsála od vrásčitých rtů a narovnala se na klíně.
„Moc,“ přikývnul staroušek a zvedl dlaně k pevným prsům.
„Ukaž mi jak to umíš,“ přitáhla si jeho hlavu šelma a nasměrovala ji k levé koze.
Okamžitě vydechla slastí, protože dědula i když byl překvapen, fungoval zdatně. Brnknul o bradavku nosem a hned se přisál jako nemluvně. Žmoulal hebkou brďuli mezi jazykem a horním patrem, nasával celý dvorec do pusy a nechal si cuchat šediny na hlavě. Zkoušel zapojovat i ruce, ale celá věc se seběhla tak rychle a nečekaně, že mozek vše pobíral jen tak napůl. Neobratně si ji nadhazoval na klíně, žužlal prsíčka a spíš spoléhal na další splnění vysloveného úkolu.

„Uděláš mi to. Moc to potřebuju. Znič mě,“ vyzkoušela na něho zhurta houknout Markéta, ale zatím co Otu tohle pokaždé povzbudilo, František se naopak lekl a zjemnil.
„A co Otík?“ zoufale k rozběsněnce vzhlédl.
„Na toho teď nemysli. Na, tady ji máš a ukaž mi, co s ní dovedeš,“ dýchala zrychleně Markéta a hleděla dolů k číče, kterou už měl celou v dlani nervózní stařík.
Jen zlehka na ni poplácal a jemně promnul oba pysky. Teprve teď, když cítil, jak mu prokluzují v prstech, si radostně uvědomil, že to, co právě prožívá, není jen krásný sen. Vnímal, že nadrženka je opravdu mokrá a chtivá. Nahlížel k číče, když si sama Markyta držela pysky roztažené daleko od sebe. Slinil si prst a ojížděl vyztuženou hlavičku růžového poštěváka. Druhou rukou si stále dokola otíral pot z čela a stydlivě nahlížel do její spokojené tváře. Křepelinda se krásně usmívala a spokojeně vrněla blahem. Kroutila boky a dýchala čím dál víc zrychleně.
„Zaražíš mi ho tam? Pojď, vytáhnem ho. A pak si na něho nasednu,“ usekla Marka poštěvákové hrátky těsně před finálem, přeskočila si vedle sedícího souseda a už mu tahala tkaničku z poklopce.

Neposlouchala žádné výmluvy a omluvy, kterými ji František zasypával. Nevnímala jeho protesty a jen se drala k žížalákovi jako hluchoněmá. Chtěla měkkouška do pusy, tahala ho ze zipího vězení a ocumlávala vše od žaludu až ke koulím v domnění, že si ho během pár vteřin krásně postaví. To se ovšem nedařilo. Mohla švihat jazykem a dráždit uzdičku, mohla mnout koule a znovu přežvýkávat staroušova maňáska, ale erekce se nedostavovala.

„Jsem nervózní, promiň. Je to na mě moc rychlé,“ hleděl na její snahu Franta zhora provinile, aniž by si sám přiznal realitu.
„To půjde, počkej. Musíš mě udělat,“ funěla mu u ohebného lofasu Markétka, prsíčkama narážela do jeho stehna a dál zápasila s poddajným hádětem.
„Nezlob se,“ vrtěl hlavou nešťastník, protože mu už bylo jasné, že tahle krásná kuřba zůstane bez odezvy.
„Tak aspoň vylízat,“ vyskočila na sedačku do stoje dívčina a zbrkle se už natáčela k vrásčitému obličeji.
Rozkročmo nad ním podsadila pánev, chytila se jeho sestřihu a natlačila si šedivou hlavu k rozteklé kundě. Odmítala se vzdávat a potřebovala ze sebe dostat to peklo, které jí grilovalo celý spodek. Natlačená na staříkově tváři se ukájela sama. Nos jí drandil poštěváka, sem tam ucítila vyplazený jazyk lízáka a nohy se ji začaly třást tak, že sám Franta na sedačce vibroval, jak na vodní posteli. Přidržoval se dívčích stehen a snažil se držet tempo s ohnivou ženou.

Nakonec se prsty zespodu vecpal do tekoucího žlábku a ze všech sil přirážel pravidelněji, než stíhal jeho jazyk. Nechal si škubat vlasy. Sám bědoval, že pro tuhle samičku nemohl udělat víc a tak házel za hlavu bolest vyrvaných chomáčů, jen aby se mladinká sousedka udělala. Ládoval ji klouzavými prsty, dřel frajtra nosem a čekal. Když se Markéta svezla na všechny čtyři a hrbila se v třesoucím orgasmu, už vůbec netušil, jak pokračovat. Jen ji zlehka hladil záda a sjížděl k alabastrovým půlkám.
„Nezlobte se,“ kroutila hlavou udělanka a pomalu se po čtyřech plazila ze sedačky.
„Za co bych se měl zlobit? To vy se na mě nezlobte, prosím,“ snažil se jí vysvětlit svoji nemohoucnost dědula, ale Markéta ho už moc neposlouchala.

Veškeré vzrušení z ní pozvolna odcházelo a už by si nepřála nic jiného, než mít tu svého chlapáka, který by odvedl svůj standardní výkon. Přála si umět čarovat, aby mohla předchozí zážitek vymazat z paměti a hned nato dědka ausgerchnet odteleportovat zpátky do jeho bytu. Najednou nevěděla, jak se lízáka zbavit. Téměř se rozklepala hrůzou, aby se jí v bytě neusídlil na dlouho. Přehodila přes sebe župánek, poctivě jej převázala a odsedla si na opěradlo křesla, takže evidentně vypadala jako před odchodem. Tohle sousedovi stačilo k tomu, aby poznal svoji chvilku a pochopil, že víno si spolu vypijí jindy a tahle rychlonávštěva se ruší. Ještě jednou se pokusil omluvit za svoje selhání, zvedl se a odšoural k předsíni, kde se nasoukal do pantoflí a evidentně se chystal k odchodu.

„Počkejte, přece vás vyprovodím. A určitě vás ráda zase někdy uvidím. A taky vám děkuju,“ přiskočila uvědoměle na poslední chvíli, kdy se už soused bral za kliku bytových dveří.
„To já také. A hlavně, není mi za co děkovat,“ provinile hlesl páprda, ale posilněný dívčinými slovy, se pokusil o omluvný úsměv, s kterým vykročil na chodbu.

Markéta za ním zaklapla dveře. Plná výčitek se procházela bytem a snažila vstřebat tento zážitek, který byl pro ni něčím novým, zatím neprožitým. Nevěra ji vzrušila i přesto, že teď by se snad radši ani neviděla. Sedla na postel, hladila si micku a přemýšlela, jak by se asi cítila, kdyby se soused do ní zasunul až po koule a věnoval ji dávku semene. Prsty klepala na semknuté pysky a natahovala se pro telefon, odložený na nočním stolku. Pomalu hledala číslo svého milého, zajížděla prsty do prolízané čárky a chystala se Otovi předvést uvzdychané divadlo plné rajcovního popisu právě proběhlé akce…