„Tvého muže jsem poslal do Country,“ sdělil lord Maggie ve své pracovně, kam si ji pozval.
„Můžete mi prozradil důvod, vaše lordstvo?“
„Je to jednoduché. Provedl… něco… porušil pravidla tohoto domu,“ zněla strohá odpověď.
„Lze být konkrétnější?“ dorážela Maggie s vědomím, že má právo znát důvod manželova přeložení. To chápal i Leon a přemítal, zda jí prozradit skutečný důvod. Maggie znal jako veselou, usměvavou ženu, jen trochu korpulentnější postavy. Nezraní ji ta pravda moc?
Nakonec zalhal.
„James se stará o mé automobily, ale přitom mě okrádal. Ze skladu bral součástky a přes prostředníka prodával. Navíc nákupy vozu vždy provedl za předraženou cenu a dostal za to tučnou provizi. Nemám pravdu?“
„To… to… nemůže být pravda,“ zalkala žena. „O tom bych určitě musela něco vědět! Tolik let vám poctivě sloužíme…“
„Ano a proto jsem ho nevyhodil, jen přeložil. Ty ale zůstaneš zde,“ řekl lord tvrdě.
„Ale… rozdělit nás… vždyť jsme manželé. To je ten váš trest? Lze ho… nějak… jinak… odčinit, prosím,“ sepjala Maggie ruce.
„Hm… jistě… je to možné,“ řekl lord laskavým tónem. „Ovšem za podmínek, se kterými nemusíš souhlasit. Jsem už starý muž, nebažím po pomstách a utrpení poddaných. Věnuj mi trochu svého času a zase se spolu setkáte.“
Maggie zprvu nechápala, oč žádá a pak jí došlo, že jeho lordstvo si žádá její tělo. Tělo, které poznalo dotyky a lásku jen jednoho muže, jejího Jamese. Nikdy nikoho jiného neměla. A za opětovný život s Jamesem musí porušit svátost manželskou. Udělá to?
***
Do vozu, kterým James zamířil do Country přisedl i jistý Kevin, jeden ze členů ostrahy zámku. James je považoval za budižkničemy a vyžírky, neboť nic kloudného nedělali. Loudali se parkem a zámkem a údajně se starali o lordovu bezpečnost. Přitom nikdy se tu nic nestalo a nikdo nikoho neohrožoval. Možná někde v Evropě, ale zde? Na pomezí Anglie a Skotska bylo vždy poklidno a bezpečno.
S Kevinem toho cestou mnoho nenamluvili a když se mu náhle v ruce objevila pistole, pochopil jeho pravý účel cesty.
„Máš mě zabít, že? Takto končí všichni věrní služebníci,“ vzdychl James odevzdaně. Panstvu se zkrátka nezavděčíš a šukat samotnou lady je přímo smrtelný zločin. Přitom ona ho svedla, ona za ním chodila… ona, ona, ona… zatímco on je jen obyčejný kapoun.
„Máš pravdu,“ řekl Kevin k jeho překvapení. „Věrní služebníci by takto končit neměli. Proto tě nezabiju. Pustím tě, ale nevracej se a začni žít někde daleko. Jinak zase ohrozíš mě. Nahlásím totiž splnění úkolu a tvé tělo jsem hodil do bažiny v Longley.“
Když James zastavil, Kevin vystřelil dvě kulky do vzduchu, přesedl si na místo řidiče a ponechal ho osudu. A James s rancem věcí se pěšky vydal na východ, co nejdál od původního cíle v Country.
***
Byla tmavá bezměsíčná noc a dřevěná postel k lordově ložnici vrzala v pravidelném rytmu „vrzz… vrzz… vrzz,“ doplňovaná steny a vzdechy soulože.
Maggie seděla obkročmo na ležícím lordovi s ptákem zaraženým v sobě až po kořen.
Jeho velikost nedosahovala rozměru Jamese, ale možná i právě proto prožívala silnou rozkoš. Cítila ho v sobě, ale ne tolik hluboko a právě to ji znásobovalo slastný prožitek. Její velké prsy byly v zajetí jeho dlaní, které je mnuly a mačkaly, což se jí též líbilo.
Trvalo delší dobu, než mu ocas vzchopila do pevného postoje. Uměla ho kouřit a sát, ale ve srovnání s manželem, to jeho lordstvu trvalo déle, až ji už pusa bolela. Pak si ho hned osedlala, aby náhodou nezměknul, což se zdařilo a nyní se řítila k vrcholu takřka mílovými kroky, nebo spíše odsedy.
„Už… budu… oooch… Božeee… anoo,“ vzdychala Maggie a vnímala jak poševní svaly svírají pulzující ocas a pak to přišlo. Blesk nepopsatelné slasti ji projel celým tělem a zároveň cítila, jak do ní proudí jeho semeno v trhavých výstřicích. Dosáhli vrcholu společně.
Lord byl spokojen, ona také, ale odejít nesměla. Dle dohody tu musela strávit celou noc.
Pochopitelně se pokoušela o postavení ocasu, ale marně. Tepala ho jazykem, smyslně olizovala, zaměřila se na citlivá a vzrušivá místa, ale nic. Alespoň se tedy líbali a laskali. To lordovi stačilo a nad ránem ji propustil.
***
Allien ležela v posteli, obklopená rozházenými fotografiemi, kde v různých pozicích uspokojuje zástup zámeckých služebníků. Vše koná ústy, zatímco oni ji hrubě osahávají a jazykem laskají v klíně! Jak potupné a hříšné! Teď aby se neodvážila ani projít zámkem, aby někoho z nich nepotkala, což je ovšem prakticky nemožné. Nejhorší je, že ona si na nic takového nevzpomíná! Pochopila, že tak konala pod vlivem nějakého omámení, snad z vína… ano, s Leonem předtím pila víno. Ona i on. A tyto fotografie jsou důkaz… ale čeho? Její nevěry? Tu spáchala s Jamesem, proč tedy tihle poskoci ji měli ve svým rukách? Kvůli ponížení za to všechno? Co z toho Leon má? Zvrhlé potěšení?
Obálka fotografií doručená ji dnes ráno znamená něco, co zatím nedokáže pojmenovat. Vysvětlení přišlo odpoledne, kdy její komnatu navštívil sám Leon.
„Má drahá. To všechno je trest za tvůj hřích. Chtíč zatemnil tvůj mozek a učinila´s největší chybu svého života. Svůj život již zpět nedostaneš. Musíme se rozloučit. Ty se odstěhuješ na zámek v Kirkhillu, to je ve Skotsku. Patří mému dobrému příteli lordu Omertovi. Má řadu sídel, které neobývá, takže tam budeš hradní paní, nebo řekněme purkrabí, he,he. A krom toho se vzdáš všech nároků ohledně svého věna, které jsi do manželství přinesla. Tyto obrázky by právního zástupce tvé rodiny asi nepotěšily, co myslíš?“
„Ty pse! Chceš mě podvodně obrat o majetek, jež mi po právu patří?“ vyštěkla Allien.
„Mysli si, co chceš,“ řekl Leon nevzrušeně. „Rozhodující je, co si myslím já. A teď poslouchej. Ženatý jsem byl třikrát. Sonia byla děvka, její sestra Frederika taktéž, Jeanette mi jediná byla věrná, ale zase brzy zemřela. No a ty jsi čtvrtá. A opět jsi neobstála. Jak dlouho to ještě budu zkoušet, než se dočkám potomka z čisté urozené ženy nepošpiněné cizím ptákem!?“
Allien zmlkla. Prohrála. Ty fotografie nemůže její rodina spatřit! Matku by to zabilo, otce rovněž a jméno De Rosswell nesmí být pošpiněno žádným skandálem. A navíc tohoto druhu!
Do týdne Allien odjela a jejich manželství bylo v tichosti rozloučeno. Rodině byla taktně sděleno, aby se o nic nepokoušela, neboť skandál obřích rozměrů by ji zcela společensky znemožnil. A tak mlčeli a lord Meningococ nabyl dalšího majetku.
***
Zalezlá pod velkým psacím stolem Maggie právě lorda orálně uspokojila, nechutné semeno s odporem spolykala a zeptala se, jako už asi posté.
„Proč mi stále odpíráte setkat se s Jamesem? Slíbil jste mi to….“
„Slíbil, slíbil… ano, vím o tom, ale do Country nevede telegraf a vše záleží na poště. Však se dočkáš,“ odvětil muž otráveně. Co jí má vykládat? James někde hnije v močálech a on ještě nevymyslel spolehlivou a uvěřitelnou historku jeho zmizení. Mohl samozřejmě Maggie odbýt, ale učinil ji svou občasnou konkubínou a měl ji celkem rád. Zavolal, ona přispěchala a poslechla ho s poddanskou pokorou.
Maggie ale nebyla tak naivní, jak možná působila. Psala dopisy, zaplatila soukromého posla, ale vše bylo negativní. Na dopisy nikdo neodpovídal a posel donesl zprávu, že na panství v Country žádný muž jménem James Senna není a nikdy nebyl. Netušila, co s ní lord hraje za podivnou hru a nevěděla, jak z toho ven. A tak zůstala, poslouchala a vyhověla mu, kdykoli si zamanul a jen zvolna a těžce se smiřovala s tím, že Jamese už možná nikdy nespatří.
***
Lord nyní veškerou energií směřoval ke hledání nové partnerky. Vdavekchtivé postarší vdovy přehlížel, ty už by mu syna nedaly a mladé dívky se do svatby nějak zvlášť nehrnuly. Jedině snad přes nátlak rodiny, dobrovolně žádná.
Leon po večerech vzpomínal na mladá léta, kdy se o něj děvčata doslova prala. To ještě žil jeho otec Jeremy a ten měl právo rozhodnout, která je hodna jména Meningococ. A byl to i on, co synovi předal onen pověstný dokument o potvrzení manželské věrnosti. Jen ze strany manželky, pochopitelně.
Sonia Flaksson byla dcerou švédského finančního magnáta, který žil a podnikal ve Francouzské Indočíně a Leon a Sonia se poprvé potkali ve švýcarských Alpách. Ona zde byla v penzionátu, on na obchodní cestě. Z nezávazného pošpásování, kdy Sonia Leonovi ukázala skutečnou krásu vášnivého milování, vznikl vztah, posléze žádost o ruku a svatba.
Jenomže, co Sonia ukázala Leonovi, dokazovala i jiným mužům. Manželskou věrnost porušila už na svatbě s Leonovým svědkem, který byl též ženatý a přivodila mu rozvod a sobě pověst děvky. Z toho si však nic nedělala. Byla prostě taková. Lačná, nadržená, chtivá, chlípná… a neukojitelná. Dříve než manželova rodina vymyslela, jak se jí elegantně zbavit, uhnala si někde kapavku a byla „uklizena“ do sanatoria a posléze se po ní slehla zem.
Co se ale nestalo? Leon, pravděpodobně ještě omámen z manželčiných postelových dovedností, sáhl po její mladší sestře Frederice. Ta se mu nebránila. Záviděla sestře její štěstí a být její náhradnicí jí nijak nevadilo. Leon se jí jako muž líbil a v posteli též nebyla nijak upejpavá. Zdálo se, že ona je ta pravá dát lordovi dědice.
Jenže byla stejná rajda jako sestra a manželovi nasadila parohy s jeho lovčím. Byl to statný junák, asi dvacetiletý a Frederika s ním sdílela lože uchvácena jeho vpravdě koňským přirozením. Nic by se nestalo, kdyby s ním neobtěžkala, naneštěstí v době, kdy Leon byl kdesi na dlouhé obchodní cestě a vrátivše se, zastihl ženu s počínající kynutostí břicha.
Manželé se pohádali. Ona ho obvinila z trvalé samoty, pocitu opuštěnosti a prázdnoty a tudíž snížené síly k potlačení milostné touhy, on ji nazval obyčejnou děvkou, nadrženou courou a její podpis listiny věrnosti hovořil jasně. Frederika byla vyhnána a manželství zrušeno.
Jeanette Sylvestone byla jemná až éterická dívka a jako taková mohla býti lordovou dobrou ženou. A také byla. Erotickému zapálení nijak zvlášť nepodléhala. Svoji roli v loži plnila poslušně až odevzdaně, což lordovi naopak začalo trochu vadit a musel si svůj ventil chtíče nahrazovat s aktivnějšími partnerkami, vesměs prostitutkami ve městě, ale jinak svou mladou ženu miloval. I otec Jeremy si pochvaloval, že měl konečně dobrou ruku při výběru.
Dívka se vyznačovala štíhlou postavou. Ovšem vše ostatní bylo jak se patří. Prsa, zadek, boky. Klín měla úzký a při vniknutí vždy táhle sténala, jakoby bolestně, což Leona zase velmi vzrušovalo a plenil jí zahrádku všemi možnými způsoby. Jeanette si nikdy nestěžovala a ve všem mu vyhověla. I sát úd se naučila a kouřila ho se zvlášť jemným a citlivým přístupem, že Leon se vždy brzo udělal a vytekl jak nezkušený panic.
Jedinou aktivní zábavou Jeanette byla jízda na koni. Cestou necestou, rychle a tryskem. Jezdit uměla výtečně a to po mužském způsobu, kdy si oblékala kalhoty a u konzervativního personálu zámku tak budila patřičné pohoršení.
Tato zábava se jí však stala osudnou a jednu ji našli na louce se sraženým vazem. Kůň snad zakopl o v trávě skrytou překážku, nebo bůhví co se stalo, ale Jeanette byla mrtvá.
Leon se dlouho trápil žalem a roky žil sám a neuvědomoval si přibývající věk. A když se naskytla příležitost sňatku s půvabnou Allien De Rosswell náhle zjistil, že už je stár a ne v takové síle, aby svou ženu dokázal plně uspokojit. Na zplození potomka ještě sílu měl, ale na nějaké celonoční hrátky už ne. Věřil ale, že onen dokument o věrnosti mu i tak zajistí partnerčinu oddanost a na dítě nakonec dojde. No a dopadlo to… jak to dopadlo.
***
James Senna své putování završil v malé rybářské vesničce na východním pobřeží. Šel dlouho, tu a tam pár dní pobyl, pomohl při polních pracích a pokračoval zas dál. Nyní se mu do cesty postavilo moře. Chudí lidé, jako zdejší rybáři, se s pocestným ochotně rozdělili i o poslední krajíc.
Rybář Perch s manželkou Otter a dcerami Pike a Tiddler ho přijali pod střechu ne jako cizího tuláka, ale jako dobrého přítele. James ostatně do tuláka měl daleko. Šaty měl sice už ne příliš čisté, ale z kvalitní látky, něco málo peněz také. Jeho životní příběh i tomu odpovídal, že donedávna byl služebníkem bohatého šlechtice. Chudí rybáři, celý život dlící u moře, mu přímo viseli na rtech, když vyprávěl o světě, o němž neměli ani potuchy, že existuje a jak funguje. Nejdále, kam kdy došli, byl trh v nedalekém městečku. Jinak nepřekročili hranice jejich rybářské osady. Samozřejmě znali peníze i dnešní svět, jen byli neznalí pokroku, objevů a vynálezů, které by jim ulehčily jejich těžký život.
Jednoho dne, kdy otec byl dávno na moři a matka vyrazila s Pike na trh, vlezla Tiddler Jamesovi do postele. Jako by nic, nahá vklouzla pod pokrývku a přitiskla se k němu.
„Co tu, kruci, děláš?“ vylekal se probuzený James.
„Nikdo tu není. Máme čas. Pomiluj mě…Tady je o pořádný chlapy nouze. Jsou věčně vožralí, neumějí to a holky bijou, jak si vylévají svůj vztek za malý úlovek… Pike a já čeká stejný osud jako mamku. Někdo si nás za pár liber odvede k sobě, nadělá nám spoustu dětí… Nejsem už panna, jestli se bojíš. O tohle se tu starají jiní. Večer nemůžeš vyjít bezpečně ani na záchod,“ tiše říkala Tiddler.
James už nic neříkal. Pohladil ji po tváři a rukou sklouzl přes rameno na její malé prso a jemně ho stiskl. Bylo malé, ale pevné a špunty jí trčely dopředu…
„To je hezký, příjemný,“ usmála se Tiddler. „Co ještě umíš?“
„Všechno,“ šeptl James, převalil se na ni a začal líbat. Dychtivě mu vyšla vstříc.
Když do ní vnikl, hlasitě se rozvzdychala a výpady pánve šla naproti jeho přírazům. James ji mrdal tvrdě a nekompromisně do ní vrážel ocas až po kořen.
„Mlask… mlask… mlask“ zněly přírazy a dívka zažívala neskutečnou opravdovou slast a rozkoš. Poprvé v životě.
„Ah… ah… Svatá panno… ach… to… je… ano… ano… anooooo… oooch,“ prožila svůj první vrchol a uvolnila proud štáv, které vytryskly kolem zaraženého ocasu.
James ustal v pohybech, protože to na něj šlo, ale ještě nechtěl skončit. Sotva se dívka vydýchala, otočil si ji na všechny čtyři a začal šoustat zezadu. Sama se mu nastavila a rozkročila a užívala si to shodně s ním. Slastně sténala, když jí msíroval prsíčka a rytmicky ji pleskal tělem o pevný zadeček. Cítil ptáka hluboko v jejím těle a divil se, že jí nepůsobí bolest. Její klín byl asi zvyklý na drsnější přístup.
„Ah… ah… už… zase… oooáááách,“ vzdychala Tiddler a tentokrát už se James do ní vysemenil. Dívce to urychlilo vrchol a oba se krásně udělali.
Než se vrátila matka s Pike, už se nemilovali, zato Tiddler uvařila jídlo a James naštípal dřevo do zásoby.
***
Sex Jamese s Tiddler nezůstal Pike pochopitelně utajen a při první příležitosti ho vyzkoušela i ona. Byla též nadšená a obě si přály, aby u nich James zůstal co nejdéle, nejlépe napořád. Otec ovšem byl opačného názoru. Cizinec, z něhož rybář nikdy nebude, nedostane žádnou z jeho dcer. Spí-li s nimi, dobrá, tomu nezabrání, ale jestli jim tu nechá něco na památku, tak ho vlastnoručně utopí, tím ať si je jist.
Poslední kapka jeho trpělivosti přetekla, když mu James ošukal manželku Otter! To nebyla přímo Jamesova vina, ale vysvětlujte to parohatému manželovi.
Otter viděla, jak dcery září spokojeností, samy se hrnou do práce, aniž je musela nutit, jako jindy a padl na ni smutek. Až James odejde, všechno upadne do starých kolejí a holky mu určitě řekly, jaké to tu je bezútěšné a zoufalé. I ona nemá na co dobrého vzpomínat. Když si Percha brala, byl to mladý pohledný muž.
Pravda, už tehdy v posteli myslel jen na své uspokojení, ale na to si zvykla. Horší bylo, že zhrubl a pro ránu nešel daleko. K sexu ji přiměl, kdy se mu zachtělo, klidně i v přítomnosti batolících se děvčat. Dalšího potomka mu ale už nedala. Nechtěla a bránila se početí všemi možnými prostředky a kupodivu pomohly.
Perchův život byl rybolov, příprava na další den, chlast a sex. Mezi to se někdy vešla cesta do městečka na trh a nějaké opravy na domě, aby jim chatrč nespadla na hlavu. James byl člověk z jiného světa. Jemný, chápavý, citlivý a přitom mužný, ale ne hrubý.
Když se jí jednou podařilo zbavit přítomnosti dcer, normálně Jamese svedla. Udělala to prostě, svlékla se před ním donaha a řekla, že ho chce. Její tělo nebylo výstavní, jak by se řeklo a rozhodně nebylo příčinou, proč do toho James šel, ale byla to žena s velkýma prsama, zarostlým chomáčem klína, silnými stehny.
Skončili v posteli a Otter si vše zařídila. Jeho erekci, zavedení do sebe, prudké odsedy a slastný orgasmus. James se ještě neodbavil, převrátil ženu pod sebe a dodělal se na ní klasické pozici, kdy se divoce líbali a on sii ještě pohrál s jejími koláči prsou, rozteklými na hrudi. Měla je velké, měkké, poddajné a krásně se mu mačkaly a mnuly.
„Oh… oh… nesmíš do mě stříkat,“ upozornila ho, když pocítila škubání ocasu v kundě, ale James ji ujistil.
„Mám mrtvé semeno. Věř mi… uhhhh,“ vypustil do ní obsah koulí a Otter zalila další slast.
V tu chvíli se otevřely dveře a na prahu stál Perch a tvářil se jak anděl pomsty!
Nikdo nečekal, že se muž vrátí z moře tak brzo. Jenže člověk míní a příroda je jiného názoru. Velké vlny překazily rybářům plány, a tak se prostě vrátili domů dřív.
Otter vykřikla úděsem a zakryla si dlaněmi obličej v očekávání masakru. James vyskočil z postele aby ji i sebe bránil, ale Perch nezaútočil, i když by proti němu měl jako chlap šanci.
„Seber se a vypadni z domu!“ křikl, otočil se a práskl za sebou dveřmi.
Nebylo co dodat, řešit, omlouvat. James si sbalil svých pět švestek a opustil dům se svými třemi milenkami. Percha nikde nespatřil a vlastně byl rád, že se to obešlo bez násilí. Kam ale jen se teď vydat?
***
Nicol Dance oslavila teprve osmnáctiny a tatík už jí nabídl výhodný sňatek.
„Co kdyby ses stala lady Meningococ?“
„S tím dědkem starým?“ ohrnula dcera nos. Věděla moc dobře, o koho jde. Ten ometák už tu několikrát byl a zajímal se o vše možné, jen o ni ne. Tedy alespoň s ní prohodil jen pár konverzačních vět. S rodiči možná o ni mluvili déle… no ať. Jí se rozhodně nelíbí a nevezme si ho ani za nic.
***
Velkolepá svatba se konala o měsíc později. Nicol zářila a nadýmala se pýchou a Leon vedle ní vypadal jako její dědeček.
Svatební noc proběhla standardně. Nevědomá panna a zkušený muž. Nicol o nějakém kouření neměla ani potuchy. Udělala, co jí poradila matka. Lehla si na záda, roztáhla nohy a myslela na Anglii. Leon však k vlastnímu vzrušení potřeboval víc než jen živé prkno.
Nicol se ani nehnula, a tak sám funěl, slintal a plazil se po jejím hladkém a svůdném těle, líbal její pevná krásná kulatá prsa a sál bradavky a přesunul se do klína ještě ochmýřeném jemnými chloupky, žádný hustý porost.
Vnímala jeho jazyk „tam dole“, což považovala za nechutnost, ale musela přiznat, že je jí to velmi příjemné. Cítila mravenčení a jakoby se otevírala dotekům jeho jazyka. Co to s ní je? O tom ji matka nic neříkala.
Dotek na jistém místě už nevydržela. Hlasitě vyjekla a uvolnila šťávy. Lekla se, ale muž je hned slízal a spokojeně mručel „že je slaďoučká.“
Když se nad ní posunul a chystal se na vniknutí, zatnula zuby a… nijak moc to nebolelo. Jen tlak, píchnutí a pronik údu hluboko do jejího lůna. Ocas tlakem roztáhl poševní stěny, ale nebylo to nepříjemné. Následné rytmické pohyby jí také nijak nevadily. Leon ji líbal, chtěl se jí jazykem dostat do úst a ona se mu snažila přizpůsobit. Neměla čas se soustředit na všechno.
Výron semene cítila jako teplo rozlévající se v ní, pak z ní vyjel schlíplý úd a bylo po všem.
Leon jí poděkoval a odešel do své ložnice. Přišla komorná, která ji omyla na intimních místech a vyměnila povlečení se stopami její panenské krve.
***
V dalších dnech se k ní lord choval sice galantně, ale rezervovaně. Nicol cítila jakýsi odstup, ale nechápala proč? V ložnici usínala sama a manžel nepřišel potěšit ji ani sebe.
Místo toho se vytasil s jakýmsi rodinným dokumentem a vyžadoval její podpis.
„Děláš si legraci, drahý?“ vyjela na něj překvapeně. „Pojišťuješ si moji věrnost, ale o tvé tam není ani zmínka. Tohle přece nemohu podepsat,“ ušklíbla se. „A co teď, ha? Rozvedeme se? Hned a tady?“
Lord byl zahnán do kouta, Tohle žádná z jeho žen neudělala, aby zpochybnila starobylý text.
„Nakonec. Máš vlastně pravdu,“ řekl a dokument rozmáchlých gestem přetrhl v půli.
***
Maggie se šourala na latrínu. Měla to za pár, byla už hezky zakulacená a často vzpomínala na Jamese, který zmizel kdesi ve světě. To už věděla, že měl být zastřelen, ale strážci Kevinovi se ho zželelo a nechal ho jít. Takto jí to alespoň vypodobnil a nechal si za svůj dobrý skutek od ní vykouřit ocas. A Maggie tak učinila. Kouřila lorda, vykouří i Kevina a kdovíkdo si ještě řekne… Neřekl si ale nikdo další a od lorda už také měla časem pokoj, sotva si začal hledat novou manželku.
Když se vrátila zpátky do kuchyně, strnula. U stolu seděl James a široce se usmíval.
„Ja… me… si?“ vyhrkla zaskočeně, ale pak vypískla a vskočila mu do náruče. „Jsi to ty? Já věděla, že žiješ… ty ses mi vrátil… ach Bože.“
James opětoval její projev lásky, líbal ji, pevně objímal, ale pak se odtáhl.
„Musíme si promluvit!“ a Maggie poslušně usedla na židli.
„Nevrátil jsem se na zámek, ale pro tebe. Odejdeme spolu někam, kde tě hned nehodlají utratit jako psa za… něco… cos… neudělal schválně.“
„Já vím o těch krádežích,“ řekla Maggie. „Jeho lordstvo mi to řeklo.“
James se na okamžik zarazil, ale pak pochopil, že lord neřekl Maggie skutečnou pravdu, možná s ohledem na její stav. Usmál se a pohladil ji vystouplé břicho.
„Bude to James junior,“ špitla Maggie. „Konečně to vyšlo. Spočetla jsem početí na jen pár dní předtím než si musel odejít. Jsem tak šťastná. Kevin mi prozradil, co měl udělat, ale že tě propustil, ale zapřisáhl tě se sem vrátit. A tys to přesto udělal…“
„Kvůli tobě, má drahá Maggie,“ řekl James měkce. „Netušil jsem, že jsi těhotná a o to větší radost mám,“ projevil radost, i když věděl, že dítě není jeho. Koho tedy? Kevina? Proč a s kým Maggie spala? Nevěru by od ní nečekal… nebyl důvod. Leda by znala pravdu o něm a Allien a ve stylu oko za oko, by se mu takto pomstila. Ať je to jak chce, čeká dítě, věří že Jamesovo a tím je to hotové.
Odešli, či spíše odjeli ještě téže noci. Pro Jamese nebyl problém nepozorovaně dostat z garáže jeden z lordových vozů, aby se jim lépe cestovalo a ve velkoměstském ruchu Londýna pak zmizeli jako kapka v moři.
***
Lord Leon Meningococ neponechal nic náhodě a trpělivě navštěvoval a šoustal svou krásnou ženu Nicol, dokud neotěhotněla. Zda s ním, či s někým jiným neřešil a nepátral. Měl poslední možnost získat dědice. S erekcí to bylo stále horší a i přes snahu manželky, péči osobního lékaře i různých léčitelů, zlepšení nenastalo a ani nenastane. Pragmaticky usoudil, že milostný život pro něj skončil.
Nicol, snad z vděku, že dosáhla šlechtického titulu (zcela určitě ne z lásky), se o něj příkladně starala až do konce jeho dnů a odešel na věčnost, když jeho synkovi Louisovi bylo pět let. Rok nato začala žít s lordovým tajemníkem Marcusem Wahlenbergem, kterýžto jako starší kopie mladého pána Louise, byl mnohými sloužícími považován za pravého otce. Pravdu znala jen Nicol. Za další rok se za Marcuse vdala a povila mu ještě čtyři děti.
Bylo vidět, že jim to v posteli klapalo. Marcus byl opak sešlého starého lorda. Byl plný síly, mužnosti a jistě i patřičné výdrže. A Nicol? Krásná, mladá a bohatá žena v nejlepším rozpuku svého ženství. Tytam byl časy naivity a obav z manželského lože. Moderní doba přinášela nové informace. I dámské dýchánky nebyly jen řečmi o pletení a vyšívání deček.
Nicol ovládala sání čuráka a znala další místa na mužském těle, jež mu přinášejí slast a rozkoš. Totéž pak požadovala od něj na sobě. Věděla, co a kde je klitoris, kde na těle ji vzrušuje se dotýkat, hladit, laskat nebo lízat jazykem. A Marcus se činil. Mít nádhernou ženu, znamená hýčkat ji a plnit ji každičké přání. O penězích to nebylo, tak tedy aspoň na poli milostném. Její skvostná prsa, plná, pevná, citlivá, nebo ústa, jež nádherně obemykají a sají tvrdý úd, vystřelují ven kmitající jazyk a vypouští chlípná slova…
***
Vše ukončilo vypuknutí velké války, jak se jí později začalo říkat. Nějaký čas trvalo, než i Marcus musel narukovat, ač byla podniknuta řada kroků a vynaloženy značné peníze, aby byl toho ušetřen.
Naštěstí válku přežil, byť po zbytek života trochu kulhal, stejně jako James Senna, se kterým dokonce sloužil u stejné jednotky, aniž by oba tušili, jak k sobě mají blízko.
A co ještě nevěrná Allien De Rosswell? Poté, co se ji lord Omert pokusil svést a činil tak dosti nevybíravým způsobem, opustila vyhnanství na zámku v Kirkhillu a s pomocí rodiny se přemístila do Ameriky, kde po ní veškeré stopy mizí. Naposledy byla viděna, jak nastupuje do vlaku mířícího napříč Spojenými státy na západní pobřeží.
