Výměna 01

Toto je 1 díl z 2 v seriálu Výměna vol. 2

Bylo už pozdě večer. A ona měla ještě tolik práce. Seděla v kanceláři sama. Všichni už dávno odešli. Nebavilo jí to a byla naštvaná. Měla v plánu si zajít zacvičit ale nějak se to zvrtlo. Jenže ona nesnáší resty. A tohle musí být zítra hotové… Venku už byla tma a tak si rozsvítila jen malou lampičku na pracovním stole. Měla ráda tohle přítmí. Připadalo jí to intimní a uklidňovalo ji to. Najednou uslyšela na chodbě šramot. Asi uklízečka, pomyslela si. A pak vrzly dveře. Její dveře… Zvedla oči a strnula. Ve dveřích stál chlap. To samo o sobě by nebylo nic divného, ale tohle bylo jiné. Měl na hlavě kuklu.

„Seď a ani se nehni !!!“ řekl jí hlasem, rozestřeným kuklou. Pak vyndal klíč, který nechala ráno zvenčí v zámku, pomalu zavřel dveře a zamkl zevnitř. Seděla a krve by se v ní nedořezal.
„Co tu může chtít? Tady přece nejsou žádné peníze…“ honily se jí myšlenky hlavou. Pomalu došel až k ní a ona cítila, jak si ji prohlíží. Šero, ještě před chvílí tak příjemné, ji děsilo.
„Vstaň ! A pojď sem ke mně !“ poručil jí.
Měla co dělat, aby se postavila. Kolena se jí klepala a srdce bušilo jako o závod. Přesto se přemohla a popošla těch pár kroků k němu. Chvíli tak nehybně stáli proti sobě a pak… zvedl ruku a jedním škubnutím jí roztrhl halenku.
„Ne, prosím…“ vzlykla..
„Neboj se, maličká. Nic se ti nestane. A uvidíš, že se ti to bude líbit.“
Stál proti ní a jen ji pozoroval. Pak jí začal lehce, jen jedním prstem, hladit po prsou, uvězněných v krásné saténové podprsence. Nezmohla se na slovo. A on si s ní hrál. Lehce kroužil prstem tam, kde pod lesklým saténem tušil bradavky. Pak jí zajel prstem do žlábku mezi prsy, obkroužil lem podprsenky… Pomalu se přestávala třást. A co víc – zjišťovala, že se jí to začíná líbit. Už dlouho to neměla a když, tak to byla jen rychlá klasika s manželem. Tohle bylo něco jiného. Něco nového.

Neměla ponětí, jak dlouho si hrál s jejími prsy. Ale přála si, aby to neskončilo. Chtěla popojít blíž k němu, pohladit ho v rozkroku. Už se nebála. Ucítila v sobě něco perverzvního a zvrhlého. Prostě zatoužila po tom, aby si ji ten neznámý vzal. Teď a tady. Jako děvku.
Nakročila k němu.
„Stůj ! Nikdo ti nedovolil někam jít“ vyštěkl na ni.
Strnula. Tohle jednání ji dostalo. Cítila, jak pomalu začíná tam dole vlhnout.
„Teď se otoč a jdi ke svému stolu! A předkloň se!„
Jako ve snách se otočila a splnila příkaz.
„Tělo na stůl, pořádně!“
Ještě víc se předklonila a přitiskla se horní částí těla na stůl.
„Ruce před sebe a ani se nehni !“
Pak pomalu obešel stůl a … odkudsi vytáhl nějaké stuhy, omotal jí je okolo zápěstí a druhé konce přivázal k nohám stolu. Pak ji obešel a postavil se za ni.
Cítila jeho pohled. Cítila, jak si prohlíží její zadek, upnutý v těsné lesklé sukni. Její nohy v černých silonkách…

„Rozkroč se !“ přikázal jí.
Poslechla. A ráda. Čím dál víc se těšila, co bude dál. A byla čím dál víc vzrušená. Pak ucítila, jak jí přivazuje kotníky k nohám stolu. Byla naprosto v jeho moci. Bezmocná a odevzdaná. Už se nebála. Ale děsilo ji poznání, že se jí to líbí. Moc líbí.
Ležela předkloněná na stole a čekala, co se bude dít dál. Ten cizinec ji naprosto dostal. Počáteční strach se změnil v nečekané vzrušení. Cítila, jak je tam dole úplně mokrá. Obešel ji, postavil se před ni a pohladil ji po vlasech. Pak sáhl do kapsy a vyndal černý šátek.
„Co s tím chce dělat?“ napadlo ji…
Poodhrnul její vlasy a pak jí pomalu a něžně zavázal oči. Nic neviděla, jen tmu. ale její ostatní smysly o to více zbystřily a staly se vnímavějšími. Slyšela jeho kroky, jak odchází kamsi za ni. Pak ucítila jeho dlaně. Položil jí ruce na zadeček a jemně jej hladil. Jeho ruce klouzaly po saténové látce sukně sem a tam a ona šílela. Pak ucítila, jak pomalu, pomaloučku, sjíždí dlaněmi níž a níž. Až k šátkům, které obepínaly její kotníky, přivázané ke stolu. A pak, opravdu pomaloučku, vychutnávaje si každičký kousek jejích nohou, začal své ruce zvedat výš a výš. Přes silonky cítila jeho něžné a jemné doteky. Už si byla stoprocentně jistá, že jí nechce ublížit. Na to byl moc jemný. A něžný.

Jeho ruce stoupaly po jejích nohou výš a výš. Tentokrát však nejely nad sukni ale pokračovaly po jejích stehnech pod ní. A s tím, jak stoupaly vzhůru, vyhrnovaly i sukni.
Vždycky si potrpěla na luxusní spodní prádlo. A tak i dnes měla na sobě lesklé punčochy, zachycené v podvazkovém pásu. Jeho ruce se zastavily na okraji punčoch. Pak vsunul pod každý úvazek prst a začal jimi lehce přejíždět až ke kalhotkám a zase zpět. Bylo to neskutečné. Jemně ji to hladilo a její smysly pracovaly na plné obrátky. Ještě chvilku si s ní takhle hrál, potom se postavil a vyhrnul jí sukni až na záda. Její poklad už ukrývala jen tenoučká látka kalhotek.
Znovu si začal hrát s jejím zadečkem ale jeho ruce stále více bloudily mezi její stehna. Strašně chtěla, aby se jí tam dole konečně dotknul. Aby do ní zarazil svůj úd a zprznil ji jako tu poslední děvku. Ale jeho zjevně bavilo si s ní hrát. Vzrušovat ji a dráždit. Pak konečně… jeho ruka zajela do jejího rozkroku a pohladila jej. Otřásla se vzrušením a vydechla.

„Jak to, že ses vzrušila?“ ozvalo se přidušeným hlasem zpod kukly. „Doma na tebe určitě čeká milující manžel a ty se tady vzrušuješ s cizím chlapem. Zasloužíš potrestat !“ vyštěkl na ni.
Zaslechla šramot na stole, jako by něco hledal. Pak něco zasvištělo vzduchem a na její zadeček dopadla první rána. Nebolelo to. Byl něžný a tak to jen lehce štíplo. Nikdy to nezažila a zděsilo ji, jak ji to vzrušuje. Pochopila, že ten neznámý jí opravdu nechce ublížit. A o to víc se oddala svým pocitům.
„Dostaneš deset, aby sis to pamatovala“ řekl jí.
A Bože, ona se na to těšila. Na její zadeček začaly dopadat lehce štípavé rány. S každou ranou, s každým štípnutím rostlo její vzrušení. Při páté cítila, že už je docela na krajíčku. A při osmé… její tělo se rozechvělo v nekontrolovaném orgasmu Rozechvěla se, kolena se jí podlomila a ona vykřičela svůj orgasmus do tmy.

Chvilku počkal. Nechal ji si orgasmus vychutnat a pak… trochu přitlačil a dvě poslední rány byly o poznání silnější. Už zase měla na krajíčku. Když jí vyplatil slíbených deset ran, udělal něco, s čím naprosto nepočítala. Sklonil se k oblinám jejího zadečku a lehce jí na vyplacená místa začal foukat. Jeho rty se blížily blíž a blíž a pak přes tenoučkou látku kalhotek ucítila jeho rty. Líbal ji, jemně a něžně a jeho ruce hladily její stehna. Chvěla se vzrušením. A nedočkavostí. Tolik chtěla, aby už do ní vnikl… ale dával si na čas.
Zkoumal každý kousíček jejího těla, líbal její zadeček a zjevně se její těšil její nadržeností. Pak jedna jeho ruka zabloudila mezi stehna a pohladila ji přes totálně zmáčený klín kalhotek. Už to nemohla vydržet. Její dech se zrychlil a začala se třást. Posunul ruce výš a pomaloučku začal stahovat její kalhotky dolů. Pak uslyšela zvuk zipu. Už jen představa, jak cizinec vyndavá svůj nástroj a že brzy jej bude plná, ji přiváděla k šílenství. Přitiskl se k ní. Mezi půlkami cítila, jak ji tlačí jeho ztopořený pyj. Chytil ji drsně za vlasy a přitáhl jí hlavu nahoru. Naklonil se k ní a ona přes své vzdechy slyšela:
„Chceš ho tam? Řekni, že ano, ty moje malá kurvičko! Řekni: Ano, Pane !!!!“
„Ano, Pane, prosíííím… vražte mi ho tam… opíchejte mne jako svou děvku… vytříkejte mi kundičku…… “
Na víc se nezmohla. …

Mohutným přírazem, tvrdě a nekompromisně, ho do ní při jejích slovech vrazil. Pak zůstal bez pohybu. Zato ona… její kundička se sevřela slastnou křečí a ona si vychutnávala svůj druhý dnešní orgasmus. Pak se v ní začal pomaloučku pohybovat. Opravdu pomaloučku. Dráždil ji k zešílení. Vytahoval ho až ven, aby si mohla znovu a znovu vychutnávat, jak do ní vstupuje, jak se její škvírka roztahuje a přijímá znovu a znovu jeho úd.
Občas zrychlil a projížděl jí hlubokými přírazy. Pak ho vytáhl a chvilku jím jen přejížděl po jejích pyscích… Pak znovu do ní… střídal tempo, střídal hloubku… a ona šílela… Cítila, že se znovu blíží k vrcholu. A i on to poznal. Projížděl jí celou délkou ocasu a čekal… čekal na ten správný okamžik…

Když se potřetí rozechvěla, vytáhl ocas tak, že v ní byl jen žaludem. A chvilku čekal… čekal a vychutnával si její rozkoš… když se její kundička stáhla orgastickou křečí tak zaútočil… zajel do ní prudce až po kořen, zaškubalo mu v něm a ona cítila, jak se její útroby plní horkým semenem. Nevydržela… nohy se jí podlomily, nehty zaťala do desky stolu a začala křičet…
Vykřičela všechnu svou nadrženost, všechny své představy a touhy… všechnu svou rozkoš…
Ještě chvíli v ní zůstal. I on si vychutnával to své. Potom jej pomaloučku vytáhl… proboha, i ten krátký pohyb jí přiváděl k šílenství…

Ležela na stole, totálně vyčerpaná. A spokojená. Tohle nikdy nezažila. Ale věděla, že takhle to bude chtít častěji. Drsně, hrubě, tajemně… Odpočívala a znovu a znovu si v hlavě přehrávala prožité chvíle… Oblékl se a přešel k její hlavě. Pomaloučku jí rozvázal ruce. Pak ji pohladil po vlasech a špitl:
„Děkuji. Prosím, nehýbej se, dokud neodejdu!“
Položil před ni malou semišovou krabičku, ještě jednou ji pohladil a pak už jen slyšela cvaknutí zámku a vrznutí dveří. Neznámý odešel…

Ještě chvíli ležela na stole a oddychovala. Pak se pomalu postavila a volnýma rukama si osvobodila nohy. Ještě se jí třásly. Natáhla si kalhotky a shrnula sukni. Pak se posadila do svého křesla.
„Bylo to tak nádherné, nezdálo se mi to?“ přemítala v duchu.
Stopy jejího zpoceného těla na stole ji přesvědčily, že to nebyl sen. Pak si všimla malé krabičky na stole. Málem na ni zapomněla. Pomalu, třesoucíma rukama, ji začala otevírat. Vytřeštila oči. Byl v ní krásný zlatý náhrdelník… a ještě něco… malinký papírek. A na něm bylo napsáno:
Miluji Tě.
Počkat… ten rukopis znala… Do očí jí vyhrkly slzy dojetí.
„Teda tohle… to snad ne…“
Rozplakala se. Ale byly to slzy štěstí…

Navigace v seriáluVýměna 02 >>

Autor

5 1 vote
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x