„Zase už jdeš hrát ty svý zatracený karty a zase se ožereš. Už toho mám doopravdy dost. Jestli s tím okamžitě nepřestaneš, tak spolu končíme,“ slyšel Tonda, jak máma křičí na jeho tátu. Věděl, že má pravdu. Táta hrával s partou kamarádů fotbálek, aby si, jak říkával, udělali žízeň, jenže pak v hospodě mastili karty „až do židlí“. To znal celý svůj život.
V posledních několika letech táta fotbálek „upozadil“ a zůstaly karty a hospoda. Chodíval nejméně dvakrát týdně někdy i častěji a z mariáše přešel na cvika a někdy i na „plátýnko“. Pokud Tonda věděl, tak to už se moc často nevidělo, ale hrávali tam o docela slušné peníze. Prostě hazard.
Zaposlouchal se do hádky, která se odehrávala v obýváku: „Ty už jsi tomu hazardu úplně propad! Potkala jsem párkrát Zdeňka a ten mi říkal, že bys s tím měl něco udělat. Prý do sebe leješ pivo a panáky a chlapi tě pak oškubou. Prý si myslíš, že si karty pořád dobře pamatuješ, jenže po pivech a panácích si pamatuješ leda tak hovno. Snad sis všimnul, že si peníze už víc než rok nechávám posílat na svůj vlastní účet, ten náš společný už ty tvý karty úplně vysály. Chováš se jako debil. Mám toho plný zuby! Nezbylo tam ani na platby družstvu a už třikrát jsme teď nezaplatili. Támhle máš upomínku. Máme nějakou dohodu a ty ji porušuješ. Jestli ten dluh nezaplatíš, podávám žádost o rozvod! Podívej se na sebe! Akorát ti narostlo pivní panděro a jsme bez peněz! Kvůli tobě!“
„Tak si tu žádost podej. Jestli chceš, klidně se dej dohromady se Zdeňkem, stejně s ním už nejspíš pícháš a v poslední době to s tebou není k vydržení. Furt jen stejný kecy. Nevím, co jsem na tobě tenkrát mohl vidět! Taková hubená zapšklá koza! Ani nemáš pořádný prsa nebo zadek a budeš mi tady něco vykládat!“
„Tak to jsi teda se Zdeňkem vedle. To ani náhodou. Prsa, mám sice malý, ale ještě před pár lety ti byly dobrý a furt jsi z nich chtěl cucat šťávu! Na to si už nepamatuješ? Vždycky jsi říkal, jak je úžasný, že se z nich i po letech pořád dá ještě něco vysát,“ Tonda ji slyšel křičet něco, o čem neměl ani páru. Vzpomněl si na svůj nedávný zážitek a pocítil docela silné vzrušení. Ještě ale zaslechl otce, který se v předsíni obouval: „Chhh! Ty taky všechno sežereš! Sem ti to říkal, abych ti zvednul sebevědomí, ty chudinko. Furt sis ztěžovala, že je máš malý a že ani nevypadáš jako pořádná ženská. Aspoň, že se z nich dalo něco vysát. To na tobě bylo jediný zajímavý. A tu žádost si podej a už mě neser! Klíďo se nastěhuju do toho malýho bytu po mámě a ty zůstaň tady, hlavně když už mě přestaneš otravovat.“
Tonda slyšel prásknout dveře a byl klid. Posunul se na své válendě a zajel si rukou do trenýrek. Sevřel své péro, zavřel oči a snažil se vyvolat si představu Helenky. Byla to předposlední holka, se kterou chodil. Měla roztomilé, nádherně kulaté kozičky se světlými bradavkami, ale jediné, co mu dovolila, bylo hrát si s nimi a cucat jejich malinké špuntíky. Do kalhotek ho nepustila pomalu ani rukou a na jeho ptáka se nikdy neodvážila ani sáhnout.
„Puritánka, jedna zatracená. Co by jí to bylo udělalo, taková hezká holka! Hmm, tři měsíce snahy byly ažaž. Že prý na sex je moc brzy a že se musíme trochu víc poznat. Už je to pryč,“ zhodnotil svůj tehdejší vztah a při vzpomínce na ta ňadra si pohonil klacek. Pěkně mu v ruce tvrdnul. Zkoušel si představit, jaké by to asi bylo, kdyby se z těch parádních prsíček dalo něco vysát, jak o tom před chvilkou křičel od dveří jeho táta. Pak si vzpomněl na Terezu. Ta následovala po Heleně. To bylo něco jiného. Sice neměla žádné pořádné kozy, ale párkrát si docela dobře zapíchali. Vlastně docela dostkrát, protože jeho bratr Kuba studoval v Brně a odpoledne měl doma většinou dost času. Byla náramně fajn, jenže ten sex pro ni nějak nebyl ten pravý. Vůbec to neprožívala. Pak z ní vylezlo, že se jí líbí holky, že on je sice báječnej kámoš, ale kdyby se nezlobil, radši by zůstala u toho kamarádství, ale pro ostatní by spolu „jako mohli“ aspoň do maturity chodit.
„Hele, já bych nechtěla, aby na mě pokřikovali, že jsem lesba. Milujeme se s holkou, co taky znáš, ale kdyby ti to nevadilo, tak ti její jméno neřeknu. Ona by taky nechtěla, aby se to rozkecalo. Takže hlavně kvůli ní. Prý by doma měla peklo, kdyby to tam zjistili. Její rodiče jsou prý kreténi, který by to považovali za úchylku.“ To chápal a netlačil na ní: „Jasně, když mi to neřekneš, tak to nerozkecám a o sebe se neboj, jsi hrozně moc bezva. Nikdy bych ti nechtěl uškodit, ale kdybys měla někdy náladu, tak my tady jsme s tím mým kámošem vždy připraveni.“ Tenkrát mu ještě dovolila pohrát si s jejími jedničkami a Terča připustila, že třeba někdy, a proč ne, i když je víc na holky, ale že kdyby někdy chodila s nějakým klukem, tak on by byl první na řadě. Ještě se tomu zasmáli.
Helence se bradavky moc nezvětšily, jen ztvrdly, ale Tereze se při jemných dotecích zvětšily parádně, přestože holt na kluky moc nebyla, což byla škoda, protože jinak byla „docela hravá“. Fascinovaly ho bradavky. Zkrátka byl klasický „horňák“, na rozdíl od většiny jeho kamarádů, kteří se „identifikovali“ jako dolňáci.
Kecy typu: „Ty vole, nejvíc mě rajcuje, když se jí můžu v tý kundě trošku prohrabat prstama a pak ho tam vrazit,“ naprosto nesnášel. Přišlo mu to být nedůstojné. Někteří nadšeně přikyvovali, ale vsadil by se, že sami žádné extra zkušenosti neměli.
Vynikal v tom Petr. Býval to jeho kámoš, ale po kecech toho druhu už jeho společnost tolik nevyhledával, jen ho toleroval. Se zavřenýma očima si leštil svůj teď už parádně tvrdý ohon a vzpomínal na Terezčiny anténky trčící z jejích malých bochánků. Mámina slova o vysávání šťávy z bradavek mu nešla z hlavy, proto si zkusil představit, jak by to asi vypadalo, kdyby si vyhrnula tričko a nechala by ho zjistit, zda z těch jejích malých prsíček, co byly ledva znatelné, ještě nějaká ta kapka vyteče.
Až do toho okamžiku mu nikdy nepřišlo na mysl, že by něco takového šlo uskutečnit a také mu došlo, že máma doma chodívá bez podprsenky. Cítil, jak jeho vzrušení prudce vzrostlo. Zrychlil tempo masturbace. Bylo to skoro na krajíčku. Přestal, rychle se zvedl z gauče a přesunul se do koupelny. Stáhl si trenýrky pod zadek a snažil se dílo dokončit. Byl natolik ponořený do svých divokých představ, že si neuvědomil, že za sebou nezavřel dveře.
Dáša zaslechla Toníkovy rychlé kroky. Vyklonila se z kuchyně a zahlédla, jak s rukou v trenýrkách rychle zmizel v koupelně. Nechala přípravu večeře být a pomalu popošla k pootevřeným dveřím. Její zvědavé oči se zaměřily na rychle kmitající ruku, která leštila pěkně veliký a zjevně dokonale tvrdý Toníkův klacek. Ještě minutu před tím by si nedokázala představit, že by ji mohla takovým způsobem vzrušit masturbace jejího vlastního syna. Proběhla jí vlna mrazivých záchvěvů od kalhotek až po kořínky vlasů. Cítila, jak jí buší srdce a měla pocit, že jí hoří tváře. Vtom to přišlo. Tonda zaúpěl. Nevydržela to, dveře pootevřela a popošla kousek dovnitř, aby jí nic neuniklo. V tichém úžasu sledovala, jak se o kachlíky nad umývadlem tříští mohutné cákance Tondova semene.
Teprve teď si její přítomnosti všiml. Zachoval rozvahu, ale jeho pohled ještě vyjadřoval zbytky nezměrného vzrušení. První nápad – dobrý nápad. Nechtěl v tom okamžiku vymýšlet nějaké kraviny, takže ze sebe vysypal jakési přiznání: „Ježíši, mami, promiň! Vůbec jsem si neuvědomil, že jsi tady. Jak jste se s tátou pohádali a jak jsi mu připomněla, že se mu líbilo, když z tvých prsíček mohl vysávat nějaké kapky, tak mě ta představa děsně vzrušila a vzpomněl jsem si na Helenku a Terezu, no a prostě se mi z toho postavil a muselo to ven. S Terčou jsme sice kamarádi, už asi tři měsíce se žádnou jinou holkou nechodím, ale je to s ní trochu jinak, vždyť víš, říkal jsem ti to. Hned to tady uklidím, neboj.“
„To je dobrý, nemusíš se omlouvat. Jen jsem žasla, jak prudce to vystříklo,“ zasmála se a v očích jí probleskly pobavené plamínky. „To by se třeba té Helence líbilo, když říkáš, že Tereza je na holky.“
„Tobě to nevadilo?“ překvapeně se otázal.
„A víš, že ne? Každej si asi občas musí ulevit. Jen mi řekni: tebe vzrušily vzpomínky na ty tvoje dívky nebo to druhé?“
Tonda pochopil, že nějaký stud by vypadal divně, proto si v klidu našel žínku, opláchl si vadnoucí úd a stíral z kachlíků stékající sperma, když úkosem pohlédl na matku: „Asi to víc způsobilo to druhé. Táta fakt z těch tvých prsíček něco vysával? To jsem nezažil ani s Terčou, ani s Helenkou. Ty jsi nás s bráchou každýho skoro rok kojila, ne? Tak asi proto?“
Dáša se na okamžik zamyslela, ale pak se rozhodla říct, jak to bylo: „No, kojila nejmíň rok, i když mám prsa malý nebo skoro žádný. S tvým tátou to tenkrát bylo úplně jiný. Byl moc fajn a měli jsme se rádi a když jsem vás kojila, tak z legrace občas zkoušel, jaké to je. No, a ono mu to zůstalo a zkoušel to často ještě i po letech. Bavilo nás oba, že se z nich nějaká ta kapička dala vysát nebo vymáčknout. Úplně ho fascinovalo, když se pomalinku začala objevovat. Jenže pak začal s těma kartama a pořád se to mezi námi zhoršovalo,“ povzdechla si. „No a dneska mě ty jeho kecy definitivně dožraly a já se s ním fakt rozvedu. To jen abys věděl, když se takhle bavíme. Rozhodla jsem se. On se nepolepší a já si nenechám zkazit život tím, že na krku budu mít chlapa, co prohraje své peníze v nějakém hazardu a co neprohraje, to propije a ještě by nás dostal do průšvihu, protože máme společný majetek. Hádáme se kvůli tomu už snad pět let a je to čím dál tím horší,“ sama nechápala, kde se v ní najednou ta upřímná rozhodnost vzala. Vždyť byla ve všem, až na jednu výjimku před časem, tak tolerantní. Ale byla ráda, že to řekla.
Tonda byl s likvidací stop hotový, vymáchal při jejích slovech žínku v umývadle, utřel si ruce a objal ji kolem ramen.
„Mami, já si taky pamatuju, že býval fajn, a vůbec nechápu, že se mohl takhle změnit a že se nechce napravit. To musí on sám. K tomu se nedá donutit násilím. Hele, pokud vím, tak ten malý byt po babičce je teď volný, tak ať se tam odstěhuje, když to říká. Já stejně na vejšku asi nepůjdu. Ta ekonomka mě nebaví, na gympl jsem se tenkrát nedostal a studium by mě asi taky moc nebavilo. Nějak s rozpočtem vyjdeme i bez jeho peněz. Najdu si nějakou práci.“
Pak se trochu zamyslel, ale nakonec se rozhodl trochu provokovat: „Víš, že by mě stejně zajímalo víc než nějaké studie, jak taková kapička asi vypadala a jak by asi chutnala,“ trochu provokativně ji pevněji stiskl kolem ramen a zasmál se. To už spolu došli do kuchyně. Pustil ji a dodal: „Radši mi řekni, co bude k večeři a já ti s tím pomůžu. Mám tě moc rád, jsi úžasná“
Objala ho kolem pasu, pohladila ho dlaní přes tričko po hrudi, pohlédla mu do očí a zašeptala: „I ty jsi úžasnej a mám tě moc ráda, ale ty blbý řeči si příště nech od cesty.“
Odpálkovala jeho provokativní slova, ale cítila, že ji Toníkova blízkost tak nějak konejšivě vzrušovala. Zloba, kterou v ní vyvolal její manžel najednou zmizela. Pohlédla mu do očí, opatrně dlaní znovu pohladila jeho hruď se slovy: „A z té koupelny si nic nedělej. Každý máme své představy a touhy. Třeba se některé časem splní.“
Vůbec nechápala odkud se v ní najednou taková slova vzala. Bylo jí jasné, jak si je mohl Toník vyložit. Ještě jednou si ji k sobě přitáhnul, lehce ji políbil na čelo a tiše zašeptal: „Jsi strašně moc bezva, moc hezká a ty tátovy kecy o sebevědomí neber vážně. Jen tě chtěl zasáhnout tam, kde si myslel, že tě to bude bolet. Tebe mají všichni rádi. Moc dobře si pamatuju z dob, kdy jsem byl ještě malej kluk a táta mě brával na ten jeho fotbálek, jak mu chlapi říkali, jakej je klikař, že má doma tak krásnou a k tomu ještě báječnou ženskou. Tím pádem je jasný, že o velikosti prsou to není, mami. Teď jsem konečně pochopil, že měli pravdu. Hlavně se kvůli tátovi netrap. Když přijde sám na to, jak se ničí, tak by se to třeba dalo vrátit, ale ty už s tím neztrácej čas a energii. Je tě na to škoda.“
Nevěděla proč, ale po jeho slovech cítila vzrušení skoro jako před tím v té koupelně. Její jemná tvář se rozzářila úsměvem.
O dva měsíce později Tonda sledoval, jak si táta balí ještě pár posledních věcí. Tentokrát byl v docela dobré náladě a máma vlastně také. Napětí z nich opadlo a rozchod proběhl vcelku hladce. „Když přestaneš s kartama a s chlastem, tak se někdy ozvi,“ smířlivě se loučila Dáša.
„To jako že bys mi zase dovolila vysávat ty tvoje prťavý kozičky? Tak to se musím zamyslet,“ zasmál se a zamířil ke dveřím. Ještě, než za ním zaklaply, slyšel Tonda její odpověď: „Ozvat se můžeš, ale moje prťavý kozičky, jak říkáš, už rozhodně nejsou a už nikdy nebudou pro tebe.“
Napadlo, ji jestli to Tonda slyšel. Ty dva měsíce od scénky s jeho výstřikem se k ní choval úplně jinak. Byl pozorný, snažil se jí pomáhat, dokonce se jí zdálo, že se před maturitou zlepšil i ve škole. Nějaké myšlenky na něj už opadly, ale slova o vysávání jejích bradavek v ní vyvolala vzpomínku na jeho mohutný výstřik.
Toníkovi se stalo to samé. Tentokrát už v jeho představách nebyly Helena s Terezou, i když tu se mu asi před měsícem ještě jednou podařilo dostat do postele a měl tenkrát pocit, že se jí to líbilo, protože jeho mazlení plně opětovala a zdálo se mu, že vášeň nepředstírala. Oba se shodli, že by si něco podobného zase mohli někdy zopakovat, i když ona má svou přítelkyni.
Tentokrát si ale se zavřenýma očima představoval, jak se snaží vydolovat kapičku z bradavky své mámy. Věděl, že je to blbost, ale ta představa ho vzrušovala a zkoušel si jí vyvolat už několikrát. Najednou věděl, že to půjde dotáhnout až do konce. Pomalými tahy ruky se blížil ke kýženému cíli. Našel si citlivé místo, které nepotřebovalo nějaké šílené tempo, stačilo pár rychlých tahů těsně před koncem. Přestal, aby se stihl přemístit do koupelny. Bylo mu jedno, že máma je někde v bytě. Tentokrát dveře zavřel, trenýrky si stáhl kousek pod zadek a nasadil k závěrečnému finiši. V okamžiku, kdy už to nešlo zastavit, se otevřely dveře.
„Myslela jsem si to! Ne, ne! Nepřestávej, když už tady takhle hřešíš, tak chci ještě jednou vidět tu tvojí neuvěřitelnou stříkací energii,“ šokovala ho máti s pohledem upřeným na jeho péro. Provinile na ni pohlédl, ale zastavit to stejně nešlo a ani nechtěl. Vzápětí už si jen pevně stiskl svůj úd a Dáša sledovala výstřik jeho semene tříštící se o kachlíky pod zrcadlem.
„No tedy! To bylo něco,“ nadšeně tu exhibici chválila Dáša. Teprve teď si Tonda všiml, že v ruce drží sklenku nějakých bublinek.
„Tobě se to líbilo? A něco slavíš?“ udiveně na ni pohlédl.
„Slavím to, že už konečně odešel. Všechno je dohodnuté a čekáme jen na papíry od soudu.“
„A tamto se ti fakt líbilo?“
„Vždyť už jsem ti přeci říkala, že ano! Nechceš si se mnou na tu mojí svobodu taky připít?“
„Proč ne, ale napřed to tady trochu uklidím. Budeš to zase někdy chtít vidět? Řekni si,“ odvážil se kontrovat na její nestydatou zvědavost a vyzývavě na ni pohlédl.
„To nevím, ale dneska, když ses zavřel do koupelny, tak jsem to najednou prostě vidět chtěla. Tak nějak jsem tušila, co tady děláš a vzpomněla jsem si, jak to vypadalo před dvěma měsíci. Moc to vadí? Jestli ano, tak se omlouvám.“
„Je to sice divný, ale vlastně mi to ani moc nevadí. Stejně to bylo, protože jsem si zase představoval, jak se z těch tvých prsíček dají vymáčknout kapičky něčeho. To jsem vůbec netušil. Napadlo mě, že když už tedy nejsou pro tátu, tak bych mohl něco zkusit vysát já a vidíš, jak taková představa na mne zafungovala. Jsem vlastně rád, že vidíš, jak na mne můžeš působit,“ drze se jí podíval do očí a dodal: „Jdeme na ten šampus?“
„Ty jsi cvok, Toníku. To, že jsem se chtěla podívat, ještě neznamená, že ti něco tak nechutnýho dovolím já. To je nesmysl. Jestli sis něco takovýho myslel, tak na to rychle zapomeň. Ale tou Bohemkou si na mojí svobodu ťuknout můžeme. Budu ráda.“
O chvilku později si připili na její svobodu a na to, že bude klid a už žádné pozdní noční opilecké řeči a hádky. Tondovi to nedalo a vrátil se k provokaci.
„Já to před chvílí myslel vážně, mami. Vím, že nejsi žádná malá holka, ale když se tobě líbí dívat na to, jak jsem vystříknul, tak bys mi mohla pro změnu dovolit zkusit, jestli by se nedala nějaká kapička z těch tvých špuntíků ještě vymáčknout nebo vysát. Když to dělal táta, tak to nechutný asi nebylo. Je mi jasný, že podprsenku doma moc nenosíš, protože jí nepotřebuješ, ale to se mi právě moc líbí. Ta přirozenost. Takhle pod tím tričkem vypadají ty tvé špuntíky, že by to třeba mohlo jít. Když se ti to moje vystříknutí tak líbilo, tak bych tě třeba příště nechal, aby sis to zkusila sama ze mne vymáčknout. Koneckonců, taky už nejsem úplně malej kluk,“ rozpačitě se na ni přes sklenku bublinek zašklebil. Očekával striktní odmítnutí a křik, ale risknul to.
„Ty jsi fakt cvok, Toníku!“ zamračila se na něho. „Kdybych byla nějaká cizí ženská, tak bych to třeba neodmítla, ale uvědom si, že jsem tvoje máma a tím pádem je to daný. To se prostě nesmí,“ pohlédla mu přímo do očí tak, aby pochopil, že tudy cesta nevede. Věděla, že on nemůže vědět, že jí z představy, že by mu ho vyhonila do výstřiku sama, proběhl nádherně vzrušující mráz po zádech. A kdyby jen po zádech. Dole se jí to při té představě úplně sevřelo. Bylo to sice naprosto zvrácené, ale cítila v sobě neuvěřitelně spalující touhou něco takového udělat. Prostě to provést. Proto mu naznačila, že „jinak by to třeba i šlo“ a čekala, zda bude dál na tu bláznivou hru tlačit. Najednou si to začala přát.
„Já vím, že se to nesmí, promiň, mami. Akorát, že si nemůžu pomoct a nějak se ve mně ta představa tvých malých prsíček s kapkami na jejich špičce zakořenila a tady můžeš vidět, že trochu fungují i tyhle řeči,“ prstem ukázal na své trenýrky. Doma v ničem jiném ani nechodil. Samotného ho překvapilo, že ten jeho kolík nejspíš už zase ožívá. „Už posledně jsem ti přeci říkal, že jsi krásná ženská a dneska ti to obzvlášť sluší. Jsi tak nádherně uvolněná. Jako kdyby ti z ramen spadlo nějaké těžké závaží. Jako kdyby z tebe vyzařovala nějaká radostná energie. Cítím se s tebou najednou úplně jinak. Táta je osel, že tě kvůli hazardu a pití opustil. Vidíš, nikdy by mne ani nenapadlo něco takového říkat, ale dneska jsi prostě úplně jiná.“
„Tedy Toníku, já jsem v šoku. Takovýhle řeči! Tobě není blbý chtít po svojí vlastní mámě, aby tě nechala dělat takový věci?“ tušila, že řekne, že by mu to nevadilo. Koneckonců, na těch jeho trenýrkách bylo mírné vzrušení vidět. Nemohla si toho nevšimnout.
„Kdybys mě nechala, tak ani trochu. To bych dopil ty bublinky a čekal bych, jestli si vyhrneš to tričko a necháš mne to vyzkoušet. No a kdyby se žádné kapičky neobjevily, tak by to bylo vyřešený.“
„A kdyby se objevily, tak by to vyřešený nebylo?“
„Bylo, ale určitě bych to chtěl někdy zopakovat. Pořád mi to nejde z hlavy a asi by mi to z ní v takovém případě jen tak nevyšlo.“
„Ty jsi blázen, Toníku. Radši toho necháme a dopijeme tu láhev bublinek.“
„To nemůže zaškodit. Nakrájel bych k tomu nějakou klobásku a sýry. Možná i trochu oliv?“
„Oukej, třeba dávají něco v telce. Uděláme si pohodu.“
„A já otevřu ještě jednu láhev. Je pátek, není třeba ráno brzy vstávat.“
Když o dvě hodiny později skončil film a uklízeli spolu talířky, sklenky a prázdnou láhev, zkusil Tonda štěstí ještě jednou: „Tak co, mami, nenecháš mě to vyzkoušet?“
„Tebe to nepřešlo?“
„Nepřešlo. A taky by se mi líbilo, kdybys mi pomohla s tím vystříknutím, když se to tolik líbilo tobě. Mám pocit, že už by zase bylo co.“
„Ty jsi fakt cvok. Takový šílený řeči! Jak by sis to asi představoval?“ Na jednu stranu ji jeho neodbytnost přiváděla do trapné situace a do rozpaků, za což si mohla částečně sama, na druhou stranu ji jeho zvrácený zájem vzrušoval. „To si jako mám to tričko přetáhnout přes hlavu nebo co?“
„To ne to bych zvládnul sám. Třeba takhle,“ pomalu si ji přitáhl k sobě a začal jí tričko pomalu vyhrnovat nad pas. Objevilo se její ploché hubené bříško.
Nedělala nic, jen mu upřeně hleděla do očí. Snad nikdy necítila větší vzrušení. Nemohlo to být čistě jen tím, že její syn po ní chtěl něco tak šíleně nemorálního. Byla tady také láhev bublinek a navíc sex neměla už několik let. Najednou z toho všeho měla nohy jako ze želatiny. Rozhodla se, že to musí zastavit, než bude pozdě, ale nechtěla zopakovat chybu, kterou už jednou v minulosti udělala.
