Léto se Sárou 04

Vašek se chystal krátce před půlnocí zhasnout, když vtom se pootevřely dveře a dovnitř tiše vklouzla Sára. „Můžu na chvilku? Marcela už spí,“ zašeptala.
Pousmál se pro sebe, když si uvědomil, že dříve Sára před vstupem do jeho pokoje zaklepala a čekala na pozvání. Teď vstoupila, jako by tam patřila. Pomyslel si, že její klepání nebyla možná ani tak ohleduplnost, ale obava z toho, při čem by ho mohla zastihnout. Najednou se toho rizika přestala bát a on si říkal, že dnes už by se taky, na rozdíl od soboty, za přistižení nezlobil.

Posunul se a udělal jí místo na posteli. Tiše posadila. „Jenom jsem se chtěla zase omluvit, jestli jsem to dneska nějak nepřehnala,“ trochu provinile se usmála. „Já se někdy rozjedu a pak už se nemůžu zastavit.“
„Bylo to super, škoda, že to nepokračovalo, určitě by se mi zase rychle postavil,“ spiklenecky na ni mrkl. „Ty kamašky byly naprosto dokonalý. Skoro jsi je ani nemusela mít. A o tom, jak to máma na tvůj povel zakončila, ani nemluvím. To byl šok, ale super. Vy jste se domluvily?“
„Ne, to ani náhodou, ale bylo to fakt tak moc, ty legíny?“ zpytavě na něho pohlédla.
„No, hodně mi ho napružily, a to mámino tričko taky. Vím, že v něm chodívá cvičit, ale to pod ním mívá sportovní podprsenku. Myslím, že jsem snad ani ty vaše ruce moc nepotřeboval. Můžu se na něco zeptat?“
„Jo, bez obav.“
„Když jsi ji měla pod těma kamaškama tak dokonale obtištěnou, tak to asi nemáš žádný chloupky, co?“
„To je tedy otázka,“ škaredila se Sára, ale dodala: „No, to dá rozum, že když se tak zařízly, tak asi ne.“

„Stejně bych se na ni chtěl aspoň v rámci toho trénování podívat. Nebo třeba v nějakých hezkých kalhotkách a mohla bys být bez podprsenky taky. Postavil by se mi hned, ale nevím, co by při takovým pohledu na tebe vydržel. Koneckonců, já ho na vás vystrkuju pořád a vy ne,“ rozhovor probíhal, jak nejtišeji to bylo možné, ale z obou bylo patrné vzrušení.
„Snažíme se ti pomoct. Ale zajímalo by mne, jestli by se ti postavil jenom při pohledu na mě nebo i na Marcelu?“
„Na vás obě.“
„Tedy, ty se nezdáš, ale asi jsi tak trošku úchyl, ne? Vždyť jsem tvoje sestřenice a ona je tvoje máma. To ti nevadí?“
„Nee. Mně stačí jen tahle debata a podívej na tu deku,“ kývl hlavou směrem ke zřetelné vyvýšenině.

„Ukaž!“ zvědavě ho požádala.
„Stejně už jsi ho viděla i držela, tak prosím,“ shrnul deku na stranu. Z rozparku jeho krátkých kalhot od pyžama se tyčil již dobře známý maják.
„Jak je možné, že ti stále stojí? Vždyť jsi dnes stříkal už třikrát!“
„Nevím, prostě to tak je. Navíc to, co jsem s vámi zažil dnes, jsem ještě nezažil nikdy.“
„Tobě fakt stačí málo. To ti vážně nevadí, že jsme všichni tři vlastně jedna rodina?“

„Víš, ty se mi líbíš už dlouho. Ale netroufal jsem si ti dát něco najevo, když jsi mou sestřenkou. Na mámu jsem dřív nepomyslel ani náhodou, poprvé mě to napadlo včera, když jsi jí vyprávěla o mém problému.
Taky sis všimla, že ty tvoje provokace mámu pěkně vzrušily? To měla ze mě nebo spolu máte něco i vy dvě? Vzhledem k tomu, že jsi jí najednou začala říkat Marcelo a ji to nezaskočilo, bych odhadoval, že jsi jí tak neřekla poprvé.“

Ta otázka mu vrtala hlavou od okamžiku, kdy se Sára přitiskla k jeho mámě a ta přiznala, že se jí to líbilo a že ji to vzrušilo. „Koneckonců, ty bradavky se jí náramně zvětšily. Tvoje pod podprsenkou vidět nebyly, ale teď vidím, že teď pod tou noční košilí je máš taky pěkně výrazné. Můžu?“ natáhl ruku směrem k ní.
Kývla hlavou na souhlas a malinko se k němu naklonila. Dotkl se nepatrného hrbolku a pohrál si s ním prsty. Cítil, že pomalu ztuhl.

„Vzrušuje tě, když se jí dotýkám?“ pohlédl jí do očí. Opět jen mlčky kývla hlavou na souhlas.
„Mě ta tvoje ruka vzrušuje děsně. A ta mámina jakbysmet. Já byl skoro v šoku, když tu nadílku spolkla. Ty ne?“
„To si piš, že jo! Ona si od tebe nechá líbit všechno. Má tě moc ráda. Ne aby tě napadlo to nějak zneužít!“
„A od tebe si taky nechá líbit všechno?“ znovu naťukl své tušení, že mezi Marcelou a Sárou bude možná něco víc. Bylo vidět, že jeho napjatý úd se pod pyžamem zahýbal.

Místo odpovědi jen pokynula hlavou k jeho rozparku: „Aby ti z těch řečí nevystříkl.“
„Neboj, na řeči on tak nereaguje,“ usmál se. „Na dotek nebo stisk po chvilce asi pořád ještě jo. Kdyby tam nebyla máma, tak bych se byl zkusil tímhle dotknout těch tvých kamašek. Dovolila bys mi to?“ zvědavě na ni pohlédl.
„Nevím. Možná?“
„Zkusíme to? Máš kalhotky?“
„Nemám. Pod noční košili si je neberu, ale občas mám přeci ty svoje pyžámkový komplety a ty jsou úplně volný.“
„Hmmm, tak bez kalhotek bych to raději nezkoušel, to by mohlo být moc rychlé. Můžu ještě aspoň tady?“ nepatrně kývl k jejím ňadrům.
„Jo, ještě jednou jo, a můžu já? Ale nevystříkneš? Aby si tvoje máma ráno něčeho nevšimla. Asi by se zlobila, kdyby viděla, co tady děláme.“
„Jo, zkus. Myslíš, že zlobila nebo že by žárlila?“

To už ale Sára snadno vysvobodila jeho chloubu z rozparku a jemně ji hladila prstem. Vašek se odvážil pohladit celé její ňadro a po chvilce je opatrně stiskl. Usmála se: „Neboj, od jinýho kluka bych to asi zatím nesnesla, ale od tebe je to fajn.“
Oba si tiše vychutnávali vzájemné doteky.
„Od mámy ti takový hlazení taky nevadí? A jí zase od tebe? Mazlíte se někdy spolu?“ zase překvapil sám sebe přímočarostí, se kterou se přenesl přes nedostatek důkazů, ale vycítil, že mezi těmi dvěma jde o mnohem víc.
„Neptej se, prosím!“ naklonila se k němu a krátce ho políbila na rty.

Nevěřícně na ni hleděl s ústy dokořán. Pak se vzpamatoval. „Sári, ty jsi tak úžasná, já tě fakt šíleně miluju a myslím to vážně.“
Položila mu ruku na ústa: „Jsem tvoje sestřenice, pamatuj na to!“ její druhá ruka se ale mazlila s Vaškovým horkým válcem. Čekala, zda brzy vystříkne nebo jestli se mu podaří to evidentní vzrušení překonat.
„Máma je tvoje teta nebo sestra, pamatujete na to vy?“ opět jemně pohladil její ňadro a palcem přejížděl přes trčící bradavku.
„Pamatujeme na to pořád.“
„Pamatoval bych na to s vámi taky pořád,“ zasmál se tiše a dodal: „Ta tvoje ruka je báječná, a když je takhle jemná, tak se to dá vydržet.“
„Mám přitlačit?“
„Nebude tady nepořádek?“
Usmála se na něho a zavrtěla hlavou: „Neboj, nemusí být.“

Stiskl jí na ňadro silněji a zeptal se: „Smím taky tady?“ jeho ruka sjela k lemu její noční košile a zastavila se na štíhlém stehně.
„Na to se neptá,“ usmála se na něho, sklonila se k jeho napjatému žaludu a vtiskla na jeho špičku něžnou pusu. „Byla tam první kapička,“ omluvně se na něho usmála a trochu se na posteli posunula.
Pochopil, že jeho ruce umožňuje dosáhnout, kam bude chtít. Pomalu ji sunul po stehně pod noční košili. Cítil, že hraní nabralo na intenzitě. V okamžiku, kdy se špička jeho prstu dotkla její kundičky, na okamžik své mazlení zastavila a vážně na něho pohlédla: „Vydržíš to ještě chvilku?“
„Nevím, je to šíleně krásný, Sári,“ zašeptal.
Usmála se a posunula se tak, aby měl ještě víc místa. Jeho ukazováček opatrně projel po zavřené štěrbince. Cítil nezměrné vzrušení, ale snažil se soustředit na svůj prst, ne na Sářino mazlení. Podařilo se mu štěrbinku pootevřít a ukazováček vklouzl zlehka na okraj její studánky. Tiše vydechla. Pohlédl na ni. Na okamžik si všiml, že jeho pohled zachytila, ale pak už jen sledoval, jak zblízka pozoruje jeho vzrušením naběhlý žalud, přes který přetahuje kůžičku a zase ji stahuje dolů a celý žalud napíná.
„Je to úžasný, to co mi děláš. Vzrušuje tě to taky tolik?“ zašeptal.
„Jo, ale víc ten tvůj prst,“ přisála se k jeho žaludu a její oči se na něho smály.

„Dokonale klouže, ale nevím, jak dlouho tohle vydržím,“ opět se soustředil na své prsty, ale očima sledoval, jak v Sářiných ústech mizí stále větší a větší kus jeho pyje. Ten vibroval nebývalým napětím, ale snad díky jeho hravým prstům vydržel odolávat Sářinu honění a kouření docela dlouho. Teprve po několika minutách povolil: „Sárinko, to je konec, to už nejde!“ trochu se vzepjal, zatlačil dva prsty hluboko do vagíny a úd vypustil první dávku semene do Sářiných úst.
Zachytil její pohled a ucítil jemný stisk ruky na svých varlatech. Další dva výstřiky následovaly vzápětí. Sára dbala na to, aby ani kapička neukápla.

Když vyvrcholení pominulo, zašeptal: „Bylo to něco tak krásnýho, moc ti děkuju. Měl jsem pocit, že to už se mnou bylo lepší, ne?“
Kývla s úsměvem hlavou na souhlas, ale potichu řekla: „Nemysli si, že je to nějaká lahůdka, ale celkově to bylo moc hezký. Patřilo to ke hře.“
„Pro tebe je to jenom hra?“ trochu zklamaně na ni pohlédl.
„Ne, neboj, já tyhle hry nehraju. Já vždycky beru všechno důležitý doopravdy,“ posunula se k němu, objala ho kolem krku a dlouze ho políbila. Uvědomil si, že cítí v ústech pachuť svého spermatu, ale zalil ho pocit absolutního štěstí. Chvilku se líbali a objímali, ale pak se Vašek od Sáry odtrhnul a tiše se zeptal: „Směl bych to taky zkusit pusou? Bylo by to fér.“

„To víš, že jo, ale dej pozor, ať hned zase nevystříkneš. Kdyby se ti tak rychle postavil a šlo to na tebe, tak rychle přestaň, ať to stihneme zachránit před katastrofou,“ usmála se na něho, povyhrnula si noční košili a nabídla mu pohled na svou dokonale vyholenou kundičku.
Chvilku nevěřícně hleděl na bělostný Venušin pahorek a štěrbinku mizející mezi sevřenými stehny, potom se opatrně nad ní naklonil, políbil ji na rty a pak se už posunul k jejímu klínu. Pomalu svou studánku rozevřela: „Líbí se ti?“
„Je nádherná, ale asi není pro mne,“ šeptal a políbil ji opatrně na vrchol té pro něho tak skvostné štěrbinky.
„Pusinky můžeš,“ zašeptala a prohrábla mu něžně vlasy. Vzpomněla si na to, že se s Marcelou dohodly na zítřek a tiše vydechla: „Je to další krůček, tak nespěchej. Zítra budeš pryč. Mám zkusit poprosit Marcelu na pokračování v úterý?“ při těch slovech si vychutnávala jeho nesmělé polibky.

Pohlédl na ni: „To by bylo super. Myslíš, že to dokážeš? Myslíš, že dovolí třeba i tohle jako ty?“
„Chtěl bys to tak moc? Je to přeci tvoje máma,“ snažila se ho odradit, i když jí bylo jasné, jakou dostane odpověď.
„Ty jsi skoro jako moje sestra a moc ti vadí, co dělám?“
„Nevadí, ale zkus pomalu jazykem tady, ták, teď tady, jo to je ono, a nejvíc tady,“ prstem si přejela po poštěváčku. „Hlavně nikdy nespěchej, rychlost není to podstatné. A jak jsi na tom ty?“
„Je to šílený, Sári, už mi zase trčí jako kůl. Jsi tak úžasná, že mi tohle všechno dovolíš,“ šeptal v krátkých přestávkách, mezi lízáním její kundičky. Vnímal, že začíná být pěkně šťavnatá. „Můžu i dovnitř?“
„Jo, k lízání prst dovnitř patří,“ tiše šeptala.
Pohlédl na ni. Takový výraz v ženské tváři ještě nikdy neviděl. Pochopil, že ji jeho jazyk a prst vzrušují stejně jako jeho, jenže cítil, že tohle už na něho bude zase příliš. Na jazyku cítil chuť jejích šťáv a prsty měl úplně mokré. Nebyl si jistý, zda to bylo od jeho slin nebo od kapek jejího sekretu.

„Sári, to je něco tak neuvěřitelnýho, ale asi to to už dlouho nevydržím.“
„Tak radši přestaň, ale bylo to moc hezký,“ pomalu dala nohy k sobě a uzavřela mu výhled na její kundičku.
„Zkusíme to ještě někdy?
„Ty bys chtěl?“ věděla, že je to zbytečná otázka, ale chtěla odpověď slyšet.
„Když bys chtěla ty, tak já bych si nepřál nic jinýho.“
„Jsi můj malej blázínek. Nevadí ti, že ti tak říkám?“
„Od tebe mi nevadí nic.“
„Jak je na tom ten tvůj? Nenakapal tady někde?“
„Bylo to jen tak tak, ale ne.“
„Chceš, abych mu ještě jednou pomohla?“
„Ty bys to ještě jednou udělala?“
„Kdybys chtěl…“ viděl v jejích očích laskavost smíšenou se vzrušením.
„Chtěl,“ přisvědčil, „ale mohla by sis sundat tu noční košili? Nikdy jsem tě pořádně neviděl nahou,“ jeho vážný pohled vyloudil na jejích rtech úsměv. Přetáhla si košili přes hlavu, položila se přes jeho nohy a začala se věnovat jeho trčícímu vybavení.

„Stejně je neuvěřitelnej, že už zase může,“ usmála se na něho, když soustředěně masírovala jeho úd a druhou rukou si hrála s jeho kuličkami. Jazykem zakmitala po uzdičce a svými rty objala jeho žalud, zároveň mu pohlédla do tváře. Jeho napjatý výraz ji pobavil: „Netrap se a nepřemáhej, stejně už to musíme ukončit. Na dnešek už toho bylo moc.“

Zintenzivnila svou práci a čekala, kdy zase bude muset polknout to zatracené sperma. Dřív měla ráda, když jí ho Mirek nastříkal na bříško nebo na prsa a teď najednou provádí se svým bratrancem to, co nikdy neměla ráda a do čeho ji Mirek občas nutil. Když to po ní vyžadoval, cítila se ponížená, ale teď z nějakého důvodu chtěla sama a takový problém to nebyl.

„Sári, tohle je fakt něco, šeptal Vašek.“
„Jsou mnohem lepší věci než tohle,“ zasmála se tiše. „Tohle bývá předehra.“
„Zkusíme ty lepší věci někdy spolu?“
„Nevím, takhle to jako pomoc nebo terapie musí stačit. I tak je to víc než dost,“ tiše se smála, ale nepřestávala soustředěně sledovat Vaškovu tvář a jeho nádherný pyj. Jasně vnímala, že lekce se rychlými kroky blíží k neodvratnému závěru.

Vaškův tichý výkřik: „Už to víc nedám,“ signalizoval konec. Opět nechala zmizet podstatnou část jeho údu ve svých ústech a znovu cítila v ústech chuť jeho spermatu. Naštěstí toho již bylo jen poskrovnu. Ještě jednou jej opatrně vysála, přesvědčila se, že nikde nezůstaly žádné stopy a natáhla se vedle Vaška.
„Je ti jasný, že jsme překročili skoro všechny meze?“ s úsměvem mu šeptala u ucha a pozorovala při tom jeho šťastný výraz. Opatrně ho pohladila po vlasech.
Pootočil se k ní, objal ji a zašeptal: „Je mi to jasný stejně tak, jako že tě miluju a že tě teď tady prosím, abys mi pomohla to všechno překonat, aby to příště bylo lepší a pak ještě lepší až to nakonec bude tak dobrý, že mi dovolíš poznat úplně všechno.“

„Pssst,“ položila mu prst na ústa, ale její láskyplný pohled svědčil o tom, že jí jeho slova nejsou úplně proti mysli. „Nebuď zase blázínek, Vašku. Víš, co by bylo, kdyby se to stalo a tvoje máma by to zjistila? A ona by to poznala, to si buď jistej. Ona pozná i to, že jsme spolu teď něco prováděli.“
„Vadilo by ti to? Já vím, že jo, promiň, to byla blbá a sobecká otázka.“
„To tedy byla.“
„Tak to musíš nebo musíme navléct tak, aby ona dělala to, co ty. Třeba by to šlo? Dneska byla neuvěřitelná. Bez podprsenky, nechala mě dotknout se jejích prsou, byla pěkně vzrušená a nakonec to skončilo víme jak. Jak jsi ji vůbec dokázala přemluvit?“
„Vašku, ty bys do toho chtěl zatáhnout vlastní mámu?“ zhrozila se Sára.
„Nic jinýho nezbývá, jestli chceme pokračovat a jestli vy to máte spolu tak, že ona vždycky stejně všechno zjistí. Ale vlastně nevím, jestli bys to chtěla se mnou dál zkoušet.“

Vašek se odmlčel, Sára nevěděla, co na to říct, aby to nebylo špatně, a tak po chvilce odvážně pokračoval: „Vy to spolu asi máte nádherný, viď? Máte se vážně tak moc rády?“
„Ty teda máš dneska otázky,“ trochu nakvašeně se ozvala. „Ale jo, máme, když to chceš vědět, a říkáme si všechno a všechno si věříme, takže si nelžeme. Kapiš to?“
„Stejně to musí být hezké, závidím vám to. Kluci akorát pořád vedou řeči kdo, kde, jak, jakou holku, ale většinou to asi jsou kecy, I když někteří asi jo a holky jim možná lezou do postele samy. Tohle já nechci. Chtěl bych někoho, komu bych taky mohl všechno věřit. Ale je to těžký.“
„Jo, to je, já jsem si jednou něco prožila a už bych nechtěla. Vím, že ty jsi hrozně fajn a že ty bys mi vědomě neublížil. Snad i proto jsem ti dovolila to všechno.“
„Já bych si přál, aby tě ty moje trable neobtěžovaly a aby ses nemusela přemáhat.“
„To by nefungovalo, to mi věř. Ale mám špatný svědomí kvůli Marcelce,“ zpytavě na Vaška pohlédla.
„Já jí o dnešku nic neřeknu, neboj.“
„Jenže zítra tady nebudeš a třeba se mě večer zeptá.“
„Tak jí řekni, že bez ní už nechci v žádných cvičeních pokračovat, protože jsem poznal, jak to spolu máte a že vám to nechci pokazit. To bys nelhala. Do pusy jste mi ho stejně vzaly obě, a že tys mi nechala dát na tu tvoji pusinku, to říct nemusíš a na to se ona snad ptát nebude. Třeba se pak k těm lekcím přidá a nikdo nebude muset před někým dalším nic skrývat.“
„Vašku, ty jsi horší intrikán než já. Ty bys do toho fakt chtěl zatáhnout svojí mámu?“
„Tlačit na ni nemůžu, ale kdyby se sama rozhodla, tak bych byl rád. I za tebe.“
„Takže incest na dvě stě procent?

„Vadil by ti moc?“ opatrně na ni pohlédl.
„Na dvě stě procent by mi nevadil, na sto by to bylo špatně. To už jsi asi pochopil,“ zasmála se, objala ho a vášnivě políbila.
„Ale teď už se musím obléct, je půlnoc pryč a je čas spát. Hezky se vyspi, lumpe jeden nemravnej.“
„Tak zítra zkus moji mámu a tvou Marcelku přesvědčit, že bez její pomoci se asi nezlepším,“ zakřenil se Vašek.
„Zkusit to nějak můžu, ale za výsledek neručím, takže nic neslibuju,“ navlékla si noční košili a poslala mu vzdušný polibek.
Vrátil jí ho se slovy: „Stejně jste obě úžasný a miluju vás!“

Ve dveřích se na něho usmála a zamávala mu.

Byl v sedmém nebi. Sára by v něm byla také, protože zážitek s Vaškem byl tak silný a nový a hlavně tak čistý! V jejích očích naráz přestal být tím prima mladším skoro sourozencem. Byl prostě ten jediný a báječný. Jen jeho přání ohledně Marcely trochu kalilo radost z dnešního pozdního večera, ale neviděla to jako jeho zásadní chybu.
Ona s Marcelou žila dobré dva roky, její máma a Marcela zažily něco podobného se svým tátou, takže Vaškovo přání hlavně neublížit jejímu vztahu s Marcelou brala spíš jako plus. Jen si vyčítala, že s Marcelou nebyla před Vaškem opatrnější. Takhle si o nich leccos domyslel a lhát mu nechtěla. Najednou začala budoucnost vidět docela hezky, i když chápala, že široké okolí ví, že ona je jeho sestřenice a že její máma prostě není a že vyrůstá u své tety a strýce. Ale koneckonců, k nim domů chodilo jen málo návštěv, takže za jeho zdmi se mohlo dít cokoliv, stejně jako se dějí různé a mnohdy mnohem horší věci za zdmi jiných domů či bytů.
Usínalo se jí dobře.