Matka a macecha

Naši se rozvedli kvůli ztrátě vzájemné přitažlivosti, zkrátka odcizili se. Nebylo divu. Táta díky své profesi často jezdil na několikatýdenní montáže do zemí na blízkém východě a veškerý chod domácnosti nechal na mámě. Pak přijel, pár dní tu pobyl a zas hurá do světa. Možná i proto jsem zůstal bez sourozence.

***

Bylo mi šestnáct a leccos už jsem chápal. Třeba i to, že rozvedení rodičové jistě dlouho nezůstanou sami. Táta zmizel kamsi na dlouhodobou misi a já zůstal s mámou. Ta na svůj věk čtyřicátnice byla celkem kočka… pěkná, udržovaná. Měl jsem ale jednu podmínku. Aby mi nepořizovala nového tatínka. To jsem vážně nechtěl.
Slíbila a plnila to. Kdo procházel jejím životem a postelí, jsem nevěděl. Až na Marka. Byl to mladej floutek, jen o pár let starší než já a nevím, čím mámu uhranul. Čím ona jeho, to jsem chápal. Měla pěkný zralý tělo, v posteli se vyznala, co si mohl víc přát?

Jednou jsem je načapal doma. Měl jsem bejt u kámoše, ale nějak to kikslo a já už v předsíni slyšel z ložnice hlasitý hekání a sténání.
Nedalo mi to, abych se nepokusil o šmírování a protože se zavíráním dveří si hlavu nelámali, zvědavě jsem tam nakoukl. Marek právě mámu klátil vkleče zezadu a drtil ji přitom v dlaních visící kozy a pak polohu změnili, že zvedla nohy, zapřela mu je o ramena a on na ni nalehl a mrdal ji prudkými přírazy. Matka vřeštěla slastí, on funěl a pak se do ní s hekáním vystříkal.

Bleskově jsem zmizel ve svém pokoji, tvrdý ocas si rychlými tahy vyhonil a byl dál jako myška, dokud ti dva nevypadli.
Matka se vrátila asi za hodinu obtížená taškami, přitom milá a usměvavá, jako by nákup byl zdrojem velké radosti.

***

Když ji Marek poslal k vodě, byla máma smutná. Brala to jako životní prohru a příznak stáří.
„Neblbni. Vždyť mohl bejt tvým synem. Najdeš si někoho jinýho, staršího,“ konejšil jsem ji, ale máma řekla, že už na chlapy kašle.
„Ty tomu tak rozumíš! A vůbec, kde máš nějakou holku, že radíš vlastní mámě?“ vyjela na mě podrážděně.

***

Co dělala dál, nevím, možná někoho měla, nebo ne… neřešili jsme to.

Bylo mi dvacet, jí pětačtyřicet a slavili jsme doma její narozeniny. Dostavila se její sestra Míla s manželem (teta se strejdou) a moravské víno z přivezeného demižónu teklo proudem.
Máma se rozplývala nad dárečky, měla slušivou blůzku s květovanými vzory a tmavé legíny těsně pod kolena. Teta nešetřila komplimenty, že vypadá rok od roku mladší a strejda ji doslova svlékal očima. Byl jsem hrdý, že mám takovou mámu.

„A co ty, ogare?“ bodře mě oslovil strejda. „Kde máš nějakú dcérku?“
Pokrčil jsem rameny.
„Půjdu na vojnu. Nechci začínat vztah. Dva roky někde v prdeli, to nemůže vydržet,“ odpověděl jsem a teta souhlasně pokyvovala hlavou.
„Myslíš to dobře. Po vojně přijeď a my ti nějakú slépku najdeme ve vsi,“ řekla a matka jen zakoulela očima. Znala sebe a mě. Život na vesnici nebyl nic pro nás.

Když návštěva odešla, dopili jsme sklenky a jali se uklízet. Stál jsem u dřezu, když se na mě matka zezadu přitiskla. Ucítil jsem její prsa v zádech a ruce kolem pasu. „Hm… hyk… jsem trochu opilá,“ šeptla. „Chci ti poděkovat za dárek… a já ti nic nedala.“
„Vždyť jsme byli na večeři,“ namítl jsem a cítil jak její ruce klesají… tam… dolů.
„Hm… hm… ale seš mladý muž a potřebuješ jiný dárek,“ a už mi nepokrytě sáhla na rozkrok!
„Mami?“ hlesl jsem.
„Ano? Dělám snad něco špatně?“ opáčila a začala mi žužlat boltec ucha.

Náhle byl polotuhý ocas venku, sevřela ho v ruce a honila a jazykem mi smýčila ucho.
Otočil jsem se a objal ji kolem pasu. Usmívala se na mě ne moje matka, ale hezká zralá žena, která chce a touží se milovat.
Pomalu jsem jí rozepnul blůzu. Prsa měla uvězněná v sexy krajkové podprsence. Že by tohle plánovala dopředu?
Rozepnul jsem ji, prsa jí klesla níže, ale díky své velikosti byla stále pevná. Promnul jsem je v dlani a cítil jak jí tvrdnou bradavky.

„Ááách… to je pěkné, co děláš,“ hlesla matka a najednou si dřepla na bobek a tvrdého ptáka začala kouřit.
Zažil jsem už pár kuřaček a matka se ihned zařadila mezi ty lepší. Počínala si zkušeně a doslova se s ním v puse mazlila a rukou mi jemně mnula kulky.
„Mami… už budu,“ poznal jsem blížící se ejakulaci a matka vstala. „Pojď do ložnice.“
„Ne. Tady,“ povalil jsem ji na gauč, stáhl legíny i s kalhotkami, ona rozhodila nohy od sebe a odhalila zarostlou číču.
Nalehl jsem na ni, ona mi sama pomohla se zavedením a pak jsem zatlačil, přirazil a pozvolna v ní zmizel až po kořen.
„Och… och… ano… anooo,“ vzdychla slastně a chytila za zadek, abych jí snad neutekl.

Rozjel jsem rytmické přírazy, užíval si mokrou kundu a odmítal si přiznat, že šukám vlastní matku. Kluci prý o tom snívají, já tu touhu nikdy neměl… no a teď? Právě to dělám a je to příjemné. To šukání myslím.

Matka spokojeně vzdychala a sténala se zavřenýma očima. Jistě si představovala někoho jiného, já sledoval její komíhající se prsa a užíval si slast tření a masáž ocasu.
Vystříknout do ní jsem si netroufal a tak jsem jí pocákal semenem břicho. Procitla, otevřela oči a s úsměvem si ho roztírala po prsou. Spatřil jsem výraz uspokojené samice.
Přitáhla si mě za hlavu a dala pořádnýho francouzáka. Pak mě odstrčila a zmizela ve sprše. Ven vyšla omotaná ručníkem a řekla: „Víš, kde mě najdeš,“ a dveře do ložnice nechala dokořán.

Tu noc jsem nespal ve svém pokoji. Ani tu další a další a další a…

***

Incestní vztah s matkou (pro mě v soukromí Jiřinou) mě nijak negativně nepoznamenal. Snad jen, že jsem si přestal hledat holku, když jsem měl doma sexu, co hrdlo ráčí. Jídlo a sex, k tomu vypráno, uklizeno… Co si víc přát?

Jenže čas pokročil a vzpomněli si na mě vojenští páni. Na dva roky se za mnou zavřela brána ve vojenském útvaru ve Zvolenu.

***

Při svých dovolenkách jsem s matkou prošukal celé dny, ale po návratu jsem měl utrum. Matka měla nového přátele a nehodlala sex dělit mezi dva muže. Přítel, padesátiletý šlachovitý sportovec tělem i duší matku zasvětil do světa sportu a vyráželi kam se dalo. Pod stan, či jen tak pod širák. Mámu jsem nepoznával, ale přál jí to.

***

Opustil jsem matku – sportovkyni a jal se zaobírat svým životem. Teta z Moravy se neozvala, zato se ozval otec z Jordánska.
„Co bys tomu řekl, přijet za mnou na pár měsíců?“ zeptal se po úvodním pozdravu. Doposud jsme spolu komunikovali jen formou dopisů a řídkých (a drahých) telefonátů.
„Já? Za tebou? A pustí mě?“
„Jistě. Už jsem to předběžně dojednal. Dostaneš ode mě pozvánku, na ambasádě ti vystaví vízum. O devizový příslib se nestarej… Ještě se ti ozvu,“ a spojení se přerušilo.

Žil jsem v socialistickém ráji a o zahraničním pobytu jsem mohl jen snít. Tátu pouštěli ven kvůli práci, ale nikdy jsme nemohli jet s ním. Byli jsme tu totiž jako rukojmí. Teď se asi ledy hnuly, a tak jsem uchopil příležitost za pačesy a skutečně mohl vyrazit, poprvé letadlem a hned do tak exotické země. Alespoň jak se jevila v mých očích.

***

Otec mě čekal na letišti, osmahlý, urostlý, jak jsem si ho pamatoval a klimatizovaným fárem mě vezl přes město do jakési čtvrti plné ambasád a vil zbohatlíků. Před jednou takovou zastavil.
„To ti platí fabrika?“ podivil jsem se.
„No, synu, ono je to trochu jinak. Já už se domů nevrátím,“ odvětil otec.
„Jak nevrátíš? Ty emigruješ?“ podivil jsem se.
„Dohodl jsem se s našimi úřady, že pro ně budu dál pracovat a dostanu vystěhovaleckej pas. Nejsem emigrant. Tohle, co vidíš, je můj novej začátek. Díky byznysu se ti nemůžu věnovat kolik si zasloužíš, ale je tu někdo, kdo ti bude k dispozici. Má manželka Oxana.“
„Oxana? To zní nějak… rusky,“ řekl jsem.
„Možná to tak zní, ale ona je Francouzka. Ale její předkové tam uprchli před bolševiky, to je pravda,“ odvětil táta a popadl mé zavazadlo. Přes tu okázalost sídla, asi neměli dost personálu. Později se ukázalo, že v domě je celkem pět lidí i s tátou a macechou dohromady.

Oxana, nebo chcete-li Oksana, byla mladá blondýna drobné postavy, takovej diblík, alespoň oproti tátovi a mě. Štíhlá, malý kozy, ale celkově hezká. Nevím proč, ale hned mě napadlo, jak její postavička vypadá pod náporem tátova těla při sexu. Jak to asi dělají?

Nová maminka mi podala ruku, olíbala na tváře a hned mě zavedla do vyhrazeného pokoje v patře.
„Tady ty, tam ja, tam Paul,“ ukazovala na dveře pokojů. Otci říkala francouzsky Paul, což je česky Pavel. Mluvila lámanou češtinou, ale bylo znát, že si budeme rozumět.

Zbytek dne proběhl v povídání co doma a tady za celé ty dlouhé roky, co jsme se neviděli. Oxana s námi poseděla jen chvíli a sotva zmizela, táta prohodil.
„A co Jiřina, myslím máma?“
„Co chceš slyšet? Nezůstala sama, na to je ještě mladá. Nějaký známosti má, ale znovu se nevdala. Já teď po vojně vlastně nevěděl, co dělat a přišlo mi vhod tvoje pozvání. Jsem mechanik elektroniky, teď se po světě rozmáhají počítače. I u nás ve Slušovicích už je mají, tak možná se uchytím tam,“ odpověděl jsem.
„Jojo, v počítačích je budoucnost. Tady je už má každá firma. Kdybys chtěl, tak ti seženu práci i tady. Teda, kdyby ses rozhodl tu zůstat,“ děl otec.
„Já? Emigrovat… teda dostat taky ten vystěhovaleckej pas?“ vyhrkl jsem.
„No. Možná by to šlo zařídit. Musel by ses dohodnout na ambasádě s jistými úředníky.“
„S kterými?“ zostražitěl jsem.
„Od rozvědky,“ odvětil otec.
„Ty ses upsal komunistický rozvědce? To nechápu… jak si mohl, tati!“
„Nešlo to jinak. Buď emigrace, nebo dohoda. Já chtěl dohodu. Lidi z ambasády byli rozumní. Nebudu na nikoho donášet. Jen se dívat kolem sebe a zjištěné zajímavosti jim sdělit. Nejsem žádnej rozvědčík. Podepsal jsem závazek StB.“

Náš rozhovor končil poněkud rozpačitě. Já si udělal o tátovi nelichotivý obrázek policejního donašeče a sám se rozhodl za tu cenu tu nezůstat natrvalo. Sen o snědé hezké arabské nevěstě se rozplynul, aniž by kdy vůbec začal…

***

Táta se mi opravdu věnoval, seč mu síly stačily, ale pracovní povinnosti ho obíraly o čas a tak předal žezlo Oxaně, která měla času nazbyt. Byla totiž ženou v domácnosti. Jenže na úklid jsme měli služku Farah, na vaření kuchařku Tahiru a o chod domu a zahradu se staral nemluvný Ahmed. Ženy byly tlusté a ošklivé a nijak mě nepřitahovaly. Ono s dívkami to bylo vůbec bledé. Hábity a zase hábity. Jen tu a tam mladá dívka s odhalenou tváří, ale byla to spíše výjimka. Alespoň, že jsem měl po boku Oxanu. Jak mi prozradila, bylo jí teprve pětadvacet a do mého otce se zamilovala, když tu byla o prázdninách. To bylo předloni a vzali se loni na podzim. Otec mi o tom nepsal, nepovažoval to asi za důležité a Oxana se mi teď za to omlouvala. Věděla, že Pavel má syna, chtěla mě poznat, ale vyšlo to až nyní, kdy sám otec mě zatoužil vidět.

„A jsi spokojena?“ otázal jsem se jí s úsměvem.
„Ano,“ odvětila a taktéž se usmála. Vyložit jsem si to mohl všelijak.

***

Slunili jsme se u bazénu a já po Oxaně stále pokukoval. Měla na sobě bílé plavky a neuvědomovala si (nebo to bylo schválně?) jak jsou průhledné a krásně jí prosvítaly prsní dvorce a tmavý trojúhelník bobra.

Šla zaplavat a když vylezla z vody, zeptala se.
„Nebude ty vadit, když si sundam vršek?“ jala si rozepínat plavkovou podprsenku.
Zavrtěl jsem hlavou a zíral na hezká malá pevná prsíčka.
Oxana svá prsa zřejmě nepovažovala za hodna pečlivého zakrývání a slunila se nahoře bez.

Šel jsem se do domu napít a když jsem se vrátil, ležela tam zcela nahá.
Tmavý bobr byl nepřehlédnutelný, ale nebyl to žádný prales, spíš proužek chlupů od Venušina pahorku dolů mezi nohy. Mezi porostem šlo zahlédnout rýhu poševního otvoru.
Její stav jsem nekomentoval a šel se zchladit.

I Oxana si později zaplavala a pak prohodila, že ani ji nevadí, pokud bych se chtěl svléknout do naha. Znělo to jako výzva.
Sundal jsem si plavky a naštěstí se mi kamarád nepostavil. Oxana si nasadila tmavé brýle a buď oči zavřela, nebo mě pozorovala. Čert ví, co se jí honilo v hlavě. Bimbas se mi držel v klidu a to jí asi znudilo, že se brzy sebrala a zmizela v domě.

V noci jsem pak zaslechl, jak se otec vkrádá do její ložnice a pak byly slyšet tlumené zvuky milování. Vyhonil jsem si péro a spokojeně usnul jak Budulínek.

***

Tak to šlo den za dnem. Koncem týdne měl personál dva dny volno. Předpokládal jsem, že si někam na jídlo zajedeme, ale Oxana řekla, že bude vařit.
Kmitala po kuchyni jen v lehkém přehozu, pod nímž byla nahá. Asi to považovala za normální poté, co se přede mnou nahá opalovala a já byl taky bez plavek… Neměli jsme před sebou už žádné tajnosti.
Kupodivu mě víc vzrušovala takhle polooblečená, než úplně nahá a péro mi šlo do pozoru, zvlášť když jsem zahlédl tu prso, tu hladké stehýnko… prostě kousek jejího těla.

Když míchala něčím na pánvi, přistoupil jsem k ní zezadu a rukama ji objal a dlaněmi sevřel prsa.
„Hej, ty… co dělaš?!“ vyjekla, pustila vařečku a pleskla mě po rukou. Nijak moc a nijak obranářsky.
Otočil jsem ji čelem k sobě, přitiskl se jí na rty a rukou ji zajel pod přehoz a promnul nahé prso. Cítil jsem tvrdou nalitou bradavku.
Oxana otevřela ústa a nabídla mi i jazyk, který se okamžitě vzájemně začal proplétat s mým.

Po chvíli vášnivého líbání řekla. „Poškej,“ a vypnula sporák, přesunuli jsme se do mého pokoje, kde jsme se jali pokračovat v milostných hrátkách.
Oxana mi ho začala vášnivě a fantasticky kouřit. Pouštěla si ho hluboko do krku, olizovala, honila, cumlala a sála. Vykouřila mě do konce a semeno spolykala, jako by to byla mňamka.

Mně její klín chutnal taky božsky. Tekla jak řeka, vřískala slastí a tlačila mě hlavu silou do klína, udělala se určitě nejméně jednou. Nalité pysky, naběhlý klitoris žádaly polaskat a vylízat…
Pak už jen zbývalo nalehnout ji mezi rozevřené nohy a vrazit do ní ptáka až po kořen.
Po sérii přírazů jsem si klekl, držel ji za kotníky, vrážel do ní ptáka a měl všechno pěkně na očích. Poddanou, mrdanou macechu… a někde v pozadí tátova hlava s nasazenými parohy.

„Och… och… já… sas… budu… och… uš… uš,“ kvílela rozkoší a jakmile vyvrcholila, do stahující se pochvy jsem vrážel ptáka kosmickou rychlostí, udělal se vzápětí a dávka semene jí plnila dělohu. Byl to nádherný orgasmus.

Po krátkém vydýchání jsme se ještě chvíli mazlili a líbali, než Oxana řekla, že má hlad a šla dovařit jídlo.

***

Chodili jsme po domě nazí. Po jídle jsme se šli slunit k bazénu a to už jsem nemohl vydržet, abych na ni nenastoupil. Oxana se nebránila, pokouřila mi ocas a pak mě do sebe pustila a v trochu nepohodlné poloze na lehátku jsem ji vyšukal.

Pocákaná semenem se šla opláchnout do bazénu a vtom domů dorazil otec.
Bylo to nečekané, ale ukázalo se, že proti naší nahotě nic nemá. Sám se svlékl donaha a hupsnul se osvěžit.
„Bez plavek je to stejně nejlepší,“ řekl, když vylezl a ulehl na lehátko. „Tak jak se tu bavíte?“
„Vidíš ne?“ a hned jsem převedl řeč. „Nevěděl jsem, že Oxana umí vařit.“
„Umí, ale když nemusí, tak nevaří. Hele, mladíku, zítra jedu do pouště na dva dny. Nechceš jet se mnou? Poznat pravý arabský život?“ zeptal se otec a upřeně se díval na ženiny křivky.

„Proč ne? A co uvidím? Beduíny?“
„Taky a ještě něco hezčího… hele, Oxana jde domů. Dej mi tak půlhodinku… nemusím ti nic vysvětlovat, seš velkej kluk,“ plácl mě otec po zádech a zamířil za ní.
Jsem velkej kluk, takže mi došlo, že budou šukat, ale vadilo mi, že si na to nezavřeli okno. Hlasité steny a vzdechy mě vzrušily natolik, že jsem si musel stranou ulevit, jak jsem ho měl tvrdýho. A to už jsem dnes třikrát stříkal. Kde se to ve mně bere?

***

Poušť mě uchvátila svojí velikostí a naprostou beznadějí, když se tu člověk ztratí. A vůbec nebyla mrtvá. Pod nohama číhaly lecjaké potvory, povětšinou jedovaté. Že by se tu člověk pohyboval v písku bosky, na to nebylo ani pomyšlení.

Otec zkontroloval nějaké vrty a pak jsme skončili v opravdovém, nefalšovaném táboře beduínů. A ten tu nebyl pro turisty.
S místním náčelníkem (nebo kdo to byl) táta mluvil v jejich řeči a pak se na mě usmál.
„Máme štěstí, dnes mají nějakou slavnost. Jsme zváni.“

***

Ve velkém stanu vystlaném koberci jsme vůbec nepocítili, že jsme na poušti, se odehrávala hostina a jakýsi doprovodný program, řekl bych. Jak mi táta překládal, vyzdvihovali nějaké zásluhy mladého bojovníka. Součástí byly i břišní tance nádherných mladých dívek. Jejich tuniky rafinovaně zakrývaly i odkrývaly křivky jejich snědých bezchybných těl. Pili jsme čaj, který na mě působil povzbuzujícím účinkem. Vůbec jsem se necítil unavený.

„Tohle turisti nikdy neuvidí,“ podotkl otec, též zaujat krásou tanečnic. „Jsme na jejich území a jen s jejich svolením tu můžeme stavět. A že jsme na jejich slavnosti, toho si považuj.“
Blížil se konec slavnosti, když náčelník k nám přistoupil, s otcem prohodil pár slov a odešel.
„Přeje nám dobrou noc. Spíme odděleně, ale neboj, ač na poušti, ve stanu jsi v naprostém bezpečí. Užij si to,“ usmál se a já v doprovodu nějakého muže šel, kam mi ukazoval. Pak odhrnul nějaký přehoz, naznačil, abych vstoupil, něco arabsky zašveholil a odešel.

Vlezl jsem dovnitř.
Bylo tam přítmí, ale ne úplná tma. Olejové lampy osvětlovaly lože vystlané měkkými poduškami. Vtom z tmavého rohu přede mě předstoupila krásná mladá dívka v lehké, skoro průsvitné tunice.
Lekl jsem se a ona promluvila dobrou angličtinou.
„Jsem Šeherezáda a dnešní noc ti budu k službám ve všem, co si budeš přát, jako tvá pokorná služebnice.“

Polkl jsem nasucho, přítomnost takové krásky a její nabídka mě vyváděla z míry a nevěděl jsem, co dělat.
Sama to pochopila, popošla a z karafy naplnila dva poháry.
„Jmenuju se Patrik,“ hlesl jsem a napil vychlazeného sladkého vína.
„Patrick?“ opáčila. „To se mi líbí.“
Poté převzala iniciativu a zbytek noci probíhal jak ve slastném snu.

Miloval jsem se s krásnou arabkou, vyzkoušel s ní všechno, všecicko a ještě spoustu neznámých věcí mi předvedla. Ocas mi vždycky po vystříkání znovu postavila, ovládala skvělé masážní techniky… a její kundička? Tak úzká, těsná, příjemná, sladká. Pro čuráka i jazyk. Malé, ale pevné přenádherné kozičky a líbání? Přímo božské.
Zadeček, dlouhé štíhlé nohy, hladká snědá pokožka… jejím tělem se nešlo nasytit. A ona? Svíjela se po mě jako had a ukázala mi, kolik erotogenních bodů má mužské tělo. Ne jen ocas, ale záda, zadek, břicho, prsní bradavky… všude mně vtiskávala polibky, lízala a laskala jazykem. Usnuli jsme až nad ránem.

***

Když jsem se vzbudil, bylo lože prázdné. U postele stál otec.
„Tak jak ses vyspal?“
„Musím odpovídat?“ hlesl jsem znaveně.
„Nemusíš,“ přikývl chápavě. „Vstávej, musí se taky pracovat.“

Tábor jsme opustili, aniž bych Šeherezádu zahlédl a k tématu prožití noci jsme se už nevraceli. Myslím, že dobře věděl, co bylo, pokud to s náčelníkem i sám nedomluvil.

***

Pobyt se mi chýlil ke konci a já se měl rozhodnout, zda tu zůstanu, nebo se vrátím do socialistického koncentráku.
Rozebíral jsem to s Oxanou v posteli a ona měla jasný názor.
„Chceme mít s Paulem dítě. Nemůšu být tvoje milenka. Otec tě má rád, ale vidiš sám, jak je stále v práci. Není tu levný ani lehký život. Sem můšeš kdykoli pšiletět na náfštevu, ale vydobýt si tu postavení a pozici, jako má Paul, je slošité,“ řekla a než mi začala kouřit ocas, dodala: „Budu s tebou spát, než odjedeš, ale pak na všechno zapomeneme, ano? Gulp… gulp… gulp,“ začala mi ho rytmicky sát.
Poddal jsem se jejímu umění a řešení odložil na jindy. Při tomhle se nedalo moc přemýšlet.

Po kouření jsem obšťastnil Oxanu vkleče zezadu a vrážel jí ptáka tvrdými přírazy co nejhlouběji. Vřískala rozkoší a jakmile se roztřepala v orgasmu, vypustil jsem do ní dávku semene. Třeba budu nakonec otcem jejího dítěte já?

Táta mě taky nijak nepřemlouval.
„Dveře máš u nás otevřené vždycky,“ řekl a při loučení na letišti dodal. „Nezapomeň ode mě pozdravovat mámu.“
Pak už motory silně zaburácely, letadlo se vzneslo a usměvavá letuška začala nabízet drinky a občerstvení.

***

Doma na mě čekal dopis od tety z Moravy. „Nějakú slépku“ našla a abych přijel. Neříkám, že holky z Moravy nejsou hezký, ale odmítl jsem.
Matka to chápala, jsme městský lidi. Pozeptala se na tátu, ale žádné detaily ze mě nepáčila. Prožívala čerstvý rozchod se sportovcem a měla hlavu plnou temných myšlenek.

„To už jsem tak stará?“ lkala mi po večerech na rameni.
Držel jsem ji kolem ramen, až mi ruka náhle zabloudila níž a já ji jemně přejel přes oblé prso.
„Nech toho, Patriku, tohle už máme snad za sebou,“ ošila se.
Nedbal jsem jejího odporu, dál jí hladil ňadro, až přestala mluvit a jen tiše vzlykala.

***

„Ach… mami… už budu… stříkat,“ vzdychal jsem, v rukách svíral její prsa a civěl na odsedávající mámu jak se taky blíží ke svému vrcholu.
„Ano… Páťo… už… stříkej,“ vykřikla a já s úlevou do ní pral nastřádanou dávku.
Máma se na mě zhroutila a vášnivě jsme se líbali.

Od něžností na gauči nebylo daleko k sexu v posteli. V mámě se to nějak nastřádalo, já neprotestoval, a tak jsme na to skočili, no a co?
Nasedla si na mě, zajezdila si Velkou pardubickou a vyhrála. Jedno číslo přeskočilo v druhé, tentokrát v klasice a dokončení bylo, že mi nohy zapřela o ramena a takto hluboce jsem ji mrdal, ptáka ji vrážel až do břicha, a nedbaje jejích bolestných vzdechů a proseb o zpomalení, jsem ji zuřivě ošukal jak sprostou děvku. Nakonec mi ještě poděkovala. Měla ráda drsnější přístup, ale jen někdy.

***

Našel jsem si práci a rodinný život zvolna vplul do incestního vztahu. Po počátečním mrdání dvakrát, až třikrát denně mě matka musela zkrotit.
„Uvědom si, kolik mi je. Já už to tak často nepotřebuju. Ty seš pořád nadrženej, ale já už ti nestačím. Můžu ti ho vyhonit, vykouřit, ale každej den se nenechám piglovat! Buď to přijmeš, nebo nemá cenu to dál dělat,“ byla nekompromisní.

Bylo jasné, že dřív nebo později tento vztah tak jako tak skončí.

***

Co se stalo později by nenapsal ani sjetej scénárista.
Matka s Čedokem odjela na zahraniční dovolenou do Španělska a emigrovala! O půl roku později mi přišel dopis od otce, že máma je u něj a zase se dali dohromady! O Oxaně ani řádka. Táta vystěhovalecký pas oproti slibům nedostal, tak emigroval taky, opustili blízký východ a s mámou zakotvili na Novém Zélandě.

Udržovali jsme spojení jen poštou, za nimi mě úřady nepustily ani náhodou. Oženil jsem se, rodiče vnoučata viděla jen na fotkách a trvalo ještě deset let, než komunismus padl a otevřely se hranice.

S rodinou jsme prodali celý majetek a koupili si jednosměrnou letenku do Aucklandu a spolu s rodiči na Novém Zélandě žijeme dosud.