Nevěra v rodině

NEVĚRNÝ MANŽEL

Že se něco děje, poznala Nina ve chvíli, kdy se večer přitulila k manželovi, začala ho hladit a dráždit a on se otočil na druhou stranu se slovy, že ho bolí hlava.
Že chlap nechce sex a ještě si stěžuje na hlavu, to Nina nikdy nezažila! A přitom nemůže tvrdit, že by nějak strádal!
Kolikrát ona mu roztáhla nohy a nebylo jí dobře…

Svou ženskou intuicí vycítila, že v tom není nic jiného než cizí ženská!

***

Vilém se usmíval, řeklo by se přiblble a užíval si teplo dívčích úst a rytmické pohyby na ocase. Dcera Šárka mu klečela u nohou a mazlila se s jeho pérem, jak se sladkým lízátkem či nejmilejší hračkou.
„Fmmg… mlask… ghmm… fgmmm… mlask,“ cumlala a sála tvrdé péro.
Vilém jen funěl a rukou ji hladil po vlasech, že je opravdu hodná a šikovná holčička.

Když se mu později usadila na klíně a ocas zmizel hluboko ve vlhkém a teplém lůně, bylo jeho štěstí dokonalé. Před očima se mu pohupovaly dívčí kozičky, menší ale pevné s trčícími bradavkami a ocas mu svírala mladá kundička.
„Ah… ah… už… budu… tati… vystříkej mě,“ žadonila vrcholící dcerka, ale Vilém jí nevyhověl.
Dokud si zachoval zbytek mozku v hlavě a ne v ocase, jak ženy rádi tvrdí, ejakuloval vždy jinam, než do její dělohy.
Tentokrát z hlasitě sténající Šárky vyjel v poslední sekundě a proud semene zmáčel koberec. To se utře a uschne, než přijde žena od kadeřnice, soudil Vilém a místo ocasu rval do stahující se kundičky prsty, aby si Šárka přišla na své…

***

Oba si spolu začali zcela náhodně, kdy Vilém nečekaně zastihl Šárku, jak masturbuje ve sprše a s přivřenýma očima vyslovuje jeho jméno.
„Jo… jo…Viléme… dělej… přidej… oooh,“ sténala a rukou si třela poštěváka.
Vilém na nic nečekal, vytasil tvrdého ptáka, přišel k dceři a nabídl j ho ke kuřbě.
„Kuř čuráka,“ řekl a zasunoval jí ho do pusy.

Šárka se nejdřív ulekla, ale v nastupujícím vyvrcholení byla v zajetí emocí… přijala ho a začala sát. Ve svých představách měla sice na mysli jiného Viléma, jistého mladého pekaře od vedle, ale nyní sála ocas otce a neměla s tím kdovíjaký problém.
„Anoo… holčičko… jooo,“ chrochtal otec spokojeně a užíval si její ústa až do výronu semene.
To už ale Šárka ocas vyplivla a nechala si postříkat prsa. Sama se taky udělala a byla spokojená.
„Co tě to napadlo?“ zajímalo otce.
„Neřeš to tati,“ děla dcera a pohladila mu povadající ocas.

O půl hodiny později Šárka vzdychala pod jeho přirážejícím tělem, které jí důkladně plenilo jeskyňku hlubokými přírazy, dokud se oba neprohekali k orgasmům. Od té chvíle spolu začali tajně šukat.

***

„Chtěla bych dítě… naše dítě,“ řekla jednou Šárka otci po vášnivém milování.
Ten ustrnul v šoku. To, že spí s dcerou je odsouzeníhodný incest, ale pořídit si s ní dítě? To je přece už úplný nesmysl!
„Zbláznila ses? Chceš, aby bylo defektní? A co lidi okolo, každý nás tu zná?“
Šárka však dál rozvíjela svůj nápad.
„Rozvedeš se, odjedeme někam daleko, vezmeme se a budeme mít kupu dětí…“

Vilém mlčel. Věděl, že rozvodem by přišel o hodně. O to by se Nina postarala… i když koneckonců tohle by možná ani nepřežila, he,he, tiše se posupně zachechtal. Otec prcá dceru, z toho by ji možná ranila mrtvice. Na druhou stranu svou ženu měl rád a nikdy spolu neměli závažnější konflikty… Sakra práce!

***

Nina se o pár dnů později opět pokoušela o manželský sex, ale když byla odmítnuta pro celkovou únavu (Vilém ten den Šárku protáhl hned dvakrát), utvrdilo ji to, že Vilém určitě má milenku.

***

Dveře autobusu MHD se zavřely a Nina natáhla do plic vzduch lesa. Byla na kraji města, v lese, kam ještě za svobodna s Vilémem rádi chodili a někde mezi mladými smrčky si zašpásovali.
Na nějakou lesní havěť, jako jsou třeba klíšťata, tenkrát nemysleli… jo, to byly časy.
Nina si chtěla vyčistit hlavu, a tak si dala procházku po lese a pak pomalu domů.

Známými cestičkami mířila do města a když se blížila k silnici, kterou musela přejít, zaujalo ji auto zaparkované na lesní cestě. Vypadalo totiž přesně jako jejich.
Přišla blíž a nemohla se mýlit. SPZ seděla! Tady stojí jejich auto! Skla byla lehce zamlžená, ale bylo vidět, že uvnitř někdo je. Auto se totiž kývalo do stran. Nebylo pochyb, co se tam děje.
Nina se sevřeným hrdlem se odvážila ještě blíž, aby se jí potvrdilo to, co už delší dobu tušila, když vtom se na skle objevila dvě bosá chodidla. Žena v autě se prostě nohama vzepřela o sklo proti přirážejícímu muži.
Nina strnula hrůzou, když spatřila nepřehlédnutelnou pihu na pravé patě. To bylo mateřské znaménko jejich rodiny a její dcery Šárky! V autě byl Vilém a souložil s jejich dcerou!!! Kdo jiný? Šárka neměla řidičák, aby sem přijela…
Nině bylo na zvracení.
Zaběhla hlouběji do lesa, kde si sedla na pařez a pláčem dala průchod svému zoufalství.

Když sebrala sílu, pokračovala zpět k domovu a tvářila se jakoby nic.
Oba provinilci už byli doma, každý ve svém pokoji. Večer pak v koupelně objevila na zmuchlaných kalhotkách Šárky zaschlé stopy semene.

Druhého dne zvedla telefon, s někým dlouho hovořila a tvářila se nanejvýš vážně.

***

„Dobrý den, elektrikáři Korejs,“ představil se Vilém naučenou frází do telefonu.
Soustředěně poslouchal a něco si zapisoval.
„Jistě, madam, zítra na devátou jsme u vás… děkuji… ano… vám taky hezký den.“
Pak vstal a zašel do kanceláře za vedoucím.
„Šéfe. Mám tu objednávku na rekonstrukci domku. Kdo si to vezme na starost?“
„Zvedl si to ty, tak to vyřiď,“ usmál se starý pan Korejs a Vilém se pousmál.

Paninka po telefonu se zdála sympatická, snad to tak bude i při osobním setkání.
„Hele a dodělej ještě ten agregát… pak už máš padla,“ oznámil mu šéf ke konci šichty. „Jo a přišla za tebou dcera…“
Vilém vzhlédl a spatřil Šárku, vyfiknutou v kraťounké sukýnce a volném tričku bez podprdy.
„Ahoj, tati. Jdu kolem, tak co? Už končíš?“
„Ne. Ještě něco musím dokončit. Počkáš na mě?“
„Jasně. Ty už jsi tu sám?“ ptala se dcera laškovně.
„Jo. Úplně,“ odvětil a věnoval se práci, kterou opravdu musel dnes dodělat.

Šárka si sedla naproti němu tak, aby na ni viděl a roztáhla nohy. I slepec by spatřil, že nemá kalhotky. Slabý proužek chlupů a čárka štěrbiny se na něj smály.
„Hele. Tohle fakt musím dodělat.“
„Já chci zase… udělat,“ ušklíbla se Šárka a očima hypnotizovala otcův klín, který se začal zvětšovat.

Náhle byly montérky u kolen, sukýnka vyhrnutá nad pas a tvrdý ocas zabořený v kundě dcery se rytmicky pohyboval sem a tam.
„Jo… jooo… mrdej mě… jo… už… už… oooh… za… chvilku,“ drmolila sténající Šárka a Vilém ji pevně držel a prudkými přírazy jí tvrdě sjížděl.
„Ty děvkooo… teď… tě… naplním,“ hekal.
Semenem ji tentokrát naplnil po okraj.

Šárka konečně brala prášky, takže by z toho nic nemělo být.
Ještě chvíli se líbali, než se uklidnili a Vilém mohl dokončit rozdělanou práci.

***

Bylo devět hodin ráno, když Vilém zastavil před vilko, kde bydlela paní Pilná, jak mu sdělila včera do telefonu.
Sotva vystoupil, dáma již otevírala branku, aby se s ním přivítala.
„Jste ten elektrikář od Korejse, že? Já jsem Pilná… tedy Veronika Pilná,“ švitořila žena. „Pilná jsem taky, jen tu elektriku nezvládám. Račte dál.“

Vilém nestačil myšlenkově zpracovávat její vodopád výmluvnosti.
Teprve uvnitř dáma zmlkla a on se mohl podívat, o co vlastně jde.
Domek byl ve stavu před rekonstrukcí. Žena ho ještě obývala, ale většina věcí a nábytku byla pryč nebo zabalená a odstavená od stěn.
Samotná paní Pilná měla na sobě jakousi domácí sukni těsně pod kolena a vytahané triko, které zakrývalo její vnady.

Uvařila kávu a u stolu jí Vilém sdělil, jak bude rekonstrukce elektrických rozvodů probíhat a co by to zhruba mohlo stát.
„Ta cena je vysoká… hm… je možná nějaká sleva?“ otázala se žena na konci.
„Je to jen nástřel,“ usmál se Vilém. „Spíš to bude levnější… Záleží na dohodě mezi vámi a firmou.“
„Myslím, že se jistě dohodneme,“ pousmála se žena sebevědomě a jakoby nenápadně dala Vilémovi nahlédnout do výstřihu trika.
Ten ocenil kopečky prsou, které byly větší než se jevily a rychle stočil zrak a řeč zase na práci.
Nakonec si plácli s tím, že jak se podepíše smlouva, může hned u ní nastoupit.

***

„Tati, ta mě zanedbáváš,“ rozkřikla se Šárka, když jednou doma osaměli.
Vilém už několikátý den pracoval u paní Pilné a měl toho opravdu dost. Vysekávání nových rýh pro vedení, natahování drátů a ukecanost paní Pilné, to by udolalo každého chlapa. Z toho důvodu neměl ani příliš chuti na sex.
Šárka však byla již patřičně nadržená a chtěla využít každičké chvilky, kdy to šlo, aby ho do ní zasunul.
Ležícímu otci stáhla trenky, přetáhla předkožku, oblízla žalud a sací silou ho začala kouřit a olizovat. Její snaha slavila úspěch a ač se Vilém nijak nesnažil, náhle mu stál pevný jak věž.

Šárka zavýskla a hned na něj nasedla.
„Ááách… jooo… uuhhh… je… krááásně… pevnejejej,“ zasténala a dosedla na něj až po kořen.
Vilém jí zmáčkl prsa a začal je mnout a Šárka odsedávala. Nejdřív pomalu, pak stále rychleji, jak se pochva přizpůsobila jeho velikosti. I tak bylo sevření stěn silné a pevné a oboustranně je zalévaly záblesky slasti a rozkoše.

„Úúúh… vymrdej… mě… jooo… celou… ooááách… to… je… ono… áááh… už… budůůů,“ poskakovala Šárka na ocase jak pominutá a Vilém jí svíral prsa a brkal prsty o tvrdé stojící bradavky.
„Budu… stříkat!“ vzdychal Vilém, ale Šárka ho nevnímala v přicházejícím orgasmu.

Dávka semene jí zalila pochvu a v tu chvíli se Šárka udělala. Slast vyvrcholení jí naplnila tělo a ona se zhroutila na Viléma. Unaveně se políbili, pak se mu svezla z těla a z pochvy jí vytékal čůrek semene, jak jím byla doslova přeplněná.
„Miluju tě,“ zašeptala mu do ucha a žužlala mu rty boltec.

Vilém jen něco zahučel, protože byl vážně unavený, ale Šárka byla spokojená a svůj život měla v představách naplánovaný. Rozvod otce s matkou, odstěhování se, zplození dětí a šťastný vztah až do smrti si vysnila jasně.

***

„Viléme. Chceš ten guláš donést, nebo přijdeš sem?“ houkla Veronika na schodiště.
„Už jdu,“ ozvalo se seshora.
Vilém už si s paní Pilnou potykali a navázali přátelský vztah.
Veronika byla sympatická žena, jen o pár let starší a dokonalá hospodyňka. Vzala si v práci volno, aby byla Vilémovi při ruce a vařila mu i obědy. Odložila plandavé triko i sukni, ale i v montérkách a košili jí to slušelo a Vilémovi se zdála i přitažlivější. Stále mu byla nablízku, ochotná mu cokoli přidržet a podržet.

Když dojedl guláš a poděkoval, měl ještě něco na srdci.
„Mám tu fakturu od šéfa. Jsme asi tak v polovině práce, takže jde o zálohu na pokračování díla.“
Veronika to projela očima: „Nech to na pak. Nebudeme se tím teď zabývat.“

Odpoledne Vilém dokončil sádrování a začal uklízet nářadí.
„Takhle tě domů nepustím! Seš celej od sádry. Běž se vykoupat,“ stála u něj Veronika v županu a lamentovala.
Vilém neprotestoval a ve sprše si krásně užíval horkou vodu.
„Chceš vydrbat záda?“ ozvala se náhle Veronika.
„Co?“ vyplašil se Vilém.
„Záda, umejt, nechceš?“ stála už za dveřmi.
„Ne?“ odmítl to, ale stejně se dveře otevřely.

Schoulil se v rohu sprchy, ale Veronika se jen usmívala.
„Jestli se stydíš, tak nemáš proč,“ blížila se a cestou jí sjel župan z těla a nahá vstoupila k němu do sprchy.
„Myslím, že je čas dojednat tu slevu,“ zašeptala a pevně ho políbila.

Dlouho se divoce vášnivě líbali. Pak ji Vilém pozvedl za nohu a prudce do ní pronikl ztopořeným ptákem, až po koule.
„Ááách… úúúhhh… seš… tvrdej… joo… oh… oh… oh,“ vzdychala Veronika spokojeně.
Vilém si ji bral poměrně drsně až živočišně, což jí nijak nevadilo. Pořádnej chlap potřebuje vypustit semeno a o nic jiného tu nejde. Trhavé cukání v kundě ji ujistilo, že se právě udělal. Vnímala horký výron semene a třebaže ona se neudělala, byla spokojená.

Dotek nahých těl a stojící úd… „proboha, on mu už zase stojí?“ jí projelo tělem jako elektrizující výboj slasti, a znovu se začala s Vilémem líbat. Otevřela ústa a proplétali si jazyky.
Rukou mu sevřela ocas, začala zpracovávat a vyhonila mu ho do výstřiku.
Pak Veronika popadla ručník a opustila koupelnu.

Vztah mezi pracovníkem a zákazníkem se tak dostal na vyšší úroveň.

***

Veronika byla rozvedená a dlouho nikoho neměla a proto byla do sexu celá žhavá. Vždy po práci se osprchovali a pak skončili v posteli, kde se mazlili, hladili a líbali.
Vilém si rád hrál s jejími prsy, dlouho laskal dvorce a bradavky, pak je jemně mnul a v polibcích jí přes břicho sjel do klína. Veronika ochotně roztáhla nohy, aby mohl laskat citlivá místa a když se jazykem dotkl klitorisu, odměnila ho potokem uvolněné šťávy.
„Seš sladká,“ slízával je a štěrbina se mu otevírala víc a víc.

Veronika se mu revanšovala kouřením. Kouřila ho sevřenými rty a jezdila po něm pomalými pohyby. Vsála ho a zase vytlačovala ven. Volnou rukou ho svírala u kořene a druhou mu jemně mnula koule.
Když byl ocas tvrdý a připravený, obkročmo na něj nasedla. Ocas roztáhl pysky a pronikal jí do těla za doprovodu bolestných vzdechů. Veronika měla pocit maximálního vyplnění, ale seděla na něm až po kořen.
„Ah… ah… ah,“ sténala při odsedech a jak to bylo celé úžasné, zrychlila a začala víc hlasitě vzdychat a sténat.
„Och… už… už… júúúú… joooo.. .áááááh,“ vyrážela a náhle ji projel blesk nejvyšší rozkoše a Vilém se jen zazmítal a plnil ji nezadržitelným proudem semene.

Pak se rozloučili polibkem, Vilém jel domů a Veronika spokojeně usnula.

***

Vilém vyšel vykoupaný ze sprchy. Nahý šel do kuchyně a pozoroval Veroniku, jak připravuje svačinu.
Přistoupil k ní zezadu a vykasal jí sukni na záda. Odhalily se bílé polokoule zadku s bílými kalhotkami. Hned jí dlaní přejel přes půlky a pak rukou zajel zepředu do klína a cítil vlhkost.
„Ohhh,“ Veronika tiše vzdychla a celá tála.
„Počkej,“ otočila se k němu čelem a hned si sama stáhla kalhotky. Vilém jí hned prsty zkoumal štěrbinu v hustém porostu klína. Mezi pysky cítil vlhkost a po dva články prstů do ní zajel.
„Oááách… úúúh,“ úpěla slastně Veronika v sedmém nebi.
Vilém ji povysadil na linku, za stehna ji více roztáhl nohy a pak už do ní zatlačil připravený ocas. Hlavice žaludu roztáhla pysky a s mokrým mlasknutím do ní vnikl. Po pár přírazech v ní byl zasunutý až po kořen a hned začal s přírazy.
„Ah… ah… ah,“ Veronika tiše vzdychala a se zavřenýma očima vnímala nádherné tření tvrdého ocasu, kdy cítila každý centimetr jeho délky.
Tělo jí brzy zaplavil orgasmus, ale na šoustání to nemělo vliv. Ocas jí dál raboval mokrou pochvu, ze které tekly potoky šťáv doprovázené slastných hekáním obou milenců.
„Všechno do… mě… vystříkej… už… zase… ooááách,“ dosáhla Veronika dalšího vyvrcholení, následovalo zrychlení přírazů a proud semene do hlubin pochvy. Bylo to nádherné a Veronika byla úplně ušoustaná, ale šťastná.

„Tlesk, tlesk, tlesk,“ ozvalo se náhle zatleskání. „Opravdu hezké představení.“
Oba se vyděšeně ohlédli a ve dveřích stála ironicky se usmívající Nina.
„Hledala jsem tě ve firmě, netušila sem, že jsi v tak velkém pracovním vytížení.“

Veronika letěla jak torpédo s náručí svých svršků pryč a Nina nehnula ani brvou a jen se pásla na zděšení přistiženého manžela. Vilém mlčel. Na tohle nebylo co říct.
„Podepíšeš mi rozvod. Mám tě tady,“ pozvedla významně mobil a odešla s pocitem vítězné královny.

***

O PÁR MĚSÍCŮ POZDĚJI

U stolku v malé vinárně seděla Nina a srdečně se vítala s příchozí.
„Ahoj Aleno,“ zdravila se s ženou, kterou byla Veronika Pilná.
„Tak co?“ vybafla na ni Alena.
„Mám všechno. Barák, auto, prachy… jen o dceru jsem přišla.“
„Odešla s ním?“
„Jo! Prej ho miluje a nemůže bez něj žít! Je mi z toho na blití!“ odtušila Nina zlostně. „Chápeš to? Vlastní dcera a s tátou takový věci… bože! A co ty, Veroniko, nebo jak sis říkala?“
„Nech toho. Nějak jsem se musela jmenovat! Jo… barák sestřenice už je skoro hotovej. Vilém mě zkoušel najít, ale nemá nárok. Verča… tak se právě jmenuje sestřenka s ním vyběhla! Koukal prej jak puk, že tam bydlí někdo jinej,“ šklebila se Alena.
„Patří mu to,“ pomstychtivě dodala Nina. „Ale vlastně je mi to fuk. Jen ta Šáryna mě mrzí.“
„Dej tomu čas. Třeba ho přestane milovat a vrátí se…“ snažila se ji Alena povzbudit.
„Jen aby,“ zapochybovala Nina.

***

O PĚT LET POZDĚJI

Pokoj v „Gasthaus Schildkrote“ rezonoval milostným kvílením, sténáním a vzdycháním.

Šárka zaklekla nad Vilémem tak, aby ho mohla kouřit a on jí lízat mokrou jeskyňku ze které vyvěraly proudy šťávy, které Vilém hltavě slízával a dál jí kmital jazykem po hladce vyholené kundičce.
Její kouření bylo slastné. Zkušeně ho olizovala a sála pevně sevřenými rty a byla v tom extratřída. Ocas mu brzy stál tvrdý a připravený, a když si ho osedlala, zajel do ní snadno a hladce.

Šárka se mu vzepřela rukama o hruď a začala odsedávat. Vilém jí mnul prsa, která se mu krásně vešla do dlaní a brnkal prsty o vztyčené bradavky.
„Íííííí, tati, to… je… krásaaa… ííííí,“ chichotala se.
Ten dál kroutil ladičkami z tvrdých bradavek, až se k němu sklonila.
„Líbej mě,“ a vjela mu sama do pusy jazykem. Stále přitom strojově odsedávala na péru a každé dosednutí znělo mlaskavě.
„Už… budu… stříkat,“ upozornil ji Vilém.

Šárka sjela z ocasu, chytla ho do ruky a rychlými tahy vyhonila k výstřiku a s úsměvem mu ho honila až do zvadnutí.
„A co ty?“ zeptal se Vilém.
„Mně to uděláš jazykem,“ rozložila se mu na postel a roztáhla nohy.
Vilém tedy pokračoval v lízání rozmrdané kundičky a Šárka začala vlnit a pohazovat tělem a slastně sténat. Vilém smýčil důkladně překrvené pysky a naběhlý klitoris a po chvíli se dočkal přerývaných vzdechů, hlasitých stenů a pak se jí tělo vzepjalo v křeči orgasmu.
„Áááách… óóóóááááhhh… úúúúúúh,“ vyrážela a byla plná prožívané rozkoše.

Leželi vedle sebe a vydýchávali se.
„Ještě to půjde nějaký čas, ale pak už budu tlustá a neforemná,“ uvědomovala si Šárka svůj požehnaný stav. „Nepřestaneš mě mít rád, že ne?“ ujišťovala se.
„Slíbil jsem ti to přece před oltářem,“ připomněl jí Vilém nedávný sňatek v Konigingratzu.

***

Po nezbytné retuši a úpravě potřebných dokumentů se Šárka s Vilémem vzali, aniž kdo tušil, kým ve skutečnosti jsou.
Byli v Německu již pátým rokem, pracovali v restauračním zařízení a v podstatě žili jako manželé.
Když Šárka otěhotněla, stvrdili svazek slibem manželským.

V zaměstnání měli i možnost ubytování, ale Vilém už měl v městečku vyhlídnutý byt, kam se přestěhují po narození potomka. Žili skromně, a tak jim v podstatě nic nechybělo a se všemi příbuznými a známými v Čechách přerušili kontakt.
Šárku mrzel přervaný vztah s matkou, ale chápala ji. Tohle žádná matka na světě nemohla skousnout. Několikrát jí psala na mobil, ale odpovědi se nedočkala. Nakonec to vzdala. Vilémovi o tom nikdy neřekla.

***

Teď mu jemně rukou zpracovávala ptáka, on hladil její kůzlátka, a když byl jeho nástroj dostatečně připraven, nalehl na ní a pomalu do ní pronikl.
„Tati… ááh… krásně… mě vyplňuješ,“ vzdychala Šárka slastně, roztáhla co nejvíc nohy od sebe. Byla zcela plná pulsujícím ocasem, který se jí krásně třel o stěny a přiváděl slastné mrazení.
Sjížděl ji tak dlouhé minuty, líbali se a šeptali si sladká slůvka, než Vilém přitvrdil.
Zvedl jí nohy za kotníky nahoru a pak do ní prudce zajel až na dno.
„Aúúú… seš moc… hluboko… tati,“ kňučela Šárka, ale byla mu zcela poddána a nemohla nic moc dělat.
Vilém si to naopak užíval, protože tření bylo silnější a slastnější a zrychlil přírazy.
„Jo… vystříkej… se… do… mě… oh… oh,“ hekala Šárka mezi přírazy a Vilém přirazil a strnul.
„Úúúúhhhh… jooo,“ vydechl a cákance spermatu jí plnily útroby, kde už klíčil nový život.

Vilém se cítil plný síly, a tak po chvíli opět skončili v milostném objetí. Měli den volna a jelikož se jim nikam nechtělo, rozhodli se ho strávit celý v posteli.
Po chvilkovém něžném líbání se Šárka opět ujala kuřby. Mazlila se s ním, lízala ho, sála a cumlala jako nejchutnější věc na světě.
Pak se mu nastavila zadkem a poklekla na všechny čtyři.
„Teď takhle, ale ne do zadku!“

Vilém přiklekl za ní a hladce do ní vnikl. Opět krásně pocítil vlhkost, teplo a pocit jiného směru tření. Taky Šárka slastně vzdychala z nových pocitů a pevně zapřená, s rozkoší přijímala prudké a hluboké přírazy.
Vilém si dával záležet a přirážel jen pomalu, ocasem skoro vyjel ven a zase do ní zajel v celé délce. Pohled na pevný zadek a mrdající ocas byl zničující, ale Vilém měl velkou výdrž, a tak ji strojově projížděl, mnul prsa a užíval si jejího těla plnými doušky. Šárka jen táhle sténala a užívala si mrdačky, jako kdyby to neměla kdovíjak dlouho.

„Jo… tati… už… stříkej… já… jsemmm… úúúúh… jooo… kurvááááá… áááá,“ vybuchla v nejsilnějším orgasmu dnešního dne a před očima se jí rozblikalo tisíce jiskřiček a málem upadla do krátkého bezvědomí.
Vilém tedy to dále neprodlužoval, chytil si ji pevně v pase a prcal ji teď takřka světelnou rychlostí, až ji naplnil několika výstřiky řídkého semene.
Ani ho to už moc nebavilo. Ven z ní vypadl povadlý ocas a tak se zhroutili vedle sebe a přetáhli přes sebe deku.
„Gute nacht, meine schatz,“ broukl Vilém v polospánku.
„Gut, meine liebling,“ hlesla Šárka. „A hezký sny, tati.“

***

O NĚKOLIK MĚSÍCŮ POZDĚJI

Zvonek zvonil dlouho a vytrvale, než Nina konečně otevřela a strnula úlekem.
„Šárko?“
„Ahoj, mami. Přijela jsem ti ukázat svou dceru, tvou vnučku,“ a natáhla k ní ruce s malým uzlíčkem.
Nina ho přijala a láskyplně se zahleděla na tvářičku poklidně spícího kojence s dudlíkem v puse.
Oči se jí zalily slzami, podívala se na dceru a její rty zašeptaly. „Děkuju.“