Nemravné zprávy 01

Mohl bych říci, že to začalo nevinně a vůbec jsem netušil, kam to povede. Mohl bych poukázat na spoustu momentů, které ovlivnily mé rozhodnutí. Mohl bych se vymluvit na mé potřeby, jako muže. Mohl bych vysvětlit, jak jsme se s manželkou odcizili, zejména fyzicky. Nebo bych mohl poukázat na svou krizi středního věku, která přišla s padesátkou. 

Ale přesto to všechno začalo vážně nevinně, když se Natálie před několika měsíci přestěhovala zpátky domů.

****

Moje žena Klára byla na svém pátém nebo šestém setkání s architektem kvůli přestavbě zadní poloviny našeho domu. To zahrnovalo obývák a koupelnu, stejně jako dva pokoje, které zřejmě chtěla spojit do jednoho velkého. 
Její neschopnost rozhodnout se pro jakýkoli návrh byla dříve roztomilá, ale v určitém okamžiku mě to začalo frustrovat. Byl jsem z jakéhokoli rozhodnutí mé ženy frustrovaný dříve, než ji to vůbec napadlo.

Chodili jsme už několik měsíců na párové terapie. Opravdu jsem doufal, že terapie pomůže, stále jsem si udržoval naději, ale upřímně řečeno, myslím, že to všechno ještě zhoršilo. Bývali jsme tým, chtěli jsme si navzájem pomáhat zvládat život, ale při vyprávění všech příkoří a stížností za desítky let manželství to vypadalo, jako by se náš vztah zredukoval na vyřizováníi účtů.

Když nám Natálie, naše pětadvacetiletá dcera s pláčem oznámila, že se rozešla se svým snoubencem, chce dát výpověď v práci a přestěhovat se zpátky domů, byli jsme s Klárou v šoku, ale souhlasili jsme. Rozhodně jsme doufali a alespoň zpočátku očekávali, že to bude jen dočasné, než se dlouholetý pár udobří.
Netrvalo však dlouho a Natálie přiznala, že důvodem jejich rozchodu bylo to, když zjistila, že její snoubenec má poměr s kolegou z práce.

Odolával jsem každému nutkání říct své dceři i své ženě: „Já to, kurva, věděl!“

Navzdory zjevné inteligenci a charismatu mi na jejím snoubenci vždycky něco vadilo. Zjednodušeně by se dalo říct, že nevěděl, kdo je. Nejsem ignorant ani odpůrce toho, že mladým lidem dnes trvá déle, než najdou sami sebe, ale neodbytný pocit, že není určený pro mou dceru, či spíše pro jakoukoli ženu, mi hlodal jako červík v hlavě.

Snažil jsem se dceru ujistit, že je lepší to zjistit teď, než (o další) roky později. Samozřejmě byla v tu chvíli zraněná natolik, aby viděla dál než za svou vlastní bolest, ale byl jsem přesvědčený, že brzy uvidí i to dobré.

Má žena se zdála být fixovaná na to, jak je možné, že si naše dcera neuvědomila, že její snoubenec je gay. To vedlo k několika rozhovorům o sexu, sexualitě a o tom, „jak se věci změnily“.

Tady bych se možná zmínil více o dceři. Natálie byla vždycky hezká holka, ale na střední škole nebylo možné ignorovat její krásu, protože rozkvétala a její sexualita byla stále výraznější. Rychle se z hezké dívky stala krásnou ženou a zjevně si to užívala, ochotně zdůrazňovala to, co jí příroda nadělila.

V době, kdy Natálie dosáhla osmnácti let, byla ztělesněním ženské fyzické dokonalosti, husté dlouhé blond vlasy, velké oči, plné rty, tenký krk, velká prsa, útlý pas, úžasný zadek a neskutečně pevné sexy nohy. Rychle jsem zjistil, že se těším na to, co si každý den oblékne.
Natálie málokdy zklamala, jakmile byla dospělá, její oblečení jako by se okamžitě změnilo z přiléhavého, ale slušivého, na těsné a vyzývavé.

V té době jsme s manželkou ještě vedli relativně zdravý sexuální život. Ačkoli jsme byli oba zaneprázdněni prací a starostmi okolo, vždy jsme si našli čas na intimnosti, kdykoli jsme byli oba doma. Já jsem pokaždé potřeboval víc než to a vždycky jsem měl zdravý každodenní masturbační návyk, o kterém moje žena dobře věděla a podporovala ho. 
Klára si ovšem rozhodně nebyla vědoma toho, že se mého libidinózního chtíče a téměř jediným středobodem mých fantazií stala naše čerstvě zletilá dcera. Navzdory svým tabuizovaným touhám jsem dokázal udělat tlustou čáru a udržet hranice mezi otcem a zvrhlíkem. 

Když se tedy měla po letech Natálie nastěhovat zpátky, neměl jsem žádné zvrácené myšlenky, žádnou naději ani očekávání, že by se mezi námi mohlo něco skutečně „stát“. 
Po návratu domů trvalo naštěstí jen pár týdnů, než Natálie zpracovala zradu svého snoubence. Po měsíci už byla skoro jako dřív a zdálo se, že se znovu upřímně těší na budoucnost, a oznámila, že si hodlá začít hledat práci a byt.
Trochu sobecky jsem ji od toho nenápadně odrazoval, chtěl jsem, aby si dala čas na zotavenou, aby se neunáhlila…

Mám vlastní firmu, která poskytuje služby maloobchodním řetězcům a restauracím. Jako majitel mám proto flexibilní rozvrh a většinu dní pracuji z domova a představa, že Natálie stráví léto lenošením kolem domu a bazénu, jako když byla mladší, mě vzrušovala víc než cokoli jiného za poslední dobu.

Má žena je obchodní zástupkyně a hodně cestuje. Často bývá pryč tři až čtyři dny v týdnu, občas i déle. Takhle to trvá už mnoho let. Pořád čekám, že ji cestování unaví, ale Klára vydělává víc jak já a pokaždé, když naznačila, že by chtěla zvolnit tempo, její společnost jí jednoduše přidala další peníze. 

Natálie se mi pomalu začala otevírat ohledně vztahu se svým ex snoubencem a nakonec se dostala k tomu, aby mě vyzpovídala o mém vztahu s Klárou. Věděla, že mezi námi panuje odstup a napětí. Vysvětlil jsem jí základní věci a zopakoval jsem jí svou naději, že to vyřešíme.

*

Jednoho dne jsem se rozhodl, že je konečně čas pustit se do úklidu skladu, který jsem si pronajal po matčině smrti. Ani já, ani moji sourozenci jsme se v té době neměli k tomu, abychom probrali její věci, takže jsem všechno nechal přestěhovat do skladu a mylně jsem předpokládal, že se někdy v blízké budoucnosti znovu sejdeme, abychom se s tímto úkolem vypořádali. To bylo před téměř deseti lety.

Potěšilo mě, když se Natálie nabídla, že mi pomůže.
Překvapila mě svým nadšením a pracovní morálkou. Zdálo se, že ji baví procházet krabice a dozvídat se něco o babičce.
Narazili jsme na krabice s mou starou hudbou; kazety a LP desky z mých teenagerských let. 
Našli jsme také krabici s mými „úspěchy“, vysvědčeními, cenami, trofejemi, výstřižky z dětství, které máma pečlivě uchovávala. 

„No ty krá… so…“ Natálie se jednoho dne ušklíbla, když držela v ruce jeden zašlý západoněmecký pornočasopis. Byl jsem upřímně překvapen, když jsem po tolika letech poznal obálku a skutečnost, že krabice, kterou dcera otevřela, zřejmě obsahovala mou, kdysi cennou sbírku časopisů pro dospělé. 

Natálie se chichotala, když listovala několika časopisy, otáčela je, aby si prohlédla vše do detailu, nebo mi ukázala obrázek, abych si ho prohlédl a komentovala tehdejší styl – velké trvalé, ještě větší umělá prsa a úplně největší neholená roští v klíně.
Když se Natálie zeptala, proč by si bábi nechávala mou sbírku porna, mohl jsem jen pokrčit rameny a přiznat, že jsem předpokládal, že to všechno vyhodila.

„Ale ona věděla, že to všechno máš,“ zeptala se Natálie a zdála se být zmatená.
„Jo, o nic nešlo. Bylo mi osmnáct, nikdy z toho nedělala problém, nemusel jsem je schovávat, nebo tak něco. Vlastně si vzpomínám, že jsem párkrát přišel domů a zjistil, že mi máma uklidila pokoj, vyhrabala je zpod postele a úhledně je naskládala na noční stolek,“ pokrčil jsem rameny.
„Páni, to by mě nenapadlo, že byla babička takhle pokroková,“ ušklíbla se. 
„Jo, tehdy to tady nebylo tak snadno k mání. Vyměňoval jsem to třeba za cigarety.“

„Tak co s tím budeš dělat?“ zeptala se dcera.
„No, můžeme je prostě vyhodit do popelnice,“ odpověděl jsem. Částečně by mi výlet do vzpomínek nevadil, ale nehodlal jsem to přiznat vlastní dceři.
„A nemůžu si je vzít? Je to úplný retro,“ navrhla Natálie.
„Aha, hm… dobře… asi jo. Jsi dospělá… takže… Chci říct… Hele, prostě… víš… nesuď mě, fajn, prostě tam je, co bylo zrovna k mání,“ zalhal jsem, doufajíc, že to vysvětlí ty tvrdší a incestní věci, o kterých jsem předpokládal, že v krabici určitě budou.

Taky jsem cítil, jak mi tvrdne penis, když jsem si představil, že Natálie masturbuje u stejného porna jako já.
Dcera se jen usmála a odložila krabici stranou: „Super. Díky, tati.“

Ve skladu byla sice klimatizace, ale ne zrovna výkonná, a tak jsme každý den končili propocení, přičemž Natálii se už tak těsné šortky a tričko zoufale lepily na její křivky. Několikrát jsem se přistihl, jak pokukuju, ale Natálii to zjevně nevadilo, jen se usmívala a pokračovala dál.

*

Postupně jsme spolu začali trávit čím dál víc času, hledali jsme důvody, proč spolu něco podnikat, každý týden jsme plánovali jednodenní výlet, často jsme chodili na obědy a většinou jsme se po večeři dívali na televizi nebo na film.

V domě se Natálie čím dál více proháněla jen v tričku a kalhotkách, většinu dní se povalovala u bazénu v bikinách. Byl jsem v sedmém nebi, když jsem ji očumoval a překvapilo mě, že nemám žádné výčitky svědomí.
Svěřovali jsme se čím dál víc a při jednom takovém rozhovoru mi sdělila, jakoby mimochodem, že si užívala se svou spolubydlící na vysoké škole a krátce uvažovala o tom, že by mohla být lesbička, než se rozhodla, že není. Přiznala, že právě tak a tehdy se seznámila se svým ex-snoubencem. Věci začínaly dávat větší smysl. 

*

Vždycky jsem dokázal udržet odstup mezi svými nemravnými fantaziemi a realitou, ale nová realita a zážitky s dcerou tuto hranici narušovala.
Tolik nocí jsme strávili jen my dva, natažení na naší velké pohovce a sledovali televizi. Netrvalo dlouho a Natálie se začala tulit, tiskla se ke mně a já ji objímal kolem ramen, stejně jako když byla mladší.
Dělali jsme to za ta léta už tolikrát a já jsem vždycky dokázal udržet oplzlé myšlenky na uzdě. Dobře jsem si uvědomoval, že můj úsudek je narušený, ale čím víc času jsme spolu trávili a čím víc jsme si byli bližší, tím bylo zřejmější, že moje dcera nepotřebuje otce tolik, jako muže. Skutečného muže. Pořádného milence. Moje holčička byla dospělá sexy žena a bylo zřejmé, že byla citově i fyzicky zanedbávána.

Opravdu jsem se snažil být hodný. Snažil jsem se být otcem, prostě tu pro ni být, ale moje mysl a můj pohled na Natálii se každým dnem stále častěji měnil. Je to dcera, nebo dospělá sexbomba?

Choulili jsme se k sobě v šortkách a tričkách a dívali se na televizi a já bloudil očima po ženském těle, které se tisklo k mému. Natálie se zanedlouho přestala obtěžovat s šortkami a raději si vybrala kalhotky a trička, která byla s přibývajícími dny stále menší a menší

Když jsem si prohlížel Natáliiny křivky a holou kůži a cítil její hebkost a teplo, nemohl jsem si pomoct a představoval jsem si, jak mi teď moje dcera kouří péro a jak se její rty roztahují a kloužou nahoru a dolů po mém tvrdém kůlu. Nebo jsem si představoval, jak Natálie tančí a svléká se pro mě, zatímco já se dívám a říkám jí, jak je její tělo sexy. A samozřejmě jsem si představoval, jak ji šukám, jak se na mě moje holčička dívá a sténá „tati“, jak se do ní nořím hluboko, jak mě prosí, abych ji ošukal a udělal se do ní. 

Cítil jsem, jak mi tvrdne penis a srdce mi buší, a snažil jsem se přinutit, abych se znovu soustředil na to, co jsme sledovali, ale myšlenka na rozkoš, kterou bychom si mohli navzájem poskytnout, rozkoš, které se nám momentálně nedostávalo, ale kterou jsme oba zcela zjevně zoufale potřebovali, byla stále přítomná.

*

Jednou večer, když jsem dělal popcorn a chystal se usadit k televizi, sešla Natálie dolů v polokošili a kalhotkách. Tričko bylo krátké, upnuté a nesahalo jí ani k pasu. Všechny knoflíčky byly rozepnuté a na odiv se dral její buclatý výstřih, a jako obvykle neměla podprsenku. Tenké kalhotky ve stylu bikin jí nezakrývaly skoro nic. To všechno nechávalo tak málo prostoru pro představivost, zejména přední část kalhotek, která se jí zařezávala a zvýrazňovala její závojíčky. 
Asi jsem zíral příliš upnutě, protože se na mě podívala a zeptala se: „Co je?“. Pak se usmála: „Je takové horko, tati, chci mít jen pohodlí. Nevadí ti to, že ne?“

Samozřejmě nevadilo.

Komediální seriál, který jsme sledovali, obsahoval vedlejší dějovou linii o mladším muži, který posílá „dick picy“ starší kolegyni, s níž měl divoce nevhodný vztah, až se o to pokusí i během schůzky, kde omylem odpoví na textovku šéfa, obrázkem svého ptáka. Několik minut jsme se s Natálií váleli smíchy.

Po chvíli se Natálie nenuceně zeptala: „Už jsi někdy někomu poslal fotku ptáka, tati?“
„No, ehm. Možná jsem za ty roky poslal tvé matce jednu nebo dvě,“ odpověděl jsem upřímně.
Natálie si odfrkla a zeptala se: „Jen jednu nebo dvě?“
„Nikdy to nebylo nic pro mě a nejsem si jistý, jestli by v dnešní době byla příliš vnímavá,“ odpověděl jsem bez přemýšlení.
„To je mi líto, tati,“ řekla a přitulila se ke mně.
Dech se mi zatajil, když mi do boku zatlačila svá ničím nespoutaná ňadra. „To je v pořádku,“ snažil jsem se ji uklidnit, objal ji kolem ramen a políbil na hlavu.

„Zkoušela jsem mu taky něco posílat,“ zmínila se poprvé po několika týdnech o svém ex-snoubenci. „Posílala ti máma taky někdy nemravné obrázky?“
„Jo, kdysi,“ odpověděl jsem.
„Líbilo se ti je dostávat?“ zeptala se Natálie.
„Samozřejmě, kdo by nerad dostával sexy fotky od své přítelkyně nebo manželky?“ odpověděl jsem otázkou a okamžitě si uvědomil svou chybu.
„Můj ex… třeba… prostě se vždycky tvářil rozpačitě… už tehdy jsem to měla vědět…“ posteskla si.
„To mě mrzí, zlatíčko,“ přikývl se a cítil, jak se mi vzdouvá penis při představě, jak dcera fotí a posílá pikantní fotky.
„Nikdy se mu nelíbilo, když jsem takhle blbla… Jsem tak hloupá,“ prohlásila na rovinu.
„Hele, každý vztah je jiný. Je těžké poznat, co funguje a co ten druhý chce. Dokonce i po letech společného života. Zkusila jsi to.“
„Snažila jsem se. Posílala jsem mu různé prasárny v naději, že zjistím, co by se mu líbilo, ale nikdy ho nic… nevzrušovalo. Nemůžu uvěřit, že jsem s ním promarnila tři roky,“ bědovala.

Zvedl jsem si koleno, abych skryl svou rostoucí erekci, a představil si, jaké „prasárny“ moje dcera posílala svému homosexuálnímu příteli v naději, že to vyvolá nadrženou reakci.
„No, jestli chceš strávit tři roky snahou udělat z gaye heterosexuála, dvacítka je na to ta správná doba,“ nabídl jsem jí se smíchem a pak dodal: „Opravdu mě překvapuje, že to nevyšlo, kdo jiný by měl předělat gaye než ty.“
Natálie se zachichotala a po chvíli řekla: „Děkuju. Měla jsem ti poslat ty fotky, určitě bys je ocenil.“

Moje tělo se napjalo: „Škoda, že jsem tvůj táta.“ Uchechtl jsem se, protože jsem se obával, že Natálie vycítila mé ne zrovna otcovské myšlenky.

****

O pár týdnů později – čtvrtek

Popíjel jsem drink v baru po obchodní schůzce a čekal na let domů, když mi cinkl telefon, zpráva od Natálie s fotkou. Psali jsme si pravidelně už několik týdnů, většinou šlo o vtipné příspěvky na sociálních sítích, Natálie měla slabost pro vtipná zvířecí videa.

Ale v poslední dvou dnech, od toho rozhovoru u televize, mi Natálie začala posílat svou fotku v jakémkoli oblečení, ale srdce mi poskočilo, když jsem otevřel její poslední zprávu a uviděl fotku své dcery ve velmi titěrných bikinách a s velkým, zářivým úsměvem. Selfie, která nebyla vůbec nevhodná, až na to, že ji posílala vlastnímu otci.
Dal jsem jí na to emoji ❤️
V odpovědi mi rychle přišlo 😘

Podobné cesty jsem podnikal zhruba jednou za měsíc už mnoho let, navštěvoval jsem obchodní partnery v Belgii, vzal hlavouny na večeři a trochu neformálního pokecu. Krátký let tam, krátký let zpět, dlouhý den mezi tím. 

Už dlouho jsem přemýšlel, že bych chtěl najmout někoho, kdo by tuto část mého podnikání převzal, ale protože je to nakonec ta nejzásadnější část, je těžké ji svěřit někomu z ulice a žádný z mých zaměstnanců nikdy neprokázal dostatečné schopnosti.

Když jsem tentokrát seděl na schůzce, najednou jsem prozřel: Natálie. Ta by se na to skvěle hodila. Tyhle cesty byly jen na oprašovačku; schůzky byly povrchní, záminka k párty. Se svým bakalářským titulem z marketingu by Natálie mohla dělat obchodní manažerku a v jejím životopise by to vypadalo velmi dobře, i kdyby to bylo dočasné. 
Čím víc jsem o tom uvažoval, tím víc jsem byl přesvědčený, že je to správně. Sobecky jsem doufal, že tu pozici přijme, a doufal jsem, že by to prodloužilo náš každodenní kontakt.

Moje představivost se během letu rozběhla na plné obrátky a představoval jsem si Natálii, jak formálně oblečená, ale s rozpustilým spodním prádlem, flirtuje s mými partnery. Nemohl jsem si pomoct a představoval jsem si, jak my dva cestujeme spolu, využíváme hotelových apartmánů a mizíme na celé dny pod záminkou obchodu.

Má žena Klára mě vyzvedla z letiště, přestože jsem ji ujistil, že si můžu vzít Uber. Věděl jsem, že její nabídka znamená, že si „chce promluvit“. Zastavili jsme se na oběd a ona mi oznámila, že si myslí, že terapie nefunguje, a že chce na pár měsíců přestat a zjistit, jak se věci mají. Souhlasil jsem a vzájemně jsme se ujistili, že se stále milujeme.
Klára mi u oběda připadala uvolněnější než obvykle, trochu bezstarostnější, ničím nezatížená. Ale nepátral jsem po důvodech, kdyby chtěla, řekla by mi to. Cestou domů mi řekla, že je ráda, že je Natálie zase doma, a že si myslí, že je to pro mě dobré, že „vypadám šťastnější“.

„Natálii se daří mnohem lépe, že? Být doma jí prospívá. Možná je to dobré pro nás všechny… Je to krásná holka, viď?“ vypálila moje žena postupně, když jsem souhlasně přikývl.

Nadhodil jsem téma, že bych Natálii nabídl práci, a čekal jsem negativní reakci, ale překvapilo mě, že Klára byla pro: „…to je skvělý nápad, miláčku.“ Smutně jsem si uvědomil, že už je to nějaká doba, co mi říkala „miláčku“. Dohodli jsme se, že ještě pár týdnů počkáme, než Natálii tu práci nabídneme. Zasloužila si dovolenou.

Té noci Klára poprvé po dlouhé době iniciovala sex a tvrdě jsme šukali, nepamatoval jsem si, kdy se ze mě naposledy odvalila, klekla si na všechny čtyři a prosila o to zezadu. Moje žena pak zabořila hlavu do polštáře, aby ztlumila své sténání, když jsem jí bušil do kundy.