ČP 13

Jak se do lesa volá…

V čísle popisném 35 se otevřely dveře a muž něco přes padesát vstoupil dovnitř. Ještě předtím, než překročil práh, se ohlédl a v ten moment jeho obličej zachytil fotoaparát ukrytý za keřem v zahradě protějšího domu. Prstu, který zmáčkl spoušť, bylo čerstvě osmnáct a jeho majitel byl zamilovaný do své sousedky. Hodinky na mladíkově ruce ukazovaly 15:33. Byl to už jubilejní desátý zápis. Ještě připsal „50 – stejný“. To se odehrálo ve čtvrtek. V úterý opět číhal na svém místě za keřem a tentokrát se nic nedělo. „50“ vždycky přicházela mezi půl čtvrtou a čtvrtou. Bylo pět minut po čtvrté a ona nikde.

Mladík samá ruka, samá noha, odhodlaně přešel ulici. Zazvonil a čekal, až se objekt jeho touhy objeví ve dveřích.
„Dobrý den, paní Krásenská! Mohl bych na chvíli s vámi mluvit?“
„A o čem?“
„Bude lepší, když to probereme uvnitř, než tady na ulici.“
Ženiny oči pod blonďatou ofinou se s mírným znepokojením podívaly do očí nezvaného hosta: „Dobrá, pojď tedy dovnitř!“ a sotva za sousedem zaklaply dveře, zeptala se: „Co chceš?“
„Víte, paní Krásenská, mám fotky jistého pána, který vás pravidelně navštěvuje…“
„No a?“
„K těm fotkám mám poznamenaný datum návštěvy s příchodem i odchodem…“
„Co tím chceš říct?“
„Že jste svému manželovi nevěrná.“
„To je blbost. Je to dobrý kamarád a jezdí si pokecat. Nebo seš taky jeden z těch, co si myslí, že žena může mít za kamarádku jen ženu?“
„Jistě. To může. Ale jak mi chcete vysvětlit, že když přichází, tak se dívá, jestli ho nikdo nevidí, a když odchází, tak se tak nějak zvláštně usmívá… hm?“

O hlavu menší štíhlá žena se začínajícím čtvrtým křížkem na hrbu se rozesmála: „To mi jako chceš říct, že máš vyfocenýho mýho milence?“
„Ano.“
„Jako vtip dobrý, ale teď už padej!“
„Uvidíme, co na to řekne pan Krásenský, až ty fotky a záznamy k nim uvidí…“
„Nic.“
„Je zajímavý, že ten pán přijíždí pokaždé, když jste doma sama… Že nikdy nepřijede na návštěvu, když je doma i váš manžel?“
„To je náhoda.“
„Myslíte? Uvidíme, jestli té NÁHODĚ uvěří i pan Krásenský… Tak na shledanou.“
„Ještě než odejdeš, tak mi prozraď, co sis od toho sliboval?“
„Že se stanu vaším milencem.“
„To si děláš prdel… Podívej se, kolik je tobě a kolik mě. Já jsem pro tebe stará.“
„Ale hezká.“
„Dík, ale já nejsem na zajíčky. Ti v posteli stojí za pendrek.“
„Já myslel, že byste mě to naučila.“
„Myslet znamená hovno vědět, mladý muži… A teď už běž. Budu se tvářit, že tenhle pokus o vydírání se nikdy nestal… Sbohem!“ a vyšoupla ho ze dveří.

Byla půlka července. Vedra k nevydržení. Mladý muž bloumal obchodním centrem krajského města.
Míjel netečně jeden krám za druhým, když tu jeho pozornost upoutala dvojice v kavárně uprostřed centra. Paní Krásenská tam seděla s tím „50 – stejný“. Rychle od nich odvrátil zrak, aby nepřitáhl pozornost a pokračoval v chůzi.
Zašel k prvnímu krámu, kde už ho nemohli vidět a razantně zrychlil. Po eskalátorech sjel o patro níž. Rychle se dostal ke schodišti, které vedlo ke kavárně a odkud si paní Krásenskou s tím mužem mohl vyfotit. Nebylo to ovšem tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Okolo něho proudilo dost lidí a zastavit se, vytáhnout mobil a začít fotit, znamenalo, že přitáhne pozornost. Proto předstíral, že si chce dát sluchátka do uší, které vytáhl z batohu. V pravačce držel mobil a spustil na něm foťák. Mobil natočil tak, aby v něm viděl sousedku s oním mužem a několikrát stiskl spoušť. Spokojený sám se sebou sešel po schodišti zpátky do přízemí.
V místě, kde nikomu nepřekážel si uklidil sluchátka a podíval se na své úlovky. „Ale, ale… To se podívejme,“ vypadlo z něho potichu. Displej mu ukazoval zamilovaný kukuč paní Krásenské a ruku pána „50 – stejný“ na její ruce. Usmál se a s pocitem dobře odvedené špionážní práce vyšel z obchodního centra.

Horkým úterním odpolednem se domem s popisným číslem 35 rozdrnčel domovní zvonek. Bylo to již podruhé a tentokrát zněl velmi netrpělivě. Mladší z žen, které se slunily za domem na lehátkách, vstala: „Já se, mami, podívám, co je to za otravu.“
Mladíkova ruka mířila ke zvonku potřetí, když se otevřely domovní dveře. Mladá Krásenská se zeptala: „Co chceš?“
Odpovědi se nedočkala. Sousedova ruka zůstala ve třech čtvrtinách cesty ke zvonku a jeho oči nevěděly, na co se mají dívat dřív.
Viděly totiž velmi zdařilou kopii mladíkovy sousedky v 21letém vydání. Stála proti němu v červených bikinách. Měla všechno, co má správná kočka mít…
„Děkuji za tvůj obdiv… Tak ještě jednou… CO CHCEŠ?“
„Mluvit s paní Krásenskou,“ špitl.
„Nemá čas. Právě teď je naložená v bazénu a kvůli tobě z něho v tomhle vedru nepoleze… Jedině, že by hořelo… Hoří?“
„Ne.“
„To jsem ráda. Sbohem!“ a dveře se zavřely.
Ještě chvíli užaslý mladík vydýchával u dveří viděné.

„Kdo to byl?“
„Ten mladej od naproti.“
„A co chtěl?“
„Nic důležitýho, protože, když mě viděl, ztratil řeč, tak jsem ho bleskově odpálila.“
„Nejradši bych mu jednu napálila,“ povzdechla si matka.
„A pročpak?“ zpozorněla dcera.
„To je dlouhá historie…“
„Věřím, ale i ta sebedelší story začíná první větou, a tu jsi už řekla, tak pokračuj. Času dost…“
„Vydírá mě.“
„Cože tě?!“
„Slyšelas dobře. Fotí si a zapisuje, kdy za mnou jezdí Franta, a vyhrožujeme mi, že to ukáže tátovi.“
„To je dobrý… Kdyby chudák věděl, že je mu to jedno, protože obhospodařuje jiný políčko…“
„Dík, že mě přirovnáváš k poli.“
Nádherný obsah červených bikin teatrálně protočil panenky: “Ježíš, ty toho naděláš.Vždyť to byla jenom taková slovní hříčka – kolik višní, tolik třešní… Ale mluvila si o vydírání. Co chtěl?“
„Sex.“
„Cože? Von s tebou chtěl šukat?! To je síla…“
„Vsadím se, že někde vyčmuchal něco novýho a přišel přitlačit.“
„A ty snad nechceš toho ztepilého, rachiticky urostlého mladého muže s obličejem plným beďarů? Nepřipadáš si, mami, divná?“
„Ještě si z toho dělej prdel. Mě to zas tak vtipný nepřijde.“
„A co s tím chceš dělat?“
„No… To je to, co nevím.“
„Neboj, mami, na něco přijdem.“

Vedra nepolevovala. Přežít odpoledne se dalo buď v klimatizované místnosti, nebo v bazénu. A právě tam se ve čtvrteční čtvrté hodině odpolední nacházela paní Krásenská. Na očích sluneční brýle a na místech, která nudisté nechávají obnažená, měla úsporné černé bikiny. (Vražedná kombinace k jejím dlouhým blond vlasům.)
„Koho to sem čerti nesou…“ reagovala mrzutě na signál domovního zvonku. „Jestli je to ten vopruz od naproti, tak ho ze dveří vymetu, jak mastnej papír od sekaný…“ Vylezla z vody a šla otevřít.
„Co chceš?“ zavrčela.
„Vás!“ dočkala se drzé mladíkovi odpovědi.
„Chtít můžeš, ale to je asi tak všechno… Tak se teď otoč a běž domů!“
„Proč bych se měl vzdávat takový zkušený sexy baby. To bych musel bejtpadlej na hlavu, když mám na vás tohle…“ a zpoza zad vytáhl mobil a vytasil se s fotkou z obchodního centra.
„No a?“
„Jaký no a? Já myslím, že tohle vašeho manžela pěkně rozzuří.“
„Víš,“ usmála se na něho kysele, „už jednou jsem ti říkala, že myslet znamená hovno vědět, takže se teď seber, běž domů a tam si toho svýho šaška hoň, při představě, jak mě pícháš, dokud si ho neutrhneš!“
„Tos přehnala!“
„Komu tykáš, ty poďobanej šmíráku!? Koukej mazat domů nebo ti jednu fláknu, že vezmeš druhou vo zeď!“
„Ty krávo jedna zasraná, co si vo sobě myslíš?“
Mladíkova pravá ruka sevřená v pěst zasáhla ze strany bradu paní Krásenské. Ta upadla a než se stačila postavit, domovní dveře byly zavřené a puberťákovo tělo jí sedělo na břiše. Jednou rukou ji držel pod krkem a druhou osahával prsa. Stisk byl větší, než by bývalo bylo stačilo a ženě se nedostávalo životodárného kyslíku. Nevnímala osahávající ruku a plně se soustředila na uvolnění přívodu vzduchu. Pravou pěstí praštila mladíka do koulí. Stisk kolem krku povolil. Využila toho levačka, která sevření zlikvidovala odražením ruky do strany. Pak oběma pěstmi najednou udeřila do karikatury na mužský hrudník a začala na něj řvát: „Ty, debile jeden zasranej, málem si mě uškrtil! Vstaň!“
Panic byl prudkostí útoku natolik zaskočený, že v první chvíli vůbec nereagoval. Rozhýbal ho až následující příkaz: „Slez ze mě! Okamžitě!“
Proměnil se v poslušného psa a vstal.„Chceš šukat? Dobrá… Tak se předveď, milánku…“
Paní Krásenská vstala. Stáhla ze sebe spodní díl plavek. Sedla si zem, roztáhla nohy a zavelela: „Kalhoty dolů, péro ven a ukaž, jakej seš chlap!“
Fascinován ženským přirozením, které viděl poprvé na živo, si sundal triko, kraťasy i boxerky.
„S tímhle měkoněm nic nenaděláš… Buď si ho postav, nebo běž domů!“
Mladík poslechl a za chvíli byl připraven ke zteči…
„Pojď sem a klekni si!“ nasměrovala si ho mezi nohy. Naslinila si ruku a zvlhčila vstup do vagíny. Lehla si na záda a čekala.
Chvíli se nic nedělo. Soused jen fascinovaně hleděl na ženské přirození a masturboval.
„To si mám dát kolkovanou žádost, abys zasunul?“ prolétlo sarkasticky chodbou. To mladíka postrčilo k akci. Snažil se zasunout. Sotva se však dotkl stydkých pysků, explodoval.
„Užil sis, tak teď běž a už se nevracej!“

„A co chceš, mami, dělat? Pomstít se mu nějak?“ vyzvídala dcera poté, co slyšela odvyprávět průběh „znásilnění“.
„Nejradši bych mu ho uřízla, jenže ten nadrženec mi nestojí za to, abych kvůli němu šla sedět.“
„Sednout… No jasně… Mám nápad, mami.“
„Jakej?“
„Počkej chvíli. Já brnknu jednomu známýmu…“

Můj milý zajíčku!

Viděla jsem tě a musím konstatovat, že jsi slaďoučký, přímo k nakousnutí. Přijdeš do mě nastříkat svoji smetánku, protože má zahrada rozkoše je vyprahlá… Posílám ti fotografii, abys věděl, kdo po tobě tak touží.

Máš čas příští čtvrtek ve čtyři odpoledne? Pokud ano, zavolej na mé číslo, které najdeš na zadní straně fotografie, a domluvíme se, kde se sejdeme…

                                                                                                       Tvá toužící Renátka

Mladík odložil dopis a znovu se podíval na fotografii. Nahoru do objektivu se s lehce smyslným úsměvem dívala asi 40letá žena s naditým dekoltem. Líbila se mu. Vzal telefon a vytočil rukou napsané číslo.

„Pojď dál, koloušku!“
Mladý čekatel na označení muž vypadal velice spokojeně, když si ohřál rohovky na té, která jej vpustila dovnitř. Zkušená brunetka byla přesně ten typ „krev a mlíko“, který dokáže u mužů vzbudit zájem. Zavřela dveře od bytu a přivinula se k němu.
„Rozepneš mi zip?“
Šaty spadly na zem. K vidění byla bílá, vnady přetékající, podprsenka, jež korespondovala s průsvitnými kalhotkami, ve kterých bylo možno spatřit, udržovaný travnatý porost.
Mladíka rozhodně pohled na tělo zkušené ženy ve spodním prádle nenechal chladným.
„Vidím, že se ti líbí to, co vidíš,“ pronesla smyslně a přitom mu přiložila pravou ruku do rozkroku.„Nebudeš se stydět, když vylovím tvého krasavce a prohlédnu si ho?“
Odpovědí jí bylo zamítavé pokývání hlavou.
Zručně mladíkovi rozepnula pásek, knoflík riflí, zip a šup, šup, stál před ní od pasu dolů nahý a částečně ztopořený. Vzala jej do ruky a lehce pohonila.
„Hm, slušné nádobíčko… Víš co, Koloušku, sedni si tady na tu židli a já se postarám o zbytek.“
Sotva mladý muž dosedl, byl zbaven kalhot i boxerek, které měl stažené u kotníků. Znovu se dočkal krátkého pohonění a následného přetažení trika přes hlavu. Nyní seděl nahý, zíral ženě na prsa a čekal, co se bude dít dál.
„Dobře se dívej, ty můj malý býčku, protože teď ti ukážu, s čím si hned budeš moct hrát…“

Oběma rukama si rozepla podprsenku. Levou ruku přemístila dopředu a přidržela si jí. K ní se vzápětí připojila i pravá. Podívala se mladíkovi do očí a zeptala se: „Chceš je vidět?“
„Chci.“
Usmála se a sklouzla pohledem na stojící úd. Pomalu odhalovala svá ňadra. Další spokojený úsměv vyloudilo cuknutí v mladíkově rozkroku.
„Mám pro tebe překvapení,“ sáhla na stolek pro pásku na oči, ale nechci, abys ho viděl dřív, než nastane ten správný čas.“ Zakryla mladíkovi oči a opatrně si sedla do jeho klína, že se jí úd dotýkal přes látku kalhotek stydkých pysků.
„Jsi můj hodný chlapeček… Napij se z maminčiných prsů mléka…“ a levé ňadro mu přistrčila k ústům. Mladík sál bradavku. Ona lehce pohupovala pánví a třela se o stojící úd.
Za mladíkova záda potichu přistoupil nahý muž. V ruce držel pouta a tyč na roztažení nohou.
„Dej ruce za záda,“ pošeptala mu smyslně do ucha a zvýšila o něco tlak svého rozkroku na mladíkův rozmnožovací orgán.
Poslechl a na rukou mu zacvakla pouta.
„Teď ještě roztáhni nohy!“ Nadzvedla se, chytila trčící kolík do ruky a začala ho otírat o kalhotky mezi rozkročenýma nohama.
Rozevírací tyč byla na místě.
„Teď je ten správný čas na to překvapení…“ slyšel šeptaný příslib.
Ženské ruce se opřely o jeho ramena a jejich majitelka uvolnila mladíkův klín. Mezi jeho nohy si klekl muž, který ho spoutal a vzal si jeho chloubu do úst.
Bylo to něco, co dosud nezažil. Vzpínal se proti mužovým ústům a hlasitě dával najevo své vzrušení.
Žena všechno fotila na mobilní telefon.
„Líbí se ti to?“
„Ano,“ vydechl mladík.
„Mám pro tebe ještě větší překvapení. Bude se ti to moc líbit… Za chvilku to ucítíš.“

Muž vstal. Obešel ho a pomohl mu vstát a provést následující příkaz.
„Teď si klekni před židli. Hruď polož na ní a nech se od nás laskat…“ Znovu začala mladého muže ručně uspokojovat. Při tom jej hladila na zadku a po chvilce prstem zabloudila k jeho konečníku. Mladík sebou trhnul. „Neboj, tohle dráždění se mužům líbí.“ Nastavila na dva prsty, na které ji muž nanesl lubrikant. Opět začala dráždit mladý řitní otvor. „Z vlastní zkušenosti vím, že muži jsou po tomhle divočejší a jejich péra se mění v beton. Už se nemůžu dočkat toho, až ten tvůj v sobě ucítím.“
Přitom nespouštěla oči z druhého muže, který si nasadil prezervativ, jež vzápětí potřel lubrikačním gelem.
Mladíkův svěrač povolil. Prst rozšířil dobité území a byl rychle vyměněn údem v ochranném obalu. Pokojem se ozval nesouhlasný řev. Na to žena vrazila do křičících úst připravený roubík. Penetrovaný puberťák se sice zmítal, jenže mu to nebylo nic platné. Muž pevně svíral mladíkovi boky a probíjel se úspěšně do jeho útrob. Žena nalehla na jeho záda svým objemným hrudníkem a přitlačovala jej k židli. Do místnosti vstoupil další muž. Postavou připomínal zápasníka. Obličejem boxera. Tentokrát fotil on. V mobilu se ukládaly fotky mladíkova protahovaného análního otvoru a zkušenou rukou honěný úd.

Když bylo po všem, zbavili mladíka pout, posadili ho na židli a postavili se před něho. Sundali mu z očí pásku a zápasník s obličejem boxera se ujal slova: „Tak, hele mladej, ještě jednou uslyším, že jsi obtěžoval paní Krásenskou, tak dojdu k vám domů a budu se domáhat peněz za nezaplacené sexuální služby v hodnotě sedmi tisíc. Kdyby vaši chtěli vidět důkaz, tak to není žádnej problém,“ zvedl ruku s mobilem. „Rozumíme si?“
Mladík kývl.
„Jo, a kdyby se ti tohle líbilo, tak si můžeš takhle u mě přivydělávat. Co ty na to?“
„Nechci, vy zmrdi zasraný!“
Okamžitě za to slíznul pořádnou facku.
„Zklidni hormon, mladej, nebo ještě dostaneš nakládačku. Zdarma. Uvědom si, že jsi všechno začal ty. Takže ještě jednou… Paní Krásenskou necháš na pokoji! A teď se obleč a vypadni!“

„Tady máš tři litry pro ty tvoje kámoše. Vyřiď jim, že mockrát děkuju.“
Dcera shrábla peníze a zeptala se: „A co ten tvůj mladej ctitel? Už jsi ho viděla?“
„Jen jednou. Šli jsme proti sobě, on raději přešel na druhý chodník a tvářil se přitom jako vrah… Ale nic si nedovolil.“
„To je dobře, protože Karel by si prej tu jeho prdelku dal rád znova…“

Author

Odebírat
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Kamil Fosil

Mladík si za svoje chování zasloužil dostat na pamětnou, ale to co s ním provedli mi přijde přece jenom trošku moc.

1
0
Budu rád za vaše názory, prosím komentujte.x

Protected by Security by CleanTalk