Divoký život 12 🇨🇿

U oběda jsme se docela dobře bavili o všem možném… a nemožném.
Nás a celou terasu obsluhovala moc hezká servírka. Mohlo jí být tak dvacet až pětadvacet. Petra seděla vedle mě a když si všimla jak tu a tam tu holku pozoruju, tak se ke mně naklonila.
„Mrdal bys ji jako mne?“ zašeptala mi najednou do ucha.
Trochu překvapeně jsem se na ni podíval.
„Ne! Ale jako Ivet včera,“ mrkl jsem na Petru.

Položila mi dlaň na stehno a jela po něm až do mýho rozkroku, nahmatala moje péro… a prohmatala ho.
„Hmmm… to asi těžko, vůbec ti teď nestojí.“
Hodila po mně zklamaný výraz a hladila mi ocas přes oblečení, dívala se mi do očí.
„Lízal bys jí kundu a prstil ji… nebo bys ji napřed nacpal pero do kundy a nedal?“ provokovala mne.
„Asi bych ji napřed prstil,“ usmál jsem na ni a cítil, jak mi její masáž pomalu vhání krev do té žížaly mezi nohama, která se tím pomalu zvětšuje.

„Slečno! Prosím!?“ zavolala Petra servírku a objednali jsme si jídlo i pití. Slečna pokývala hlavou a odešla. Díval jsem se za ní, jak jde, lehce vlní boky, u toho jsem cítil, jak mi Petra přejíždí dlani přes žalud.
Pootočil jsem k ní hlavu, usmál se na ni a než jsem stihl cokoli říct uslyšel jsem její hlas.
„Davi, tobě by nevadilo, kdyby jsi viděl jak šukám s jiným?“ zvědavě se na mě dívala.
Teď jsem trochu nechápal.
„Jak to myslíš Peti?“
„No, jak jsem ti už říkala, že jsme se bavili s Ivet s Petrem, že by bylo… mohlo být fajn si užít ve čtyřech, jenže… no jak sám víš, tohle bych Jardovi nemohla takhle ríct, vlastně se ho ani náznakem zeptat, víš sám jaký je v tomhle.“
„Aha…“ pousmál jsem se, věděl jsem, že Jarda v tomhle docela dost konzerva. „A mně to říct jako teda můžeš, jo?“ 
„Myslím, že tobě jo… navíc, když jsi přede mnou píchal Ivet…“ mrkla na mě.
Malinko jsem přihmouřil oči
„A ty jsi… s Petrem a Ivet už někdy…?“ najednou jsem si nebyl jistý, jestli jsme se o tomhle už nebavili.
Usmála se.
„Ano… jenže ty jsi se vyhnul odpovědi na mou otázku lásko! Místo odpovědi mi dáváš otázky.“ šibalsky na mě mrkla.

Měla pravdu. Chvíli jsem přemýšlel, pomohla mi v tom číšnice, která mám nesla naši objednávku. Toho jsem využil a při slazení kávy přemýšlel. Pravdou bylo, že sex ve čtyřech jsem už zažil, jenže se třema holkama a nikdy jsem nebyl v takovéhle čtyřce, natož s výměnou a už vůbec ne, abych viděl jak nějakej druhej píchá holku, kterou mám fakt rád. Začal jsem si uvědomovat, že jsem se do Petry asi opravdu zamiloval. Dosladil jsem si kávu, zadíval se jí zase do jejích krásných oči, viděl jsem jak zvědavě čeká na mou odpověď. Pohladil jsem ji palcem po hřbetě ruky, kterou mi dráždila žalud.

„Asi nevadilo, kdyby tam byla druhá sexy nemravná holka se kterou bych si mohl užívat, zatímco moje sexy holka by si užívala s jiným i když popravdě, tohle jsem nikdy nezažil.“
Věděl jsem, že ještě před týdnem bych tohle stěží přiznal, nikdy mě tohle nelákalo. Jo, užít si se dvěma kočkama, to jo… a klidně ať je jedna z nich ta moje, ale tohle? Vlastně se dělit. Jenže, možná by to bylo jistým způsobem lepší, než tušit, že Petra třeba někdy beze mě je s nimi dvěma.

Naklonila se ke mně a jemně krátce mne políbila na tvář. „Neboj, já tě nenutím a ani nebudu, jen, jak mi volala Ivet teď…“ zmlkla.
Já se jí tázavě zadíval do očí, vybavilo se mi, jak mluvila o tom, že chtěla zlákat Jardu.
„No Ivet mi navrhla, abychom přijeli k nim na chatu, už v pátek odpoledne, v podvečer.“
Gestem ruky jsem ji zarazil: „Peti, a ty jsi s nima už někdy něco měla?“
Viděl jsem jak malinko zrudla.
„Ano David…“ zadívala se mi do očí, „a ne jednou. Poprvý to byla náhoda a přiznám se ti, pak dvakrát to bylo už tak trochu plánovaný a cílený, víš…“ na chvíli se zarazila, napila se kávy.
Viděl jsem jak přemýšlí.
„Budu k tobě upřímná, já a Ivet… my dvě, no docela často se scházíme samy dvě a je ti asi jasný co se pak děje?“

Díval jsem se na ni a začalo mi to docházet, ty dve holky se zjevně mají rády vác jak kamarádky. No ty vole, tak já si narazím holku, která je fakt asi bisexuálka. Nejen, že podvedla teď Jardu se mnou, ale už i dřív, s Ivet a i s tím Petrem. Tohle mně docela šokovalo, já ji fakt vždycky měl za takovou slušnou holku a teď… no teda… docela jsem byl v šoku. Přesto všechno jsem cítil, že tuhle holku fakt chci. 

„Upřímně Peti, jsem docela dost v šoku, já si myslel, že jsi tak trochu jako Jarda a teď, chodíme spolu s bídou dva týdny a já se dovídám takový věci…“ celou tu dobu jsem ji hladil palcem na hřbetu její dlaně.
Podívala se mi zamilovaně do očí.
„Davi, ja nevím sama proč, jen mám pocit, že tobě tohle všechno klidně můžu říct, že ty… že ty to dokážeš pochopit. Ono to mezi námi začalo, s Ivet, když nás kluci seznámili. Oni v té době jezdili po montářích spolu no a my dvě, no prostě jsme se jednou večer trochu lízly a pak se to stalo a bylo to tak neskutečně užasný, že… že, no prostě jsme v tom pak občas pokračovaly a přemýšlely jak do toho zamotat kluky, a nakonec se to povedlo jen s Petrem. Tak a teď víš všechno a klidně si o mně mysli co chceš.“
Celé tohle mi skoro šeptala.

Celou tu dobu jsme se sobě navzájem dívali do očí a já jí jen lehce tiskl ruku.
Malinko jsem se usmál.
„Tedy Peti…ty seš ale číslo! A stejně se ti k něčemu teď přiznám, miluju tě!“
Naklonil jsem se k ní, a lehkým polibkem jí nedal možnost cokoli říct. Jen jsem si všiml jak se na mě krásně dívá. Po chvíli se jemně odtáhla.
„Já tebe taky Davi, a jsi první komu jsem tohle kdy řekla a přiznám se ti, že jsem se i bála a jsem moc ráda, že to bereš tak jak to je.“
„No, současně přiznávám, že jsem dost překvapený.“
Než jsem stihl říct cokoli dalšího, skočila mi do řeči: „Jen, jestli budeš chtít, klidně mi řekni a já… já… to s Ivet ukončím.“
„Zlato, bejt to Ivan a ne Ivet, tak bych to chtěl, jenže Ivet je holka, s ní si klidně užívej, když budeš chtít, dál.“
To, že si bude tu a tam užívat jen s Ivet mi vůbec nevadilo.

„A co Petr?“ zeptala se mě otevřeně.
„Tak to ti teď neřeknu, to teď fakt nevím,“ řekl jsem po pravdě.
„A třeba, když bychom jeli k nim na tu chatu?“ zvědavě na mě koukala.
„Tak to se uvidí až tam,“ měl jsem tušení, že na té chatě se může stát cokoli.
„Takže můžu říct Ivet, že přijedeme?“
„Jasně,“ odpověděl jsem. Vlastně, na Ivet jsem se i docela těšil a představa, že bych si s ní mohl zase zapíchat mě i docela lákala.
„Teda, ty ses fakt super. No a co se tam bude dít, to se teda uvidí…“ dodala lehce tajemně a natěšeně, když jsme nasedali do auta.

„Jen, pokud vím, Petr zná Jardu, a najednou se tam objevím já? Nebude to nějaký divný?“ došlo mi najednou a hned jsem ještě pokračoval, už cestou: „A co když si s tím Petrem úplně nepadneme do oka?“
„Toho bych se moc nebála, myslím, že Petr ti bude sympatický, je to fajn kluk. No a to s tím, s kým přijedu, to je snad moje věc, ne?“ závěr řekla trochu útočně.
„Jasně, že je,“ reagoval jsem rychle. „Já jen aby hned rychle aktivně netelefonoval Jardovi.“
„To asi ne, ono po tom, co se to tehdy poprvý zvrhlo u nich, tak se zase až tak tolik nevídají a nebaví, popravdě, vy dva s Jardou jste větší kamarádi.“ dodala, ale v hlase byla cítit trochu obava.
„Chtěla jsi spíš říct, že jsem s Jardou býval větší kamarád?“ pohladil jsem ji po noze,
„No… býval,“ dodala „Vlastně, asi jsem tě připravila o kamaráda co?“ cítil jsem jak se na mě dívá.
„Jo… a nebo já sám a jeho o manželku, jak se to vezme.“
„Tak ještě pořád můžeš Davi vycouvat…“ položila mi ruku na stehno.
„Mohl bych, jenže nechci.“ pohladil jsem ji po té ruce. „Jedeme ke mně, nebo k tobě?“

„Já bych chtěla k tobě.“ mrkla na mě.
Jeli jsme ke mně, cesta utekla celkem rychle, a u mě doma následoval krásný večer ve dvou.