Domča 07 – Modrá podprsenka 🇨🇿

Martin seděl v rohu třídy a v tichosti se připravoval na další hodinu ateliérů. Dnes měli mít další hodinu kreslení lidské postavy z čehož byl mírně rozmrzelý. Doposud mu to totiž příliš nešlo – raději se specializoval na věci, budovy a předměty, které měly jasnější struktury. A nepomáhalo mu ani to, že modely byly většinou dívky v jeho věku. A pro lepší zachycení tělesných proporcí samozřejmě spoře oděné. Martin byl totiž již skoro rok bez přítelkyně a s výjimkou jednoho úletu na městském plese si ulevoval pouze pravidelnou masturbací, která se před před hodinou ateliérů stávala pomalu nutností, jinak by se na hodinu nedokázal vůbec soustředit a myslel by pouze na slečny před sebou – a to nikoliv ve výtvarném pojetí.

Ztracen v myšlenkách zaznamenal pohyb na stupínku v čele třídy až na poslední chvíli a poté co zvedl oči od svého plátna mu málem spadla brada. Jejich postarší profesor se ujal slova a začal popisovat náplň hodiny. Ovšem to nebyl ten důvod – důvod stál v bílém županu vedle profesora – Domča. „A nakonec bych chtěl přivítat naší novou figurantku – Dominiku. Alžběta bohužel dlouhodobě onemocněla a tak jsem rád, že se nám povedlo velmi rychle za ní sehnat náhradu. Tak můžete začít.“ zakončil svůj proslov.

——

V Domčině hlavě se odehrávala lavina emocí – chtěla tu být a zároveň nechtěla. Možnost opět ukázat v bezpečí své tělo naprostým cizincům jí rozehřívalo podbřišek a zároveň bojovala se záchvaty studu. Vlny nenávisti k sobě samé za nedostatek vůle se střídaly s euforií, která měla za výsledek vlhkost v jejích kalhotkách.

Důvod proč přijala tuhle práci byl především finanční – rychlá a nenáročná práce (alespoň tak jí to připadalo, když o ní mluvila Alžběta), ale zároveň jí stále pronásledovaly myšlenky na nedávné zážitky a… nemohla si pomoci. Musela tu mužskou touhu zmocnit se jejího těla znovu pocítit, chtěla se zase cítit chtěná kvůli tomu, jak vypadá… ale nebyla žádná šlapka. Když se od Alžběty dozvěděla, jak si na vysoké přivydělává – nadchlo jí to. Ale teď když tu stála před celou třídou studentů, kteří byli stejně staří jako ona, to najednou začala považovat za opravdu hloupý nápad. Nicméně už nemohla couvnout a tak upírala oči do země a když jí dal profesor pokyn tak s mírným zaváháním sundala svůj župan.

——

Na Martina vykouklo známé tělo v bleděmodré krajkové podprsence a kalhotkách. Napětím skoro ani nedýchal když se Domča přesunula na pódium, zaujala pózu a zavřela oči. Martinův pohled sjížděl její dívčí tělo, které se od té doby, co ho naposledy viděl, začínalo formovat do krásných ženských tvarů. Pevná stehna, ploché bříško, kulatá ňadra v podprsence i její obličej orámovaný hnědou kšticí. Miniaturní trojúhelníček modré látky pak skrýval to nejcennější, co měla, ale vzhledem k zaujaté póze z něho viděl jen malý kousek.

Malování se mu úplně vykouřilo z hlavy a v podstatě celou hodinu jenom předstíral činnost. Nevěděl jestli je víc vzrušený z jejího nahého těla nebo z představy, že jí takto vidí celá jeho třída. Nebyla už jeho přítelkyně, ale i tak mu přišlo, že takto jí má právo vidět pouze on.
Vlny žárlivosti a vzrušení se střídaly v jeho mysli a když Domča konečně na sebe na konci hodiny opět nahodila župan a s pohledem upřeným do země odešla ze třídy, tak vyrazil urychleně do vedlejší šatny s toaletou, kde si rychlými tahy ulevil zatímco myslel na její tělo ve svůdné pozici v bleděmodrém prádle.

——

Příští hodinu se opakoval stejný scénář – župan dolů, zavřené oči, minimum kreslení, župan nahoru, úleva na záchodě…

Ovšem na konci třetí hodiny Domča konečně přesvědčila své vnitřní já, potlačila největší stud a otevřela oči… a rozhlédla se po třídě. Postupně si prohlížela jednotlivé budoucí umělce, kteří bedlivě pozorovali její tělo, či se mračila na jejich umělecká díla na stojanech před nimi… až nakonec zabloudila pohledem i do rohu místnosti.

Krve by se v ní nedořezal. Ač byl ten obličej ve stínu a nepříliš výrazný, tak ty modré oči znala příliš dobře. Po spatření svého ex měla sto chutí vyskočit z podstavce a zmizet. Ale nemohla. Byla v práci. A to rozhodlo. Rudá studem zůstala v potřebné póze a snažila se mu vyhýbat pohledem, jak to jenom šlo, ale nakonec vždy sklouzla k němu.

Postupně si ovšem všimla něčeho zajímavého. Očividně byl totiž z jejího vystoupení víc vykolejený než ona sama. To jí dodalo odvahy a nakonec mu věnovala jeden dlouhý pohled. Jejich oči se setkaly a Martin následně uhnul očima.

Domča se uvnitř své duše ušklíbla. On se snad stydí za mě! To jí natolik fascinovalo, že úplně zapomněla na svůj vlastní stud a rozhodla se ho trošku potrápit. Zaujala tu nejsvůdnější polohu, kterou měla předepsanou a to přímo čelem k Martinovi a upřela na něj své hnědé oči. Zatímco se mu dívala upřeně do obličeje mohla pomalu vycítit, jak mu málem praskly trenky nadržeností. Naštěstí pro něj hodina za chvíli skončila a on mohl opět ulevit svým koulím na záchodě.

Domča oproti tomu vydržela až domů, ale jakmile se za ní zabouchly dveře, tak se svezla na podlahu a zabořila své prsty do své kundičky. Kalhotky měla úplně mokré a stačilo lehké zmáčknutí poštěváčku a už se kroutila blahem orgasmu. To se jí ještě nestalo. Po předchozích hodinách byla sice nadržená, jakmile jí opustil stud a musela se vyprstit, ale toto bylo úplně něco jiného.

—

Na další hodině se situace opakovala a Domču stále více a více bavilo Martina provokovat. Věděla, že on nemůže nic říci. Nemůže se jí dotknout nebo jí cokoliv udělat – to bylo ve třídě přísně zakázáno. Ve výsledku jí pomohl překonat ostych a nyní pózovala již naprosto bez problémů. Ovšem její ex trpěl čím dál více. A to nejhorší mělo teprve přijít.

—

Přehoupla se polovina semestru a profesor jim oznámil, že je čekají pokročilé hodiny kreslení, což bude mimo jiné zahrnovat nahé lidské tělo. V Martinovi hrklo – jestli uvidí Domču opět nahou, ta to jeho péro nepřežije… a navíc ji uvidí nahou celá třída!
„Na tuto disciplínu standartně zveme profesionální modelky.“ Martin vydechl úlevou.
„Ale jelikož se nám poslední modelka uvolila, že zvládne i tuto disciplínu, tak pro zachování kontinuity budeme pracovat s ní.“ S těmito slovy vešla do třídy Domča, rázným krokem došla ke stupínku a shodila ze sebe svůj župan. Martin div nevykřikl, když na světlo kromě její sametové kůže zazářily i její prsní dvorce s růžovými bradavkami a lehce zarostlý klín.

Sjížděl její tělo, jako by ji viděl poprvé a v jeho kalhotách začala vznikat obrovská boule. Nicméně povšiml si i Domčina výrazu, který byl oproti minulé hodině lehce křečovitý a opět měla zavřené oči, jako na začátku semestru. Očividně to pro ni také nebylo jednoduché.

Každopádně už po prvních deseti minutách hodiny věděl, že toto nevydrží a musí si ulevit dříve než na konci hodiny, jako vždycky. Omluvil se, že musí na toaletu a do šatny pomalu utíkal. Těsně předtím než zapadl do kabinky si, ale povšiml pootevřené skříňky na konci řady, odkud se na něj zableskla známá modrá barva. Zarazil se a vydal se k pootevřené skříňce, kde našel poklad.

V Domčině skříňce, ve které měla pečlivě složené své oblečení, ze kterého se musela před hodinou vysvléknout, úplně nahoře trůnila její bleděmodrá podprsenka a kalhotky. Martinovi se zakalila mysl a natáhl ruce pro ty kousky látky a přitiskl si je k obličeji. Její vůně ho obalila jako balzám a jeho péro bylo tvrdé jako kámen a veškerá mysl se mu přesunula do žaludu penisu, který převzal otěže jeho dalšího osudu.

Pomalu se přiblížil ke dveřím do učebny a pootevřel dveře, které vedly přímo na stupínek. Podprsenku si přitiskl k nosu a kalhotky si omotal okolo stojícího péra. Dotek toho kousku oblečení ho okamžitě vystřelil do nebeských výšin až se mu zatmělo před očima.

Zatímco si hrál s jejím spodním prádlem, tak pohled nyní znovu upřel na její nahé tělo. Sevřel ruku okolo své chlouby zabalené v kalhotkách a začal ji proháněl rychlostí blesku. Domča před ním zaujímala pózu bokem k němu a on z její bělostné kůže, pevných kulatých prsou i ochmýřené jeskyňky nemohl spustit oči. Vypínala se uprostřed třídy, jako prvotřídní bohyně.

Tlak v koulích se mu zběsilou hoňkou neustále stupňoval a on věděl, že za chvíli bude… ale neměl se do čeho vystříkat – nejprve ho napadlo použít kalhotky, které měl v ruce, ale to v náhlém záblesku rozumu zavrhl, jelikož by na to okamžitě přišla… a vystříkat se na zem by bylo také okamžité přiznání viny. S trčícím ptákem tedy odtrhl pohled od Domči a vydal se k toaletě, jako to dělal předtím. Ovšem cestou zahlédl v její skříňce ještě něco – šejkr s namíchaným koktejlem. Martinovi se na tváři objevil úsměv – to máš za to provokování pomyslel si, zatímco jednou rukou otevíral šejkr a druhou už do něj směřoval své péro. Dochucovadlo na sebe nenechalo dlouho čekat a po chvíli se smísilo se zbytkem nápoje.

—

Domča křečovitě svírala svá oční víčka k sobě a nechtěla si připustit, že své nahé tělo vystavuje celé třídě nadržených studentíků… a svému ex. Ale malá loužička jejich šťáviček vznikající na židličce, na které pózovala, dokazovala, že tu chce být.

—

Hodiny nahého kreslení se opakovaly ve stejném duchu nějaký čas – župan, nahá Domča, toalety, spodní prádlo, dochucovadlo do šejkru a tak stále dokola. Ale tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu až se ucho utrhne. Domča se osmělila a opět začala během pózování pozorovat pracující studenty a nemohla si nevšimnout drobného detailu – její ex často chyběl.

Martin opět proháněl své péro při pohledu na Domču pózující na podiu a s připraveným šejkrem se blížil k vrcholu. Na chvíli zavřel oči a nechal se unášet vůní jejího spodního prádla… ovšem když je zase otevřel, tak Domča už na podiu nestála. Protože stála přímo před dveřmi do šatny a hleděla na něj.

Martin se lekl a myslel si, že jeho po něm. Pták mu vypadl z ruky a podprsenka také. Domča nicméně neztropila povyk, jak očekával, ale vklouzla do šatny a zavřela za sebou dveře. A pak se na něj otočila s vítězoslavným úsměvem. „Takže jsi to skutečně ty, kdo mi posledních pár hodin dochucuje moji svačinu co?“ Martin jen otvíral ústa a nevydal ani hlásku „Myslel si, že nato nepřijdu?“ zasmála se Domča a užívala si jeho utrpení, protože věděla, že ho má v hrsti. „Tak co teď s tebou?“ řekla zatímco si ho prohlížela od hlavy až k patě. Martin očekával to nejhorší od vyhazovu ze školy až po obvinění ze znásilnění, ale rozhodně ne to, co se skutečně stalo…

Domča se opět ušklíbla a s pohledem na jeho trčící péro, které stále reagovalo na její kalhotky omotané kolem něj, poznamenala „Mno, takhle zpátky do třídy nemůžeš a tady to probírat nebudeme“. Shodila ze sebe svůj župan, přistoupila k němu a chytla ho za stojící penis. Martin ani nedutal, když mu ho začala honit a žaludem si začala jezdit po bříšku. Bez jediného slova sledoval, jak se jí v rytmu pohybu houpají prsa a na jejím obličeji vykvetl známý úšklebek, který měla vždy, když ho chtěla udělat.

Předchozí vzrušení i současná situace Martina dohnaly k vrcholu velmi rychle. „Užžžž…“ vyrazil ze sebe. Domča rychle zareagovala. „Nemysli si, že se uděláš na mě – musíme dokončit hodinu a v koktejlech už jsem toho snědla víc než dost!“ Sebrala svojí podprsenku z podlahy, kam ji upustil a jeden košíček přimáčkla na jeho žalud. Z Martina se v okamžiku kdy ucítil hebkou látku podprsenky, začalo hrnout semeno.

Domča počkala až skončí a pak si postříkanou podprsenku i kalhotky schovala zpátky do skříňky. „Líbilo? Vystříkat se mi takhle do podprsenky sis přece vždycky, taky přál ne?“ ušklíbla se. „Chceš jít po hodině společně domů? Ať to všechno probereme? A aspoň uvidíš jak jí skutečně nosím.“
Martin jen němě přikývl.