Dopad až na dno

Když jsem obdržel klíče od bytu po zemřelé tetičce ve starém činžáku, prvním zjištěním bylo, že okna z koupelny a záchodu ústí do temného a poměrně velikého světlíku. Nemám podobné prostory a šachty rád. Jsou strašidelné a v několika kriminálkách tudy zločinci vnikali do bytů a přepadávali nic netušící, mírumilovné obyvatele.

Byt byl v šestém patře, blízko střechy, a tak byl temný prostor docela osvětlen, ale nic to neubralo na mém nepříjemném pocitu. Rozhodl jsem se, že okna polepím tapetou.

***

Zakoupil jsem samolepící folii s obrázkem vnadné ženy, abych měl při potřebě, nebo koupeli aspoň nějakou zábavu, a večer se vrhl do akce.

Náhle v okně naproti bliklo světlo a k mému překvapení se mi v zorném poli objevila pohledná žena a jala se svlékat. Rychle jsem zhasl, abych na sebe neupozorňoval a sledoval, jak si rozepíná podprsenku a pak mi zmizela do strany, kde jsem tušil sprchu, pokud byly byty v sousedním domě stejné.

Než žena prošla hygienou, vyhonil jsem si péro a poté se stal znovu divákem při jejím oblékání do noční košilky.
Předtím se ale ještě nahá zhlížela v zrcadle, takže jsem mohl ohodnotit její postavu. Prošla na výbornou. Když odešla a okno zhaslo, přehodnotil jsem plány.

Okna jsem polepil folií, ale zajistil si pozorovací průzory, protože takovou podívanou si nemohu nechat ujít. Neznámá žena i její muž, jak jsem zjistil později, si s nějakými zákryty hlavu nelámali. Asi nepočítali s čumily ve světlíkových oknech.
Má stará tetička mezi voyery určitě nepatřila a z jiných bytů už nikdo takový výhled neměl.

***

Neznámá sousedka se chodila sprchovat v celkem pravidelnou dobu, takže jsem už číhal u okénka, až bude zahájen erotický program svlékání a oblékání. Žena pózovala před oknem opravdu volně, netušíc, že v okně naproti ji sleduje pozorné oko nadrženého honiče, který tak toužil její půvaby osahat naživo.

***

Co se však jednou nestalo? Seděl jsem na míse, doslova se „vysrával z podoby“, jak mně bylo špatně, když bliklo známé okno.
Bylo odpoledne, ještě nebyl čas koupání, ale když už jsem byl na pozorovatelně, odlepil jsem průzor a ztuhl příjemným zjištěním.

Sousedka byla nahá, vzepřená o umývadlo a zezadu ji mocnými přírazy mrdal nějaký cizí muž. Vnikal do ní asi hluboko, protože i přes okno bylo slyšet její tlumené hekání a prsa jí poskakovala pod prudkými přírazy.
Když byl muž asi před výstřikem, žena se otočila, dřepla si, ale to už jsem neviděl, jak si ocas zasunula do pusy a po několika pohybech hlavou se muž udělal a hezky jí celou dávku vystříkal do krku. Bylo vidět, jak se zvedla, oba zmizeli ve sprše a po chvíli, oba nazí, zase koupelnu opustili. Z toho výjevu se mi úplně ulevilo a udělalo dobře.

***

Za dva dny mě večer probralo bouchání, jakoby do skla, a znělo to ze světlíku. Někdo se ke mně dobývá! Vyděšen a vyzbrojen paličkou na maso, jsem šel do koupelny a opatrně okno otevřel.

K mému úžasu to byla známá neznámá sousedka a jakousi tyčí mi bouchala do okna.
„Přejete si?“ zmohl jsem se na otázku.
„Jo. Přeju! Mohl byste mě laskavě přestat šmírovat?! Už mě to vážně nebaví,“ byla nějaká nasraná a rozjetá.
„Ale já….to….nedělám,“ bránil jsem se a nechápal, jak to mohla poznat.
„Vím o tom už docela dlouho! Pošlu za vámi Otu a on už vás srovná,“ hřímala, ale i přes její zlobu ve tváři byla hezká a přitažlivá.
„Tak jo a já mu řeknu o tom dostaveníčku předevčírem. Hezky jsem si to rozdávali, ale Ota to nebyl. Mám i pár fotek,“ zalhal jsem, abych ji znejistěl.
A zabralo to. Žena zmlkla a pak jen zavřela okno a zmizela. Dumal jsem, jestli to bude mít pokračování? Ale asi ne….

***

Tři dny se nic nedělo a pak se zase ozvalo známé ťukání. Otevřel jsem a spatřil sousedku, už se usmívající.
„Promiňte, že jsem na vás tuhle vyjela… Měla jsem nějaký trable.“
„To spíš já bych se vám měl omluvit. Za to..ehm..šmírování,“ vykoktal jsem omluvu, ale žena mávla rukou.
„Dělá mi dobře vědět, že jsem ještě žádoucí…víte, jak to myslím…jako na pokoukání,“ stále se usmívala.
„Nejen na pokoukání.. i na jiný věci,“ vracel jsem se k oné šukací chvilce.
„No jo…to taky,“ a pak nadhodila, „nechcete zajít ke mně? Jsem doma sama….teda jestli se to hodí vám?“
Docela mě tím zaskočila, ale proč ne?
„Tak jo…jak se jmenujete na zvonku?“ kývl jsem nabídce.
„Počkejte. Ne přes dům. Tudy,“ mávla rukou do světlíku.
„To asi nepřeskočím. Proč ne normálně vchodem?“ nechápal jsem.
„Kvůli sousedkám a taky manželovi… Kdyby mu to řekli, tak mě zabije,“ vzdychla žena.
„A to mě zvete k sobě? Pojďte raději vy ke mně,“ navrhnul jsem řešení.
„To nejde. Jsem zamčená a manžel přijde až po šestý. Mám to takový složitý. Ale na přelezení mám žebřík. Mám ho donýst?“

Nečekala na souhlas a za chvíli dotáhla hliníkový žebřík. Na délku byl tak akorát, aby nepraskl, až po něm polezu. Přesto ve mně nevzbuzoval moc důvěry.
„No nevím…pět pater pode mnou,“ dumal jsem, ale žena jen kývla hlavou.
„Nebojte. Je odzkoušený. Manžel kdysi lezl za vaší předchůdkyní. Spadla ve sprše a volala o pomoc.“
No, podařilo se. Netrpím závratěmi, ale ač pohled do temné hlubiny nebyl příjemný, vidina blízkosti té nádherné ženy mě přinutila překonat obavy a za chvíli jsem stál v kopii mé koupelny. Byty skutečně byly stejné.

***

„Takže bych se měl představil. „Emil…Emil Nádeník, Básnická 24,“ podal jsem ji ruku.
„Blažena Konopná…jinak Bláža, Hoštická 25,“ stiskla ji a přidala seznamovací polibek.
„Jak to, Hoštická?“ znejistěl jsem, ale pak si uvědomil, že stojíme na křižovatce a domy mají vchod každý z jiné ulice. Blažena v obýváku mrkla na hodiny.
„Ota jezdí s autobusem. Teď se vrací z Příbrami. Doma bude po šestý. Je strašně žárlivej. No a včera jsme se pohádali kvůli…no, to je jedno a dneska mě tu za trest zavřel. Pochopil bys to?“
„Proto ten milenec?“ opáčil jsem a žena přitakala.

U skleničky se pak rozpovídala, o co vlastně šlo.
“To byl Radek, můj známej. On je architekt a Ota chce v Hošticích upravit domek po rodičích, tak jsem ho pozvala. No a nějak se to zvrtlo. Já jsem stále sama…. a když…to…děláme, tak Ota myslí jen na sebe, takže… prostě se to stalo, no! To jsem už tušila, že mě šmíruješ, ale že i fotíš?”
“No jo no. Jak jsem tě poprvé uviděl nahou v okně, tak jsem neodolal. Znovu se fakt omlouvám,” ale Blažena mávla rukou, že už to je jedno.

Na to jsem vstal z křesla a přesedl si k ní na gauč.
“Jsi hrozně přitažlivá a je mi líto, jak to máš těžký,” naklonil jsem se k ní a pomalu ji políbil. Nechala se a to bylo příznivé. Chvíli jsme se líbali a pak se Bláža odtáhla.
“Uděláš mi to na stole, prosím?”
Když na stole, tak na stole, řekl jsem si a položil ji břichem na stůl, vyhrnul jí sukýnku nad pas, strhl kalhotky a uvolnil si tvrdé péro.
Hned jsem ho zatlačil mezi půlky, ale moc to nešlo.
„Máš to ráda tvrdě, viď?” a prudce přirazil.
„Áááh. Ano…tvrdě mě..opíchej…prosím…jako děvku,“ hekala Blažena při prudkých přírazech mého dobyvatele.

Když jsem v ní konečně byl až po kořen, chvilku jsem počkal, a pak začal rytmicky přirážet. Pochva už zvlhla, a tak to šlo snadněji.
Trochu se nadzvedla, abych jí rukama mohl prohmátnout kozy. Bradavky jí stály a já se do ní dál se slastnými pocity zarážel a mačkal ta měkká, velká prsa. Blažena hlasitě sténala a vzdychala a každý příraz zněl mlaskavě, jak byla mokrá a vzrušená.

„Tý děvce se to fakt takhle líbí, že teče jak vodopád,“ projelo mi hlavou a cítil jsem přicházející vrchol. Vyjel jsem z ní a semeno jí vystříkal na zadek.
„Proč ne do mě? Já to chci cejtit!“ kňučela a třela si rukou pošťěvák, aby se taky udělala.
Pak šla do dřepu a povadající ocas začala sát a kouřit, ale bez úspěchu. Potřeboval jsem pauzu.
„Co ten stůl?“ zajímalo mě.
Pokrčila rameny.
„Mám to tak ráda. Kdysi to byla první věc v bytě, a tak jsme ho s Otou pořádně vyzkoušeli.“

Když jsme začali pokračovat, tentokrát pohodlně v ložnici, Blažena se zmocnila ocasu a nastavila mi k polaskání svou kundičku.
Rejdil jsem jí jazykem mezi překrvenými pysky a sál proudy šťáv, zatímco můj ocas byl sevřený mezi rty a dostával neskutečně slastnou masáž. Oba jsme slastně hekali a sténali a nemohli se vzájemně nabažit.
Když pak ležela na zádech, v extázi mi zaťala nehty do zad, zatímco já jí mrdal tvrdými a prudkými přírazy. Objala mě dlouhýma nohama a já strojově přirážel, než jsme opět změnili polohu.

Když jsem do ní vnikl hezky zezadu, začala křičet.
„Ano… ano… pořádně… bože … jee….jéééé,“ a já ji pevně chytil v pase a prudce přirážel.
Pohled na mokrý ocas, mlaskavě vyjíždějící a mizející v nadržené kundě nenasytné ženy, byl k nevydržení, že brzy to ze mě nezadržitelně šlo.
“Jo…už..úúúž,” chrčel jsem a trhavými pohyby ji plnil semenem.
Blažena ječela v orgasmu, svírala mi ocas rytmickými stahy a nasávala semeno do dělohy.
Zpocení a unavení jsme leželi v objetí, než její pohled zase zabloudil na hodiny.
„Proboha…rychle…Ota je tu každým momentem,“ polekaně vyskočila, oblékala se a uhlazováním povlečení maskovala stopy milostného zápolení.

Chvatně jsem se přioděl a dal se na kvapný ústup. Dopadlo to, jak se dalo předpokládat. Na žebříku jsem zavrávoral a pohltila mě temná propast světlíku.
„Áááá,“ stihl jsem jen vykřiknout, než následoval tvrdý dopad na dno.

No, přežil jsem to.

Author

Subscribe
Upozornit na
guest
7 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Tomas

Pacilo by sa mi mat taketo vztahy so susedkou… a ze ich v dome mame zopar co by stali za zasun 😛
Ako vzdy autor nesklamal 🙂 palec hore

Huhu

Na Shocka velmi krátká povídka, tzv. „jednoaktovka“ (s hlavní postavou došlo jen k jednomu aktu 🙂). Podle nadpisu jsem si představoval pád na morální dno, takže konec byl pro mě překvapivý. Shocku, děkuju za krásnou povídku.

Bob Romil

Při mém štěstí a schopnostech pohybu ve vyšších sférách, byl dopadl na dno už při pokusu přelézt k sousedce. Teda pokud bych se vůbec odhodlal 🙂

vaclavz

Povídka se mi též hodně líbila. Nebránil bych se ani nějakému volnému pokračování, kdyby autor dostal nějaký zajímavý nápad 🙂

Martin

Při vší smůle nakonec štěstí . Ono totiž ty světlíky bývaly často plné odpadků . Trochu kratší povídka , ale krásně vystihuje nadstandardní sousedské vztahy . Žebřík přes světlík mi připomíná jak Sobota lezl k sousedce v :“ Jen ho nechte ať se bojí .“ Volné pokračování by mohlo být z nemocnice , kam se jistě po tom pádu dostal .

Junior

No možní TI ten šotek naznačil, že by to chtělo nějaké volné pokračování.
Ale takhle blbě zabít postavu, kdyby ho tam alespoň shodil žárlivý manžel.
Jinak jako vždy nádherná povídka.

7
0
Would love your thoughts, please comment.x

Protected by Security by CleanTalk