„Se ženou Magdou máme spokojené manželství a i po skoro dvaceti letech máme denně sex a pěkně si ho užíváme. Po takové době už se dokonale známe, nic si netajíme a můžeme si říci cokoliv a v sexu si plně vyjít vstříc. Nic ale netrvá věčně a i na nás dosáhla ruka osudu, žena těžce onemocněla a trávila měsíce v nemocnici.
Už po prvním měsíci na mě dolehl nedostatek sexu a já byl více a více nesnesitelný, vzteklý a protivný.
S domácností mě pomáhala tchýně Dáša, u které bydlíme od doby, co ovdověla. Je to taková normální, rozumná ženská, drobnější postavy, je jí skoro šedesát let, ale vypadá mladší.
Máme spolu výborný vztah, nikdy se nám do manželství nemotala a spíše vždy fungovala jako uklidňující faktor.
Sama těžce nesla manželčinu nemoc a přitom ještě pomáhala v naší domácnosti a je jen její zásluhou, že jsem se z toho nezbláznil.
Teď když jsem tak rozhozený, je špatná i z toho. Už mně i navrhla, abych si někam odskočil bokem, že to bude menší zlo a ona bude raději když se uklidním a dceři by nic neřekla.
To jí sice věřím, ale musel sem odmítnout. Moje žena je pro mě ta jediná, nikdy sem jí nebyl nevěrný a nebudu s tím začínat právě teď.
A tak jsem se užíral dál a bylo to se mnou stále horší, dokonce tak že mě málem vyhodili z práce.
„Já už se na to nemůžu dívat, jak se ničíš, udělej s tím něco,“ prohlásila rezolutně.
„Co s tím sakra můžu udělat,“ obořil jsem se na ní, „ chci zpátky svoji ženu a chci si konečně pořádně zašukat a dokud to nepůjde, nic s tím nenadělám.“
„Poslouchej Marku,“ řekla už evidentně zcela zoufalá tchyně Dáša. „Navrhnu ti jedno řešení a slib mně že si ho necháš projít hlavou a nezačneš hned zase řvát.“
„Dobře,“ rezignoval jsem, „poslechnu si tě, nechám si to projít hlavou a nezačnu řvát“, slíbil jsem jí.
„Já tě chápu, že nechceš být Magdě nevěrný a cením si toho, takhle se ale zničíš. Já jsem už tedy stará ženská, ale pořád jsem ženská se vším všudy a tak ti chci navrhnout, že by si se mohl prostě ukojit na mně. Prostě jen ukojit, nic víc. Pokud by to tobě a Magdě pomohlo, ráda to pro vás udělám. Jsem zdravá, to víš sám a nebyla by to taková nevěra, jaké ty se bráníš zuby nehty. Rozmysli si to a pak mně řekneš.“
Zůstal jsem stát s otevřenou pusou, docela mě uzemnila. Tohle jsem tedy nečekal. Vždycky jsem s ní dobře vycházel a měl ji rád, znal jsem ji i ještě jako mladou ženskou, ale nikdy mě nenapadlo o ní přemýšlet jako o sexuální partnerce. Pro mě to vždy byla jen prima tchýně.
Seděl jsem zaražený na gauči a Dáša zatím poklízela byt.
Skutečně jsem přemýšlel o tom, co navrhla. Pozoroval jsem ji náhle jiným pohledem a v uších mě znělo to její: ,,Pořád jsem ženská se vším všudy…“
Musel jsem uznat, že ona ve svých letech skutečně vypadá výjimečně dobře a když se pak ohnula pro něco do spodního šuplíku kuchyňské linky, předvedla pěkně tvarovaný zadek a přes vypasované legíny se jí hezky rýsoval rozkrok.
Možná má pravdu, možná by to bylo skutečně řešení, honilo se mně hlavou.
Když uklidila, přišla si sednout vedle mě.
„Tak co,“ zeptala se, „viděla jsem, jak přemýšlíš a tak mně teď řekni, k čemu si dospěl.“
„Já se Dášo stydím,“ řekl jsem, „nikdy mě nic takového nenapadlo a přiznám se, že si vůbec neumím představit, jak bych to s tebou dělal.“
„No jak asi, normálně jako s Magdou, třeba zezadu, zavřeš oči a představuj si, že jsem ona.“
Měla pravdu. Věděl jsem to a nakonec tedy souhlasil.
„Tak jo, cením si toho, co mi nabízíš a přijmu to, prostě to zkusíme. Musím si ale dát panáka na kuráž.“
„Dobře, dej si třeba dva a já se zatím vysprchuji.“
Nalil jsem si tuplovaného panáka a na dvakrát ho do sebe poslal a pak ještě jednou.
Whisky hřála a také poněkud zmírnila moji nervozitu a rozpaky natolik, že když Dáša přišla z koupelny, byl jsem už rozhodnut to udělat.
Tchyně měla na sobě jen takovou delší košilku pod zadek a vlasy si sepnula do ohonu gumičkou.
Vypadala úplně klidně a tiše se zeptala: „Jak tedy?“
„Asi tak jak si navrhovala, můžeš se opřít přes gauč a já to zkusím.“
Dáša šla ke gauči, přehnula se přes opěradlo, vyhrnula si košili a rozkročila se.
Sundal jsem si kalhoty a přistoupil těsně k ní. Problém byl v tom, že se mně nechtěl pořádně postavit.
„Děje se něco?“ zeptala se Dáša tiše.
„Jo, děje, nechce se mně pořádně postavit,“ odpověděl jsem jí po pravdě.
Chvilku ještě čekala, pak se pomalu otočila a podívala se mi na něj.
„Pomůžu ti, chceš?“
Kývl jsem a Dáša mně ho vzala do ruky. Jemně ho masírovala a mnula a druhou rukou mě masírovala varlata, že se po chvilce konečně začal stavět.
„Vidíš,“ řekla. „ Už to půjde, jenom tě prosím, buď opatrný,“ pak se zase přehnula přes gauč, vyhrnula si košili a široce se rozkročila.
Namířil jsem jí ho mezi pysky, trochu si pomohl rukou a cítil, jak špička pronikla dovnitř. Dáša byla uvnitř nagelovaná a tak jsem ho do ní pomalu a jemně zasouval. Trochu sebou cukla a ještě víc se prohnula v zádech.
„Nebolí tě to,“ zeptal sem se.
„Ne, pokračuj, ale pomalu.“
Zasouval jsem tak jemně, jak to šlo, až tam byl pěkně celý.
„Počkej takhle chvilinku,“ požádala mě. „Trochu se ještě pokusím uvolnit,“ a skutečně jsem cítil, jak se jí pohybuje poševní svalstvo, objímá mého ptáka a připravuje se na šukání.
„Už můžeš,“ šeptla a já začal pomalu přirážet.
Měla ji těsnější než Magda a také jsem cítil, že žalud naráží na dno její pochvy.
Přes absurditu celé situace mě ocas ztvrdnul jako skála. Pomalu a dlouze jsem ji protahoval jak jsem zvyklý s Magdou. Cítil jak vevnitř vlhne a po chvilce začala i hlasitě vzdychat.
Zapomněl jsem na to, že i když to pro mě dělá ze soucitu, že se přitom normálně vzruší, tím spíše že už tak dlouho nešukala. Chtě nechtě jsem si musel přiznat, že se mně to šukání líbí a její kunda mě vzrušuje.
Začal jsem zrychlovat a také Dáša vzdychala hlasitěji a rychleji, ruce zatínala do čalounění gauče a v kundě se jí tvořil hotový příval.
Když pak ještě začala vyrážet hlasité jé, jé, jo, joo, byl jsem vzrušený stejně jako s Magdou.
Dáša už byla vevnitř hodně mokrá a uvolněná a tak jsem přidal a vrážel ho do ní plnou silou, až to mlaskalo. Hlasitě mě povzbuzovala a její výkřiky joo, joo, ano, ano, ještě, ještě, mě nutily k plnému nasazení.
Po dlouhém půstu jsem už cítil, že se blíží moje vyvrcholení a chtěl jsem zpomalit, ale Dáša mě okřikla „Nepřestávej, nepřestávej.“
A tak jsem zaťal zuby a vydržel, než se udělala. Ten její orgasmus ale stál za to.
Celá se zkroutila, sevřela nohy tak pevně, že mně ho ani nepustila ven a vejskala jak na lesy. Když se pak konečně uvolnila, já ho vytáhl a ona stále ve stejné poloze oddychovala.
„ Teda,“ řekla po chvilce, „to tedy byla jízda, promiň, že jsem tak řvala, ale úplně mě to přemohlo. A co ty, už je to lepší?“
„Trochu jo, ale jedno zašukání to asi nespraví,“ přiznal jsem.
„No tak si to třeba zítra zopakujeme,“ navrhla a zvedla se.
Jak tam stála přede mnou, viděl sem, že se jí klepou nohy a semeno a šťáva jí stékaly zevnitř po stehnech.
„Musím se ti přiznat, že si mě hodně překvapila. Něco takového jsem nečekal, bylo to prvotřídní šukání,“ uznal jsem.
„Mě to taky pěkně vzrušilo, myslela jsem že to nedám najevo, ale bylo to silnější. Viď, že to nebyl špatný nápad?“
„Ne, nebyl, tohle by vážně mohlo zabrat, myslíš, že by si mohla dnes ještě jednou? Mám to dost nastřádané.“
„Ale jo, když to nebude hned, tak jo, nech mě ale vykoupat a taky chvilku odpočinout, jo?“
Nechal jsem ji odpočinout ale musím se přiznat, že jsem byl docela netrpělivý až přijde. Pak jsme to dělali stejně jako poprvé a já ji tentokráte naložil, že volala všechny svaté a já se po dlouhé době cítil dokonale uspokojený.
Nemohl jsem si nevzpomenout na kamaráda z mládí, který často říkal: „Pod starým ksichtem, pěkná kunda zahálí, na starým kole se nejlépe jezdí “ a podobné hlášky.
Dnes jsem musel uznat, že měl pravdu.
S Dášou jsme pak šukali pravidelně, než se moje žena vrátila uzdravená z nemocnice. Občas jsem měl i pocit že by přivítala něco více než jen to ojetí zezadu, ale zůstal jsem jen u toho.
Asi za týden po návratu manželky jsme si po obvyklém sexu povídali a já se jí na rovinu svěřil, čí to byla zásluha, že jsem to všechno vydržel. Hodně mě překvapila, usmála se a řekla: „Však jsem čekala, jestli se mi pochlubíš?“
Vyvalil jsem oči.
“Tys to věděla?“
„Jasně že věděla a nedělej si starosti, já s tím souhlasila. Domluvily jsme se na tom, když byla za mnou ve špitálu. Je ale fajn ta moje mamka, viď a já jsem také ráda, že si mně nikde nezahýbal. Mamka mně řekla i o tom, že ti navrhla bokovku a ty si o tom nechtěl ani slyšet, potěšilo mě to a pak jsme spolu vymysleli tohle náhradní řešení.“
Nejdříve sem ani nevěděl, co na to mám říci, ale pak sem musel uznat, že mám rozumnou a hodnou ženu i tchýni.
Skvělá povídka. Manželka s maminkou to vymysleli k všeobecné spokojenosti.
Super, myslím že jsem to už někdy četl, ale to nevadí. Chtělo by to ale pokračování… Když už bude manželka doma z nemocnice.
Skvělá povídka