Kapitán Amerika

Když Andrej převzal od pošťáka balík pro matku, z obalu vyčetl, že se jedná o nějaký kostým. Že by se rodiče chystali někam na maškarní… teď, uprostřed jara?
Nechal to být a vrátil se ke svým povinnostem, nebo zábavě chcete-li, což znamenalo rejdění sekačkou po travnatých plochách okolo domu.
Ačkoliv při sekání nepotřeboval přemýšlet, tentokrát mu v hlavě vrtal ten kostým.
Nebylo psáno o jaký jde, ale i tak… to si Bohuna hraje na sekretářku, školačku nebo policistku, hned ho napadly kostýmy pro erotické hrátky. Pro co taky jinýho?

Matce bylo šestatřicet, je v nejlepších letech a určitě prcá první ligu a táta se s ní snaží držet krok… už když ji balil, určitě ji neoslnil výší svýho konta, he, he.
Bohuna nebyla jeho skutečná matka, ale jelikož ta pravá zemřela, když mu byly sotva dva roky, macechu přijal za svou tak nějak automaticky a jako matku ji bral, i se k ní choval.
S přibývajícími roky a nástupem puberty na ni začal pohlížet i z jiné stránky a stávala se hlavní postavou jeho prvních erotických snů a polucí. I při honění péra si představoval její tělo, plná prsa i klín, neboť nahou ji za ty roky viděl mockrát.
Hubená těla vrstevnic ho kupodivu moc nelákala, zato zralá žena plnějších tvarů byla středobodem jeho erotických představ.
I ona sama na sobě makala, chodila cvičit a udržovala se ve stavu, kdy se po ní na ulici ohlédl nejeden muž. Ostřejší rysy obličeje ji činily navenek nepřístupnou a oválnou tvář lemovaly tmavé dlouhé vlasy, jež většinou gumičkou stahovala do ohonu. Tělo měla vypracované cvičením a byla hrdá na své hladké štíhlé nohy, jež dávala na odiv tím, že nosila sukně nad kolena nebo do půlky stehen. Vysloveně na minisukni si už ale netroufla.

Jelikož s otcem vlastní děti neměli, prsa jí zůstala zachována bez poškození kojením a měla je hezky plná, kulatá a veliká „tak akorát“.

***

Ač byla bohyní jeho erotických představ a tužeb, o panictví nepřišel Andrej s ní, ale s její sestrou Miladou.
Že Bohuna má sestru, netušil nejen Andrej, ale ani otec a bylo velkým překvapením, když se u nich objevila odkudsi z druhé strany zeměkoule, kde žila a po letech zavítala na pár týdnů do své bývalé domoviny. Milada byla starší kopie sestry, veselá, usměvavá a velmi …ehm… kontaktní. Prý to tam u nich je běžné je stále olíbávat při různých příležitostech, hladit a třít se o sebe. Andreje hned nazývala sladkým synovcem a tátu strýčkem Pavlem.

Bohuna měla rodině co vysvětlovat, ale Milada hrozící hádku utnula, že měla dát předem vědět, že se chystá do Evropy a chce navázat přetrhané rodinné vztahy a že její existence byla utajovaná tím, že si se sestrou nikdy nepsaly, ač o sobě věděly.

A jak to bylo s Andrejovou ztrátou panictví?
Ten den byli doma sami a Milada za ním přišla do pokoje. Poptala se ho na pár věcí ohledně vztahů a dívek a pak si prostě jen tak odložila do spodního prádla, že jí je teplo. Pal zase, že jí je zima a aby ji zahřál.
„Vím, žes ještě neměl holku, tak pojď… máš nejvyšší čas se to naučit,“ řekla se svůdným úsměvem a Andrej, zcela paralyzován její otevřeností, jako ve snách, se svlékl a vlezl za ní do postele.
„Ukaž, jak umíš líbat… chmmm,“ přisála se mu na rty, rozevřela mu ústa výpadem jazyka a dlouho se nemohli odtrhnout.

Ruce mu mezitím sjely na její prsa, zatímco ona mu hladila a sevřela tuhý kolík ocasu.
„Hm… líbání by ti šlo,“ odtáhla se od něj. „Chichi, ale tady je něco natěšený, tvrdý a horký… musím tě ochutnat,“ sklonila se k péru, vzala ho do pusy a lačně začala olizovat a sát a počínala si zručně a zkušeně.
To už bylo na Andreje moc. Jen vyjekl: „Už..ehhh,“ a nezadržitelně začal ejakulovat.
„Chutnáš docela hezky,“ konstatovala Milada, když všechno spolykala. „Nemáš ještě výdrž, ale pro panice je to normální… Hele, jak už ti zase tuhne… gulp… gulp,“ znovu mu ho pokouřila, aby mu za moment zase stál jako svíce. Oči jí zářily uspokojením.

„Tak..teď si tě osedlám a ty jen lež a nic nedělej… teda rukama mi můžeš hladit kůzlátka a klidně je mačkej a tahej,“ usmívala se a pak na něj nasedala a sama si ho zaváděla na správný otvor. Andreje překvapil černý drn chlupů v klíně, ale neodvážil se na to ptát. V tátových starých ohmataných časopisech, co našel na půdě, to bylo taky tak. Teď už se holky běžné holí… ale jak vidí, ne všechny.
„Áááách,“ dosedala na něj až po kořen a blaženě sténala. „Máš pořádnou kládu… pevnou, dlouhou… už dlouho jsem ho necejtila tak hluboko… ošukej svoji tetu… ohhh.“

Rozjela odsedy a Andrej přes blaho v klíně se věnoval jejím pevným prsům, jež měla tak akorát jemu do dlaně, a tak je mnul, mačkal, tahal a Milada vzdychala a sténala.
„Můžeš… víc… víc… zlobivej kluku.“
Andrej se činil a Milada si odsedy zařídila nádhernej orgasmus a při poševních stazích zároveň cítila, jak do ní pumpuje semeno. V tomto ohledu byla v klidu. Brala antikoncepci a pro jistotu si koupila i Postinor. Ve svém svobodomyslném přístupu k sexu používala i gumu, ale synovce nechtěla ochudit o sex „naživo“.

Když leželi vedle sebe a jen se mazlili a líbali, zaregistrovala, že se mu ocásek zase hlásí o svá práva.
„Ještě jednou?“ zašeptala a Andrej přikývl.
„Tak ale nejdřív mi vylízej studánku, ano? To mám moc ráda,“ rozevřela nohy, aby se mohl mezi nimi uvelebit a zajet jazykem mezi překrvené naběhlé pysky.
Andrejovi nevadily chlupy, ale nikdy holku nelízal, takže jen jazykem kmital a přejížděl sem a tam a jen podle jejích vzdechů soudil, že jí to dělá dobře. Miladě to dobře dělalo i když k udělání měla daleko a pak ho zatahala za vlasy, že dobrý a může ho do ní vrazit.

Vjel do ní prudce a hned začal divoce přirážet, než ho umravnila, ať je něžnej a pomalej…
Díky tomu vydržel dost dlouho a přivodil jí hezkej vrchol, jako ona jemu protipohyby pánve při kopulaci.
Pak už byl definitivně groggy, Milada vyskočila jak laňka, dala mu pusu na tvář a když se nakonec všichni sešli doma, tvářila se jak neviňátko.

A za dva dny, jak se u nich nečekaně objevila, zase i zmizela a vrátila se domů. Naděje, že se zase někdy uvidí, byla pramalá. Bylo to hlavně o penězích a těch sestry nikdy neměly nazbyt. Milada na to šetřila řadu let.

***

Andrej se tedy „vrátil“ k Bohuně, třel si ptáka a přemítal, jestli by sex s ní byl také takový.
Teď přišel ten záhadný balík a to už Andrej nevydržel a zeptal se na to přímo táty.
Ten nejdřív ztuhnul, ale pak se pousmál: „Seš už vlastně dospělej, tak proč ti to neprozradit. Ano, máme rádi převleky… v ložnici, chápeš? Máme tak bohatší… ehm… erotickej život. Já jsem Elmoo a Bohuna Wittakaar. To jsou postavy z jedný literatury pro dospělé. Doufám, že nás teď nepovažuješ za úchyly?“
Andrej zavrtěl hlavou.
„Ani v nejmenším. Tohle je sice ne úplně běžný, ale ani ne nenormální. Každýmu dle jeho potřeb. Když vás to baví. Jen v tom nechoďte po domě a dělejte si to dál jen v soukromí.“
„Jako bys nás snad někdy viděl, synu? Tohle je opravdu naše soukromá věc. Teď teda o tom víš, ale už se o tom nebudeme bavit, jasné?“

***

Navzdory slibu se Andrej o soukromí rodičů začal zajímat víc. Nezajímal ho jejich sex, jako spíše ty převleky. Bohuně do skříní nelezl, zato ty tátovy našel celkem snadno. Byla tam policejní i vojenská uniforma, obleky superhrdinů… něco bylo i dost bizarní, až se Andrej divil, jak to může v Bohuně vzbuzovat chuť na sex? Možná, že v opačném gardu to bylo podobné.

V jejím notebooku, jež jednou nechala volně ležet v kuchyni, hravě odkryl přístup ke komunikaci mezi ní a tátou alias Elmeem. Byly tam popisy, v čem, co a jak jí bude večer dělat, aby se i ona patřičně připravila. Text byl místy dost šťavnatý a Bohunu to vždycky muselo hezky rozvášnit a vzrušit… A náhle ho napadla ďábelská myšlenka!

***

Bylo poklidné odpoledne. Andrej byl ve svém pokoji, Pavel v práci, mělo tam prý nějakou hloubkovou kontrolu, kdoví kdy dorazí, Bohuna si četla knížku, když ji náhle v notebooku pípla přijatá zpráva. Byla od Elmooa.
„Ale, ale… že by dneska skončili přece jen dřív?“ projelo jí hlavou a začetla se do zprávy.
Při čtení pocítila sílící vzrušení a nakonec i vlhkost v klíně… ten Pavel se ale rozjel… takhle ji vydráždit! Tohle ještě nikdy… Bože… jestli to dopadne… udělá se už jenom tou představou…
Napsala rychlou odpověď a běžela si vyměnit zmáčené kalhotky a rukou se uspokojit.

***

Postava rytíře vstoupila do setmělého pokoje, oči pomalu přivykly šeru, když spatřil na posteli klečící postavu v průhledné tunice arabské otrokyně. Do tváře jí neviděl, zato vysazený zadek ho přitahoval jako magnet.
„Oh… statečný rytíři, přišel jste mě zachránit z harému toho hrozného sultána? Byla jsem přepadena na cestě poutníků ke Svatému hrobu, unesena do harému a vystavena… ah… co to děláš!?“ říkala a vyjekla Bohuna-Wittakaar, když jí rytíř prudkým pohybem vyhrnul tuniku a stejně prudce do ní zezadu vnikl, na to ji pevně uchopil v pase a rytmickými přírazy mrdal.
„Ah… ah… ah,“sténala otrokyně, ale ve skutečnosti prožívala slast a rozkoš.
„Bože… to… je… buchar… tvrdej… čurák,“ vrněla spokojeně. „Mrdej… rytíři… svou otrokyni… ooáááááách,“ projela jí tělem silná vlna vrcholné rozkoše a zároveň cítila, jak do ní stříká semeno.

Otočila se a jak byla v pokleku, hned se nasadila rty na polotuhý stonek ocasu a začala ho sát. Vášnivě, divoce, zkušeně.
Díky tomu se jeho kopí vzmátořilo poměrně rychle a žena mu opět nastavila zadek. Věděla, co bude následovat.
Rytíř jí roztáhl půlky od sebe, použil lubrikační gel a pak zaútočil na svěrač.

Bohuna začala hlasitě a hluboce dýchat, ve snaze překonat tak počáteční bolest. Když se žalud zabořil hlouběji do zadku, byla hlavní překážka překonána. Tlak neustával, ale už to tak nebolelo a žena se rozpomínala, kdy naposledy měla čuráka v zadku? No… bylo to hodně dávno a skoro zapomněla, jaké to je.
Péro v ní teď klouzalo volněji a pocity byly stále příjemnější. Bohuně se i líbilo, jak ji rukama mnul prsa a nesoustředil se jen na šoustání.
Byly to příjemné okamžiky, ale pak to přišlo. Zrychlení přírazů, exploze a miliony spermií ji zalily střeva a zadek nakonec opustila scvrklá žížala ocásku.

Otrokyně Wittakaar znaveně padla břichem na postel zcela dobitá a rytíř Elmoo se s vítězným pocitem odebral k odchodu.

Za dveřmi se změnil v Andreje, oblek rychle hodil do skříně k ostatním a ve svém pokoji usilovně předstíral spánek, kdyby něco neklaplo… Nic se ale nestalo.

***

Bohuna ležela na posteli naplněná směsí studu i uspokojení. Od první chvíle věděla, kdo ji šuká. Vlastně ji to zprvu vylekalo, ale pak to nechala volně plynout.
Pavel ji nikdy nežádal o šukání do zadku a dost ji to překvapilo, dalo by se říct i zaskočilo… a hlavně, hrozně vzrušilo. Nikdy neměla odvahu svěřit se mu s přáním být submisivní a nechat si ojet zadek. A on ji najednou pošle popis aktu otrokyně – rytíř. Jako by to ani nepsal on, ale to ještě na to tak nemyslela.

Poznala až při vniknutí, že je to jiný ocas. Nebyl tak silný ani dlouhý, ruce držící ji v pase… všechno bylo nějak jinak. A v domě byl jen Andrej, kdo jiný by to byl?
Dělalo jí to ale dobře a při kouření ptáka už měla jistotu. Nedívala se mu sice do tváře, ale i v šeru ho poznala. No tak ji ojel nevlastní syn, no a co. Pokud teď má výčitky, může si za to sama, že to včas nezastavila.
A na druhou stranu, vlastně… nic se nestalo. On se s tím chlubit nebude, ona dál bude dělat nevědomou a tu hru můžou hrát dál. Osmnáctiletej kluk přemýšlí ocasem a dá se předpokládat, že jí časem napíše další dopis. Buď bude souhlasit, nebo si ho upraví dle sebe. Tak, jak to mají se skutečným Elmeem. Dva ocasy v jednom domě. Nakonec na tom vydělá hlavně ona.

***

„Přišel vám balík, mladý pane, tady mi to podepište,“ předával pošťák Andrejovi balíček.
„Ale já si nic neobjednával,“ divil se Andrej a ohmatával ho ze všech stran. Bylo to měkké, ale nikde nevyčetl, odkud a co to je.
O to větší překvapení a šok zažil, když ho v pokoji otevřel a objevil se kostým „Kapitán Amerika.“