Kateřina 19 – Postelová scéna o spoustu let později

Někdy asi o dva týdny potom, kdy vedli Monika s Martinem takové řeči, Kateřina v posteli odložila knížku, obrátila se na bok, podepřela si hlavu, pohlédla na Patrika, který si četl vedle ní a překvapila ho otázkou.
„Páťo, co bys říkal tomu, kdyby naše M&M spolu také měli sex, jako já s bráškou nebo ty se svojí mámou?“
„Co blbneš, lásko? Co tě to takhle najednou napadlo?“
„Ani jeden s nikým nechodí nebo snad jo?“ tlačila dál Kateřina.
„No, aspoň nic o nějakých rande neříkají a co jako má být?“ odložil knihu a zvídavě na ni pohlédl.

„Když jsem tuhle jako obvykle každé druhé pondělí strčila do pračky ložní prádlo, všimnula jsem si, že Monča měla na prostěradle takový flíček. Co flíček – docela velký flek.“
„Jaký flíček?“ projevil Patrik konečně zájem.
„Takový, jakých jsi už nadělal snad tisíc,“ poškádlila ho.
„To jako, že měla prostěradlo naškrobený? No nekecej! Takže naše holka má konečně kluka?“
„Tys mě vůbec neposlouchal.“
„Jak neposlouchal?“
„Ptala jsem se, co bys říkal tomu, kdyby se zjistilo, že M&M se spolu milujou.“
„Počkej, ty myslíš, že ten flek je od Martina?“ udiveně na ni pohlédl.
„Aha! Konečně ses probral! Nikdy jsem u naší Monči nic takovýho neviděla a pokud vím, tak s nikým nechodí. Přeci víš, že v práci jsme vyvinuli takové prima sondy, co zjistí o každém skoro všechno. Většinu nemocí, jestli měl nedávno sex a dokonce i s kým, takže s tím musíme být ale hóódně opatrní. Břéťova firma k tomu dělá software a pečlivě nás spolu s ním eliminujeme ze všech databází. Děti to nevymazalo. Nikoho to nenapadlo. Je to integrované do toho softwaru, aby to umělo poznat lidi a nás vynechalo.“

„To jako že jsi vzala tu vaší sondu a ty dva jsi s ní sondovala, jo?“ Patrik ožil.
„No, a co asi?“ už trochu nasupeně se ozvala Kateřina.
„Takže naši miláčkové spolu šukají? Tedy páni! Oni jsou jako ty s Břéťou,“ pobaveně vyprsknul Patrik.
„Ty jsi fakt pitomej, Páťo. Tobě nevadí, že máš zkažený děti? Hlavně, že ty jsi byl čistej, když jsi šukal, jak říkáš, se svojí mámou už od svých osmnáctých narozenin.“

„No vidíš! Jim je už devatenáct, takže jsou zkažený míň než my dva nebo Břéťa.“
„Tedy, ty jsi fakt děsnej. Tobě to jako vůbec nevadí? Kdo ví, jak dlouho to spolu dělají!“
„Tobě vadí, že to máte s Břéťou až doteď spolu tak báječný? A musím říct, že vím, o čem mluvím, je radost se na vás dívat,“ provokativně se zubil.
„Tedy ty jsi příšernej! Ještě řekni, že ty bys kromě mámy šel klidně do postele i se svojí dcerou, ne?“
„Kačenko, neříkej, že tě doteď nevzrušuje, když se Břéťa miluje s Evou nebo já s Janou. Já se na tebe s tvým bráchou nemůžu pořád ještě dost vynadívat. Zrovna posledně, když jsme se zastavili u mojí mámy, tak jsi sama přišla s tím, že bychom si to zase mohli užít a že by ses ráda dívala. A že jsme se potkali za ty roky na spoustě míst,“ usmál se na ni.

„Ale, jo, to jo, neříkám že ne, ale teď jsem se ptala tebe, jestli bys něco takovýho udělal se svojí dcerou.“
„Chceš něco slyšet? Tak poslouchej. Nelžeme si přeci. Když jsem ji tuhle viděl v bazénu a když z něj pak vylezla a mokrá prošla těsně kolem mne, tak mě napadlo, že je to krásná slečna a že by mi vůbec nevadilo, kdyby mě svedla. Tu krásu zdědila po tobě a tys mne přitahovala už na základce. A docela dobře si vzpomínám, že ty jsi už kolikrát říkala, že by tě zajímalo, co asi cítily Jana nebo Eva, když se milujou s námi. Tedy se mnou a Břéťou. Jaký to pro ně asi je pocit,“ obrátil debatu proti ní.

„To sem přeci nepatří. Ptám se, jestli ti vadí, že naše milované dětičky spolu mají sex nejmíň ob den. Zkrátka spolu šukají, kdykoliv to jde a mají na to klid. A toho mají dost, protože my jsme věčně v práci. Ta sonda to potvrdila minulý týden skoro denně.“
„Popravdě, Kačenko, já se na ně nezlobím, protože na to nemáme právo. Abys věděla, tak Marťovi docela závidím. Ty jsi naprosto úžasná, nádherná, ale jí je devatenáct a nám je čtyřicet pryč a mladý holky jsou někdy krásný. Jana s Evou sice díky té záležitosti tenkrát s tím genetikem vypadají skoro jako ty, ale je jim dost přes šedesát a budou mít časem problém vysvětlit, jak to, že skoro nestárnou. Pro mě i pro Břéťu jste všechny tři úplně dokonalé. To přeci víš. Žádnou cizí ženskou nechci, pokud vím, tak Břéťovi taky úplně stačíte, přestože v začátcích se snažil sbalit každou sukni, takže jsem vlastně docela rád, že jsou s Martinem jako my,“ posunul se ke Kateřině pod peřinu, objal ji, políbil, pohladil její ňadro a přehodil přes ni koleno. „Věříš, že mě tahle debata docela vzrušila?“

„Páťo! Máme takový problém a ty myslíš jen na to jedno,“ škaredila se Kateřina, ale Patrika neodstrčila.
Políbil ji. „Ty se na mě zlobíš?“
„Nezlobím, na tebe se nemůžu zlobit, protože jsi, můj miláček. Ale tys to myslel vážně s Mončou? Tobě by nevadilo, že je to tvoje dcera?“ nedalo jí, aby se nezeptala.
Noční košilku měla vyhrnutou až k pasu a Patrikovo koleno se vmáčknulo mezi svá stehna.

„To víš, že jsem to myslel vážně, Kačenko,“ přisál se k jejím rtům, zatímco nepatrným pohybem ruky pootevřel rozparek krátkých pyžamových kalhot a jeho napřimující se klacek vyklouzl ven. Přitiskl se ke Katce. Ta okamžitě ucítila tlak jeho roztouženého pyje na svém stehnu. Nebylo jí to v tu chvíli nepříjemné. Občas řešili ty nejdůležitější otázky přímo při milování. Vlastně to tak měla ráda.

„Ty jsi tedy, ale,“ zaškaredila se na něho, když se její rty vysvobodily, ale tělo prozradilo, že se nezlobí doopravdy. Lehkým pohybem se dostala pod Patrika a její pootevřená kundička se najednou dotýkala Páťova ztopořence. „Takže ty se na ty naše dva nezlobíš?“ zašeptala a pohladila ho po tváři.
„Copak se na ně zrovna my dva můžeme kvůli tomuhle zlobit?“ špička jeho údu se prodrala mezi chloupky o kousek dál.
„Mmmm,“ pochvalně vzdechla a tiše dodala: „Já vím, že nemůžeme, to by bylo pokrytecké, ale ty by ses fakt nechal svést od naší Monči?“
Cítila, že ji ta situace i Patrikův přístup k incestu příjemně vzrušily a že Patrik do ní díky tomu pomalinku zajíždí téměř bez jakéhokoliv odporu.

„Tobě by to vadilo?“ zašeptal, když cítil, že už je až nadoraz.
„Já nevím, vždyť je to přeci hrozný, otec a dcera, ne?“ obejmula jej svýma nohama, aby si ho přidržela v sobě.
„A co vy s Břéťou a vaše máma? Bránila se, když jste jí tenkrát svedli? Ani trochu a vydrželo vám to až doteď. Nebo je to něco jiného?“
„Ale je to přeci jen naše dcera,“ kolébali se spolu takže jeho klacek se malinko vysouval a zasouval z její pohostinné kundičky.

„To přeci já vím, Kačenko. Jaký to je, když se miluješ s Břéťou nebo i s Evou?“
„Obojí úžasný,“ opatrně proti němu přirazila.
„No vidíš. Proč je to tak úžasný? To tě nenapadlo? Já myslím, že protože se to nesmí, je to tajemství a když už se to někomu přihodí, tak ho to pořád přitahuje. Proč by tedy nemohlo být úžasný i tohle? Představ si, že by k tobě přišel Marťa a nějak šikovně to na tebe zkusil. Co bys dělala, hm?“ docela ostře přirazil.
„Takhle jsem o tom neuvažovala,“ zakolébala se, aby vyjádřila lehký nesouhlas. Vzala do dlaní jeho tváře a upřeně se mu zahleděla do očí a s trochou obavy se otázala: „Myslíš, že by si někdy troufnuli?“

„Tak si to zkus představit. Říkala si, že by ses někdy chtěla ocitnout v kůži Evy nebo Jany, abys pochopila, co prožívají, když si to s nimi rozdáváme já nebo Břéťa. Pořád říkáš, že tě to fascinuje i po letech, takže bys to teď třeba mohla zažít. Je to příležitost a nabízí se vlastně úplně sama,“ začal jí hníst ňadro způsobem, o němž věděl, že ho má ráda.
„To přeci nejde, to by byl incest,“ věděla, že říká blbost, ale vyslovila to vážně. Na jakýsi důkaz nesouhlasu se opět zakolébala tam a zpět.

„Já myslel, že incest všem nám pěti imponuje a že ho milujeme, že nás bezmezně vzrušuje dělat něco, co se nesmí, co je považovaný za nemorální. Tobě snad teď najednou vadí?“ zvedl se, opřel obě své ruce o její ňadra, přes košilku svými palci dráždil napjaté bradavky, podíval se jí do očí a dvakrát prudce přirazil.
V její tváři se zračila nerozhodnost, ale nakonec odpověděla: „Ten náš ne,“ dvakrát prudce přirazila, aby potvrdila tuhle část pravdy, „ale tohle by se přeci nemělo,“ zakolébala se, ale někde tam uvnitř věděla, že to nedává smysl.

„Takže tobě by se hnusilo, kdyby tě ten náš krasavec sváděl?“ pustil ji, vyhrnul jí košilku nad pupík a sérií polibků se od pupíčku blížil k roztomile zarostlému Venušinu pahorku. „Dovedeš si představit, že by ti dělal přesně tohle, co teď dělám já?“ zabořil jazyk do hezky rozevřené růžové štěrbiny. Labužnicky ji projel jazykem a dodal: „a pak by řekl: „teda mami, ty tak báječně chutnáš!“ to bys nechtěla zažít? To by se ti nelíbilo? To by tě nevzrušovalo? Bylo by ti to odporný?“ chvilku nechal svůj jazyk provádět to, o čem mluvil a čekal na její odpověď.
„Už jsem ti snad tisíckrát řekla, že jsi pitomej,“ tiše vzdychala pod tlakem jeho jazyka.
„Tak líbí se ti tohle nebo ne?“ přisál se k jejímu poštěváčku.
„To víš, že ano,“ vyrážela ze sebe.
„Umíš si teď představit, že tyhle prsty nejsou moje, ale Marťovy?“ jeho ukazováček a prsteníček se rytmicky začali nořit do její teď už dokonale mokré štěrbinky.

„Nevím,“ vydechla. Nechtěla přiznat, že by o něčem takovém uvažovala a už vůbec ne, že od té doby, co objevila flek po Martinovi u Moniky na prostěradle, si přesně tohle představovala nemluvě o tom, že jí z té představy příjemně mrazilo a že se jí nedokázala zbavit. Ta myšlenka ji úplně magicky přitahovala, proto také o tom všem vyvolala dnešní diskusi.

„Já si vás představit umím,“ zrychlil pohyb prstů i jazyka. Viděl, že orgasmus je skoro zde. V okamžiku, kdy se Kateřina prohnula v křeči, pokračoval tvrdě dál: „Já bych to s Mončou klidně zkusil. Chtěla bys to vidět? Já bych vás dva rozhodně vidět chtěl. S Břéťou se mi strašně líbíte, jaký by to teprve bylo s Martinem! Zní to strašně, ale abys tomu rozuměla, úplně jasně teď před očima vidím tebe s naším synem a je to úžasný,“ chvilku nic neříkal, protože jeho jazyk pokračoval ve své boží činnosti, protože druhý orgasmus se obvykle dostavoval záhy.

V okamžiku, kdy dozněly její přidušené výkřiky doprovázející druhé vyvrcholení, Kateřina rezignovala.
„Tak jo, tak jo! Taky si to všechno umím představit! I to, že se na nás díváš a jsi z toho tak děsně vzrušený, když vidíš, jak ho do mne zasouvá, že ti stačí jen se toho tvého dotknout a už na mne stříkáš, a dokonce, že ti ho k tomu vyhoní Monika. Dokonce i to, že ji šukáš a ona je z toho hotová! Všechno už jsem si to představila, abys věděl,“ přidušeně přiznávala, a zatímco si přitáhnula Patrika za tváře k sobě, nechala jeho parádní dokonale tvrdý nástroj, aby se do ní zabořil. Věděla, že taková slova ho vždycky vzruší.
Zblízka se mu zahleděla do očí a tiše zopakovala: „Teď jsem si představila, že to nejsi ty, ale on a šlo to a umím si představit i ten tvůj bílý zadek mezi Moničinýma roztaženýma nohama, jak ji šukáš a chci vidět, jak ona zběsile přiráží, protože to v nás všech třech ženských takhle dokážeš vyvolat pokaždý, a každá z nás chce vidět, jak to děláš té další a ta zase je úplně zběsilá z toho, že se na ní ta druhá dívá. Protože vím, že ji stejně svedeš ty, když to neudělá ona, vždyť se na ní chodíváš dívat, když si jde večer zaplavat a všichni přeci plaveme bez plavek.“

„Takže chceš, aby tě takhle miloval Martin? Řekni!“ byl z jejích slov tak vzrušený, že si sotva stihnul uvědomit, že má výstřik na krajíčku.
Věděla, že to chce slyšet, ale nemusela ani moc lhát.
„Jako rodiče jsme naprosto selhali, ale jo. Chci to všechno a vím, že ty taky a že oba teď už jen čekáme, až s tím ti dva přijdou a jsem si naprosto jistá, že přijdou. Já si totiž myslím, že tam ten flek nechali schválně dneska tam byla znovu. Kdyby se chtěli skrývat, tak ho zlikvidují. Oni nás chtějí vyprovokovat. Monika chce ošukat tebe a Martin zase mne. Chápeš to?“ začala proti němu přirážet. „Vzrušuje tě, když říkám, že já to všechno taky chci? Říkej, co bys chtěl vidět, co by tě nejvíc vzrušovalo?“ s každým dalším slovem proti němu zdvihala svou pánev a pohledem těkala z jednoho jeho oka ke druhému.
Četla v jeho tváří bezmezné vzrušení. Zbožňovala, když viděla, jak dokáže jeho nebo bratra něčím vzrušit na tu nejvyšší míru a teď to bylo to její zjištění a přiznání.

„Bože, ty jsi úžasná, Kačí, tohle už nevydržím, já jsem hotový jen z představy, že to oba s nimi dotáhneme, jestli to oni chtějí. Chceš to?“
„Chci to úplně tak, jako teď chci, abys to do mě hned všechno vystříkal! Dělej! Všechno chci! Teď! Pojď!“
Divoce proti němu vyrážela svou pánví a vzápětí už vnímala záškuby jeho báječného ohonu svědčící o tom, že ji právě vrchovatě naplnil svou bílou nadílkou.

Sesunul se na ni, ale zůstal uvnitř. Když se kratince vydýchal, ještě se ujišťoval v tom, co slyšel a co si tolik přál to slyšet, i když teď úplně jiným tónem.
„Doopravdy by ti to nevadilo? Chtěla bys to fakt zkusit? Doopravdy jsi si jistá tím, že oni tam ty fleky narafičili? Já nechci, abys měla pocit, že tě do něčeho nutím. To by bylo hrozný. Celý život spolu děláme jen to, co oba chceme a nechci to do smrti měnit.“
Pohladila ho po tváři.
„Neboj, já taky nechci dělat nic, co bys ty nechtěl. Do ničeho mě nenutíš. Od té doby, co jsem před nedávnem zjistila, jak to spolu mají, tak jen pořád myslím na to, že by se mi konečně mohlo splnit to přání prožít ten pocit, jako to už léta prožívají ty dvě naše mámy, ale nechtěla bych to, kdybych v tom měla zůstat sama. Musel bys mě v tom podržet a taky mám podmínku, a to že nikdo z nás dvou si nic nezačne a nedáme vůbec najevo, že něco o nich víme. Ať se projeví sami a ani slovo těm našim třem dalším. Slíbíš mi to?“

„Před chvilkou jsem ti přeci řekl, že jsi úžasná a mluvíš mi z duše. Taky bych si to přál všechno zažít, i když obráceně než ty, ale rozhodně si nezačnu. Kdybys mi to neřekla, tak o nich nemám ani tušení, ale teď je to všechno jinak. Teď, když to vím, tak mě to šíleně přitahuje.“
„My jsme oba fakt tak děsivě příšerní, protože dřív nebo později to určitě Jana, Eva a brácha zjistí a Břéťa se třeba bude chtít zapojit nebo to bude chtít zkusit Monika. Co myslíš? Bude? Nebude ti to vadit?“
„Mezi námi teď skoro už sedmi mi nebude vadit nic. Když to máme už tolik let všichni spolu takhle, tak je to jen na každém z nás, co chce a co mu vadí. Myslíš, že Martin by si něco začal i s Evou nebo Janou? Obě sice vypadají skoro tak dobře, jako ty, ale v matrice je zapsáno, že jim bude brzy sedmdesát. Vypadají jako naši vrstevníci. To by tedy ale byl úlet.“

„Já nevím, ale vy kluci jste v tomhle hrozní. Když vám ji některá holka nebo ženská prostě jenom ukáže, tak se vám hned postaví a v tu ránu byste jí ho tam zasunuli. Eva i Jana jsou hodně perverzní, to všichni víme, ale až doteď nám to nevadilo. Líbilo se nám to všem. S vámi dvěma to umí moc dobře. Radši ani nevzpomínám, co všechno po nás chtěly. Dovedeš si představit Martina, jak se mazlí s jejich vyholenýma pipinama, velkýma prsama a jak s nima šuká? Mně to tedy moc nejde.“
„No, je to fakt divný. Ta představa. Ale tebe si právě teď představuju a jsem úplně v šoku, že mi ani nestihnul splasknout,“ zasmál se Patrik a zavrtěl se tak, aby Kateřina ucítila, že si nevymýšlí.

„Tedy ty jsi fakt zvrhlík, Páťo,“ zašeptala mu do tváře. „Povídej, jak sis mě představil,“ věděla, že tyhle řeči o představách všelijakých hrátek jejího muže vždycky vzrušovaly. Měl zavřené oči, když začal.
„Úplně teď vidím, že je léto, Martin má kraťasy a trčí mu z nich jeho péro, jste u tebe v kanceláři, opírá si tě o stůl, vyhrnuje ti sukni, odhrnuje ti kalhotky a jazykem tě dráždí. Fascinují ho tvoje chloupky, opatrně je rozhrnuje. Máš ji celou slepenou, ale už se do ní dostává jazykem. Je po práci, nikdo tam už není, ale dveře jsou otevřené. Hrozně se ti to líbí, ale bojíš se, aby někdo nepřišel. On to nevydrží a stoupne si těsně k tobě, ty se posadíš na okraj stolu, kalhotky si teď sama odhrneš úplně na stranu a otevřeš mu ji. Už je v tobě a ty mu šeptáš, že je šílený a že třeba někdo přijde a bude průšvih. Ale jsi moc vzrušená a začínáte proti sobě oba přirážet. Už je ti všechno jedno, i kdyby někdo přišel, nedokázala bys už přestat.“

„Ty jsi tak perverzní, to je hrůza. Ještě to pokračuje?“ vzrušeně šeptala Kateřina a pomalinku přirazila proti jeho ohonu, který už zase byl báječně tvrdý. Dole se jí všechno z té Patrikovy fantazie svíralo. Začala se proti němu malinko pohupovat.
„Jo, pokračuje. Někde se otevřely dveře. Vyděsila ses, ale on tě nechce pustit. Ale najednou v té vedlejší místnosti vidíš mne a Moniku.“
„Ještě, že jste to vy dva,“ zasmála se s ulehčením Kateřina a vychutnávala si pomalé Patrikovy přírazy. „Máš tam taky ještě, co tomu říkáte?“
„Jo, počkej chvilku! Jo, už to mám. Monča mne táhne k vám a říká: „Podívej, tati, co Marťa dělá mámě! Podívej, jak mu trčí a jak má máma mokrý kalhotky. Páťo, já chci taky, ušetři si něco na mě!“ Ty úplně celá bez sebe přerývaně prosíš: „počkej, Moni, teď přeci nemůžeme přestat, už oba budeme, já to chci s Marťou dokončit celý, řekni si tátovi“ a já z vás nemůžu spustit oči, protože ty jsi pořád stejně pružná, jako když jsi tenkrát dělala gymnastiku a Martin ho do tebe vráží úplně ďábelsky. Už jste oba hotoví a máš ten tvůj neskutečný, ale tolik vzácný mokrý orgasmus a pod vámi na koberci je asi tisíc kapek a některé jsou bílé. Ty jsou jeho. Jste úplně vyřízení a on má z toho kraťasy celé mokré,“ tiše šeptal.

„Ty jsi takový blázen Páťo, tohle je šílené, ještě chvilku vydrž a budu úplně hotová. Já tu scénku taky úplně vidím! Pojď! Dělej, ještě chvilinku! Ještě! To je šílené,“ vzlykala Kateřina, zlomená jako hadrová panenka.
Za okamžik se vzpamatovala: „Já jsem to tady ale zřídila! Mám z těch šílených představ a z tebe úplně mokré prostěradlo a ty máš určitě mokré pyžamo. Já jsem takové čuně, promiň,“ omlouvala se se slzami v očích.

„Neomlouvej se a neplakej, bylo to něco tak krásného, a ty slzičky takhle utřeme, a je to. Je neuvěřitelné, že jsem si představoval ten strašně silný mokrý orgasmus a on se uskutečnil. Mně se z toho snad ještě jednou postaví, ale teď už splaskává. Líbilo by se ti něco takového zažít?“
„To víš že, jo. S tebou se mi vždycky bude líbit všechno.“
„Tohle by ale bylo s Martinem.“
„Já vím, ale byl jsi u toho. Chtěla bych něco takového zažít.“
„Přál bych ti to. Ale hlavně aby to bylo krásné a aby se to líbilo vám oběma.“
„Ale počkáme si, až oba začnou. My první nebudeme. Slibuješ?“
„Slibuju ještě jednou, Kačenko moje bláznivá tak jako já.“

„Pojď musíme ten čurbes uklidit. Dej sem ty kalhoty od pyžama, sundáme tohle mokré prostěradlo a dáme tam pod to nové nějaký igelit. Ona je mokrá i matrace. Tohle už v posteli radši zkoušet nebudeme.“
„To právě budeme, ale ten igelit tam před tím můžeme vždycky dát. Nebo něco nepromokavého. Víš, jak je to úžasný, když na závěr milování takhle vystříkneš?“
„Jo, to určitě. Hlavně aby se mi to nestalo, kdyby došlo k tomu, co jsme si tady před chvilkou představovali. To bych se Martínkovi hnusila.“
„Neboj, určitě ne. Byl by u vytržení, že něco takového s tebou dokázal. Chlapi už jsou takoví. Možná to už zažil s Mončou. Nikdy se něčemu takovému nebraň,“ uklidňoval ji Patrik, zatímco položili na postel velikou nepromokavou plenu a oba společně natahovali na postel čisté prostěradlo.