Aleš pozval Davida s Bárou cestou od parníčku na drink: „Taková after party nebo na lyžích aprés-ski, co vy dva na to, dát si nějaký dobrý drink? Hlavně aby sis o mně pořád nemyslela, že jsem takovej debil, Barčo.“
„OK, díky, dám si ráda a David asi taky, ne?“
„Jo, jestli je to pozvání, co mě nebude nic stát, tak s radostí,“ zubil se David. „No a mezi námi, to, co tuhle vykládala Bára, bylo dost šílený, ale zaprvé – díky tobě jsme se trošku líp seznámili a za druhé, zatím to vypadá, že ses polepšil a že je šance, že už takovej trapas s Barčou nezopakuješ. A snad ani jinde. Co ty na to Baruš?“
„Hmm, to seznámení s tebou a tvojí mámou bylo neskutečný vzrůšo a myslím, že Aleš je už polepšenej, Dádo. On to fakt snad není takovej kretén, jak se zdálo,“ šťouchla do Aleše se širokým úsměvem a dodala: „Dala bych si caipirinhu, včera jsem jí ochutnala poprvé a bylo to supr.“
„Tak to jsem docela rád, jestli je to už pryč a tuplem, jestli jste se díky mně fakt dobře seznámili,“ uvolněně se zasmál Aleš, přivolal číšníka, objednal tři caipirinhy, plácnul Davida po rameni a dodal: „Barču ti závidím, ale vlastně i Kristýnu. Dvě tak krásný ženský, ty vole! Komu se to povede?“
„Aleši, nebuď zase debil,“ čertila se Barbora.
„Barčo, vždyť mám pravdu. To není nic proti tobě. Ty jsi prostě nádherná a ještě i supr holka k tomu a jak jsem zatím poznal Kristýnu, tak u ní to je asi totéž. A oba máte kliku, že jste na sebe narazili i s těma vašima staršíma úchylama, omlouvám se, ale to jsme tady všichni, a že ti vaši starší úchylové se sobě taky líbí. Uvidíte, že se dají dohromady.“
Ještě chvilku se špičkovali a pak vyrazili každý do svého apartmánu s tím, že se v půl deváté sejdou v baru, kde se i tancuje a že ty staré ponechají jejich vlastní zábavě.
Večerní zábava se rozjela na dvou frontách. Robert se se svými vrstevnicemi báječně bavil, nenápadně se do nich snažil vpravit víc mojita a caipirinhy, než by bylo obvyklé a vcelku se mu jeho plán dařil.
Čekal, až nějaké zábrany trochu ochabnou a s přibývajícím časem se zábava stále více stáčela na otázky spojené s erotikou, sexem, různými zkušenostmi a vcelku ho překvapilo, že obě partnerky živě reagovaly a že téma je evidentně zaujalo.
„Dámy, nemáte tušení, jaké mají na dnešní večer plány naši mladí? Nerad bych, abychom je někde vyrušili. Předpokládám, že přinejmenším David s Bárou se budou chtít někam uklidit.“
„Aleš nic neříkal, tak počítám, že si Barča nejspíš Davida pozve k vám, Bobe, protože u Kristýnky už byli.“
„Mně by nevadilo, kdyby se zastavili u nás. Ale třeba nejsou takoví nenasytové a sexymaniaci, aby to museli mít každý den, jako jste možná bývali o prázdninách vy dva,“ smála se uvolněně Kristýna spokojená s tím, jak si rýpnula.
„Jo tak! Ty by ses k nim zase přidala?“ oplatila jí to Klára.
„Máte tušení, kde vlastně jsou? Klidně bych se jich došel na rovinu zeptat,“ šel přímo na věc Robert.
„To jako, že bys jim řekl: mládeži dělejte si co chcete, ale nelezte sem nebo sem, protože já mám nějaký úmysly?“ dorážela Kristýna, která už byla rozhodnutá tenhle večer nějakými hrátkami zakončit, ale nebyla si jistá, zda s Robertem nebo s Davidem.
Sama pro sebe uvažovala: „A co když si Klára bude na Boba taky dělat nějaké nároky? Bára na Davida určitě, jenže ten by nejradši chtěl nás obě. A co Aleš? Bára ho přeci moc nemusí a když se ho zbaví, tak Aleš zůstane u své Kláry. Třeba by chtěla Klára oba ty kluky? Robert balí nás obě a Klára mu jasně naznačuje, že jí to nevadí. To je tedy Sodoma a Gomora,“ pobaveně se sama pro sebe usmála a nahlas se obrátila na Kláru: „Přeci bys nenechala Aleše samotnýho, Kláruš, a zůstala u Roberta?“
„Třeba by Robert pozval nás obě,“ šla na věc Klára docela bezostyšně.
„Jsem slušně vychovaný muž, přeci bych některé z vás nedal košem, dámy! Za hodinu bude půlnoc, jdu se podívat po mladých,“ potvrdil Robert její myšlenky.
„Koukám, Bobe, že jsi pěkný zvrhlík,“ naoko se durdila Kristýna a ke Kláře s vyzývavým úsměvem prohodila: „Až dorazí Aleš, co uděláš pak? Budeš se věnovat jemu nebo zůstaneš s Robertem? Nebo tobě by, Bobe, Aleš nevadil?“ docela ji ta myšlenka zaujala, ale myšlenku, že „to by byla skoro celá rodinka pohromadě“ si raději ponechala pro sebe, protože by určitě ještě zlomyslně dodala, že by jim poslala Barču, aby byli komplet. Trochu se pak zastyděla, ale navenek na sobě nedala nic znát a jen zvědavě pozorovala Roberta.
„Kdybych byl s tebou, nechal bych Kláru, ať si spolu s Alešem dělají, co chtějí,“ s úsměvem vybruslil z kouta, k malé Kristýnině radosti.
„Víte co, vy dva, buď jdeme zjistit, co má v plánu mládež nebo si dáme ještě jeden drink a pak mi bude všechno jedno,“ dala jim na výběr Klára.
„Aby mi bylo všechno jedno, potřebovala bych ty drinky aspoň ještě tři, ale to by mě pak Robert musel někam odnést a mohl by si se mnou dělat, co by chtěl, protože bych byla stejně úplně mimo, bylo by mi to jedno a zítra bych stejně nic nevěděla,“ zubila se Kristýna.
„Tak zatím ten jeden drinčík a já bych si fakt nepřál, abyste byly úplně mimo. Já vás miluju všechny tři, i když ta třetí tady není. Jdu pro ně, tedy mám na mysli drinčíky,“ zvedl se, každou z žen vášnivě políbil a se slovy: „Obě jste super a moc bych vás chtěl,“ vyrazil k baru.
„Vidíš, Kláro, tady to máš. Odpoledne jsi o tom mluvila a Robert by ti chtěl to přání splnit. Vy jste se snad domluvili, nebo ne?“
„Vůbec! Ale ty stejně půjdeš za Davidem, tak co,“ trochu posmutněle konstatovala Klára.
„Když mně přijde být blbý, kdyby dorazil Aleš nebo i Bára, abychom tam byli mi tři. Ale věř mi, že jinak bych proti nebyla. Tedy aspoň ne dneska. Domluvíme se v Praze. Co ty na to?“
„To jako fakt? Tobě by to nevadilo? Tedy my dvě a Robert?“
„Mně by vadil jen někdo další. Kdybych toho tolik nevypila, tak bych tohle asi nikdy neřekla,“ trochu přihlouple se zatvářila Kristýna.
„Stejně jsi fajn! Už teď se těším na Prahu! Ale Barča ti nevadila, že ne?“
„Neptej se tak blbě, vždyť snad víš, ne?“ culila se významně Kristýna.
David si s Alešem a Barborou užívali zábavu proloženou trsáním na parketu. Zpočátku se spíš bavili u stolu, ale Barče se po chvíli podařilo dostat Davida na parket. Hned si začali ujasňovat, co podniknou později a jak to udělat s Alešem, ale nic kloudného je nenapadlo. Aby to nebylo hloupé, poslal David později na parket místo sebe Aleše, na kterého vyšel také docela dlouhý ploužák. David se zájmem pozoroval, jak Aleš neustále něco Barboře povídal do ouška a občas zachytil její pohled. Napřed obracela oči v sloup a na Davida se usmála, později bylo vidět, že pozorně naslouchá, pak něco říkala s trochu rozpačitým úsměvem ona Alešovi a ke konci vrhla na Davida ještě rozpačitější pohled, ale doplněný náznakem polibku jejích rozkošných rtíků.
Zábava pokračovala, všichni tři se náramně bavili. David by byl rád věděl, o čem se Bára s Alešem bavila, ale příležitost dostal až o hodnou chvíli později.
„Je neskutečně výřečnej, měl bys slyšet, jak mi lichotil a ptal se, jestli jdeme potom my dva k vám nebo jestli k nám nebo jestli jsem domluvená s Robertem,“ udýchaně mu křičela v příšerném randálu do ucha.
„Vypadalo to, že tě zaujalo něco, co ti navrhoval. Vsadím se, že tě balil,“ zubil se David.
„To ne, to on říkal, že balit mě nebude, ale že když už se na něj nezlobím a kdyby si ti staří všichni dohromady udělali svou zábavu, že bychom si my mohli udělat nějakou naši. Taky všichni třeba ještě s nějakým pitím a že by přeci nemuselo jít o žádný sex. To víš, že jsem mu to odmítla a řekla mu, že to jsou jen řeči a že kdo ví, jak by to končilo,“ trochu rozpačitě se na Davida podívala.
Davidovi ale bylo jasné, že to odmítnutí dost možná bylo čistě zdvořilostní, protože před tím rozebírali nejméně hodinu to, zda se „staří“ dají dohromady a bylo evidentní, že všechny je ta představa docela vzrušovala a že se shodli na tom, že to pro „ty staré“ určitě bude supr zážitek. Zjistil, že by mu zakončení večera ve společnosti Báry a Aleše nevadilo ani trochu a docela si představil, jaké by bylo vidět vzrušenou Barču divoce se milovat s fešáckým Alešem. Navíc se ujistil, že je to bezva kluk a náramný sympaťák. Kdyby už ve třech, tak radši s ním než s Robertem, ujistil sám sebe, takže se zeptal napřímo: „Hmm, asi máš pravdu, že by to mohlo skončit nějakým pokusem o nějakou erotiku. Jen mi řekni na rovinu, jestli tobě by na tom jeho skrytým návrhu vadilo, že by tam byl zrovna on nebo by ti úplně obecně a principiálně vadilo zkusit si trojku jako takovou se dvěma klukama?“
„Tedy, Dádo, že se nestydíš! Vždyť jsme se o tom bavili posledně!“ škaredila se Barbora, ale bylo vidět, že se nezlobí doopravdy.
„To jsme se bavili o dvou učitelkách a vidíš, že to bylo nakonec bezva. Nebo ne?“
Zkoumavě se na něho podívala: „Ale jo, to jo, to bylo.“
„Takže obecně by ti to neva, ale Aleš va? Rozumím tomu dobře?“
„Ty jsi fakt příšernej, radši těch řečí necháme,“ muzika zrovna dohrála a šli se posadit k Alešovi.
Barča hodila ještě po Davidovi okem, zamračila se, ale pak se na něho usmála co nejmileji. Přebral si to tak, že je na čem pracovat a že se třeba dnešek vyvine nad očekávání jinak a zajímavě.
Aleš objednal další rundu caipirinhy, kterou si Barbora oblíbila a ve které byla spousta ledu, což s povděkem kvitovala. Konverzace se ubírala spíše směrem k obdivným lichotkám, protože Barboře to náramně slušelo. Shodli se na tom, že na nějaké divoké křepčení je příliš horko takže při dalším pomalém tanci David poslal na parket ty dva, jenže Bára ho vzala za ruku: „Pojď taky, přeci tady nebudeš sedět sám!“
Nedal se dvakrát prosit a za malou chvilku se k sobě v rytmu pomalého tance tiskli všichni tři. David zjistil, že ho tanec ve třech docela příjemně vzrušuje. Přitisknul se k Báře trochu ze strany, políbil jí za ouško a zašeptal: „Jsi naprosto dokonalá, Baruš!“
Věděl, že si musela všimnout tlaku jeho pěkně povstalého údu a za okamžik jeho vzrušení ještě stouplo, protože se k ní obdobným způsobem přivinul Aleš a z druhé strany jí pošeptal tak, aby to ale slyšel i David: „Všichni nám tady takovou krásnou holku závidí!“
Davidovi neušlo, že i na jeho kalhotách se vytvořila jasně patrná boule.
„Nebuďte pitomí, kluci, ještě nás tady budou všichni pozorovat! Trošku se uklidněte!“ rozpačitě se na usmála a pohled jí sklouzl dolů z jedné boule na druhou.
„To máme z tebe, víš, a u mě už se to nezlepší. Asi by bylo nejlepší odejít,“ vydechl David.
„Všechno je zaplacený, myslím, že David má pravdu.“
„A kam jako chcete jít? Vždyť je to divný,“ slabě protestovala Barbora.
„Co kdybychom šli k nám?“ navrhnul David.
„To jako všichni?“ s předstíranými obavami a s údivem se otázala Barča, kterou vzrušení už přemohlo nejméně tak, jako její dva partnery. Už si byla naprosto jistá, že Aleš jí nevadí ani trochu a vzrušeně oddechovala z představy, že by si mohla vyzkoušet milování se dvěma pěknými kluky. Tázavě pohlédla z jednoho na druhého.
„Jasně, že všichni a myslím, že všichni cítíme, že už jsme tady zbytečně dlouho,“ uzavřel debatu Aleš, protože pochopil, že Bára už je jasná.
Pomalá skladba ještě dohrávala, když už byli na ulici. Každý objali Barču z jedné strany, ona je oba kolem pasu a rozjaření, plní nedočkavého vzrušení vyrazili k apartmánu, kde bydlel David.
„Ještě není ani jedenáct, tak snad máma doma nebude,“ konstatoval.
„Můžeme si dát i víno, nějaké jsme s mámou koupili a chladíme ho v ledničce. Aleši, otevři lahev, já zatím naladím muziku v televizi, domácí nemusí nic vědět.“
Televizi stačilo jen pustit. Zatímco Aleš naléval sklenky vína, David s začal s Bárou vášnivě líbat a hníst její náramně pevná menší ňadra.
Přerušil je Aleš: „Tak, tady je to vínko na osvěžení,“ přiťukli si a Aleš zalichotil: „Baruška byla nejhezčí holka v tom tanečním baru. Tak na její krásu a taky na ty nádherné špuntíky, které teď najednou tak úžasně vynikají pod těmi šatičkami!“
„Nech toho, Aleši,“ upejpavě se zatvářila Barbora, upila ze sklenky a s trochou rozpaků ji položila na stolek.
„Aleš má pravdu, bylo úžasný, jak se mi v ruce náramně zvětšily! Ale celá jsi úžasná!“ uchopil jí do náruče a začal ji znovu líbat. Vášnivě mu to oplácela a jejich jazyky o sebe něžně ťukaly. David znovu začal jemně masírovat její ňadra, zatímco Aleš se k ní přivinul zezadu, začal ji něžně líbat na její štíhlou šíji. Neprotestovala, takže začal smyslně hladit její boky a snažil se zajet jimi k jejímu klínu. K zbláznění ji vzrušoval tlak Davidova údu zepředu i tlak Alešova vybavení, které klouzalo po jejím zadečku. Teď ještě ty jeho ruce! Odvážně pohladila Davidův klacek a snažila se najít zip jeho kalhot. David jí udělal místo a Aleš se spustil na kolena, vyhrnul její šaty a začal jí pomalu smyslně stahovat kalhotky. David poodstoupil, aby si ten pohled vychutnal.
Barče se mezi tím podařilo zip stáhnout dolů, takže sám jen bleskově rozepnul knoflík a kalhoty stejně rychle sundal i se slipy. Bára okamžitě hmátnula po jeho ztopořeném nástroji a fascinovaně jej začala hníst, honit a vzápětí sjela rukou k jeho varlatům. Vždycky si s Robertovým zázrakem ráda hrála. To milovala. Aniž by své hraní přerušila vykročila z kalhotek, které Aleš shrnul až na podlahu. Měla stejné šaty, jako při poslední návštěvě, a tak pro Davida nebylo problémem ramínka posunout a šaty se svezly na zem téměř samy. David si přetáhl přes hlavu lehkou košili a v okamžení proti sobě stáli nazí.
„Bože, ty jsi tak nádherná, Barčo!“ zašeptal David a pokleknul před ní tak, aby mohl svůj jazyk zabořit do žlábečku, který se rýsoval pod jejími bohatými tmavými chloupky. Aleš se také zbavil oblečení, Báru objal zezadu a věnoval se jejím ňadrům. Líbal ji na šíji, kroužil prsty kolem jejích nádherně zvětšených bradavek a vzrušeně její pevná ňadra zespodu nadlehčoval a hladil.
Barborka se trochu rozkročila, aby měl David více místa. Ocenil to a ke svému jazyku přidal i ukazováček, který úplně hladce pronikl hluboko. Bára byla dokonale mokrá. Cítil její šťávičky na jazyku. Uvědomil si, že je jich možná víc, než kolik zatím poznal u Kristýny. Barča začala vzdychat. Obrátila tvář k Alešovi a snažila se s ním líbat. Cítila, jak se jeho úd vtisknul do žlábku mezi jejími půlkami. Jednou rukou se po něm natáhla a začala ho Alešovi divoce honit.
David si toho všiml, okamžitě se zvedl, uchopil jí za boky a nechal svůj oštěp pomalu vnořit do její růžové studánky. Probíhaly ji křečovité záchvaty vzrušení. Cítila Davida hluboko v sobě a vychutnávala si jeho pomalé přírazy a ve stejném rytmu zpracovávala za svými zády Alešův kůl a na oplátku zase on jí stejně tak rytmicky hnětl ňadra a svíral bradavky. Bylo to něco úplně jiného, než co až dosud zažila. Byla to naprostá euforie. David začal zrychlovat. Slyšela se, jak stále hlasitěji vzdychá. David pozoroval svůj kůl. Byl úplně lesklý. Ještě jednou padl na kolena začal její studánku vysávat, aby ani kapička nepřišla na zmar. Chtělo se jí křičet, ale ještě nebyl konec. Aleš si ji otočil k sobě a vzápětí ucítila jeho kůl, jak do ní prudce proniknul. A znovu. A znovu. Divoce. Brutálně. A se stejnou divokostí teď hnětl její ňadra David. Cítila, že už to dlouho nevydrží.
Najednou se v ní něco uvolnilo a dostavil se nádherný dlouhý orgasmus. Chtěla se tomu bránit, ale nešlo to. Bylo to mnohem silnější než ona. Jen úpěla a Aleš nepřestával přirážet a David přidržovat, aby se nezhroutila a zároveň dál laskal její špuntíky a líbal za ouška nebo na ně. Každý dotek bradavek teď byl jako bodnutí jehly. Trochu se vzpamatovala: „Bože, já jsem takový čuně, ze mě to úplně stříkalo, Alešku, vždyť si celej mokrej, ten tvůj taky a teče ti to po nohách a ten kobereček je samej flíček! Hrůza! Moc se omlouvám! Já jsem příšerná!“ vyvinula se oběma celá v rozpacích z náručí a opřela se o křesílko. Celá se chvěla.
„Vůbec ne, nemáš se za co omlouvat! Takhle by mělo přeci dopadnout každý milování,“ uklidňoval ji Aleš.
„Bylo to fakt něco tak nádhernýho, neboj, byla jsi naprosto boží,“ přidal se David.
„Vám to nevadilo, že jsem to tady tak postříkala? Vždyť to muselo být hnusný!“ nevěřícně potřásala hlavou Barča, plná rozpaků. „Musím se aspoň trochu opláchnout.“
„Neblázni, bylo neskutečný, jak jsi stříkala, já to úplně miluju, jenže to se zdaleka nepovede pokaždý,“ uklidňoval ji Aleš.
Za tichého žertování se opláchnuli, utřeli a přesunuli se na postel.
„Mě už jste úplně odrovnali, klucí pitomí! Tohle se přeci dámám nedělá! Co já teď s vámi?“
Vyčítavě se do nich pustila Barbora, ale začala se při tom mazlit s Davidovou chloubou, která bleskově ožila. Aleš ji na oplátku pokrýval něžnými polibky všude tam, kam dosáhl.
Zatímco se Barča něžně líbala s Davidem, masírovala jeho úd a on si hrál s jejími bradavkami, Aleš si ji natočil tak, že jazýčkem mohl dráždit okolí jejího zadečku. Uvědomila si, že to Roberta nikdy nenechala udělat, protože se styděla, ale teď z ní všechno spadlo a zadeček na Aleše malinko vyšpulila. Přidal ještě i prstík, který nechal klouzat do její štěrbinky. Vnímal, že zůstala nádherně vlahá. Soustředil se na obě ta místa. Šťáviček pomalu přibývalo a Aleš je roztíral kolem zadečku a prstem druhé ruky jemně zatlačoval dovnitř. Bára to vnímala s rozpaky, ale bylo to zajímavě dráždivé.
Byla plně zaujata Davidem a cítila, že ho dokáže přivést k vyvrcholení jen rukou a ústy, nechala tedy Alešovi úplnou volnost. I jeho úd už teď stál v plné pohotovosti a na jeho špičce se objevily první kapičky. Rozetřel je Barče kolem zadečku a spolu s jejími šťávičkami špičku svého pyje zatlačil trochu dovnitř. Překvapilo ho, že mírně zatlačila proti němu. Nechal ho zasunutý malinký kousíček uvnitř a zkoušel jím kroužit. Vzrušovalo ji to. Viděl, že se po chvilce hraní trošinku rozevřela. Opatrně ponořil celé své kopí do její lehce rozevřené lesklé štěrbinky, takže po vytažení zůstalo nádherně vyleštěné. Znovu s ním zakroužil kolem zadečku a malinko zatlačil dovnitř. David si toho všiml a Báru opatrně posunul tak, aby jeho úd zajel do hlubiny její studánky, zatímco Alešovi se najednou nabízelo dost místa, aby zkusil nasadit na druhou Bářinu dírku svůj nástroj. Byl opatrný a snažil se dovnitř vnikat jen krůček za krůčkem. Bylo jasné, že Báru to trochu bolí, ale že je tak bláznivě vzrušená, že to chce určitě dotáhnout do konce.
David na chvilku své kopí vytáhl ven a naznačil Alešovi, že mu udělal místo. Aleš ještě jednou vyleštil svůj kůl v Bářině tekoucí studánce a vrátil se ke svému předchozímu počínání. David zaujal jeho místo. Všech tří se zase začala zmocňovat nezvladatelná extáze.
„Prosím, opatrně, Aleši, tohle jsem nikdy nezkusila, trošku to bolí, ale chci to,“ vzdychla Bára a prosebně se s divokým vzrušením v očích obrátila přes rameno na Aleše. Jeho úd už pomalinku mizel v jejím zadečku více než z poloviny. Bylo to velice těsné a vzrušovalo ho to nesmírně.
David jasně cítil jeho opatrné pohyby v těsném sousedství svého pyje a plně se mu přizpůsobil. Vpíjel se pohledem do Barborčiny soustředěné tváře. Vychutnávala si ty okamžiky plnými doušky. Cítil, že pár rychlejších pohybů a bude hotový. Zkusil ukazováčkem dráždit její poštěváček a druhou rukou si posouval její ňadra k ústům. Olizoval i něžně okusoval její nádherně veliké bradavky.
Aleš se pomalu posouval dovnitř a když tam zmizel celý jeho pyj, trochu zrychlil své pohyby a začal úpět. Bára jen vzdychala: „Tohle je šílený, to se nedá vydržet, já už zase budu!“
„Já to už taky víc nedám,“ vzdychal David a bojoval s tím, aby hned nevystříknul.
„Zkusíme to všichni současně, já jsem skoro nadoraz, Baruš, musíš první. Pojď my už to s Davidem nevydržíme!“
„Já taky ne! Jo! Jo! Pojď Davídku! Pojď stříkej do mě! Pojď, chci to všechno od vás obou! Teď! No tak! Uuuuž! Pojďte, já už nemůžu!“
Ve stejném okamžiku, kdy se zhroutila, ucítila v sobě záškuby obou těch božích nástrojů. Ten Alešův vyklouzl ven a poslední dávka jeho semene jí stékala po zadečku, David zůstal v ní a oba si vychutnávali jeho poslední záchvěvy. Zůstala ležet v jeho náručí a Aleš se opatrně položil na ni. Všichni tři oddychovali po tom bláznivém vypětí, které právě zažili.
První se vzpamatovala Bára. Vtiskla několik vášnivých polibků Davidovi a povzbudila je: „Honem kluci, pusťte mě, mažu do koupelny, nesmíme to tady Kristýně zapatlat!“
„Ty bláho, netušil jsem, že na dovolený s mámou zažiju takovýhle věci,“ zasmál se David.
„No, přiznám, že jsem netušil, jak báječnou mám sestřenici a už vůbec mě nenapadlo, že bych s ní mohl zažít nějakou erotiku, natož pak tohle, ale taky se jdu trochu opláchnout. Takhle do prdelky je to vždycky šílený. Je těsná a já jsem hned hotovej. Nebolelo to moc?“ prohodil směrem k Báře, když se začal také oplachovat.
„Tedy přiznám, že jsem tohle nikdy nezkusila. Trošku to bolelo, ale bylo to šílený, takže se to vydržet dalo. Kláře se tedy tohle líbí?“ hodila Barča okem po Alešovi.
„S ní jde dělat úplně všechno, třeba sama někdy uvidíš,“ vrátil jí rýpnutí Aleš.
„Nebuď zase blbej, Aleši,“ zaškaredila se na něj, takže se do začínajícího sporu vložil David:
„Nojo, taky se musím opláchnout, pusťte mě trošku. Docela by mě ale zajímalo, co provádí starší generace a kde skončili,“ zamyslel se a pak ještě cestou dodal: „Jestli skončili všichni tři v posteli někde u vás, tak možná ještě zažijeme zajímavý věci. Chceme nebo nechceme?“
„Fuj, že se nestydíš, Dádo, vést takovýhle řeči,“ škaredila se Barča, která už z koupelny vycházela, aby udělala těm dvěma trochu více místa.
„Ne, hele, David má pravdu. Ty jsi z nás vlastně nejhorší. Tys ještě nezkusila jen svojí tetu, jinak nás všechny jo, včetně tady Davidovo mámy. Nebo nejbáječnější. Za mě jsi nejbáječnější.“
„Za mě taky,“ přidal se David. „Já jsem vlastně pořád ještě takovej zanedbanej začátečník“.
„Tyhle řeči mě nebaví. Nechte toho. Kdyby vás tak slyšeli naši,“ zamyslela se nad tím, co řekla a pak se zasmála: „Tedy to znělo hrozně: NAŠI.“
„No, to tedy jo, obzvlášť když každej z nás s tím svým „NAŠÍM“ vyvádíme takový zlotřilosti,“ zapojil se do filosofování Aleš.
„Ale tak nádherný zlotřilosti a každej z nás v nich určitě bude pokračovat,“ navázal David. „Nebo je tu někdo, kdo nechce?“
„Nikdo se nehlásí,“ zasmála se Barbora, hodila po nich koketně okem a začala si rovnat kalhotky, které byly pohozené a zmuchlané na podlaze.
„Vidí tedy někdo z vás něco vysloveně špatnýho nebo ošklivýho na tom, že by k tomu „SVÉMU“ občas přibral někoho z těch ostatních? Nebo se s ním trochu pobavil sám? Tedy kdyby ten „ne JEHO“ nebyl proti?“
„Hmmm ticho. Nikdo. Sláva, aspoň jsme si to ujasnili, takže jsme teď vlastně jedna velká rodina, nebo ne?“ snažil se uzavřít debatu Aleš.
Barbora se nadechovala, aby mu za jeho slova vynadala, když vtom se otevřely dveře a dovnitř nakouknula Kristýna.
Rychle přeběhla pohledem po apartmánu a konstatovala: „A jejej, buď jsem právě něco pokazila a nebo naopak přišla pozdě.“
První se vzpamatoval David. Ještě docela nahý a s ručníkem v ruce rychle přistoupil ke Kristýně, uchopil ji za ruku, stáhnul dovnitř, něžně vzal do náruče, políbil ji a odpověděl: „Doufám, že jsi přišla právě včas.“
Užasle na něho pohlédla.
