Koncert 🇨🇿

Mladý vlasatec – mánička nevábného vzhledu by vzbudil na vsi opovržení a nevoli, kdyby nebyl všední den a většina obyvatel nebyla v zaměstnání.

Mladík šmejdil po vsi, až ho zaujal omšelý nápis „hostinec u Štulců“ na polorozpadlém domě. Byla to opravdu bývalá hospoda, ovšem nyní již léta zavřená. Měla i sál na pořádání vesnických zábav, ale po temných 50-tých letech, kdy se ve vsi kolektivizovalo a rozkulačovalo opravdu vydatně, zde původních starousedlíků bylo pomálu, zábavy skončily, hospoda se zavřela a chlapi na pivo chodili do hospody do sousední vsi.

„Co tu okouníš?“ oslovila ho žena, lopotící se na zahrádce nedalekého domku.
„Chceš to koupit? Starej Štulc ti to nechá lacino. ale ty nevypadáš, že bys měl v prasátku dost korunek, ha, ha,“ byla příjemně naladěna.
„Dobrý den,“ slušně pozdravila mánička. „Myslel jsem… jestli to nefunguje… My máme… ehm… takovou kapelu a chtěli bysme uspořádat… jako… koncert.“

„Tak tady asi ne… zkus to v sousední vesnici… a hele… že jsem tak smělá… co jsi vlastně zač?“ zeptala se žena, již zaujaly nášivky na džínové bundě.
No Future, Exploited, Sex Pistols… měl jich tam víc.
„No… ehm… hraju v naší skupině na basu… basovou kytaru… cover verze punkových skupin,“ soukal ze sebe mladík, nevěda, kam žena rozhovorem míří. Někoho na něj zavolat se ale zjevně nechystala. Odhadnul ji na věk svý mámy, možná byla i mladší… sympatická a rozhodně milá.

Žena si mladíka též pozorně prohlížela. Když byl blízko, bylo vidět, že jde o celkem hezkého kluka, nebýt toho zanedbaného zevnějšku, ale asi to patřilo k tomu punku, jak říkal. Stejně si ale byla jistá, jen si nemohla vzpomenout, kde tuhle tvář viděla.
Pak jí to docvaklo.

„Už vím, kdo jsi! Viděla jsem tě v relaci FKÚ pátrá a oznamuje. Hledají tě za neplacení výživného. Že je to tak?“
Mladík nemínil lhát a jen mlčky přisvědčil.
„Já tě neudám, neboj. Pojď dovnitř, řekneš, proč máš ty trable a já ti třeba pomůžu,“ otevřela mu vrátka a mladík kupodivu šel. Svou misi stejně nesplnil a žena nevypadala na udavačku.

***

„Jsem Jarmila,“ řekla žena, když ho usadila ke stolu v kuchyni.
„Vašek… Václav Slíva. To už jste musela slyšet v tý relaci.“
„To asi jo, jenže na jména nemám paměť. Tak hele, Václave. Ty hadry sundej a já ti je přeperu, pokud to vůbec půjde. Aspoň nikam neutečeš, až si budeme povídat o těch tvejch malérech. Tak šup!“ řekla Jarmila nekompromisně, že mladík za chvilku zůstal jen ve slipech.

Schlíple seděl u stolu, čekal až Jarmila vrátí a popíjel z hrnku vodu.
Při tom se rozhlížel po kuchyni a vypadalo to, že žena žije sama. Byl tu až puntičkářský pořádek, na lince jeden hrnek, jeden talíř. Že by vdova, nebo je rozvedená? Na její věk mu přišla dost zachovalá, veselá, ovšem zároveň rázná, určitě si nic nenechá líbit a to někteří chlapi neustojí…

Z myšlenek ho vytrhl její návrat.
„Tak máš to v pračce. No, co koukáš? Že jsem se vzmohla na automatickou pračku? My tu nežijeme jak v minulým století. Vedle mám barevnou televizi a video. Víš, co to je?“ zasmála se a zamířila do ledničky.
„Dáme si Martini a pak budeš povídat. Tak na zdraví,“ nalila oběma pořádného panáka a svou sklenku vyžahla na ex. Vašek nikdy Martini nepil a jen usrkl, aby si tu dobrotu co nejdéle vychutnal.
„Dopij. Doleju ti,“ pobídla ho Jarmila a sama si taktéž zavdala, než láhev šoupla zpět do ledničky.
„Tak, Václave, ty máš problém, že po tobě jdou policajti. Tak spusť,“ přestala se usmívat a Václav přemýšlel, jak začít.

„No… ehm… předloni mě zničehonic můj vedoucí poprosil, abych s nějakým balíčkem došel k nim domů a předal ho jeho ženě. Vůbec nevím, co v tom bylo, ale kryl mě, že jsem odešel z fabriky… asi to bylo důležitý. No co? Než dřepět u mašiny, udělal jsem si dopoledne hezkou procházku. Jeho žena mě uvítala, jako by už mě čekala a nepustila mě, že si musím dát na terase občerstvení. Měli fakt výstavní dům, velkou terasu, kdoví, kde na to vzali. Ta ženská… no… po mně fakt jela… ehm… jo… vyspali jsme se spolu. Byla nadržená a zkušená a v posteli naprosto dokonalá. Mohlo jí být… no… víc než vám… ale měla skvělý tělo… byl jsem z ní hotovej. Co ona se mnou dělala, ani nedokážu popsat. Vždycky mi ho postavila… už jsem ani nechtěl a ona „ještě, ještě“, kouřila mi ho a…“

„A ty trable?“ přerušila ho Jarmila netrpělivě.
„No. Pak jsem ji chodil šukat pravidelně až mi jednou řekla, že je těhotná.“
„Dost nepravděpodobný, ale budiž,“ podotkla Jarmila.

„Byl z toho děsnej bugr. Vedoucí mě vyhodil z práce, nadal mi do čuráků a podrazáků, svý ženě do kurev, ale ona se rozhodla si to nechat. Jenže se mnou přerušila kontakt a já ji od tý doby neviděl. Že porodila, mi řekl kámoš, když to v práci s vedoucím zapíjeli a nezdál se mu, že by mu vadilo bejt na stará kolena fotrem. No a pak na mě najednou vyrukovala s těma alimentama. Jenže, já to dítě ani neviděl… ona se ke mně nezná, ale prachy chce. Proto zdrhám před policajtama.“

„Je to celý nějaký divný,“ konstatovala Jarmila. „Od doby, co ti řekne, že je těhotná, s tebou přeruší kontakt a najednou se k tobě hlásí o výživný? Viděl si rodnej list? Jsi tam zapsaný jako otec? Tohle u soudu bude muset předložit. Seš si jistej, že je to dítě tvoje?“
„A koho asi? Toho jejího debila? Prej mu už ani nestojí. Proto jsem ji chodil voprašovat… byla nadržená a pak si zvykla na pravidelný dávky mrdky. Takhle mi to přesně říkala,“ dušoval se Václav a Jarmila kroutila hlavou, jak je naivní a dětinskej. Netušila sice, jak to celé je, ale že s ním ta ženská nehrála čistou hru, jí bylo jasný hned.“

„Teď mě nech přemejšlet a běž se vykoupat a hlavně si vydrbej ten prales na hlavě! A nezkoušej odmlouvat, oblečení máš ještě v pračce,“ řekla rázně a Vašek se poslušně odplížil do koupelny.

***

Ven vyšel sice stále vlasatej, ale mnohem hezčí. Jarmila se nabídla, že ho odstříhá, ale to rázně zamítl.
„Doma ti to takhle trpěj?“
„Vyhodili mě, sotva se provalilo to s tou Václavou.“
„Václav a Václava, to se k sobě hodí,“ usmála se Jarmila.
„Jo. Jen kdyby jí bylo o třicet míň. Já ji fakt miloval… no vlastně… byla fakt dobrá,“ vyslovil Václav svůj vztah k ní.

Jarmila pochopila, že přemýšlel zkrátka ptákem. Nemiloval přímo ji, ale miloval sex s ní.
„Zkusím ti pomoct, ale něco za něco. Zatím si dej panáka,“ a vyndala z lednice láhev Martini.

***

Jarmila se vrátila v županu a bez okolků mu ukázala, že je pod ním nahá.
„Vím, že bys na mým místě rád viděl nějakou mladší kůstku, ale jsem tu já… Už dlouho jsem neměla chlapa a ty se staršíma ženskejma zkušenost máš, takže doufám, že se ti nehnusím a hezky mi to uděláš. A já zase pomůžu tobě.“

Že se mu neoškliví za něj odpovědělo zdvižení ručníku v klíně, když si Jarmila v ložnici svlékla župan a nechala ho zírat na své nahé zralé tělo.
Dobrá, měla již svěšenější prsa, bříško, silná stehna a celá byla kypřejší, než by mohla být, ale při porovnání s Václavou… nebyla o tolik příček níže. Václava na sobě makala, měla na to prachy a čas, zato Jarmila je žena z „lidu“, pracuje, drží si doma hospodářství, nemá na sebe tolik času a ani pro koho by to dělala.
Ať tak či tak, ocas se mu postavil a když jí ho ukázal v celé své nahotě, zaleskly se jí oči chtíčem. Rázně ho povalila na záda a už ho měla v puse a věnovala mu patřičnou péči. Byla to slast nejen pro něj, ale evidentně i pro ni.

Když si ptáčka v pusince dosytosti užila a byla spokojena jeho stálou pevností, ulehla na záda, roztáhla nohy a nechala si ho tam šoupnout.
Václav věděl, jak na zralé ženy, a tak místo rychlého králičího přirážení, což by stačilo na mrdání neznalou mladou holku, zvolil pomalé zasouvání ocasu až po kořen a zase pomalu skoro celého ven. Tření poševních stěn bylo tak silné a intenzívní a ženě přinášelo maximální rozkoš.

Jarmila byla skoro v transu a zalykala se slastí. Mladý ocásek ji dělal moc dobře a nebyl to žádný rychlý buchar, jak se trochu obávala. Teď si vychutnávala pohyby v pochvě a jeho nenechavé ruce na prsou a jazyk na bradavkách.
Položila mu ruce na půlky zadku a krouživými pohyby je hladila a masírovala. Prsty zajížděla mezi půlky a jemně ho dráždila na análu. Věděla, co dělá. Řadě mužů se to líbilo a protože nešlo o sex do zadku, takovéto laskání považovala za přípustné.
Václav cítil ty jemné a dráždivé doteky na zadku a podvědomě zrychlil strojové přírazy.

Jarmila byla již úplně otevřená a mlaskání pochvy dávalo najevo, že je připravená na tvrdší přístup. Co nečekala, že jí náhle zvedne nohy do výše, zapře si je o ramena a začne ji tvrdě šukat!
Ptáka cítila hluboko v sobě, skoro dorážel o dno a byla mu poddána napospas. Pro zvýšení převahy ji ještě pevně držel za zápěstí vzpažené ruce.
„To ne… pusť… ohhh… seš hluboko… ohh… pusť mě… nesmíš… do mě stříkat… rozumíš… ne…

Bože… oááách,“ tělem jí projela silná vlna slasti z vyvrcholení a zároveň do ní proudilo semeno z cukajícího ocasu. Vůbec ji neposlouchal a se slastným vzdycháním do ní ten blbec ejakuloval.
Když se svalil stranou, Jarmila si sáhla mezi nohy. No jo, už to ze mě teče, co teď?
Vyskočila a hnala se do koupelny se umýt. Všechno semeno ze sebe nedostane a jestli ji ten vůl oplodnil…

Při sprchování si musela přiznat, že se jí ta jeho nadvláda líbila, ale příště na to musí být připravená a ne takhle „znásilněná.“ Příště, příště… ono bude nějaké příště? Ten kluk je tu kvůli něčemu jinýmu a že si ho nasměrovala do postele? Prostě už to sakra dlouho neměla a ten jeho problém taky stojí za řešení…

***

V ložnici seděl Václav na posteli, v ruce láhev Martini.
„Dopijeme to?“
„Ale jo. Dej mi,“ natáhla ruku a zavdala si.
„Tak se to sice nepije, ale po tomhle výkonu,“ pousmála se a Václav zrozpačitěl.
„Já… myslel… že by se ti to… mohlo líbit. Václava…“
„Václavu sem netahej. Jsem Jarmila a každá ženská to má ráda jinak. Neříkám, že mě to nepřekvapilo, ale… Hlavně jsi mě neposlouchal a stříkal do mě! Co když otěhotním? Potratová komise, výslechy, víš vůbec, čím bych musela projít? Ve svým věku by to snad šlo bez problémů… no, doufejme, že se nic nestane.“
„A co teď?“ otázal se Václav.
„No co by? Přenocuješ tu a ráno moudřejší večera,“ odtušila Jarmila rázně.

***

Ráno, když přišel oblečený na snídani, ocenila Jarmila jeho upravený zevnějšek spokojeným zamručením.
„Konečně vypadáš trochu k světu. Až na ty vlasy. Hele, já tomu moc nerozumím, ale neměl bys mít to… ee… jak tomu říkáte… jo… číro, když vyznáváš ten punk? Tahle vypadáš jak ten… metálista. Tady na vsi jich taky pár je.“
„Já vím,“ souhlasil Václav. „Ale my punk tak zas nežerem. Poslouchám i metal. Kámoš vozí desky z Maďarska, Polska… co kde sežene. A číro bych mít nemohl. Už kvůli práci.“
„Po jídle zajdeš za Štulcem. Napsala jsem mu dopis. Nemůžu jít s tebou, protože čekám návštěvu. A co potom hodláš dělat?“ podívala se něj tak nějak zvláštně.
„Já… já nevím,“ zrozpačitěl Václav. Měl by se vrátit do města, ke kámošům, jenže zatuchlý sklepy nebo potrubní kolektory, kde se ukrýval s dalšími ztracenými existencemi, není nic ve srovnání s tím, jak se o něj až mateřsky Jarmila stará. A sex je bonus navíc.

Jarmila se otočila ke dřezu, Václav rychle dojedl a vzal dopis.
„Je to ten žlutej barák vpravo za kostelem,“ ozvalo se ještě od dřezu.

***

Václav se vracel celkem spokojeně. Starý pan Štulc si přečetl dopis od Jarmily a překvapenému Václavovi řekl, že je to doporučení, aby jim zpřístupnil sál zavřené hospody pro jejich uměleckou činnost.

„Je to zavřené už roky, ale strop i střecha drží i když zvenku to tak nevypadá. Když se tam uklidí… a na co, že by vám to bylo?“
„Máme takovou kapelu. Tak na zkoušky a tak…“ Václav o koncertě neřekl ani slova.
„Jarmilka je hodná ženská, té věřím a proto ti půjčím klíče a upravte si to tam na zkušebnu. Ale budou-li stížnosti sousedů, končíte, rozumíme si?“ podal mu klíč.

Václav před domem Jarmily viděl stát auto a z branky právě vycházela nějaká žena v elegantním kostýmku. Jakmile ho spatřila, zastavila se a čekala… zřejmě s ním chtěla mluvit.
Vzhledem byla mladší a hezčí než Jarmila. Dokonce jí byla i trochu podobná.

„Tak ty seš ten hledanej neplatič výživnýho?“ uvítala ho s úsměškem.
„Ona vám to řekla?“ naštval se Václav.
„Řekla mi toho víc. Tak hele, mladej! Ségra je moc hodná a důvěřivá ženská. Na můj vkus až moc. Zklamej ji a zkřiv jediný vlásek a uvidíš, jak s tebou zametu! Na ten tvůj podivnej případ se podívám, a tak ti radím, zůstaň tady a nikam se nevzdaluj. U ségry je práce dost a ty se k ní chovej slušně… no, ty už víš jak,“ lehce se pousmála, nasedla do auta a byla fuč.

***

„Byla tu Věra, moje mladší sestra. Má ve městě nějaký kontakty, tak jsem ji poprosila, aby se mrkla na ten tvůj případ. A co ty? Jak jsi uspěl u starýho Štulce?“
„Prej dá na tvý doporučení a půjčí mi ten barák, když se tam uklidí. A tvá sestra mi zakázala opustit vesnici. Než se to vysvětlí…“
„Nezakázala, ale doporučila,“ opravila ho Jarmila. „Nikdo ti nic nezakazuje. Dělej si co chceš. Sál už máš, tak si sem pozvi kámoše na brigádu a zabydlete si to. Jen ti radím, ještě s tím počkej. Ten tvůj případ s alimentama je fakt divnej a Věra musí opatrně oslovit pár lidí.“
„Policajty?“
„Řekla, ať se nestarám a o tebe se postarám…Tak to udělám. Bydlení máš u mě… a za to mi budeš udržovat zahrádku?“ mile se usmála.

Do Václava najednou vjela chuť na sex a zmocnil se jí přímo v kuchyni. Jarmila se nebránila, ochotně se mu přisála na rty a nechala se svlékat.
Během divokého vášnivého líbání měl Václav náhle stažené kalhoty a ocas mu výhružně trčel dopředu, Jarmila měla vyhrnutou sukni, kalhotky ležely na zemi, ona zády na stole a Václav jí za kotníky držel roztažené nohy.
Jarmila ho za něj uchopila a sama nasadila na mokrou pičku. Vašek jen přirazil a hladce do ní vnikl.
„Vašíkůůů… oohhh… ano… přirážej… to je onooo,“ sténala Jarmila v opojné slasti a on se snažil, rukama jí mnul pecny rozlitých prsou a přirážel zadkem jak fretka.

Jarmile ta rychlost kupodivu dělala dobře, že měla orgasmus a než to na Vaška přišlo, dosáhla druhého a poté už do ní vytryskla dávka mladistvého hustého semene.
„Musím taky něco dělat,“ začala Jarmila sbírat rozházené svršky, ovšem sotva se ohnula, ucítila na zadku dotek něčeho horkého a tvrdého… to není možné, že by?! Bylo…

***

Uběhly tři dny.

Vašek se u Jarmily už zcela zabydlel a byl překvapen, jak luxusně si venkovská žena žije. Měla video, barevnou televizi, radiomagnetofon na kazety, zkrátka nic cizího jí nebylo cizí. O původu těch věcí mlčela a Vaška to nezajímalo. Jarmila se o něj starala až s maminkovskou péčí a jen v posteli jí byl rovnocenným partnerem.
Jinak dělal, co mu řekla a navenek působili jako matka a syn. Sousedé vzali na vědomí, že je to její jakýsi vzdálený synovec a ani se nijak nezpěčovali, když se dozvěděli o přestavbě zrušené hospody na koncertní sál. Jen místní příslušník VB (Veřejná Bezpečnost) zavětřil, ale Jarmila měla mezi vesničany respekt i důvěru, takže všichni věděli, že by nekula nějaké protistátní pikle.

***

Co se sexu týče, dvojice si ho užívala naplno a takřka neustále se ošmatávali, hladili a líbali. A když mezi hromadami videokazet Vašek objevil i porno, byl jak u vytržení. Nikdy nic takového neviděl a péro už mu stálo jen při pohledu na obal.
Vašek mohl zkrátka šukat takřka pořád a Jarmila se mu oddávala skoro kdykoliv si řekl. Jen venku ho krotila, aby nezavdali příčinu k nějakým řečem a raději mu ho třeba v dřevníku vykouřila, ale doma si nechala vykasat domácí šaty ochotně kdekoli.
Inspiraci bral Vašek v pornu, ale film není realita a třeba zásun do zadku, stejně jako strkání ptáka do krku až po kořen, tohle Jarmila nedala a ani nehodlala zkoušet.

***

Jednou byl Vašek doma sám, když přijela Věra.
Tradičně si honil brko nad videem, byl přistižen, ale Věra to vzala s humorem.
„Já počkám, než se uděláš a zatím si uvařím kafe,“ s úsměvem podotkla a šla do kuchyně.

Vašek přišel za chvilku, rudý až za ušima, ale Věra to brala sportovně.
„Koukám, žes našel ty kazety, nebo ti je dala Jarmila?“
„Našel jsem je v tý hromadě,“ řekl Vašek.
„Jasný… Tak hele, ten tvůj případ je hodně zajímavej,“ naklonila se důvěrně k němu a nechala si nahlédnout do výstřihu. Zda vědomě či ne, těžko říct, ale jelikož mu koukala do očí, neodvážil se tam zrakem zabloudit.

„Myslím si, ale, že pátrání po tobě bude odvolaný a vše uzavřeno. Ale jinak, než ta dáma čekala.“
„Vy víte nějaký podrobnosti?“ zasvítily Vaškovi oči.
„Něco jo, ale ještě ne všechno. Zdá se, že na tebe ušila pěknou boudu. Těhotná totiž nebyla ona, ale její dcera. Dítě nemá otce, kdoví jak si ho uhnala a ty ses jim hodil jako platič alimentů. Měly podmáznutou matriku atd, aby tě zapsaly jako oplodnitele… zkrátka byl to krátkozrakej nedomyšlenej plán, ale činný orgány hned bezmyšlenkovitě rozjely pátrací akci, jako bys byl nepřátelskej agent. Brzo už budeš mít klid. Zatím ale zůstaň zde,“ Věra se narovnala a výhled do žlabu mezi třítisícovými vrcholky zmizel.

„Tak díky,“ řekl Vašek. „Co vám budu dlužen?“
Věra se pousmála.
„Ještě chci slyšet od sestry, jak se tu chováš. Prej si chceš upravit v hospodě sál na nějakej koncert. Je to pravda?“
„Odkud to víte?“
„Tak jak to je?“ odpověděla otázkou a přestala se usmívat, až se Vašek ulekl.
„No… jo. Pan Štulc… Jarmila… ehm… vaše sestra se za mě zaručila, že tu bude klid.“
„Radím ti, nezkoušej sem zavlíct nějaký vagabundy. Zakázaný kapely a podobně. Podle vlasů soudím, že seš metalista, to by snad šlo, ale pankáče a holé lebky ani náhodou. Dej mi raději seznam těch kapel, ať je prověřím.“

Vaškovi začalo svítat, jak se věci mají. Věra bude asi policajtka nebo někdo od nich, že se tak zajímá a všechno ví…
„Ale… já… ještě nic neto… neorganizuju,“ zalhal.
„To je dobře. Ten seznam mi dáš, jinak máš utrum a s Jarmilou si ještě promluvím. Je moc hodná a věří ti, aniž má důvod!“ řekla Věra nekompromisně a šla za sestrou, jež měla dopolední službu u krav v místním JZD.

***

Byl večer, vlastně už noc. Milenci leželi na zádech přituleni k sobě, Jarmila ho výskala ve vlasech, oni ji jemně hladil a hnětl měkký prs. Milování není jen o zásunu. I tak jim spolu bylo dobře.
„Ten seznam bys jí měl dát,“ pronesla Jarmila najednou. „Je to problém?“
„Je. Většina kapel je zakázanejch nebo nepovolenejch. Přitom pár kamarádů si jen někde chce zahrát. Za nic, zadarmo, ale komunisti vyžadujou zřizovatele, přehrávky… Proč jsi mi neřekla, že Věra je u policajtů?“
„Proč bych ti to měla říkat? Do mýho soukromí ti nic není. Že tu jsi a že spolu spíme je jedna věc, ale jinak nás nic nespojuje. Věra se mi nabídla s tvým problémem a ten je, zdá se, vyřešen, tak bys jí měl bejt vděčnej a ne ji shazovat.“
„Já ji neshazuju. Jen ten koncert se tu asi neuskuteční… Když jí dám seznam, proškrtá ho. Když kluci i tak přijedou, policajti to tady vyberou.“

„Je tu ještě jedna možnost,“ pronesla Jarmila tiše.
„A to?“
„Potěšíš Věru stejným způsobem jako mě…“
„To myslíš vážně?!“
„Smrtelně. Mluvily jsme spolu a to je její podmínka, že tě nechá ten koncert udělat. Jen chce tvoji záruku, že se to nezvrhne v nějakou protirežimní demonstraci. Seš pro?“
„A tobě to nevadí, že já… s tvojí sestrou…?“ nechápal Vašek.

Jarmila vzdychla.
„Podívej se. Ty pro mě nejsi partner, spíš jako syn. Spíme spolu, ale není to láska, jen sex. Mám tě ráda, ale tohle všechno brzy skončí. Věra tě viděla u videa s vytaseným ptákem a… ona nikoho nemá… uděláš to pro ni, pro mě, i pro sebe?“
Vašek pochopil, že existuje jen jediná správná odpověď.

***

Když Věra přijela, dostala do ruky seznam kapel, který přelítla očima.
„Dobrý. Ale tu druhou a šestou ne. Přes to nejede vlak!“
„Vy se vyznáte v punkových skupinách?“ podivil se Vašek.
„Vyznám se v mnoha věcech. I v kapelách,“ ušklíbla se Věra, která přijela v riflový minisukni, vypasované halence a moc jí to seklo.

„Tak co mi nabídneš?“ zeptala se pánovitě, když se usadila v obýváku.
Vašek donesl finskou vodku a přiťukli si.
„Tak na tykačku,“ řekla Věra a našpulila rty k políbení.

Když se jich dotkl svými rty, přitáhla si ho za hlavu k sobě a dala mu pořádnýho francouzáka.
„Takhle to máš udělat, blbečku! Voklátit mě a zneužít přímo tady na koberci. Nemám čas ani chut na nějaký cicmání…“ vyprskla Věra. „Ale dobře… jak chceš ty. Ale nejdřív mi ho ukaž, ať se ujistím, zda jsem nepřijela zbytečně. Tam u videa jsem toho moc neviděla…“
„A ty mi zase ukaž kozy,“ opáčil Vašek a Věra si rozepnula halenku. Její pevné výstavní trojky se jen lehce zhouply, ale jinak hezky pevně stály. Podprsenku neměla a ani nepotřebovala.

Vašek vyjmul z kalhot svou chloubu a ta pohledem na kozy reagovala příznivě.
„To by šlo,“ ocenila ho Věra. „Tak jdem do postele.“

Vlastní sex byl standardní. Lízačka kundy, kouření ocasu, střídání poloh… Věra byla vyhladovělá šelma a Vašek kořist. Naštěstí ji nezklamal a uspokojil, takže ho nerozsápala, ač i to by jistě zvládla.
Její nejmilejší poloha byla zezadu, kdy jí mnul visící kozy a pak pevně držel v pase a pleskavými přírazy jí projížděl pochvu hezky hluboko.
„Jo… ještě… víc… jo… jo… už… budu… vystříkej mě… chci tooo…“ skučela slastí.
Vašek cítil ptáka jak jí strojově projíždí a tře se o poševní stěny.
Když se do ní Vašek potřetí vyprázdnil, uznala, že je na konci sil a milostivě ho nechala být. Kuřačka byla bravurní a jistě by si s ním znovu poradila, ale viděla jeho nezájem.

„Proč vlastně nikoho nemáš?“ zajímalo Vaška, když leželi spolu objetí a odpočívali. Věra měla pěkné tělo, vypracované a se správnými křivkami.
„Práce a zase jenom práce,“ pokrčila rameny. „A jako státní zaměstnanec taky nemám moc možností k seznámení, než někoho z mýho okruhu. A tam nikdo vhodnej není. Bejt o deset let starší, brala bych tě, ale seš ještě kluk…“
„Je mi dvacet,“ naježil se Vašek.
„Právě,“ podotkla Věra. „V posteli to sice umíš, ale nic nemáš, nikde neděláš, ještě tě zavřou za příživnictví a taháš se se zakázanejma kapelama. Říkáš si o malér, varuju tě. V týhle vsi to bude v klidu, jinde si dělejte co chcete. Jo a na Jarmilu zapomeň. Jak vytáhneš paty pryč, už se sem nikdy nevracej.“
Vašek mlčel, sám to věděl, jen to zatím nahlas nevyslovil. Ale Věra se s tím nemazala.

„Takže si to zopáknem. Klidovej koncert, žádnej bordel a ne aby ti šmejdi vojeli všechny holky ze vsi a nechali jim tu něco na památku. Počítej, že i místní budou zvědaví, co se tu chystá a přijdou se mrknout. Tohle neutajíš. Od nás máš souhlas na pololegální sraz kapel. Žádný vstupný, ale ani uzavřená společnost. Jak něco poděláte, dám od vás ruce pryč. Já jsem se zaručila, že to bude v klidu. Když to klapne, vyberu si od tebe to, co dneska a tradá, vypadneš a už se sem nevrátíš.“

Dohodu stvrdili polibkem a pokusem vzmátořit ocásek… ale i mladýmu se někdy unaví.

***

Koncert proběhl, jak se dohodli. Vašek měl sice dost starostí vše ukočírovat, aby se to nezvrhlo, ale měl k ruce pár spolehlivých kámošů a nakonec… nikdo nechtěl problémy a chtěl si hlavně odehrát to svoje. Pro někoho to bylo první veřejné vystoupení vůbec.

Nepřítomnost policie mnohé zmátla a zaskočila.
„Ty vole. Tohle je past. Benga číhaj´ za vesnicí a vysbíraj´ nás, až pojedem domů,“ děsili se někteří. Ale přítomnost kapel jako třeba Visací zámek nebo HNF však byla jakousi zárukou, že soudruh přece jen mimořádně přimhouřil oko, anebo definitivně slepne.

Vypily se desítky navezených sudů piv a i přes varování Věry došlo k sexuálním stykům, lépe zní ke sdružování hudebníků s místními děvčaty, nebo návštěvnic s místními chasníky, vše pochopitelně s oboustranným souhlasem a za plného vědomí.
Starší lidé sice žhavili dráty a volali na všechny strany o pomoc proti podezřelým živlům, jež se potulují vsí a všechny jistojistě vyvraždí, ale dorazivší hlídka VB neshledala žádné nekalosti a zase odjela, neb měla své instrukce. Tajní policisté infiltrovaní v davu návštěvníků též neviděli důvod k zásahu a i když v textu kapel by se našlo ledacos antisocialistického, kvůli cenzuře tu nebyli.

Nad ránem, po odjezdu poslední kapely si Vašek mohl konečně vydechnout. Byl naprosto střízlivý a naprosto vyšťavený. Ještě že s tím Jarmila počítala.

***

Vašek spokojeně vrněl pod dotyky jejich šikovných rukou. Jarmila mu masírovala celé tělo od hlavy až po paty. Uměla to a Vašek cítil, jak se mu celé tělo uvolňuje a on zvolna usíná…

Probral se ve chvíli, kdy mu Jarmila sála tuhý stonek ocasu a jemně mu přitom mnula kulky. Stačil jen vydechnout, jak se proud semene řinul ven a plnil její sající ústa. Jarmila vše spolykala, což bylo poprvé a ona tak činila pod dojmem, že nic neví a spí. Vašek ale nespal a vše sledoval zpod přimhouřených očí. Pak zase spokojeně usnul.

***

Všechno jednou končí. I pobyt Václava u Jarmily. Byl zbaven všech obvinění a mohl se vrátit zpět „mezi lidi“ a snad i domů k rodičům.
Jarmila ho ale nehodlala nechat odejít jen tak. Dohodla se s Věrou a uspořádali mu jakousi rozlučkovou oslavu, což bylo množství jídla, pití a jako zlatý hřeb – společný sex.

Pro Jarmilu i Věru to znamenalo trocha zatnutí zubů, trocha vzájemného přesvědčování a ujišťování, že o nic nejde… U Vaška to neznamenalo nic. Snad jen obavu, aby obě zvládl.

Když se mu ženy předvedly ve své nahotě a došlo u něj k povstání ocásku, Jarmila se s ním začala líbat a Věra láskyplně sála jeho tuhnoucí kolík. Pak se ženy vystřídaly a Jarmila si ho poté osedlala. Věra mu klínem usedla na obličej, aby jí mohl lízat kundu a sát uvolněné šťávy a když se sestra odbavila a Vašek ještě nestříkal, nastavila se mu zadkem, aby se na ní dodělat zezadu. Vašek to vzal zostra a Věra měla co dělat, by se nepřekotila dopředu a pevně se zapírala o pelest. Péro cítila hluboko v sobě a bylo to nádherné.
Když se do ní vycákal, dali si odpočinek a poté zase líbání, laskání, kuřba a šukání té či oné pičky, až Vašek sám nevěděl, kterou právě ojíždí.

Ženy se po něm plazily jak hadi, líbaly ho, hladily, nastavovaly mu k polaskání prsa, kundy a Vašek stříkal a stříkal a po čtyřech číslech měl dost. Semenovod mu vyschl a i erekce byla ochablá a nedostatečná. A ani ho to už nebavilo.
Sestry ho nechaly vyspat a pak už se definitivně rozloučili, Věra ho posadila do auta a osobně odvezla do města.

„Bylo to hezký, ale doufám, že se už nikdy nepotkáme, víš jak to myslím. Jarmilu nech na pokoji a opovaž se tam objevit! Najdi si pořádnou práci a tý vaší kapely se raději vzdej, ať nemáš problémy. A nech se ostříhat! Ahoj!“ kola vozu zasvištěla a Věra byla tatam.

***

Vašek zůstal stát na chodníku a pomalu vstřebával vše, co poslední dny zažil – Jarmila, sex, Věra, sex, koncert, sex…
Už věděl, že Věra je policajtka, asi tajná, když chodí v civilu, nebo je kriminalistka? Proto ty rady do života. Nechtěla, aby se nějak zapletl se zákonem.

Naštěstí ve své nevědomosti netušil, že celou tu dobu nad ním nebděla Veřejná Bezpečnost, ale všemocná (a všehoschopná) StB v podobě Věry Uchytilové v hodnosti majora.

***

Teprve v roce 1990 se Vašek odhodlal navštívit Jarmilu, ale ta, podle sdělení sousedů, v prosinci 1989 dům narychlo prodala a protože se hranice otevřely, se sestrou prý vyráží na cestu kolem světa, ze které se už nevrátila. Alespoň ne sem do vsi. O jejím dalším osudu tak není nic známo.