Masážní matrace

Slunný srpnový den vyhnal skoro všechny z ulic na břehy řek a na koupaliště, minimálně do stínu stromů v parku.
Na jeden takový s kašnou jsem měl výhled přes výlohy prodejny nábytku, ve které jsem zastával funkci vedoucího.
Děti se v kašně cachtaly v mělké vodě, stříkaly ji po sobě a jejich křik byl slyšet až do prostoru prodejny, díky dokořán otevřeným dveřím.

Pavilon nábytku byl chloubou okresního města. Byla to rozlehlá budova, s širokým schodištěm do dalšího patra. V přízemí se většinou vystavoval sedací nábytek a obývací stěny, patro bylo vyhrazeno oddělení lůžek, ložnic a kuchyňskému studiu.
V liduprázdné prodejně nebylo koho obsluhovat a tak se personál shlukl kolem pokladny. Hlasité štěbetání prodavaček se rozléhalo rozsáhlým prostorem.

Procházel jsem expozicí obývacích stěn a jen ze zvědavosti jsem prstem přejel po ploše konferenčního stolku. Stopa, která na něm zůstala, neklamně dokazovala, že se ho nikdo nedotkl nejméně týden.
„Že byste si děvčata vzaly hadry a rozeběhly se po krámě utřít prach!“ vyslal jsem signál k pokladně.
Štěbetání utichlo. Prodavačky se značnou nelibostí, vydaly po přízemí prodejny plnit můj příkaz.

Mezi otevřenými dveřmi se na chvíli objevil stín ženské postavy, což okamžitě přitáhlo mou pozornost. Do prodejny vkročila žena středních let, elegantně oblečená.
Okamžitě mě při prvním pohledu zaujala těsná sukně, obepínající dokonalé nohy, stehna a hrbolek, rýsující se mezi nimi.

Vystřelil jsem k ní jako raketa, aby mi ji některá z prodavaček nepřebrala.
„Dobrý den, v čem vám mohu pomoci,“ vylétla ze mě naučená fráze a mírně jsem se uklonil.
„Děkuji, napřed bych se ráda rozhlédla,“ odpověděla příjemným hlasem a obdařila mě úsměvem, při kterém nezapomněla zasvítit dokonalým chrupem.
„Samozřejmě,“ poodstoupil jsem, abych jí dopřál soukromí prohlídky.

Náhle se ke mně otočila. „Nebo víte co? Zeptám se vás rovnou. Sháním nějaké pohodlné lůžko s lepší matrací. Můžete mi něco nabídnout?“

„Máme velký výběr, určitě vás uspokojím,“ zazářil jsem nad jejím požadavkem.
Lůžka a matrace, to byla moje specialita, obzvláště, když o ně projeví zájem někdo, jako tato atraktivní žena.
„Prosím, musíme do prvního patra,“ pokynul jsem jí rukou ke schodišti.
Přál jsem si, aby schodiště mělo nejméně sto schodů. Takový byl krásný výhled na vlnící se zadeček oné dámy.

„No, ne! Mezi tím si mám vybrat?“ spráskla ruce, když uviděla nepřeberné množství válend a dvoulůžek.
„A od toho jsem tady právě já,“ zajásal jsem, pevně rozhodnut ukázat nejen své znalosti, ale i zároveň jsem byl přesvědčen, že si zase smlsnu na výkladu u jednoho exponátu, kterým bylo elektricky polohovatelné dvoulůžko s masážní matrací.

Začal jsem výkladem u těch nejobyčejnějších lůžek. Vysvětlil jsem jí jejich výhody i nevýhody, občas jí nabídl, aby si je vyzkoušela a neomylně ji vedl ke zlatému hřebu, dominujícímu celé expozici.
„Tak to je ono,“ ukázal jsem hrdě na exponát. „To je to nejlepší, co vám mohu nabídnout.“
„Prosím vás, čím je to tak ojedinělé?“ projevila žena zájem.

Nadechl jsem se a začal svůj výklad, jako nějaký průvodce na zámku.
„Tak je to dvoulůžko s vloženými polohovacími rošty, ovládanými elektrickými motorky, tady tím dálkovým ovládáním,“ ukázal jsem na ovladač, ležící na stolku.
„Ty rošty jsou polohovatelné za hlavou a to ve čtyřech polohách. Zvedají se u nohou a navíc se ještě mohou nastavit do zalomené polohy v kolenou,“ odříkával jsem naučený text.
„To není všechno,“ pokračoval jsem. „Tohle je normální, tedy žádná zvláštnost. Tou jsou matrace, které na roštu leží,“ napínal jsem ji. „Matrace jsou taky elektricky ovládané,“ trumfoval jsem.

Viděl jsem na její tváři nefalšovaný údiv a zároveň z ní zračila zvědavost, co že ty matrace dokáží.
„To, že jsou sedmizónové, taky není nic neobvyklého,“ prodlužoval jsem výklad. „Ta originalita je v tom, že jsou uvnitř zabudovány masážní kotoučky. Ty se pak otáčí ve třech volitelných rychlostech. Umístěny jsou v části matrace u lýtek, stehen, pak v bederní části, zádech a u lopatek. Každá ta oblast se dá ovládat samostatně.“
„Nepovídejte a mohla bych si to vyzkoušet?“

Na tenhle okamžik jsem čekal.
„Právě jsem vám to chtěl nabídnout,“ ukázal jsem na lůžko.

Nejprve si sedla na okraj matrace a chvíli přemýšlela, jak si lehnout. Bylo mi jasné, že jí v tom brání úzká sukně.
„Nedívejte se,“ požádala mě, vyhrnula si sukni do půli stehen a pohodlně se uvelebila na lůžku.
„Tak mi ukažte ten váš zázrak,“ vyzvala mě, když si stáhla sukni do původní polohy.

Vzal jsem ovladač do ruky a nejprve si ji napolohoval tak, jak jsem potřeboval. Mírně jsem jí zvedl hlavu, aby si viděla na nohy a dolní rošt v kolenou nadzvedl tak, aby je měla pokrčené.
„To je příjemné,“ libovala si. „A teď mi ukažte to masírování.“

Pustil jsem na první stupeň masáž lýtek. Přivřela oči na znamení toho, že se jí masáž líbí.
„Mám vám to pustit i na stehnech?“ zeptal jsem se. Při vyslovení slova stehna jsem mírně polkl, v představě, jak se jí za chvíli rozechvějí. Už teď mě to vzrušovalo. Znal jsem ten příjemný pocit, kdy masážní kotoučky v této oblasti aktivovaly erotogenní zóny.
Mlčky přikývla.
„Mám zvýšit rychlost?“
Zamítavě zavrtěla hlavou. V obličeji se jí začaly objevovat známky vzrušení, proto ani nemluvila.

Teď přišla má chvíle.
„Má to jeden nedostatek,“ odvážil jsem se k dalšímu kroku.
„Jaký?“ zašeptala.
„Nemasíruje to nohy nahoře.“
„To ne,“ jen vzdychla.
Znovu jsem se nadechl, polkl a odvážil se vznést nabídku: „Leda, že bych vám je masíroval sám.“
„Hm,“ a souhlasně kývla hlavou.

Přitáhl jsem si k lůžku taburet a přisedl si k ní.

Ještě jsem se podíval směrem ke schodišti, zda někdo nejde a položil jí ruku na nohu.
Z přízemí bylo zase slyšet štěbetání prodavaček, které pramálo jevily zájem o to, kde je v tuto chvíli jejich vedoucí.

Nechal jsem ruku ležet na její noze a mlčky pozoroval její reakci.
„To je všechno?“ zeptala se po chvíli.
Trhnul jsem sebou, probuzen ze zasnění. Přiznám se, že jsem takový průběh své kreace neočekával. Předpokládal jsem, že mě při nejmenším okřikne, nebo jinak upozorní na nevhodnost mého chování, ale ona jen hleděla na mou ruku v očekávání, co se bude odehrávat dál.
„Ne, promiňte, neodvážil jsem se,“ řekl jsem na svou omluvu.
„Pokračujte, jsem zvědavá.“

Promnul jsem jí jemně kotník a ruku jsem pomalu sunul výše po hladké pokožce a občas trochu přitlačil. Cítil jsem, jak mi rychleji buší srdce. Po chvíli jsem se dotkl jejího kolena.
Až do těchto míst probíhala masáž normálně, a pokud by nás v té chvíli někdo překvapil, nebylo by na tom nic zvláštního.

Můj pohled spočinul na rýsujícím se kopečku mezi stehny a já byl rozhodnut pokračovat dál.
Zadíval jsem se jí do očí a očekával reakci, jak se bude tvářit, až se jí dotknu dlaní stehna. Tiše vzdychla.

Ohlédl jsem se směrem ke schodišti, abych se ujistil, že nikdo nejde a vsunul jí ruku pod sukni. Pomalu jsem ji sunul výše a výše, občas jí stiskem prstů promasíroval pevné stehno.
Povzbuzen jejím pohledem, ve kterém se zračilo značné vzrušení, jsem se konečky prstů dotkl okraje kalhotek.
„To nemůžeš,“ zašeptala.

Čekal jsem, že mě uchopí za ruku, aby ji odtáhla, ale i ona se podívala ke schodišti, aby se ujistila, že můžeme v této vzrušující hře pokračovat.
Rozevřela mírně nohy, aby mi dala najevo, že nesmím skončit.

Ukazováček překonal mírný tlak gumičky kalhotek a po chvíli ho následoval další prst. Ucítil jsem jemnost chloupků a vlhkost pysků rozevřeného pohlaví.
Nenechavý ukazováček prozkoumal okolí zduřeného poštěváčku a neomylně zajel hluboko do žhavé vagíny.
Přidal jsem ještě prostředníček a oběma prsty jsem ji začal uspokojovat.

Zakousla do do hřbetu dlaně své ruky, aby tlumila vzdechy, které se jí čím dál hlasitěji draly z úst.
V okamžiku nejvyšší rozkoše k sobě prudce přitiskla nohy a vyvrcholila.
Ještě chvíli jsem v ní nechal zaražené oba prsty a počkal, až se vydýchá ze svého vzrušení.

Rozloučili jsme se mezi dveřmi s přáním zbytku hezkého dne.

***

Po nějaké době se na vedení firmy konala porada vedoucích prodejen.
Majitel nás mimo jiné informoval o tom, že: „Určitě jste zaznamenali na vašich prodejnách, že vás navštívila kontrola. Požádal jsem svoji známou, aby vás prověřila ze znalosti sortimentu a hlavně z kvality obsluhy. Můžu vám říci, že to dopadlo vesměs tragicky. Jedinou prodejnu, kterou musím pochválit, a kde byla nad míru spokojena, je prodejna v Kostelci.