Modelka

Anna byla modelka. Ne hubené „ramínko“ na předvádění výronů geniality různých návrhářů, ale normální holka se správnými proporcemi na správných místech. Pro studenty sochařství či výtvarného umění učiněný poklad. Měla hezká kulatá plná prsa, silnější stehna i zadeček a zajímavý oválný obličej orámovaný dlouhými vlasy, kterým uměla nasadit pohled – tajemný, zamyšlený, usměvavý, sexy… jak si zákazník přál. Ve své nahotě si zachovávala i prvek ženskosti a klín si upravovala na menší zarostlý pruh. Zkrátka excelentní model.

***

Bylo svěží ráno a den sliboval být slunečným. Ložnice však měla zatažené žaluzie.
„Už… budu,“ syčel Pepan, jel a přirážel jak namydlenej blesk a nedbal Anniných až bolestných stenů. Bezmocně pod ním ležela s nohama zapřenýma o jeho ramena. Proniky byly hluboké, jeho ocas dlouhý a narážel jí až na dno pochvy.
„Ah… ah… božeeeee…“ sténala Anna a konečně v sobě pocítila výron a rozlití semene. Ocas opustil lůno a většina semene ho následovala výtokem.

Anna přeběhla do koupelny a provedla důkladnou očistu, neboť za chvíli již bude nahá stát na piedestalu jako božská Afrodité. Už tam skoro měla být.
Jenže Pepan jí po probuzení nedal pokoj, ač si včera užil ažaž. Ti chlapi…

„Kdy se zas uvidíme?“ uvítal ji v pokoji, sám už oblečený.
Anna měla v hlavě jiné starosti, jen něco prohodila, Pepan ji letmo políbil na tvář a zmizel. Byl to kamarád s bonusem, ne přítel, takže rozloučení bylo rychlé, bez projevů lásky a citů.

***

Anna se rychle ustrojila a vyrazila na autobus. Stejně přijde pozdě, ale sochaři na ni určitě rádi počkají.
„Kontrola jízdenek,“ probudil ji z myšlenek zvučný hlas, a tak ledabyle sáhla do kabátu, ale kapsa byla prázdná! Stejně tak druhá. S hrůzou si uvědomila, že si vzala omylem jiný kabát a její průkazka i všechny doklady zůstaly doma na věšáku.
„Promiňte… nemám… teda mám, ale vzala jsem si jiný kabát…“ vyhrkla, ale muž se jen zašklebil.
„Tohle znám. Takže občanský průkaz.“
„Taky nemám. Všechno zůstalo doma,“ vysvětlovala Anna zoufale. „Vystupte se mnou a…“
„Tak, milá dámo. Pojedeme hezky do vozoven a pak zavoláme Policii.“

„Počkejte, pane,“ ozval se náhle jeden stařík. „Ta slečna mluví pravdu. Jezdí tady pravidelně a průkazku má. Asi si opravdu jen vyměnila kabát,“ a na důkaz jeho slov přizvukovalo i pár dalších tváří. Ano, většina cestujících se v tuto dobu v autobusu potkávala skoro každý den.
Revizor byl ale neoblomný a trval na svém.
Lidé postupně vystupovali a řidič, revizor a Anna zajížděli do vozovny, kde vjeli do útrob veliké garáže.
„Je to nutné? Já fakt hrozně spěchám!“ snažila se ho znovu Anna obměkčit, ale marně.

***

„Tak kde je?“ profesor Kraus nervózně rázoval od okna ke dveřím.
Shromáždění studenti mlčky seděli na svých místech, jen modelka stále nedorazila.
Profesor se zadíval na studenty.
„Je zde nějaká dívka, které by si troufla za Annu zaskočit? Jen kvůli rozložení postavy a celkové hmotě.“
„Třeba Zorka,“ ozval se jeden z chlapců.
„Já ne,“ Zorka hned zaprotestovala. „Nemám na to prsa. Co třeba Katka?“

Katčiny vnady byly nesporné, ale i ona se hned ošila, že se svlékat nebude a vrhla na Zorku zdrcující pohled. Zorka jediná věděla, že Katka se v klíně nevyholuje, má tam černý drn chlupů, což by ji mezi ostatníma holkama, které se holily do posledního světlounkého chloupku, úplně znemožnilo.
„Ale děvčata, nemusíte se svlékat úplně. Jde o ty celkové proporce,“ mírnil napětí profesor.

Katka si nakonec dala říct, ale měla podmínku.
„Když já, tak ať tu se mnou stojí nějakej chlap.“
Do slipů se nakonec vysvlékl podsaditej blonďák Luděk. Katka se též obnažila do spodního prádla a zaujala pozici bohyně a Luděk opodál jen seděl a čuměl jí na prsa. Měla je opravdu skvostné. Horňáci slintali.

Studenti začali tvořit a profesor mezi nimi chodil, radil a vykládal.
Katka se zadívala Luďkovi do klína a spatřila ve slipech tuhnoucí klobásu ocasu.

„Ten blbec má erekci!“ pomyslela si nejprve s odporem, ale pak ji napadla zlomyslnost a rozepnula a sundala si podprsenku. No có, všichni vědí, že je má velký, má se z toho podělat? Ať se podívají.
Uvolněná koziska se jí trochu svěsila, ale dál pevně držela vzpřímeně a tvrdé hroty bradavek naznačovaly zimu v ateliéru, určitě ne vzrušení i když Katka trošičku vzrušená byla. Prsa neodhalovala na veřejnosti každý den a teď ji pohledy spolužáků mírně rajcovaly.
Řada studentů včetně profesora oněměla, dívky zhnuseně sykly (i když některé jí tu výbavu záviděly) a Luděk měl co dělat, před ostatními zakrýt svůj stojící kolík. Natočil se tělem směrem od nich, přímo do výhledu Katky, která se tím velmi bavila.

Luděk jí hleděl střídavě na prsa a do tváře, zrudlý studem. Tohle si nezasloužil, opravdu ne.
Fascinován nádhernými kozami se nemohl erekce zbavit a Katce najednou přišel líto, jenže nemohla nic dělat.
Profesor naštěstí hodinu ukončil dříve.

„Děkuji, Katko. Příště snad již Anička dorazí a dílo zdárně dokončíme. Tobě i Luďkovi dávám bod za odvahu. Přeji hezký zbytek dne,“ a profesor se odporoučel.
Studenti též odešli a Katka s Luďkem osaměli.
„Ještě ti stojí?“ Katka s odhalenými prsy nijak s oblékáním nepospíchala.
„Hm… už míň,“ hlesl Luděk, ale stan měl ve slipech stále pořádný.
„Pojď tamhle za tu plentu, něco s tím vyvedeme,“ řekla Katka, Luděk ji následoval a byl pak velmi překvapen, když se ho ručně chopila a začala honit.
„Až budeš, ne, že mě postříkáš,“ ušklíbla se.
„Ahh… neee… ooohhh… joooo,“ funěl Luděk blahem.
„Jestli chceš, můžeš si je osahat,“ nabídla mu Katka své poklady.
„Fakt jo? Uhhh… teda ty jsou krásný… tak pevný… nádherný… juuuh,“ vzdychal Luděk.

Katka cítila jak jí pták v ruce mohutní a škube sebou, neklamná známka výstřiku.
Luděk jí mnul prsa, mačkal je a podebíral a začal úpět, že už bude.
Poodstoupila, namířila ptáka od sebe a pak už to z něj šlo v několika velkých výstřicích. První šel možná metr daleko, jak byl natlakovanej.
Katka ho poctivě dohonila do poslední kapky a změknutí, než ho pustila.

„Promiň, že jsem tě tak trápila… přišlo mi to vtipný. Teď to bylo dobrý, ne?“
„Jo, dobrý… konečně mi nějaká holka pomohla. Víš, jak jsem nadrženej?“ Luděk se pousmál.
„Kdybys chtěl… něco by se s tím dalo dělat. Ale nesmíš bejt takový střevo a víc se snaž. Vy chlapi jste lovci, tak lovte. Čus,“ Katka se oblékla a hrdě odešla středem místnosti a až poslední vyplul ven Luděk, když ještě musel uklidit stopy vyhonění ocasu na zemi.

***

V té době Anna v odstaveném autobuse klečela na podlaze a střídavě kouřila ptáky revizorovi a řidiči. Muži se jí zželelo, že nevolal Policií a nabídl jí tuto možnost vykoupení se.
Anna mohla nabídku odmítnout, ale přistoupila na ni, protože spěchala a s kouřením ptáků měla už od útlého mládí značné zkušenosti.
Poprvé ho kouřila bráchovi kamarádky, když se jednou opili a v rámci sebeuspokojování na to nějak došlo. Tehdy to dělala systémem pokus – omyl, ale brácha se udělal a vytekl, takže úspěch to byl. Annu to povzbudilo a klukům kouřila ptáky stále dokonaleji, až jim to přišlo slastnější, než vlastní zásun.
Pepan byl její desátý kluk a taktéž se dočkával slastné kuřby při každém bonusovém setkání. Proč by teda nevykouřila dva chlapy? Za blbost se platí, měla být při oblékání opatrnější.

Revizor byl asi padesátiletý muž, urostlý, aby zvládal krotit agresivní černé pasažéry, řidič byl holobrádek, takový mladíček, snad těsně po získání řidičáku.
Vlastně ten se ničeho nechtěl účastnit, ale když viděl, jak revizor chrochtá blahem, neodolal a vylovil si z kalhot svůj klacík a honil si ho. Už jen ten pohled ho rajcoval a ruka po po ocase kmitala stále rychleji.

Revizorovi Anna přetáhla předkožku, olízala žalud, polaskala uzdičku a chvilku mu honila tuhou kládu a sotva mu ztvrdla na kost, rozjela sání a rytmické pohyby hlavou. Pevně sevřenými rty kmitala po ocase a rukou mu mnula a masírovala visící kulky.
„Ohhh… ty seš ale šikovná kurvička… ohhh,“ chrčel muž blahem.
Takovou kuřbu od manželky nikdy nezažil a ani nezažije, protože už mu to odpírá, že jíito nebaví. Tohle je úplně jiná liga.
Aby se hned neudělal, pustila se Anna do kouření řidiče, který už to musel mít těsně před výronem.
„Ah… ah… jooo,“ funěl řidič, taktéž zcela blažený z fantastické kuřby. Ani jeho manželka nepřekoná nikdy tento zážitek. A kdoví, jakou má ta holka frndu?

„Chci šukat,“ hlesl, ale Anna byla rezolutně proti.
„Ne! Jen kouření. Jinak klidně zavolejte policajty.“
Řidič se stáhl, ale pak žebral, že chce aspoň vidět kozy.
Kupodivu proti tomu Anna neprotestovala. Roky nahého pózování ji naučily se nestydět, když ani neměla za co, rozepnula si halenku a protože byla bez podprsenky, kůzlátka hned vyběhla ven.
Muži pochvalně zamručeli a hned jí je rukama začali probírat.

„Vole, to sou mlíkárny… hezky pevný… akorát do ruky,“ funěl revizor a tahal za ně, jako by si je chtěl přivlastnit.
„Aúúú… sahat můžete, ale netahejte, bolí to,“ bránila se Anna a pustila se závěrečného kola kouření, zejména řidič vzdychal, že bude.
„Ah… aááááh,“ hekal, když jí plnil pusu ejakulátem, jenž Anna zdárně polykala. Ani s tím neměla problém. Naučila se tu (ne)chuť nevnímat.

Řidič odpadl, a tak se pustila do revizora, který jí přirážel ptákem hluboko do pusy. Narážel jí vzadu na čípek a jen taktak v ní nevyvolal dávivý reflex, ale protože také už to měl na krajíčku, po chvilce se dočkala další hořkoslané nadílky bílkovin. Ocas mu okamžitě změkl a bylo vidět, že má dost.
„Je všechno o.k.?“ Anna se postavila a zapínala si halenku.
„Hm… jo… protentokrát to nebudem řešit. Příště si dávejte pozor a doklady mějte u sebe,“ přešel revizor do strohé úřední řeči, zatímco řidič už vystupoval a popoháněl je ven, že má padla.

***

Anna došla na Akademii, i když věděla, že sezení promeškala.
Profesor Kraus byl ale smířlivý.
„Vzala to za vás jedna studentka, ale příště opravdu přijďte včas,“ řekl na její omluvu.

Odpoledne už Anna stála modelem před skupinou studentů se skicáky v rukou. Polonahá v jakési průsvitné tunice seděla na židli, představující kámen a hleděla zamyšleně do dáli.
Tak skončil její běžný pracovní den.

***

Zatímco řidiče později potkávala na své obvyklé trase mnohokrát, revizora kupodivu již ne. Koneckonců vidět ho nepotřebovala, stačil jí řidičův úšklebek, kdykoli se pohledem střetli.

***

Anna, jako mladá žena plnějších, ale správných tvarů a proporcí, netrpěla pochopitelně nezájmem mužů a jelikož stálého přítele neměla, nebránila se flirtu ani nezávaznému sexu. Na pravidelný sex měla kamaráda s výhodou, ale když na to přišlo, bylo pro ni zábavné sledovat, jak se ji chlapi snaží sbalit a dostat do postele.

Jednou ji při vystupování oslovil mladý muž. Zhodnotila ho jako sympatického, s nímž bude ochotna vést řeč a uvidí, kam to dojde.
Mladík se představil jako Martin, profesionální fotograf modelingové agentury a sotva ji spatřil, že je jí nadšen a chtěl by ji pozvat do ateliéru a bla, bla… kolikrát už tohle slyšela. Ale šla.
Martin sice mluvil rychlostí vody valící se přes mlýnské kolo, ale byl vtipný a rozhodně ne hloupý. Nyní však mozek měl jinde než v hlavě. A mlel a mlel, ve snaze ji zaujmout. A Anna hrála zaujatou holku křenící se jeho vtípkům.

V ateliéru měl opravdu profesionální vybavení, ale také i proleželý postarší otoman. Kolik modelek už na něm asi leželo naznak?
Martin namíchal nějaké drinky a ptal se jí, jestli už někdy fotila, neuvažovala o tom a zda by na zkoušku si neudělali pár soukromých fotek.
„Ano, ano,“ jásala Anna a Martin založil do foťáku film a nastylizoval pozadí jako rozkvetlou louku a ji na louce se slunící.
„Nešlo by… ehm… trochu víc si rozepnout košili? Přece jenom jsi na louce a opaluješ se,“ zkoušel to dál.

„A co takhle?“ Anna si košili svlékla úplně a byla jen v krajkové podprsence.
Martin nasucho polkl. Tohle nečekal.
Udělal pár snímků a Anna sama navrhla sundání riflí. Jen ve spodním prádle se tam vlnila a Martinovi se vyboulily kalhoty. Tohle je fakt kočinda.

„Jsi vážně talent. Co kdybychom zkusily něco více odvážnějšího… erotičtějšího?“
„Myslíš… ukázat prsa?“
„No… máš správný míry, fakt jsi krásně fotogenická,“ vrněl Martin a fixoval její melounky skryté v košíčcích podprsenky.
„Když myslíš,“ opáčila Anna, zbavila se horního dílu prádla a nenápadně se protáhla tak, aby mu je hezky ukázala.
„Jo… to je vono,“ cvakal Martin snímky a Anna se mu stavěla do naučených poloh a úplně zapomněla, že hraje nezkušenou holku. Martin si toho ani nevšiml, neb měl jiný problém. S erekcí a touhou ji ošukat.

Když ji požádal o sejmutí kalhotek, Anna se postavila na odpor.
„To už jsme si nedomluvili. Jestli já donaha, tak ty taky.“
Martin znervózněl. Snad by se svlékl, ale čurák mu stojí, jak to bude vypadat?
„Jo a že ti stojí, mi nevadí,“ prohlásila Anna lakonicky.
Uff… spadl mu kámen ze srdce, a tak dva naháči v ateliéru tvořili odvážné snímky, než si sedli na gauč odpočinout a Martin ji začal svádět a Ann mu odolávala jen naoko.

Brzy se začali líbat, stále odvážněji a vášnivěji. Poté se Anna ústy zmocnila jeho nástroje a přinesla mu úlevu, vykouřila ho a zbavila přebytku semene. Měl ho dost a bylo husté a jistě plné vitamínů, ušklíbla se, když hledala něco, čím by tu pachuť zapila.
Martin se jí revanšoval vylízáním klína a polaskáním koziček, což Anna doprovázela spokojeným sténáním a vískáním jeho vlasů.
Když se chystal proklát jí klín svým oštěpem, zarazila ho.
„A co kondom?“
„Promiň,“ hlesl a sáhl kamsi do šuplete. Ano, kondom se našel a takto vybaven byl připuštěn.

Pysky se roztáhly, poševní stěny se mu podvolily, přizpůsobily a zase ho sevřely. Nebyl to kdovíjaký zázrak. Ale Anně na velikosti tak nezáleželo, jako na pevnosti a výdrži.
Martin ho měl tak „akorát“, nyní ji rytmicky projížděl a tření bylo silné, intenzívní a příjemné. Díky pláštěnce vydržel dlouho a Anna skoro dosáhla vrcholu. Ale co naplat, ne vždy se udělala.
Vyzkoušeli různé polohy, a když ji šukal vkleče zezadu, už se Martin neudržel, rozjel přírazy takřka kosmickou rychlostí a brzy tak naplnil gumu semenem a zvadl.

Z povadlého kolibříka gumu stáhl a šel vyhodit, zatímco Anna vyhodnotila celý sex jako nekvalitní a tudíž Martina jako neperspektivního. Na její vkus měl sice dobrou výdrž, ale šukal ji bez nápadu, fantazie a jakoby strojově… chtěla větší divočinu, asi.
Když odcházela, dala mu falešné číslo a s tím se rozešli, aby se již nikdy nepotkali, jak doufala.

***

Anna se jako modelka živila ještě rok, než ji Pepan, kamarád s výhodami, naprcal. Možná to byl on, možné ne, Anna tenkrát žila trochu divoce a měla několik sexuálních přátel najednou, prášky zkrátka nějak nezafungovaly a (ne)štěstí bylo na světě.

Pepan se k tomu postavil zodpovědně, požádal ji o ruku a Anna, ač sňatek neplánovala a Pepana nijak zvlášť nemilovala, jednala pragmaticky a vzali se. S kariérou modelky byl utrum a rodinu bylo třeba uživit. Byl o ní ale kupodivu zájem až skoro do porodu, kdy buď ji malovali s břichem, anebo bez, a to díky její tváři a výrazových schopnostem. Byla v branži dost známá a někteří umělci neradi měnili „zaběhlé“ modelky, které už věděly co a jak. Vzájemné souznění bývalo důležité.
Po porodu už se věci změnily, ale to už je jiný příběh…