Muž po rozvodu 🇨🇿

„Buch,“ a poslední krabice skončila na podlaze. Konečně jsem byl nastěhován v novém bytě. Zatím jenom s krabicemi a rozloženými kusy nábytku, ale všechno chce svůj čas.

Při skládání postele mě vyrušil zvonek a za dveřmi stála usměvavá stará paní.
„Jsem vaše sousedka, Zdena Soukupová,“ představila se. „Přišla jsem vám říct, jak to tu chodí…“
„Jste milá paní Soukupová. Ale já se teď nastěhoval a vybaluju si věci. Můžeme to nechat na jindy?“ byl jsem netrpělivý. Na tohle jsem fakt neměl čas ani chuť.
Paní Soukupová s omluvou odešla a já mohl domontovat postel, kam jsem se o pár hodin později zcela zmožený, svalil.

V noci se mi, kdovíproč, zdálo o bejvalce Jarce, jak se spolu milujeme. Probudil jsem se s pěkně tvrdým čurákem, který teď, žel bohu, nebudu mít kam zasouvat. No vlastně, nezasouval jsem ho nikam už delší dobu, ale teď to bude ještě horší bejt doma úplně sám, dennodenně sedět u porna s ptákem v ruce a onanovat až do úplnýho zblbnutí.

***

S Jarkou nám to prostě nevyšlo. Nejsme první ani poslední. Tentokrát se lejtka zapálila jí, roztáhla nohy cizímu frajerovi a já je načapal.
S mladým jsem se porval, dostal od něj po čuni a Jarka podala žádost o rozvod. Neimponovala jí asi moje prohra a toužila po tvrdém klacku o generaci mladšího kluka. Po čem v jejím případě toužil on, jsem netušil, ale i po čtyřicítce byla Jarka zralá kočka k zakousnutí. Vlastně jsem se mu nedivil. Vrážet péro do ženský, která ví co chce a ví, co chtěj chlapi, je pro něj splněnej sen. Jenom jestli jim to vydrží. Já myslím, že ne.

Před soud jsme šli v podstatě dohodnuti. Já ji přenechal mezonetový byt i s dětmi, prodali jsme chatu, peníze jsem si ponechal a ještě si mohl pobrat nějaký nábytek a drobnosti po rodičích, vázičky, obrázky a tak. V podstatě jsme se přátelsky rozvedli a není divu, že se mi o ní občas zdálo.

K bytu jsem přišel tak, že Jarka, zřejmě potěšena bezproblémovým rozvodem, navštívila svou kamarádku Milenu. Ta byla spolumajitelkou jisté realitní společnosti a sama se mi ozvala s nabídkou pomoci.
Na první schůzku se dostavila v kožené minisukni a botách na jehlách a bylo jasné, že je to součást firemní taktiky. Čumět na ni, nevyhledávat a přehlížet nedostatky a skryté vady bytu.
Milena však se mnou hrála na rovinu. Nabízený byt prošel modernizací, stejně jako celý dům, součást městské zástavby z 20-tých let minulýho století a nejevil známky opotřebení dosavadním majitelem.

„Hezký, ale docela drahý… kdybys mi dala slevu?“ nadhodil jsem.
„Zbláznil ses? Už teď na tom prodělávám. Dělám to pro Jarku, tak ber, nebo jdeme jinam, ale takhle hezký už to nikde nebude,“ ušklíbla se.

Milena nebyla z těch, které se stydí, nebo nevěří své kráse. Byla sebejistá a vyzývavá. Že je na chlapy jsem od Jarky věděl. Hleděla na mě s přimhouřenýma očima a převahou… chlapče… dobře se rozmysli… co uděláš.
Na to, abych ji voklátil, bych nepotřeboval postel a stačila by podlaha. Ta mrcha mě přitahovala jak magnet, minisukýnka by se vyhrnula, kalhotky odsunuly stranou a už by ho tam měla až po koule.
„Tak jak ses rozhodl?“ houkla a mé představy se rozplynuly.
„Ehm… promiň… jo… beru to,“ souhlasil jsem a jal se bytem ještě jednou projít.
Další den jsem složil zálohu a do týdne byl byt můj.

***

Uběhlo pár dní. Paní Soukupová měla se mnou schůzku u ní doma, kde mi dala kafe a panáka nějakýho dryáku, co mi spálil krk, asi abych mlčel a vyslechl ji. Byla vdova, takže po vysvětlení co a jak v domě, přešla na další monolog o své dceři a její rodině a mlela a mlela a já tuhnul a usínal.
Držel jsem otevřené oči jen s krajním vypětím a paní Soukupová byla ráda, že se může vymluvit a bylo jí asi jedno s kým. Já o sobě mnoho neprozradil, nejsem ani ničím zajímavý.
Rozvedený čtyřicátník co moc nevydělává, nesportuje a teď ani nesexuje.

***

Jednoho dne mě navštívila Jarka. Vůbec jsem jí nečekal… popravdě, proč bychom se stýkali, když teď má doma výkonného hřebečka? Tak to chtěla a tak to má.
Přesto tu stála, usmívala se a v ruce držela nějaký balíček.
„Myslím, že tohle sis zapomněl vzít sebou,“ odkryla papír a v ruce držela tmavě modrý porcelánový penis s vyrýsovanými žílami a nalitým žaludem. Byla to nadstandardní velikost a dekorativní věc, děděná v naší generaci již roky. Popravdě řečeno, matka tu věc nenáviděla a já ji kdysi objevil schovanou v šupleti.
Až později jsem oslovil otce a ten mi řekl, že tu věc mu předal už jeho otec a že ji přinesl odkudsi z Balkánu, kde vojákoval. Víc nevěděl. Ani kdo to zhotovil a má-li to vůbec nějakou cenu. Bylo to z porcelánu, duté, tudíž křehké, prostě péro ve tvrdém stavu, vhodné k vystavení na poličku, cha,cha.
Pokud by se to zahřálo, aby to nestudilo, dalo se to použít jako robertek, ale Jarku to asi nikdy nenapadlo nebo nechtěla a spokojila se s mým menším, zato živým ocáskem.

Pozval jsem jí dál, aby si prohlédla, jak teď bydlím.
„Hm… Míla říkala, že jsi požadoval slevu… a pak si ji svlíkal očima,“ usmívala se. „Ale o nic ses nepokusil.“
„Za co mě máš? Jsem ji měl znásilnit, nebo co?“
„Mno… říkala, že k ničemu ses neměl… ale to je jedno… máš to tu hezký,“ ukončila Jarka zběžnou prohlídku.
„Máš něco k pití?“ usadila se v křesle.
Otevřel jsem víno, našel nějaké chipsy a usadil se naproti ní.

„Víš, kde jsem to našla? U Anči, když si s ním… to… dělala dobře.“
„Cože?“ vytřeštil jsem oči.
„Přišla jsem dřív domů a z jejího pokoje zaslechla sténání. Nakouknu tam a ona vleže na posteli, nohy rozcapený a touhle kládou si dráždí poštěváka a snaží se ho dostat dovnitř… vždyť je ještě panna! Ještě večer jsem jí ho sebrala a tady ti ho vracím. Stejně je tvůj.“
„Tak dík. A opravdu si to s ním dělala? To tys nikdy nechtěla,“ ušklíbl jsem se a Jarka se zarděla.
„No… ehm… vždycky jsi to chtěl zkusit, ale já se styděla.“
„A teď?“
„Teď už se nestydím,“ špitla a zrudla jak rajče.

Přistoupil jsem k ní a jak vstala, začali jsme se tak nějak automaticky líbat. Sáhl jsem jí na prso a cítil i přes podprsenku tvrdou bradavku.
„Áhh,“ vzdychla a přitiskla se ke mně ještě víc. Rozepínala mi košili, já ji zbavoval kalhot, triko si přetáhla přes hlavu sama, uvolnila si zapínání podprsenky a byla jen v kalhotkách.

Vzal jsem ji za ruku, do druhé vzal onen porcelánový výtvor a přešli jsme do ložnice.
Hned jsme se začali líbat a laskat. Věděli jsme přesně, kam sáhnout.
Jak tam pak ležela s roztaženým nohama, dostatečně vzrušená a mnou vylízaná, rukama jsme hřáli penis, až ji po přiložení k pochvě nestudil a jemně jsem jí tam s ním kroužil a dráždil.
„Ohh… ahhh… ehh… uhh,“ vyluzovala slastné vzdechy a kroutila pánví. „Ještě… přitlač… anoooo.“

Zanořil jsem ji špičku mezií pysky a sledoval, jak se roztahují a přizpůsobují velikosti a tmavě modrý válec do ní pomalu zajížděl.
„Oúúúú… je… velkej,“ zasténala, ale nijak se nebránila. Porcelánový úd v ní mizel kousek po kousku, dokud nevykřikla, že už dál nemůže.
„Ahhh… už… dost… je… na dně… Božeeee… já… budůůůů… úúúúh,“ hlasitě sténala a po stranách zasunutého ocasu jí z pochvy vytékaly stružky šťáv.
Jemně jsem s ním pohyboval, vysunul, zase přirazil, až Jarka náhle vykulila oči a udělala se.

Vysunul jsem z ní ten kus vypálené hlíny, celý oslizlý od šťáv, a zanořil jí do roztažené kundy živý ocas a začal přirážet.
Jarka se vzpamatovala a brzy mi začala jít v přírazech naproti a začala vzdychat do rytmu.
Byla to krásná souhra. Začal jsem jí jazykem laskat uši a věděl, že tak Jarku přivedu k dalšímu vyvrcholení.
„Ty… joooo… ohh… anoooo,“ začala hýkat rozkoší a já ve vrcholné extázi, kdy jsem do ní uvolnil semeno, jsem se jí přisál na krk, cucflek-necucflek.
V té chvíli Jarka vybuchla v orgasmu, silou mě objala a zatnula se mi nehty do zad.

Uvolnili jsme se až po hodné chvíli a Jarka zrozpačitěla. Tohle neplánovala a nevěděla, jak se teď zachovám.
„Hoď to za hlavu,“ řekl jsem. „No tak se to stalo, ale žádnej návrat to není. Bylo to hezká vzpomínka, ale… ehm… budeš si muset chvíli zakrejvat krk, promiň.“
Jarka se na sebe odívala.
„Ty blbče, proč si mi to udělal?! Naschvál, viď?“
„Mělas to ráda…“
„Jo. Jenže… jak tohle vysvětlím doma? Seš fakt kus vola!“ a odešla vážně rozzlobená. Takhle jsem to ale nechtěl… no, nedalo se už nic dělat.

***

Čas ne(vz)rušeně plynul. Nikam jsem nechodil, přetlak si uvolňoval ručně a porcelánový penis měl čestné místo na poličce. Jarka už ale na repete nepřišla.
Děti mě informovaly, že je plně zaujata Liborem a dělá, co mu na očích vidí.
Také moc jejich vztahu nefandily, ale jelikož díky tomu sami měly víc volnosti, byly vlastně spokojeny. Jen Anička si při mém dotazu, „co nový tatínek?“ div neodplivla.
„Kolik mu je? Ten by měl být mým klukem a ne fotrem… sorry… táto,“ usmála se na mě sedmnáctiletá dcera.

***

Tak mě můj kamarád Tomáš vytáhl mezi lidi. Nešli jsme však na pivo, nýbrž na retro diskotéku pro starší a ještě starší. Hity Abby, Elánu, Olympicu, Bee Gees, Madonny a jiných interpretů však kupodivu přilákaly i omladinu, asi se podívat na ten sněm důchodců. Tak jsem si to představoval, ale nebylo to tak zlé.

Zábava se rozjela a řada mladých na parketu křepčila, jako my před lety. Při takovéto zábavě se dalo i mluvit a ne na sebe křičet a Tomáš na baru oslovil dvě slečny a normálně je sbalil a skončili jsme u něj doma, na soukromém mejdánku.
Holky se solidně rozpily a nijak jim nevadil věkový rozdíl. Markétě bylo dvaadvacet, Ireně dvacet a na diskošku si přišly zatrsat na melodie, co znaly z desek a audiokazet rodičů. Teď ale trsání směřovalo k prcání.
Tomáš si s ničím nelámal hlavu. Zakousl se do Markéty a v líbání s ní směřoval do ložnice a já s Irenou v obýváku osaměl.
„Tak si taky odesteleme, ne?“ navrhnul jsem a hravě rozložil gauč na pohodlné lůžko.

Irena se tvářila rozpačitě a nervózně. Možná chtěla odejít, ale sama jít se bála, nebo se bála být se mnou? A do toho se z ložnice začalo ozývat sténání a milostné vzdechy.
„Já… já… jdu… do sprchy,“ zmizela v koupelně a já hledal, čím se přikryjeme. Naštěstí jsem to u Tomáše znal a vyhrabal ze skříně nějaký deky.
Irena se vrátila a když jsem se k ní začal mít, jemně mě odstrčila.
„Musím se ti přiznat… já jsem ještě neměla kluka.“
A bylo to tady! Panna! Na dobývání nedotčeného území už jsem přece jenom starej. Chci z toho něco mít a ne bejt něžňounkej, pomaloučkej a bezbolestnej… A co z toho? Ocas od krve, holka mnohdy uslzená, sex na hovno.

Z mých úvah mě vytrhla její ruka hladicí mě v rozkroku.
„Já fakt to chci… neboj… nebudu brečet…“ zápasila s poklopcem, až jsem si kalhoty stáhl a ona mi honila povadlý ocas. Pak se k němu sklonila a začala kouřit. No… kouřit. Neuměla to, tak si ho v puse různě převalovala, žužlala a cucala, ale účel to plnilo, přece jen mi začal tuhnout.
Hmátl jsem jí rukou pod sukýnku a nenašel kalhotky. Vyholená pipina se poddávala mým nenechavým prstům a Irena jemně sykla. Byla chudák ještě suchá. Když se zbavila trička… No, podprsenku ani nepotřebovala. Prsa měla malá, hravě jsem je překryl dlaní. Jen bradavky se jí postavily, doufám, že vzrušením a ne chladem.

Kouření skončilo. Čurák mi nestál v bojové poloze, jak by měl a ji už asi bolely panty. Holka mě vůbec nevzrušovala a nepřitahovala. Ač přede mnou byla nahá dvacítka, absolutně to se mnou nic nedělalo. Zkusil jsem to ještě s lízáním a ač konečně uvolnila šťávy a otevírala se, k povstání nedošlo. Prostě mi nestál! Stalo se mi to poprvé a zjevně ne naposled.
„Kurva. Holka čeká na odpanění a já zklamu?“ polila mě hrůza i nasranost.

Vtom klaply dveře od ložnice a tiše vyšel nahý Tomáš.
„Sorry, jen projdu, nenechte se rušit,“ zašeptal, když Irena vypískla a překryla si kozičky rukama, jak instinktivně kryla svoji nahotu a já se na něj otočil.
„Tome, potřebuju pomoct. Nestojí mi péro,“ broukl jsem.

Dopadlo to tak, že Irena po krátkém váhání na sebe pustila Tomáše, ten ji zbavil nechtěného břemene panenství a já kráčel domů nasranej, že už na mladý holky nemám sílu. To to pěkně začíná.

***

MUDr. Spořivá v sexuologické poradně měla jasno. Vyšší věk, úbytek testosteronu a životní styl zapříčiňují snížení libida a sexuální výkonnosti.
„Nevím, paní doktorko, ale tohle funguje jen na mladé dívky. S vrstevnicemi tento problém nemám. Ty mě nadále přitahují,“ řekl jsem odevzdaně. Tahle baba prd vyřeší. Je to ztráta času. Ještě, že je alespoň celkem hezká a dá se na ni koukat. Kozy pod pláštěm značily velké pohoří a vyšší věk zkušenost… To je úplně jiná liga než hubená Irena.

„Sundejte si kalhoty,“ vyzvala mě.
S povislým ptákem jsem tam stál a doktorka ho vzala do ruky, přetáhla předkožku a začala honit.
„Vaše pocity?“ zeptala se.
„Je to příjemný.“
„Jistě… a erekce?“
„Cejtím… že tuhne,“ odvětil jsem pravdivě.
„Hm… takže když masturbujete, představujete si starší ženy?“ dál ho rytmicky honila a ocas tuhnul a tvrdnul.
„Ne přímo starší… spíš stejně staré… i mladší… tak kolem třicítky… třeba. Paní doktorko… můžete přestat? Já… budu… stříkat,“ hekal jsem a honění ustalo.
„Máme to na krajíčku, že?“ usmála se. „Nebudu vás trápit. Udělám vás až do konce, ano? Zde uvolněte semeno. Pošlu ho do laboratoře,“ podala mi kelímek a znovu se chopila honitby.

Netrvalo dlouho a za mého slastného syknutí se do kelímku vyřinula bílá láva semene. Doktorka mě zkušeně vyhonila do poslední kapky a pak si šla umýt ruce.
„Zdáte se být v pořádku. Jde zřejmě o psychický blok, kdy mladá dívka ve vás vzbuzuje otcovský instinkt jako vaše dcera a ne jako sexuální objekt. Rozumíte?“
Přikývl jsem.
„Rozumím. Ta holka ani neměla ty správný… tvary… chápete? Prsa malý, klín vyholený, celkově mě nepřitahovala.“
„Ano, jak říkám. Ochranitelský pud převládá nad sexuálním. Dnešní děvčata sice vypadají vyzrále, ale to je jen vnější pohled. Nahá se vám pak, jako žena, nelíbí. Ve vašem věku již máte jiné hodnoty a řekla bych, požadavky,“ souhlasila doktorka. „Semeno nechám vyšetřit, když už máme vzorek a předepíšu vám nějaké medikamenty na testosteron. Není to na škodu. Viagru nepotřebujete,“ dodala jaksi polohlasně a spíše pro sebe.
Tím má návštěva lékaře skončila. Kontrola již prý nebyla třeba.

***

Na mladé samičky jsem tedy mohl zapomenout, ale sehnat přijatelnou ženskou ve vyšším věku není jen tak. Vesměs jde o rozvedené dámy se závazky a na děti, ač je mám rád, už jsem neměl chuť ani náladu, Zbytek tvořily samotářky a ženy, jež jaksi na volném trhu zbyly. Proč, ať si každý domyslí. V těchto vodách jsem taky lovit nechtěl.
Tak co, že by nakonec došlo na prodejné děvky v bordelu? Ve městě jich je několik a štětku jsem nikdy nešukal. Je to rychlé a neosobní, ale živá dírka je lepší než ruka… uvažoval jsem.

***

Pustil jsem se do pečení. Anička bude mít narozeniny a já se chtěl pochlubit nějakou bábovkou. Shromažďoval jsem požadované ingredience a zjistil, že nemám polohrubou mouku. Mám hladkou i hrubou… co teď?

Za chvíli už jsem zvonil u sousedky. Ta ji mít jistě bude.
V bytě bylo ticho a na dvojí zazvonění se nic nedělo. Už jsem se otáčel k odchodu, když dveře se otevřely a tam žena ve středním věku, rozcuchaná a na sobě hozený šaty jen tak halabala.
„Přejete si?“
„Ehm… jsem soused tady naproti. Chtěl jsem paní Soukupovou požádat o polohrubou mouku… právě peču,“ vysoukal jsem ze sebe.
Žena si to rovnala v hlavě, zjevně byla nějaká rozhozená, až odpověděla.
„Mamka není doma… já jsem… ee… spala… tu mouku vám samozřejmě dám… moment,“ a po chvilce se vrátila s celým balením.
Nestačil jsem ani poděkovat, jak hned zavřela dveře.
Tak vida, poznal jsem asi dceru sousedky. Mluvila o ní, ta teď ji zřejmě přijela navštívit.

***

Dopekl jsem a výtvor nesl vychladit na balkon a na sousedním balkoně jsem spatřil kouřícího mladíka. Byl jen ve slipech a triku.
„Dobrej,“ vyfoukl nevzrušeně kouř.
Já odpověděl a zacouval do bytu. Kdo to byl? Zjevně syn oné ženy a vnuk paní Soukupové. Kdo jiný? Byl to mladej kluk, tak osmnáct mu mohlo být… víc ne.

Asi za hodinu jsem šel na balkon, když mě zarazily hlasy. Na balkonu byla dcera s oním mladíkem a něco si říkali.
Postával jsem u dveří a pak lehce vykoukl. Stáli bokem a koukali někam dopředu, když mě zaujalo, jak je žena nalepena zezadu na svého syna a jednu ruku má v jeho slipech a luxuje mu ptáka! Mladík opět jen kouřil, zatímco žena vrněla, jestli má ptáček ještě sílu ji zkontrolovat hnízdečko a podobný voloviny.
„To mě podrž! Ta ženská chrápe se svým synem!“ projelo mi hlavou. „To je, pane, rodinka!“

Dvojice pak zmizela a já zavřel dveře, abych byl ušetřen případných zvukových projevů. Incestní šukání mě opravdu nebere.

***

Když jsem paní Soukupové vracel mouku, potvrdila mně, že u ní teď přes prázdniny bydlí dcera Věra a vnuk Šimon. Zato zeť Josef je stále v práci. Rodinu finančně zabezpečí, to ano, ale rodinný život mají prachbídný…

S Věrou jsem se později tu a tam potkal na chodbě, podržel ji vchodové dveře a prohodili jsme pár zdvořilostních vět. Bylo to sympatická skoro čtyřicítka, s plnějšími tvary, ale fakt kost. Vlastně jsem se nedivil, že po ní Šimon jede, tedy, odhlédnu-li od toho, že je její syn.

***

Jednou mě Věra sama zastavila.
„Chtěla jsem se zeptat. Máte rád… nebo… ehm… posloucháte swing?“
„Ale jo. Glenna Millera a další bardy tehdejší éry občas poslouchám,“ kývl jsem.
„Víte, za týden je tady koncert. Jenže vybouchl mi doprovod… tak se ptám vás… jestli byste nešel… škoda lístku a mamka ani Šimon na to nejsou,“ soukala ze sebe pozvání.
„Půjdu rád,“ souhlasil jsem. „Doprovod krásné dámě nemůžu odepřít.“

Věra se zarděla a pípla, že bude též ráda.

***

Do koncertní síně se nechodí v triku a riflích a Věra se patřičně oblékla a nalíčila. Z normální ženský se stal kusanec a já jí nastavil rámě. Ochotně se do mě zavěsila a já se hrdě nesl s pohledem na ostatní muže „podívejte se, co mám.“

Koncert se vydařil, já ji poté pozval do vinárny a povídali jsme si dlouho do noci. Další den byla sobota, nikam jsme nespěchali, a tak když jsem jí přede dveřmi navrhl ještě poslední sklenku u mne doma, po krátkém zaváhání přijala.
Nastalo svádění, objetí, líbání a brzy jsme byli nazí v ložnici.
MUDr. Spořivá měla pravdu. Tentam byl nějaký otcovský komplex a můj ocas se těšil na zralé ženské tělo v plné připravenosti.

Také Věra působila dost vyhladovělým dojmem, protože si kouření ptáka vychutnávala, vtiskávala mi polibky všude po těle a vůbec mě líbala, jako by to už dlouho neměla.
Já na tom byl obdobně a hnětl, mačkal a hladil jsem její křivky a rovněž rozséval polibky, kam se jen dalo. Její prsa byla plná, trochu již prověšená, ale jinak magnet pro každýho chlapa. Mezi nohama měla proužek chlupů, tak akorát do plavek a rozevřené pysky vypouštěly ven první kapky vláhy.

Když jsem ji ochutnal, celá se rozklepala a při laskání klitorisu se udělala a hlasitě vykřikla rozkoší. Nalehl jsem na ni a pronikl do ní až po kořen a začal přirážet. Nejdříve pomalu, pak stále rychleji a Věra slastně vzdychala, objímala mě a líbala.
Vzepřel jsem se na pažích a sledoval její komíhající se prsa a slastí stažený obličej. Oba jsme prožívali silnou slast ze silného tření, masáže ocasu i plné výplně pochvy.
„Už… zase… Božeee… budůůů,“ a ve chvíli, kdy jsem do ní začal stříkat, opět vyvrcholila.

„Dala bych si tu skleničku,“ usmála se na mě po procitnutí z prožité rozkoše.
„Jistě,“ přinesl jsem láhev a oběma nalil. Potřebovali jsme to.
Ocas se mi zase vzpružil, čehož Věra využila a chopila se smyslné kuřby. Uměla to dokonale a věděla přesně, jak chlapa vydráždit do maxima a přitom zadržet stříkání.
Za odměnu jsem si ji pak vzal zezadu, přírazy mlaskaly, kulky ji pleskaly o zadek a visící prsa jsem jí hnětl a mnul dlaněmi a laskal tvrdé stojící bradavky.

Když se udělala potřetí, zvadla a stala se hadrovou panenkou. Nijak jsem to neprotahoval, prudkými přírazy jsem se udělal, vystříkal jí komůrku, lehl si vedle ní a přetáhl přes nás deku.
„Měla bych jít domů,“ hlesla Věra tiše, ale mě už obestřel sladký závoj spánku.

***

Ráno mě probudila vůně čehosi smaženého a z kuchyně se ozývalo prskání pánve.
Šel jsem se podívat a tam kmitala Věra, již převlečená a na stole ležely čerstvé rohlíky
„Dobré ránko,“ přivítala mě. „Nevím, jako piješ kávu… s mlékem, nebo bez, hořkou?“
„Nečekal jsem takový servis,“ hlesl jsem a byl potěšen.
„Za ten včerejšek je to malá odměna,“ špitla Věra. „Jen jsem se otočila doma. Moc toho tu nemáš. Jo a nechceš se na snídani trochu obléct?“ poukázala na mou nahotu.
Apetit jsme měli oba, ale Věra připravenou vydatnou a bohatou snídani. Bavili jsme se o všem možném, jen ne, co bude dál. Byla to jednorázovka nebo počínající vztah? Je přece vdaná. A taky je tu Šimon. Syn a milenec v jednom.

„Vím, že spíš se synem,“ ťal jsem do živého.
Ztuhla, ale jen na chvilku.
„Šimon není můj syn,“ odvětila. „A proto s ním můžu spát.“
„A kdo je to tedy?“ nechápal jsem.
„Syn, ale adoptovaný. Z dětského domova. Asi bych ti měla vypovědět celý příběh. Josef pro samou práci mi nebyl ani schopen udělat dítě. Když už se to táhlo, šla jsem na vyšetření a tam řekli, že ano, otěhotnět mohu, ale naděje je jen pár procent. Josef také neměl kdovíjak mrštný spermie. Zkrátka šli jsme cestou adopce a z děcáku si odvezli ročního chlapečka a adoptovali ho.
Předloni se dozvěděl, že není náš, ale na vztahu to nic nezměnilo. Jen jednou… Josef stále není doma… nevím jak to říct… začali jsme spolu spát. Potřebuju cítit něhu, pocit, že jsem stále žádoucí. Šimon je náš syn, ale není to incest, alespoň ne, jak ho chápu já. Cizí mladík šuká starší ženskou, která ho vychovala… Josef nosí domů peníze, Šimon mu říká táto, ale jinak jsme často sami… takže… búúú,“ rozplakala se nakonec.

„A co bude teď?“ zajímalo mě.
„Šimon jde na vysokou. Dostal se na práva do Plzně. A já… zatím bydlím s mámou a sháním si bydlení. Už jsem podala žádost o rozvod a budu žít tady.“
„Takže se budeme dál vídat?“ pousmál jsem se.
„Určitě,“ opětovala úsměv. „Teda, pokud budeš mít zájem.“

***

Přišla zima. Venku to tak nevypadalo, ale kalendář ukazoval začátek prosince.

Jarka ke mně vtrhla jak velká voda. Tedy, zastavil jsem ji ve dveřích, neboť přišla poněkud nevhod a neohlášená.
„Vodkopnul mě jako kus hadru,“ vrhla se mi s pláčem okolo krku. „Jsem pro něj prej stará. Byla to chyba, můžeš mi to odpustit?“
A bylo to tady. Mladej se jí nabažil, ošustil a opustil. Co čekala? A teď doufala, že se zase dáme dohromady… nebo proč vlastně přišla?

„Miláčku. Kdo to je?“ ozvalo se z bytu, Jarka ztuhla a svezla se mi z krku
„Ty tady někoho máš?“
„Jo a bude nejlepší, když už se tu nikdy nestavíš. Měj se fajn,“ odvětil jsem a zavřel dveře.

Cestou do ložnice jsem se začal svlékat, neboť v postýlce už mě čekala nahá, roztoužená a nadržená láska Věrka.