Na cestě

„Moje nový fáro upaluje silnicí…“ zní z radia známá písnička a já opravdu svírám volant nového fára, mého krásného tahače Iveco.
Já, šťastný majitel a burácející koně pod kapotou společně „krájíme“ kilometry do slunného Španělska s nákladem tam i zpět a hele… na kraji silnice E55 náhle zahlédnu mávající postavičku, ale ne šlapku, nýbrž stopařku.
Ačkoliv stopaře neberu, tentokrát jsem sešlápl brzdu a sledoval ve zpětném zrcátku, jak holka s rancem chvátá ke kabině zastavujícího náklaďáku.
Klaply a otevřely se dveře.

„Dobrý den, jedete… ehm… vlastně… kamkoliv?“ objevila se pihovatá tvář mladé holky.
„Jedu, ale jestli zdrháš z domova nebo před zákonem, tak seš na špatný adrese. Takový pasažéry neberu,“ odvětil jsem.
„Ale néé,“ hrnula se dívka dovnitř. „Já vám to vysvětlím.“

Jakmile se usadila, hned se dala do řeči.
„Jsem Miki… teda Michaela, ale Miki je lepší. Nikam neutíkám… vlastně trochu jo. Mám po škole a poslední prázdniny, než začnu makat. Měla jsem plány, jak si je užít, ale postupně mě všechny kámošky vyšplouchly. Najednou nemají čas a můj… kluk… no, teď už bejvalej, dostal, co chtěl a pak jsem ho přestala zajímat. Vztah prej nemá cenu a stejně bude na podzim študovat někde na druhým konci republiky a ať si to tak neberu. Debil! Odpaní mě… a pak, hmm… tys byla panna… to byla fuška… tak se měj! Prchám někam se vyřvat a je mi jedno kam! Už chápete?“

„Jedu do Španělska,“ řekl jsem a dívka zkrabatila čelo.
„To je daleko… někam blíž… já vám řeknu, kde zastavit, jo?“
„Hm. To nevím… jedu jako vlak co nikde nestaví,“ zazpíval jsem.
Dívka se trochu nervózně ošila, ale nic neřekla. Začala se rozhlížet po kabině.
„To je nový auto, že jo? Voní novotou.“
„Jo,jo… nový autíčko. No, levný nebylo, tak si na sebe teď musí vydělat,“ podotkl jsem.
„Hm… už jste s ním někdy jel na dlouhou štreku? Jak se v tom asi spí?“ koukala na úzké lehátko za sebou.
„Nevím, spím většinou v motelech. Je to úzký a nepohodlný. Někdy se tam na chvilku natáhnu,“ kývl jsem hlavou. „Jestli chceš, tak si tam vlez a schrupni si.“
„Vážně?“ zajásala. „To bych moc ráda. Kdybych usnula, zastavte mi někde na pumpě před hranicema.“

Za chvilku se zezadu ozvalo pravidelné oddychování a já dumal, co je vlastně tahle holka zač?

***

Asi za hodinu jsem zajel doplnit naftu a taky se trochu protáhnout.
Když jsem se vrátil, Miki v kabině seděla jen v podprsence.
„Jéé… pardon… jen si převlíkám triko,“ usmála se, ale nijak s tím nepospíchala.
Studem zjevně netrpěla. Prsa měla malý, tak akorát k její hubený postavě. Vlastně ani podprsenku nepotřebovala.
„Tak jak dál, mladá dámo?“ otázal jsem se. „Hranice jsou asi padesát kiláků. Pojedu nonstop až do tmy. Chceš vystoupit teď, nebo až na čáře?“
„Jestli… můžu… bych ještě jela s váma…“ špitla, já kývl, zařadil rychlost a kamion se s trhnutím rozjel.

„Můžu se dívat, jak se řadí? A kolik to má rychlostí?“ začala se Miki zajímat o řízení.
„Chceš si dělat řidičák na tirák?“
„No… možná… jednou… musí to bejt zajímavý jezdit si po světě.“
Mlčky jsem nesouhlasil, ale nechal ji snít.

Náhle jsem pocítil její ruku v rozkroku. Šikovnými prsty se mi dobývala do kalhot a trenýrek.
„Hele… hele… brzdi… co děláš?!“ houkl jsem, ale ruku jí neodstrčil.
„Já… já… se vám chci odměnit, že jsem se mohla vyspat… i za ten stop, že jste mě vzal, Tohle mají muži přece rádi, ne?“ zašeptala a už v ruce třímala polotuhé péro a pomalými tahy ho zpracovávala.

Nejsem žádnej svatoušek, co si budeme povídat. Měl jsem pár zkušeností se silničníma šlapkama i kurvama v motelech. I sama manželka mě nabádala, že mi sice věří, ale pokud bych přece jen uklouznul, tak ať šukám přes gumu a nepřitáhnu domů nějakýho sifla nebo kapavku. A to jsem vždycky dodržel. Kromě orálu. Ten kurvy dělaly vždy dělaly „naživo.“ I s výplachem krku semenem.

Nyní jsem měl ptáka zasunutýho v puse mladičký holky a že teda hulila extratřídu! Masírovala ho sevřenými rty, kmitala jazykem po citlivém žaludu a dráždila uzdičku. Rytmicky ho sála, až ze mě semeno tryskalo jak z hydrantu.
„Jo… jo… polykej,“ hekal jsem a i v orgasmickém opojení se hlavně soustředil na držení volantu.
„Polk… polk,“ Miki ze mě vysála úplně všechno, pak si olízla rty a řekla. „A teď bych chtěla vylízat pičuli.“
„Jedu až do tmy. Jestli chceš jet se mnou… jinak máš smůlu,“ řekl jsem a Miki se ušklíbla.
„Péro nehulím zadarmo. Jedu s tebou, ale slib mi, že mi pak vylížeš pekáč hezky dosucha, hi, hi.“

Stmívalo se, když jsme přejeli hranici jen se zběžnou kontrolou.
Miki seděla s rukou zasunutou pod sukýnkou, kde si dráždila klín a tlumeně přitom vzrušeně dýchala.
„Kdo vlastně opravdu seš?“ zaváděl jsem řeč.
„Záleží na tom?“
„V mým autě mám právo vědět, kdo sedí.“
„Co jsem ti řekla, je pravda jen napůl. Druhou půlku ti řeknu zejtra. Prosím, dnešek si chci užít, jak jsi sliboval,“ hodila na mě pohled plachého koťátka.

***

Motel „Autobahnauffahrt“ byl naší přespávací zastávkou. Dvojlůžkový pokoj byl jen o málo dražší než jednolůžák. V místním bufetu jsme se najedli a šli na pokoj.

Miki hned zmizela v koupelně a vyšla ven zabalená jen do ručníku.
Když jsem i já prošel tělesnou očistou, v pokoji bylo zhasnuto, svítila jen malá lampička a s přehozeným trikem navazovala dráždivou intimní atmosféru.
Odkryl jsem přikrývku. Miki ležela na zádech a nechala mě prohlédnout si její nahé tělo. Malá prsa i vyholený klín mě dvakrát nenadchly, ale mládí a její živočišnost to převážily.
Zamířil jsem jí hlavou mezi nohy, které ochotně rozhodila od sebe a já nasál vůni jejího ženství.

Náhle mi hlavou projela představa, jako bych měl v posteli vlastní dceru Kláru… ne, že bych po ní sexuálně toužil, ale byla zhruba ve stejném věku… mladá, štíhlá.
Zabořil jsem jazyk mezi rozevírající se pysky a odměnou mi byla sprška šťávy. Pohotově jsem ji slízal a Miki se hlasitě rozvzdychala a silou mi tlačila hlavu do klína.
„Joo… to… dělej… ooohhh… to… je… skvělý,“ sténala blahem a tekla jak Amazonka.
Nalité pysky se jí roztáhly a umožnily mi vniknout do ní prstem, pak dvěma. Také poštěvák reagoval na sebemenší dotek a laskání.
„Júúh… už… buduuu,“ Miki kroutila pánví v návalu slasti a já se snažil dál se udržet a rejdit jí v kundě jazykem.

Když dosáhla orgasmu, sevřela mi hlavu nohama, třásla se jako osika ve větru a kvílivě sténala uvolněnou rozkoší. Pak povolila sevření a zhluboka se vydýchávala ze slastného prožitku.
Zničehonic „procitla“ a vrhla se mi na ocas. Pusou se na něj přisála a začala vášnivě kouřit.
Čurák mi už nestál, ale nyní jsem cítil, jak zase tuhne a mohutní. Bylo to velmi příjemné. Ohmatával jsem jí pevná prsíčka, ale Miki se nenechala rušit a hlava se jí strojově pohybovala po ocase.
„Už ti hezky stojí,“ přestala kouřit a ocas mi honila rukou.
„Joo… jo… tak nastav kundu,“ hekal jsem a Miki na mě v kleku vystrčila zadek.

Připravenou šprcku jsem si natáhl na ptáka, zatlačil mezi půlky a hladce do ní vnikl až po kořen.
„Uhh… ooááááh,“ zafuněl jsem blahem. Byla krásně mokrá a zároveň úzká, takže i přes gumu tření bylo maximální a slastné.
„Oh.. máš… ho… velkýho,“ zasténala Miki, ale hned mi sama pánví přirazila naproti.

Rozjel jsem přírazy a plácal ji po pevných půlkách zadečku a drtil v dlaních malá prověšená prsa s trčícími špunty bradavek. Ty jsem „ladil“ a kroutil.
„Máš… hezký… kozy,“ funěl jsem.
„Chci… aby ses… na ně… vystříkal,“ hekala Miki.
Když to na mě pak šlo, vyjel jsem z ní, stáhl si gumu a trhavými výstřiky semene jí pocákal prsa a ona si ho hned roztírala po těle a druhou rukou mi honila povadající ocas a dolovala z něj poslední kapky semene.

„Nechci přes gumu, chci tě cejtit živýho,“ řekla Miki, ale zavrtěl jsem záporně hlavou.
„Bojíš se, že mě naprcáš? Žádný strachy, jsem chráněná….“ dodala.
„Prostě to tak mám. Buď tak, nebo nic,“ odvětil jsem a Miki se ušklíbla. Že to tedy bere na vědomí.

Druhé číslo začalo klasickým mazlením a líbáním. Bylo hezký svírat v náručí pružné mladé tělo. Byl jsem zvyklý na pořádný křivky, ale zde měl zase člověk pocit jistý nadvlády.
Miki vše ovládala s naprostou přirozeností a bravurou, takže ty její řeči o nedávným odpanění, byly jen kecy. Miki věděla, co mají chlapi rádi a dokonce… a to jsem neznal… mi při šedesátdevítce lízala zadek a dráždila mě tam prstem! Zaraženej prst v mým zadku měl naposledy urolog, ale tohle bylo něco jinýho, vzrušujícího a trochu i slastnýho. Kromě zadku se věnovala i péru, které brzo trčelo jak oštěp, připravený k nabodnutí.

Tentokrát mi sama natáhla ochranu a pak se nabodla v pozici na koníčka a rajtovala na mě, jak na plnokrevným hřebci. Prsa jsem jí pomačkal, až tam měla otlaky, ona se odbavila a mě stáhla gumu a přivedla k vrcholu pusou.
„Zasraná guma… gulp… gulp… polk… polk,“ polykala semeno, no, už toho ze mě určitě moc nešlo.

Po nezbytné delší pauze se neukojitelná Miki znovu zmocnila mého nástroje a slastnou masáží opět dosáhla svého. Ocas byl jakžtakž připraven k zásunu.
Klasická pozice znamenala jemné přirážení a spoustu něžných polibků. Teprve při zrychlování se líbání stávalo divočejším a vášnivějším.
V závěru jsem si její nohy zapřel o ramena a plenil jí kundu prudkými přírazy až řvala jak protržená.
„Ještě… seš skvělej mrdák… bože… ještě… jooo… prorvi mě kundu… jsem tvoje děvka… oááh.“
Když jsem se udělal a odvalil se stranou, byl pod ní obrovský mokrý flek vyteklých šťáv.

Byl jsem totálně hotovej a propleteni v milostným objetí jsme hned hluboce usnuli.

***

Otevřel jsem oči a za okny byl už jasný den. Ležel jsem v posteli sám a Miki byla pryč. Zmizela i její kabela, prostě byla fuč.

Pravý poplach nastal, když jsem zjistil, že mi chybí klíče od kamionu a všechny doklady! Pohled na prázdné parkoviště to vysvětlil.
„Ta kurevská mrcha!“ zaklel jsem a vyběhl z pokoje.
Muž v recepci byl ochotný a hned se mnou sedl do svého opla a jali se stíhat zlodějku.
„Ta slečna vyjela směrem na Regensburg. Po starý cestě, ne po dálnici,“ řekl mi muž. „Bylo mi to divné…j ak cukavě zápasila s rozjezdem, ale že vůz krade, by mě nenapadlo. Byla přeci na pokoji s vámi.“

„Schnell, schnell, scheisse!“ popoháněl jsem muže k vyšší rychlosti a doufal, že ji brzy dostihnem. Nemyslel jsem si, že by někdy řídila kamion a stačila ujet dost daleko. Ale už to, že vůbec nastartovala a rozjela se, bylo na pováženou.

Cesta se vlnila jak had, stoupala a klesala, teď už ji přece musíme dojet.
Jak jsem tušil, v prudký levotočivý zatáčce neudržela kamion na silnici a ten teď ležel v příkopu na boku s kabinou čelem opřenou o vzrostlý strom.
Miki byla na místě mrtvá a do sykotu páry z proraženého chladiče zněla z hlasitě puštěného rádia píseň „když muž se ženou snídááá…“

***

A na závěr celého příběhu jsem po návratu domů v novinách objevil nenápadnou zprávu, že celostátně hledaná Michaela Z. zemřela ve Spolkové republice Německo při dopravní nehodě ve vozidle, jež předtím odcizila.