Nad sklenkou vína 01

„Tak co, Jani, jak to včera dopadlo? Přišel? A co bylo?“ spustila Hanka sotva Jana dosedla na židli u jejího stolu.
„Ty seš nějaká zvědavá.“
„Jasně, tak už spusť.“
„Nech mě si aspoň něco objednat, na sucho se špatně povídá.“
„No jo, no jo. Jen se nevymlouvej, stejně to na tobě vidím. Ten úsměv a ta chůze…“
„Tak co chceš vědět? Když všechno víš.“
„Nech toho a už povídej.“

„Dámy, co si budete přát?“ ozval se číšník.
„Víno?“ kývla Jana na Hanku.
„Jo, souhlas.“
„A jaké byste si přály?“

Hance v hlavě běželo, že je jen zdržuje od vyprávění zážitků včerejšího večera. Chtěla mít objednávku co nejrychleji za sebou, tak to nechala na Janě, aby něco vybrala. Ani nezaznamenala, že číšník odešel. Najedenou se na stole objevila láhev vína a dvě sklenky.

„No ta sakra už povídej, už máš co pít,“ popoháněla Hanka Janu.
„Fajn, tak poslouchej,“ napila se a pustila se do vyprávění. „Včera večer jsme se sešli v restauraci.“
„A jakej byl? Jak vypadal?“ skákala Hanka netrpělivě Janě do řeči.
„Počkej? Ty to nevíš? Tos mě poslala na rande s někým úplně cizím?“
„Ne cizím, bratranec mojí spolužačky. Tak nějak jsme si povídaly a ona nadhodila, že má bratránka, tak trochu nerda, ale hrozně hodnýho, co si nemůže najít holku. A když mi ho popisovala, tak jsem si vzpomněla na tebe…“
„Aha. Tohle vědět…“
„Tak co? Přišla bys o rande a jak to tak vypadá, tak docela povedený.“
„No to jo.“
„Tak vidíš, a teď už nezdržuj a povídej, jak to bylo dál. Jak vypadal a tak?“
„Docela i můj typ, kupodivu. O pár centimetrů vyšší než já, měla jsem podpatky, takže v pohodě, hnědý oči, tmavý vlasy, na krátko ostříhaný, ale bylo vidět, jak se mu vlní. Měla jsem hned sto chutí mu do nich prsty zajet… Měl trochu bříško, ale to mě nevadí, lepší než nějakej namakanej narcis, co je zalezlej třikrát tejdně v posilce.“
„Jo, to chápu. Tyhle namakance taky moc nemusím. Ani sex s nima kolikrát za to nestojí.“
„Tak vidíš. Při pohledu na něj jsem cítila takové ty motýlky v břiše.“

„No a dál?“
„Véča byla super, moc dobře tam vaří, dali jsme si i zákusek.“
„Ty vole, to mě nezajímá, jak tam vaří.“

„Když jsme skončili, tak zaplatil, pomohl mi od stolu, podržel dveře…“
„Kecáš? Tohle se dneska ještě nosí? Já to znám snad jen ze starých filmů.“
„Víš, jak to bylo příjemný?“
„To je mi jasný. Já jsem obvykle ráda, když nemusím platit za oba.“
„Co ti budu vykládat, už jenom z toho jsem cítila, jak se mi chvěje kundička touhou.“
„Ty vole, to chceš říct, že jste spolu hned skončili v posteli?“
Jana se jen usmála a výmluvně pokrčila rameny.

„Nedělej si ze mě kozy, ty taková slušňačka a skončíš s ním hned na prvním rande v posteli?“
„Kdyby jen v posteli…“
„Cože?!?!“ vykřikla Hanka překvapeně.
„Hmm, stane se.“
„Tak to koukej pokračovat.“
„Kdybys mi neskákala do řeči, tak už to možná všechno víš.“
„No jo, no jo.“

„Vyšli jsme z restaurace. Vcelku se nám nikam jinam nechtělo, tak jsme jen courali po městě. Žádný cíl jsme neměli, jen se tak procházeli a probírali všechno možný. Najednou jsme došli do parku, víš, jak je tam to hřiště a houpačky.“
„No jasně.“
„Tak mě nenapadlo nic lepšího, než si sednout a houpat se. Normálně se ke mně přidal. Ještě, že nás nikdo neviděl, určitě by na nás zavolal policajty, dva dospělí se tam houpou jako malý děti.“
„Počkej, a neměla si náhodou na sobě včera večer sukni?“
„Jo, tuhle.“
„Tak to se nedivím, že se přidal, určitě ti muselo být všechno vidět.“
„No a? Za pár hodin na tom stejně přestalo záležet.“
„Hele, neštvi mě… co bylo dál?“

„Když náš houpačka omrzela, tak jsme šli zase na procházku. Tentokrát mě vzal za ruku. Jakmile se mě dotkl, cítila jsem mravenčení po celém těle. A on nejspíš taky. To se snad ani nedá popsat.“
„Já ti snad budu ještě závidět.“

„A to není všechno. Jak jsme šli parkem, tak kousek odtud je nějaký klub.“
„No jasně, Opilý slon, tam mají bezva koktejly.“
„To bude ono, já tam nikdy nebyla.“
„Já párkrát jo, docela dobře tam hrajou a pití je taky fajn, jen je to trošku dražší. Hele, neutekla jsi náhodou od tématu?“
„A to vadí?“
„Jasně, že to vadí. Koukej pokračovat ve vyprávění.“

„Tak jak jsme přišli k tomu klubu, tak jsme slyšeli, jak hrajou. Jak mě držel za ruku, tak mě otočil k sobě. Najednou jsem měla jeho ruku kolem pasu a tiskl se ke mně. A tancovali jsme.“

Jana se najednou ztratila ve vzpomínkách na včerejší večer a noc a ani nevnímala Hanku, co říkala.

„Pak jsem měla obě jeho ruce na zádech, pomalu posouval dolů až jsem je měla na zadku. Ty jeho ruce, jak svíraly můj zadek… normálně jsem cítila, jak vlhnu. Jak se ke mně tiskl, cítila jsem, jak mu stojí. Na to, jak nesměle působil na začátku, tak ho to přešlo. Přitiskl se na moje rty. Lehký dotek se brzo změnil na vášnivý polibek. Znáš to, jak některý kluci líbají, jak je to až nepříjemný, cpou ti do pusy jazyk za každou cenu, pak je to hrozně uslintaný…“
„Jo.“
„Tak tohle to rozhodně nebylo. Normálně mi z toho ztvrdly bradavky. Já ti byla v tu chvíli tak nadržená. Asi jsme na tom byli stejně, protože jsem najednou byla na lavičce, nohy roztažený, kalhotky stažený na stranu a jeho péro se mi cpalo do pičky.“
„No ty vole…“
„Během chvilky byl ve mně, jak jsem byla mokrá. Po pravdě jsem si to ani moc neužila, aspoň na poprvé ne. Bylo to příjemný, ale nějak udělat jsem se nestihla. Jako jo, chvěla jsem se blahem, když jsem v sobě měla ten jeho ocas. Bohužel se během pár okamžiků do mě vycákal.“

„Tys ho nechala, aby se do tebe udělal?“
„Jo. Ani jsem nestihla protestovat, i kdybych chtěla.“
„Ty seš střelec.“
„No co, myslím, že za slušňačku jsem byla už dost dlouho.“
„To jo, to máš pravdu. A co? Bylo ještě něco?“

„Jak se do mě udělal, tak se hned omlouval, že se neudržel, že to bylo rychlé, že ho tak moc vzrušuju… takový ty obvyklý kecy, ale mně to tentokrát vůbec nevadilo. Spíš naopak. Chudák tam stál přede mnou, jeho buchar měknul, no a mě nenapadlo nic lepšího, než mu ho začít kouřit.“
„Ty a kouřit péro po sexu?“
„Jo.“
„Kecáš. Nechceš polykat a tohle ti nevadilo?“
„Hele u něj ani ne. Navíc to bylo s mojí šťávou, tak nebylo tak špatný.“
„Ach jo. Co se ještě od tebe dneska nedovím.“

„Když jsem ho očistila a jemu se začal zase pomalu stavět do provozní polohy, tak mi pomohl z lavičky a zamířili jsme k němu domů. U něj byla rychlá sprcha, každý sám, měl doma jen malý sprchový kout a pak jsme skončili u něj v ložnici na posteli.“
„Ty mě taháš za fusekli.“
„Fakt, nekecám. A to nejlepší teprve přijde.“
„Ještě řekni, žes mu nabídla svůj zadek a mě snad z toho trefí.“
„Fuj, tohle fakt ráda nemám.“
„Tak to jo. Tak co bylo dál?“

„Položil mě na postel a začal mě hladit a líbat všude. Ty jeho doteky byly neskutečně elektrizující. Kdekoli se mě dotkl, cítila jsem vzrušující mravenčení. Když se sklonil a přisál se mi na bradavky, myslela jsem, že se rozkoší zblázním, málem jsem se udělala.
Po chvíli se přesunul mezi moje nohy. Jeho ruce přejížděly po mých stehnech a stejně tak jeho rty. Chytil mě za zadek a pevně ho stiskl. Ucítila jsem jeho dech na kundičce a když zapojil jazyk, tekla jsem jak řeka a křičela rozkoší.
Sál mi klitoris, brnkal na něj jazykem, něco takovýho jsem fakt ještě nezažila. Rukama jsem si musela hrát s bradavkama. Tentokráte už mě udělal.
Pak se nade mnou vztyčil. Jeho péro se znovu dotklo mojí škebličky. Pomalu do mě vnikal. Vychutnávala jsem si každý centimetr, jak mě roztahoval a vyplňoval. Najednou byl ve mně celý a začal pomalu přirážet. Mučivě pomalu. Myslela jsem, že zešílím touhou. Chytil mě za nohy, dal si je na ramena a pokračoval dál, hladil mi stehna, lýtka, zadek, jeho ruce byly snad všude. Pak jsem se znovu udělala. Nedal mi vydechnout a pořád přirážel. Od toho parku měl docela výdrž.“

Hanka nervózně poposedávala na židli a Janě to neušlo.

„Co je?“ přerušila svoje vyprávění.
„Co asi. Teču už jen z té představy.“
„Chápu. A teď si vem, jak jsem se cítila já, když jsem to zažívala.“
„Tohle ti fakt závidím. A co bylo dál?“

„Pak už toho moc nebylo. Převalila jsem ho na záda a osedlala si ho. Opřela jsem se mu ruka o hrudník. Zasténal, když jsem se rukama opřela o jeho bradavky. Netušila jsem, že je má tak citlivé. Držel mě rukama za zadek a já na něm hopsala. Ani jeden z nás to dlouho nevydržel. Ocas mu ještě trochu zbytněl, pak sebou zacukal a znovu mě zaplavil. Normálně jsem každý jeho výstřik cítila a v tu chvíli jsem se zase udělala.“

Hanka už to nemohla vydržet, nohy tiskla k sobě a mezi nimi svírala svou ruku a tiše vzdychala. Jana se jen usmíval a upíjela víno.
„No a co ty? A ten tvůj experiment?“ zeptala se Jana.
„Necháme to na příště jo?“ zkusila to Hanka.
„No jo, klidně. Doufám, žes to aspoň řádně zadokumentovala.“
„Myslíš, že jsem na to měla čas? Ale jo, něco mám.“