Nanovo 01 🇨🇿

Blížila se třiadvacátá, což znamenalo pouze jediné. Do odjezdu mého vlaku zbývalo pouhých pár minut. Zahodil jsem tedy nedopalek do koše, uchopil se kufru a trhnutím ho umístil do vagónu. Vyšplhal jsem za nim a zamířil do oddílu, doufajíce, že budu zde sám. Kufr jsem umístil na poličku nad sedačkou a z batohu vytáhl potřebné věci. Za oknem se rozezněla píšťalka a vyjeli jsme… v té době jsem ani netušil, k jak úžasnému životu.

Zde jsem, po bolestivém rozchodu, opustil vše. Nenapadlo mě nic jiného než se přestěhovat na druhý konec republiky. Začít tam znova.

Několik minut po odjezdu se po zaklepání otevřely dveře oddílu.
„Máte tady volno? Na mém místě sedí nějaký ožrala. Fakt nemám náladu to řešit,“ odfrkla si bytost, čekaje na mou reakci.
Chtě, nechtě pokývl jsem hlavou, po čem sklopil jsem svůj zrak zpět do knížky. Koutkem oka jsem čas od času pozoroval počínání děvčete.
Vyndala ze svého batohu sluchátka a posadila se k opačnému rohu. Poupravila svou bílou sukni s úzkými ramínky. Pod ní byly zřetelné obrysy světle podprsenky. Nohy dala k sobě a opřela je o skleněnou stěnu kupé.
Delší čas jsme se úspěšně ignorovali.
Vše narušil až stevard, který nedopatřením rozlil horký čaj na její tenisky. Pohotově jsem zahrabal po kapesnících a utřel rozlitou tekutinu.
Klečíce na zemi se mi naskytl krátký pohled na její světlé modré krajkované kalhotky.
„Děkuji, zachránče,“ nonšalantně složila poklonu s úsměvem na rtech, když jsem se vrátil na své místo.
„Mimochodem, jsem Diana,“ podala svou drobnou ručku, kterou jsem stiskl.
„Marek.“

Pustili jsme se do nezávazného rozhovoru.
„Ségra se svou přítelkyní jely na dovolenou. Takže do konce prázdnin jím hlídám byt. A po prázdninách tam nastupuji na výšku,“krátce představila svou cestu.
Na oplátku jsem jí popsal svou situaci, od rozchodu, přes práci až ke stěhování.
Pak již celý zbytek konverzace probíhal poněkud veseleji. Dopili jsme čaj a dostali se až k ciderům, které jsem pak donesl z jídelního vozu. Buďto to bylo oním alkoholem nebo na nás zapůsobila únava. Tak či tak od zcela běžných témat jsme se najednou ocitli u témat erotických.
Diana nyní seděla naproti mé maličkosti, levou nohu měla opřenou o návěv klimatizace. Tím mi opět umožnila spatřit její kalhotky.

Tělesné témata jsme začali zlehka. Otázkou na počet sexuálních partnerů. Zcela otevřeně se přiznala i ke dvěma vztahům s děvčaty.
Já bojoval dost dlouho s tím, zda vyzradit své, ač minimální, zkušenosti se svým pohlavím.
„Copak?“ zvážněla při mém zamyšleném výrazu.
Otočila svou hlavu mírně do strany a hned na to na svůj ukazováček začala obmotávat pramen hnědých vlasů.
„Byl to v té době nejlepší kamarád. Byli jsme u něj doma… a přemluvil mě na společnou masturbaci.“, těžce jsem vydechl.
Po krátkém zaváhání jsem pokračoval.
„Poprvé každý sám sebe. Měli jsme puštěné porno, které našel u rodičů pod postelí. Pořád jsme při tom házeli po sobě pohledem. A tak…“ napil jsem se. „Pak mými rty proletělo, zda se můžu chopit jeho údu. Souhlasil. Pamatuji si, že ho měl menšího. Netrvalo dlouho a on mi to oplatil. Na krátký okamžik jsme se sekli. Prostě jsme jen seděli, mlčky zírali na porno a prostě jen drželi přirození toho druhého. Vykonal jsem první krok dál. Přetáhl jsem předkožku, zkoumajíc jeho přirození.
Když aktérka na obrazovce vzala hercovo přirození do sebe, začal jsem ho pořádně honit. Trvalo to pár minut, vteřin. Nevím přesně.“ Pokrčil jsem rameny.
Můj zrak nevědomky spočinul na Dianiných kalhotkách.
„Najednou jsem cítil, jak vzal můj pyj do úst. Nevěděl jsem, co dělat. Stále mě u toho honil, zatímco jazykem bloudil po špičce mého penisu. Po chvilce jsem skončil v jeho ústech. Jen matně si vzpomínám, co bylo dál,“ dokončil jsem vzpomínku, kterou jsem doposud tajil.
Najednou jsem si uvědomil, jak trapně jsem se kvůli tomu cítil. Co si mám o sobě myslet. A hlavně, co bude myslet ona. Navíc jsem si uvědomil i svou erekci. Avšak, říkajíc pravdu, bylo mi to v té chvíli jedno.
Diana totiž rozevřela své nohy a umožnila mi tak spatřit její Venušin pahorek, zahalen pouze tenkým kouskem látky.

„Bylo to v pátek po škole. Se spolužačkou jsme měly valnou část cesty domu společnou. Často jsme tak chodívaly přes japonský můstek u jezera. Ten den poblíž nikdo nebyl, zabočily jsme tak na nějakou lavičku pod stromem. Uprostřed mého proslovu mě políbila. Poprvé v tom však bylo něco jiného. Nebyl to ten typicky dívčí polibek. Chtěla jsem to přejít. Ale nešlo to. Začala jsem líbat i já jí. Naše jazyky začaly tančit v našich rtech a prsty jsme bloudily po těle té druhé. Tu a tam jsme na krátký okamžik zastavily, ujistit se, zda není nikdo poblíž.“
Napila se a pak pokračovala dál.
„Když vklouzla rukou pod mou sukni a kalhotky, ztratily jsme jakýkoliv přehled o okolí. Věděla přesně po čem jít, prsty zprvu jemně kroužila kolem pysků, než jsem pořádně zvlhla. Dráždila mě dost dlouho. Když konečně sáhla po mém klitorisu, začala jsem jí to oplácet.
Zajela jsem rukou přes gumičku jejích kraťasů a přes kalhotky jsem nahmatala její cenné místo. Pořád jsme se líbaly. Poručila mi, abych pořádně roztáhla nohy. Plná vzrušení jsem vykonala její prosbu bez okamžiku váhání. Ona si sedla na zem pode mě. Poodtáhla kalhotky do strany a přiblížila se ústy. Jazykem se přesunula k mému klitorisu. Prsty vplula dovnitř, ukazováčkem a prostředníčkem kroužila po vnitřních stěnách. Měla jsem co dělat, abych byla ticho. Ona to však vycítila.
Přestala, sundala mi kalhotky úplně a použila je jako roubík. Tlumenými vzdechy jsem pak oplácela každý její pohyb jazyků. Prsty použila jinak. Začala s nimi pohybovat nahoru a dolů. Stále stejnou rychlosti, než jsem dosáhla vrcholu. Tak silného, jako nikdy před tím s žádným klukem.
Mé kalhotky vyndala z úst a zastrčila je do kapsy. Chtěla jsem jí to oplatit, ale zakázala mi to.
Vstala, políbila mě na rty a beze slova svižným tempem odešla. Nechala mne samotnou. Dlouho jsem se snažila pořádně se probrat. A když se to podařilo, zjistila jsem, že je už pryč. V budoucnu jsme toto téma již nikdy neprobrali,“ zakončila svou vzpomínku.

Po jejím povídání uvědomili jsme si, že se blíží půl třetí ráno. Do konce cesty zbývaly tři a půl hodiny. Pořádně jsme zívli, ve stejný okamžik.
„Půjdeme spát?“ obdařila mne prosebným pohledem.
Po mém souhlasu jsme roztáhli sedačky a vytvořili z nich letadlo.
„Dobrou noc.“
Tak nějak současně jsme ukončili debatu, otočili jsme se zády k sobě a odebrai se ke spánku.
„Moc si toho nepředstavuj. Mám své dny,“ již polohlasně zakončila možnou závěrečnou myšlenku dne.