„Ach jo. Kdy už ho potkám? S pupkem se tahám už skoro osm měsíců a pořád nic.“
„Snad by sis nestěžovala, říká se, že těhotenství je nejkrásnější období v životě ženy.“
„Tady jsi. Tuhle blbost může říct jen chlap. Podívej se na mě, sotva se valim, do ničeho se nevejdu, k tomu nadržená a bez chlapa, žádnej mě teď nechce. Jsem hrozně nešikovná, všechno mi padá z rukou a ani to zvednou ze země nemůžu. O zavazování tkaniček ani nemluvím.“
„Měla by sis to užívat, žena tohle obvykle mockrát za život nezažije.“
„No nevím, jestli tohle budu chtít ještě někdy zažít. A to mě čeká ještě skoro měsíc a pak porod.“
„Neboj, to bude všechno v pohodě.“
„Doufám. Už aby to bylo za mnou.“
„Najdou se chlapi, které vzrušují těhule.“
„Nechápu, co by někomu na tomhle mohlo přijít sexy. Připadám si jako velryba.“
„Hmm, nadržená velryba…“
„Super extra nadržená, vždyť já už sex neměla… no vlastně tady od tohohle… a o pořádném sexu ani nemluvím, žádnej to neumí jako ty.“
„Neboj, dočkáš se… přijde ten pravý a po mně už ani nevzdechneš, uvidíš.“
„Kéž by.“
„Věř mi.“
„Tak jo. Jen abych ho poznala.“
„Poznáš, neboj. Sotva se tě dotkne ucítíš takové mravenčení, lechtání v podbřišku, bradavky se ti okamžitě postaví a celá zvlhneš.“
„To už mám za sebou. Takhle na mě působíš ty.“
„Já vím. A co teď? Chceš si povídat?“
„Povídat? Čekám na tebe jako na smilování a ty se ptáš, jestli si budeme povídat? Potřebuju, abys mě pořádně ošukal, abys konečně uhasil tu touhu, ten žár…“
„Tady a teď?“
„Klidně, hlavně už mi to udělej.“
„Tak pojď alespoň kousek vedle. Ve tvém stavu by nebylo dobré to brát na stojáka…“
„To mi povídej, sotva stojím.“
„Tak už pojď, tam se alespoň budeš moct opřít o lavičku, pěkně se předkloníš, vyhrnu ti šaty a strhnu kalhotky. Polaskám ti rukama zadek a pak si začnu razit cestu tvým tělem.“
„Nemusíš si se mnou takhle hrát, víc připravená už asi nebudu.“
„Ššškrrch!!!“
„Moje kalhotky…“
„Teď už nic nepřekáží… cítíš to, jak se můj ocas dotýká tvé kundičky… A teď pomaloučku dovnitř…“
„Aaahhh… bože, to jsem potřebovala…“
„Už je tam celý. Teď pomalu ven…“
„Žádný pomalu… aaahhh… koukej… ooohhh… pořádně přirážet…“
„Jak si dáma přeje.“
„Oh… ahhh… to… ohh.. je… ohh… ono… oohh…“
„A jak to krásně mlaská…“
„Ooooh… už budu… uufff… ještě…“
„Tak se pořádně drž, ať se nic nestane…“
„Jooohhh… Uuuuužžž… aaaahhhh…“
„A co já?“
„Uf… och… až… popadnu dech…“
„Tak co?“
„Tak nic… Zasloužil bys, abych tě tu nechala neukojenýho s tvrdým pérem… Ale jak tě znám, našel by sis hned náhradu… Třeba támhle tu… na druhé straně… Myslíš, že nás slyšela?“
„Nás ne, ale tebe určitě.“
„Děkuju. Ještě mi tu uděláš ostudu.“
„Já? Já určitě ne. Když nechci, tak mě nikdo nevidí, jsem přeci přízrak.“
„Co? A jak to teda vypadalo?“
„Ty chceš vědět, co viděla?“
„Jo.“
„Těhuli, co se opírá o lavičku…“
„To není tak špatný.“
„… s vyhrnutými šaty a rukou v rozkroku… jak si mastí pičku.“
„Aha. Tak už jen za tohle doufám, že to aspoň nebylo dneska poslední obšťastnění…“
„Dobrá, tak jdeme pokračovat ke mně.“
…
„Potřebuješ pom… aha, tak nic.“
„Tohle jsou fajn boty, ty můžu nazout a vyzout rychle a nemusím se ohýbat.“
„Kde je ložnice víš, jdu hned za tebou, jen ještě donesu pár věcí, hlavně něco k pití.“
„Už se tam valím.“
„Dobrá.“
…
„Tak kde to máme, svíčky, zapalovač, džbánek s občerstvením, skleničky… Tak už jdu.“
„To je dobře.“
„Kde jsi?“
„…“
„Co to…? Ještě, že jsem to stihl položit…“
„Schválně jsem počkala… a teď už to nech…“
„Chtěl jsem ti ještě… hmm…“
„Copak?“
„Kdybys mě nelíbala, tak bych dořekl, že jsem ti chtěl zapálit svíčky…“
„Kašli na romantiku a pojď do postele. Hezky si tu lehni, připravený jsi dostatečně, a já si na tebe vyskočím.“
„To zní dobře.“
„Viď. Jen musím opatrně dosedat… taaak… jsi docela velký a v mém stavu…“
„To je nádhera… ta tvoje prsa… a i ten pupek mě docela rajcuje…“
„Hmm, to je ono… ještě mi je hlaď…“
„Jsou tak… pevná…úžasná… a ty bradavky… radost si s nimi pohrávat…“
„Ooohhh… au… opatně, jsou citlivá… aaahhh… to je ono…“
„Jsi tak vzrušená…“
„Nádherně mě vyplňuješ… uuuužžžž buuduuuu… uuuuhhhh…“
„Já taky… aaahhh… ooohhh…“
„Jen stříkej… oooohhhh…“
„Ohhh…aaaaahhhh…“
„Já… potřebuju…“
„Pomalu… nikam nepospíchej, máš tady vodu, tak se napij.“
„To bude ono…“
„Kdybys jen věděla, jak ti to takhle sluší… V přítmí, v mírném předklonu… ty tvoje kozy… a ten zadek… musím si ho pohladit… zajet mezi půlky, pěkně až dolů, až najdu tu puklinu, ze které teď všechno teče…“
„Aahh… kdybys nekecal… vím, jak teď vypadám…“
„Nádherně, jako každá žena po uspokojujícím sexu…“
„Haha… neschopná velryba, co si neumí ani nalít vodu, podívej, jak jsem to tu rozlila…“
„Tak to nech a pojď zpátky ke mně…“
„A pročpak?“
„Protože tě chci… chci tě hladit, chci tě líbat, pohrát si s tebou…“
„Hmm, to by šlo…“
„Pak tě položím na postel… taaak… roztáhnu ti nožky… a chvíli se budu kochat pohledem na tvou vykropenou kundičku… pohladím ji, polaskám ji… a hladově se přisaju ke tvé fazolce…“
„Aaaahhh…“
„Krásně souhlasíš, tak budeme pokračovat… budu ten knoflíček lízat a sát, kroužit kolem něj jazykem…“
„Oooohh… ještě…“
„Teď opatrně přidám nějaký ten prst… naberu, co z tebe teče a budu to po tobě roztírat…“
„Ooohhh…“
„Chceš ochutnat? Nebo už do tebe mám vrazit svoje péro, co tě tak nádherně roztáhne a vyplní?“
„Jooohhh… dělej… prosííímm…“
„Už do tebe proniká…“
„Anoo…oohh…“
„Celý dovnitř… a teď celý ven… a znovu…“
„Oochh…“
„Krásně se ti u toho vlní kozy… a jak si s nimi pohráváš…“
„Ohhh… nepřestávej…“
„To nemám v úmyslu…“
„Už zase budu…“
„Dnes v noci ještě hodněkrát…“
„Ohhh… ooohhhh… aaahh…“
„Tak teď si tě otočím na bok… nožky takhle… a budeme pokračovat…“
„…oochhh…“
„Takhle jsi nádherně úzká…“
„Ohh…doufám, že to hned tak neskončí…“
„Budu tě šukat celou noc…“
„Aaahhh… nechci celou noc, chci celý život…“
…
„To byla jízda… to jsem potřebovala…“
„Však já vím…“
„Teď si nejmíň týden nesednu… a to mám jít za dva dny na kontrolu…“
„Škoda, že u toho nebudu, až budeš vysvětlovat takhle vyšukanou pičku.“
„Ale budeš…“
„Jak to? Proč?“
„Řekl jsi, že je to naše poslední setkání. Taky, že až potkám toho pravého, tak to poznám…“
„To souhlasí, ale nevysvětluje to, co budu dělat na gyndě na kontrole s tebou.“
„Ty jsi ten pravý… žádného jiného nechci…“
„Ale…“
„Přízrak, nepřízrak. Řekl jsi, že jsem jediná, se kterou ses potkal několikrát, takže to znamená, že ti na mě záleží… “
„A…“
„A nic. Žádné ale… jsi můj a nikomu tě nedám…“
Výborné pokračování. Tak to vypadá, že přízraku zatla tipec a už možná nebude řádit. I když kdo ví.
Děkuji. Řádit už nebude, tohle byl poslední díl.
První díl mě nadchl, druhý už tolik ne a třetí potvrdil klesající tendenci. Oceňuji originalitu a jako vždy kvalitu textu, ale prostě mě to pak dál už nebavilo.
Díky. Chápu, už tam chybělo to napětí a moment překvapení. Na druhou stranu se mi moc nechtělo začínat s někým jiným, bylo by to podobné jako v prvním dílu. Takhle se to někam vyvíjelo.
Jo, stále mě to baví, i když samozřejmě první zvrat byl asi nejlepší. Ale tady už tušíme, co zač je vlastně ten démon. Jenže to zdaleka všechno nevysvětluje, hlavně…
Děkuji. Takovej hodnej milej přízrak, ne jako inkubus z Démona. Měl jsem ještě v hlavně něco málo, co by šlo napsat, ale asi na to nedojde. Evidentně dialogové povídky byly asi šlápnutím vedle.
Ten nápad bych nezavrhoval, jenom bych zapracoval na příběhu. Celkově to hodnotím velmi kladně. Jinak všem doporučuji dvě skvělé dialogové Alimediny povídky.
Tak na mistryni pera Alimedu fakt nemám.
Třeba příště, když mě něco napadne.
Forma dialogu se mi stále líbí stejně jako další vývoj příběhu.
Potěšilo mne použití slovesa ‘mastit’, které považuji ta to nejvhodnější pro popisovanou aktivitu, ale dlouho už jsem se s ním v tomto kontextu nesetkal.
Dík. Snažil jsem se to někam posunout, aby se děj neopakoval, ale u erotických povídek je to docela těžké.
Jo jo, mastit pičku je fajn, hlavně když to pořádně mlaská.