Rychlovka

Ida byla statná mamina, která se právě vzpamatovávala z rozvodu. Po dlouhých letech se jí vymstila rutina, do které domácnost přivedla a nuda, ve které vztah udržovala. Nechtěla přijímat náznaky ke změně, nepřistupovala na prosby manžela a žila si klidně aniž by si všimla, že manžílek večer co večer schůzuje nebo do noci pracuje.
Brala všechno s takovou samozřejmostí, že ani necítila dámský silný parfém, jehož vůně obsadila celý byt, když se manžílek vracíval až k ránu s chabou výmluvou, že přespal v kanceláři. Z vlastních potřeb ji stačilo jednou do měsíce vystrčit frndu z pod peřiny, aby posloužila jako dobrá ženuška. Skákat kolem plotny, přemýšlet nad nákupy a libovat si ve stereotypu, se stalo jejím posláním, které se za čas vymstilo.

Manžel se vracel čím dál později, až jednou přišel s návrhem k rozvodu. Našel si mladší, která potřebovala žít, zatím co Idě stačila vychytaná rajská a teplé pantofle. Otřepávala se a se slzami brala celý konec jako velkou potupu. Nechala si radit od kamarádek z kanceláře, nechala se jimi nabádat do nového účesu, zhubnutí, změně šatníku, odpovědí na inzeráty a chytrých rad od kolegyň, které samy měly domácnost na houby.
Na oko plná odhodlání ke změně, se vracela domů z práce. Zkoušela flirtovat cestou v MHD i když moc reakcí nepostřehla. Zkoušela při nákupu nadhazovat řeč, ale místo odpovědí se dočkala jen krátkého odseknutí. Na ulici se pokusila několikrát o úsměv, ale opět se vrátila do reality, díky zamračeným tvářím.
Připadala si absolutně nepotřebná a opuštěná. Pár metrů od domu, kdy dávala odpočinout rukám od nakoupených tašek, sledovala zpovzdálí okno svého bytu, kde už za záclonami na ni mávala prázdná samota a do kroku jí pobízelo vábící natěšené hrobové ticho. Vztekle pozorovala těžké nákupní tašky, které dostala darem od manžílka a až teď pochopila, že se jí tímto vlastně vysmíval do očí.

S otrávenou tváří pokračovala pomalými kroky k domu, kde dennodenně jezdila  výtahem počmáraným od výrostků, kterých měla plné zuby. Jak jen zahlédla skupinky mladých puberťáků, už skřípala vztekle zuby nad tím, co si asi zase vymyslí pro mladickou zábavu. Možná, ale že jim jen záviděla jejich odvážnost a třeba i energii, kterou ztrácela den ode dne víc.

Nabručená se blížila, aby byla doma co nejdřív a mohla zasednout k oblíbeným křížovkám, když viděla vběhnout do otevřeného vchodu mladíka. Nervózního zajíce, který se okolo sebe jen v rychlosti rozhlídnul a zaplul do chodby. Rozčileně přidala do kroku, aby ho odchytla při činu. Byla si jistá, že musí minimálně vybírat schránky, nebo tipovat byty. Odhodlaná být za hrdinku, přiběhla ke dveřím, rychle za sebou zamkla a zbrkle pohledem kontrolovala schránky i dveře do kočárkárny.

Klid všude okolo ji znervózňoval ještě víc, protože měla přehled o lidech, bydlících v domě. Cizáky nesnesla a hned je radostně lifrovala ven i za cenu urážek na svoji adresu. Hledala mladíčka po delší chodbě tak dlouho, až hru na komisařku úplně vzdala. Rozešla se s taškami k výtahu, přivolala obě kabinky a ulevila rukám od těžkých kabel. Při čekání se ještě párkrát zpětně rozhlédla po chodbě a natahovala krk, aby vyslídila alespoň něco. A konečně zaslechla.  Za výtahem ve výklenku plným nedopalků a letáků, se krčil mladičký zajda a shrbený vydával šustivé zvuky, zády k ní.

„Co tu děláš?“ zatahala ho vítězně za teplákovou bundu a násilně s ním trhla, že se jeho tenoučké tělo otočilo v celé své kráse. Ida neuviděla nic jiného než voňavý, velký a krásně urostlý ocas, který trčel přímo k jejím vemenům. Žalud měl celý mokrý a odlesk šťávy ji naprosto oslepil. Držel ho v jedné ruce a s vyjeveným výrazem ve tváři koktal omluvu zralé mamině.

„Já jsem… já…“ hledal slova a rudnul jako stopka na semaforu. Jen z posledních sil zkusil únikový manévr, kdy sebou cuknul a s ocasem v ruce chtěl utéct.
V ten okamžik Ida obrátila o 180°. Najednou jí došlo, že teď má šanci, která se jí v životě už nepřihodí. Najednou si přála ho držet ne za bundu, ale právě za ten kolosální kousek. Pevný čurák jí zavoněl pod nosem stejně jako značkový parfém zlatokopce a konečně se v ní po letech probudila ženskost. S mrštností kočky ho chytila pevněji, aby jí s tímhle ukázkovým kuželem opravdu neutekl a přitiskla ho svým obřím tělem ke zdi.

Namáčkla se a rukou zajela pod mladé koule. Prohrábla mu rozkrok, promnula pytel a vyjela z bystra rukou na trčící kůl. Zajda jen opřel hlavu o špinavou omítku a zachrochtal blahem. Cítit na sobě dvě obrovská vemena a svěřit žilnatou chloubu do rukou zralé paničky, byl jeho sen. Denně nad tím onanoval a i dnes si představoval možná zrovna tuhle ramlici, když se uháněl schovat se stanem v kalhotech. Teď si jen užíval slasti a volnou rukou nadzvedával šaty starší macatice.

„Tady ne,“ namačkávala se k hubenému tělu samce už pěkně rozjetá panička honící mu chloubu a i přes svoje protesty vycházela zadnicí vstříc.
„A kde?“ dostával se jí do kalhotek zezadu. To se jí tolik líbilo, že jen vyrážela půlkami proti jeho zvědavé ruce a nechala si obnažovat bílou prdel. Při každým zatáhnutím za kalhotky pomáhala kroucením boků a s každým nadhozením sukně šatů se víc roztáhla. Probouzela v sobě najednou dokonalou couru.

„Ke mě! Zajdem ke mně, honem!“ dychtivě vzdychala a s kalhotkami stále na půl žerdi pod šatami, cupitala k přivolanému výtahu. Mladíka si vedla za ocas sebou, aby si ho sichrovala pro případ, že by opravdu chtěl utéct. Už v kabince pokračovala v akci, kdy bezmyšlenkovitě svlékla kalhotky, nacpala je mladíkovi do pusy, podřepla a olízala veškerou vlhkost z obnaženého žaluda. Pochutnávala si na šťávě a užívala si té chvíle, jako by byla poslední. Tak, jak celý život svolila jen k ocumlání jahody, tak tohohle lofasa nasála  s chutí do krku celého.
Sama sebe překvapovala a sama sebe hnala dál za hranice, které dosud nikdy nepřekročila. Nechala si dokonce napichovat hlavu až ke kořeni, což celé roky nesnášela. Dávila se s chutí a hlasitě. Místo protestů, se věnovala už jen hlubokému nádechu a mladíka rozkuřovala chtivě dál, se zkušenostmi znalé paničky.

„Dej si ho! Pěkně si ho tam nacpi!“ vzrušoval se svými kecy zajda, očuchával a olizoval promáčené kalhotky a nechal macatici poslušně hltat celou svoji žulovou okrasu.
Ida beze smyslů divoce podlizovala ocas a jen díky mírnému zhoupnutí, kdy jí visící kozy zabimbaly o sebe, poznala, že jsou na místě. S rudým obličejem a přimhouřenýma očima, vypadla z kabinky výtahu, zalovila v kabelce pro klíče a s tvrdým ocasem, který se vedle ní topořil jako bodyguard, ve vteřině zapadla do bytu.
V předsíni začalo peklo. Kabelka přeletěla botník, klíče zacinkaly o zeď a jako by jim někdo měřil čas, vběhli oba do ložnice. Ida jako první zapadla do sterilně vycíděného pokoje a hřebec instinktivně za ní. Jeho čurák čuchal zralou kundu, oči se pásly na bimbajících zvonech a mozek měkl zároveň s jejím. Souhra byla dokonalá.
Ida si užila vteřiny samičí nadvlády, kdy se mu ukázala nastavená na čtyřech a nakonec, opřená o čelo letiště, rozepínala knoflíky šatků, zatím co mladíkovi šla pára z uší. Poslušně se svlékal, v té největší rychlosti, aby mu neunikl ani jeden rozeplý knoflíček. Stál nahý, sledoval masitý striptýz na posteli a honil si brko, aby mu, nedejbože, třeba trémou neopadla chuť. Nenechal ji ani celou svléknout a netrpělivě přiskočil na břicho, aby zabořil uhrovitý obličej mezi chlupaté pysky. Kundí maska ho zbavila veškerých zábran a pizdí slaná chuť zralé paničky, dusila i v nose. Jen po paměti šmátral rukama nad hlavou, aby se dlaně postaraly o ty obrovské cecky.

Díky nakloněné Idě, která nechtěla přijít o tuhle polízanici, měl kozy skoro u obličeje a tak mohl s klidem jen střídat chuť chundelaté sólistky s pokusováním mléčných špuntů. Jako zběsilý se neomaleně prolízával z trojúhelníku ze dvou cecků a jedné chlupaté továrny na pravý, dospělý orgasmus. Ida si libovala a otírala tváře o vlastní nahá ramena, lísala se do prázdna, jako kočka se zavřenýma očima a když se jí zdálo, že mladý jazyk nestíhá, vzala sama jedno prso na pomoc, do zanedbávané pusy.
Sála sama sebe, jako by to dělala denně a ne, jako by byla letitou odpůrkyní všech, pro ni, nadstandardních hrátek. Dostávala se do tranzu, kdy už se neovládala. Hbitě vyskočila, zapíchla se podpatky lodiček do matrace a převalila mladého šukálistu na záda.

Znovu uviděla trčící skvost a ve vteřině se napíchla na už připraveného, vyvinutého hřebce. Nechala si zajet až na dno a s rukami ve vlasech rozpohybovala každý fald v pravidelných přírazech. Narážela chundelatou kudrnku na zlatou žílu a libovala si v mlaskotu, který přehlušil i jejich hekot. Nabodávala se a protřepávala kozy ve vzduchu. Cítila se použitá a probuzená, což jí dodávalo ještě víc odvahy.

„Do zadku! Chci tě do zadku!“ křičela na celý byt.
„Já jsem ale ještě nikdy…“ snažil se upozornit zajda, ale rozjetý parní válec si šel tvrdě za svým.
„Obsloužím se sama!“ jen stačila upozornit mamina a jedním pohybem těla se přehoupla do díry za kundou. Nabodla anál na tlustý ohon a rozjela jízdu ještě divočejší než před chvílí.
„Šukej! Mrdej mě! Drž!“ vykřikovala do tempa a rolovala si ocelový sloup až skoro do střev. Střídala nárazy s vrtěním a nevnímala nic, než svoje blaho. Sobecky se ukájela a využívala neklesající tvrdosti vyjeveného mladíka. Přepichovala si obě díry pomocí tuhého kabelu a to už zajda zvládal držet tempo s rozjetou mrdnicí s velkým sebeovládáním. Pořád však nevěřil, jestli je to sen, nebo fakt.

Až uvzdychaná Ida ho vrátila do reality. Nabodávala se, s rukou podepřenou za zády a druhou na velkém poštěváku. Přihoňovala si ho s každým nárazem. Mládežník už jen přidržoval létající cecky, tahal tvrdé bradavky na obrovských dvorcích a občas se stihl i dotknout obdělávané kundy. Podle tekoucích šťáv a rudého obličeje už odhadoval, že se na něm tahle panička brzy udělá. Snažil se vydržet do úplného konce, protože si nechtěl trhnout ostudu.  Ale opravdu měl co dělat, když se přímo na ocasu plnil jeho masturbační sen.

„Už budu! Vydrž to! Už budu, slyšíš?“ křikem na sebe upozorňovala matróna.
„Já taky!“ zatínal chodidla zajda, aby udržel semeno ještě v koulích, protože tenhle orgasmus ho dostával do úplné agónie. Vydržel do okamžiku, kdy mu kunda poprvé cukla  lofasem. První stah kundím svalem, první poždímání a ocas už spokojeně plival hluboko do klepající se paničky.

„Tohle je ono! Takhle jsem to chtěl!“ stříkal do kudrnaté šelmí tlamy a valil oči slastí.
Ida si nechala poctivě celou dávku vypumpovat do nitra a oslabená a slastně vysílená, se sesunula na matraci vedle něj. Přilehla a se zavřenýma očima prodýchávala zážitek, kterého ani na vteřinu nezalitovala.

„Já půjdu,“ řekl po chvíli do ticha už zase červený zajíc.
„No… dobře… ale… dobře teda… vyprovodím tě,“ zklamaně přitakávala macatice a házela na sebe v rychlosti župan. Dala jasně najevo, že je ještě brzo a nebo, že by si ráda akci zopakovala. Ale stud, který v ní opět vyrostl, jí zabránil se ozvat. Jen v tichosti došli oba do předsíně a z trapného přemýšlení je vytrhly klíče, rachotící v zámku.

„Podle tašek usuzuju, žes je zapomněla dole, ne? Na co tu hlavu fakt máš, to opravdu nevím. Nesu ti nákup, ženská hloupá. Ještě, že jsem byl na cestě sem. Mám tu ještě…“ nedopověděl větu zírající manžílek, který přijel tradičně vyplenit ještě nějaké kousky z bývalé společné domácnosti.

Srážka s mladým nabíječem, se spokojeným výrazem a polonahou bývalou manželkou v předsíni, mu sebrala vítr z plachet. Ani překvapením větu nedopověděl, protože znovu nabitá a energická Ida chytila mladíka kolem pasu, vlepila mu polibek a s plácnutím po šťavnatém zadečku ho vyprovázela se slovy:
„Tak zase zítra!“

4.3 3 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x