Studentská 01

Říká se, že první láska je nezapomenutelná, a taková byla i moje. Studentská.

Příběh se odehrává na konci osmdesátých let.
V těch dobách bylo všechno přísnější, a také nebyly k dispozici takové informace jako dnes – pár kliků a mám odpověď na svůj dotaz. On tehdy internet u nás ještě nebyl.

Takže jak už nadpis naznačuje, jedná se o studentskou lásku.

Po skončení základní školy nastala otázka, co dál, a nějakým způsobem jsem se dopracoval na průmyslovku v našem okresním městě. Přijímací zkoušky jsem zvládl, a tak od 1. září jsem nastoupil. Jelikož škola byla od mého místa trvalého pobytu vcelku blízko, bylo rozhodnuto, že budu dojíždět do školy denně, vlakem. V těch dobách jezdila spousta vlaků, autobusů, prakticky každou hodinu, takže s docházkou problém nebyl. Jen jsem denně ztrácel kopec času samotnou docházkou. Plus jsem si musel každé ráno přivstat. OK, dalo se to v pohodě zvládnout.

Po příchodu do školy, si nás vyzvedla naše budoucí třídní učitelka. Uvedla nás do třídy, dali se dohromady různé papírovačky, seznámila nás se školním řádem, rozvrhem hodin, po jednom si nás vyvolala a to bylo zároveň takové představení se novému kolektivu, a den se pomalu chýlil ke konci. Hlavní zprávou bylo, že nastupujeme na dva týdny bramborovou brigádu, kam nás na pole blízkého družstva bude vozit autobus. V těch dobách to bylo tradiční – první ročníky chodívali pravidelně na bramborové brigády.

Dva týdny jsme se ráno, den co den sešli před školou, přijel autobus, odvezl na nedaleké družstevní pole, vzali jsme si kbelíky. Před námi jel traktor, vyoral brambory, my jsme je vysbírali, nasypali do pytlů a tak to šlo pořád dokola. K obědu pauza, dostali jsme nějaké párky s chlebem a čaj.

Při této sklizni jsme se tak nějak automaticky dali dohromady kluci s klukama, holky s holkama. Jelikož jsme se většinou neznali, tak i naše navazování známostí bylo poznamenáno nesmělostí, ostýchavostí, a samozřejmě nad námi bděly všudypřítomné oči našich nových učitelů, kteří s námi chodívali na brigádu jako na dozor abychom náhodou něco nevyvedli.

Ale postupně časem jsme se začali navzájem všímat, sledovat, očumovat. Bylo nám těsně po patnácti letech, takže akorát nastupovala puberta. Holkám se začínala zvětšovat prsa a mi kluci tradičně ve stejném věku s dívkami, jsme byli mírně pozadu s vývojem. To ale nebránilo tou abychom začali fantazírovat nad některými dívkami, které se jevily jako nejaktrativnější.
Brigáda se pomalu ale jistě skončila, a nadešel čas usednout už naostro do školních lavic a začít se učit.

Už jsme se v základech znali, akorát teď nastoupil ten rozdíl, že jsme seděli na pár metrů od dívek, které jsme na brigádě okukovali z mnohem větší vzdálenosti. Pánové, to bylo tedy něco úplně jiného! Brigádnické ošacení vystřídalo normální oblečení, kde se už dalo přemýšlet, co asi mají holky pod oblečením.
Celý první ročník i druhý ročník byl prakticky jen tak seznamovací, vše se začalo stupňovat ve třetím a čtvrtém ročníku. Tehdy nás puberta trápila nejvíc.
V té době jsem se beznadějně zahleděl do tří mých spolužaček. Ano, do tří!

Viktorová – ta seděla rovnou za mnou. Vyšší, štíhlá, tmavovláska, nakrátko ostříhané vlasy, vysportované tělo, hrávala aktivně volejbal. Měla malá prsa, ale k její štíhlé postavě dokonale sekla. No a mírně vypouklý zadek, to od toho sportování…
Druhou byla Laviková, něco jako kopie Viktorky ale trochu nižší a celkově krásnější, s úžasnou postavou, ale také s poměrně malými prsy.
No a třetí byla Tvariková, která seděla o 2 pozice předemnou, byla nižší, plnoštíhlá s nádhernýma modrýma očima a výraznými prsy. Při setkání s ní i nezainteresovaný člověk se jí automaticky podíval do tváře s krásnýma očima a pak na hrudník s nadouvajícími se prsy.
Tak kolem těchto tří jsem se začal točit.

Na konci třetího ročníku jsem zjistil, že Viktorka by nebyla proti, kdybychom začali spolu chodit. Laviková byla jako kamarádka, ale ta třetí, Tvariková, s tou jsem měl nejvíc erotických představ. Měla krásnou tvář, krásné modré oči a výrazně velká prsa na její věk.
Kolem nás vznikla doslova erotická atmosféra.
Tvaríková věděla, že jsem do ní zabouchlý, ale já jsem neměl velké naděje, protože jsem zjistil, že ve třetím ročníku začala chodit s jedním starším chlapcem z jejího města. Takže zatímco já jsem po vyučování utíkal na vlak domů, ona se procházela s tím klukem. Měl jsem slabých sedmnáct a nevěděl jsem co dál. Chtěl jsem jí říct, jak je pro mě krásná, jak na mě silně eroticky působí, jak ji mám velmi rád.,ale neuměl jsem to jí říct. Neměl jsem odvahu. Tak jsem jí napsal dopis, kde jsem jí zhruba popsal můj postoj k ní.

Po tom dopise se to změnilo, kdy jsem se ocitl v její blízkosti, ona se na mě dívala úplně jinak než na ostatní spolužáky. Spolužáci si toho všimli samozřejmě také a tak si začali šuškat…
Řekla mi, že taky nejsem jí lhostejný, ale že už začala chodit s tím zmiňovaným klukem, a tak neví, jak se věci vyvinou.

Nejhůře jsem prožíval prázdniny po třetím ročníku. Byl jsem do ní pěkně zabouchlý, večer jsem usínal se vzpomínkou na ni a ráno jsem se probouzel nešťastný. Byli jsme od sebe vzdáleni pár kilometrů, a já jsem nemohl chodit za ní, když ona už s jedním začala.

Říká se, že pokud něco člověk opravdu moc chce, tak se mu to splní. Velmi jsem toužil být opět u ní, dívat se do jejích modrých očí a na její hrudník, který zdobily její velká prsa.
A tak se stalo, že se mi jednou v noci přisnil sen, že se setkáme druhý den v místě jejího bydliště.

Ráno jsem řekl rodičům, že musím něco vybavit, že přijedu za pár hodin a už jsem pospíchal na vlak. Byl jsem tak nervózní, až se mi ruce potily. Chodil nahoru – dolů, sledoval jsem cestu, jestli se neobjeví.
Postupem času ze mě ten stres opadával a já jsem si uvědomil, že to co jsem udělal, bylo na základě snu. Smířil jsem se s tím a pomalu jsem začal kráčet zpět na vlak, když se vedle mě objevila jako duch Tvaríková na kole a říká: „Ahoj, tak jsi tady?“
Zůstal jsem stát jako sloup, dívám se na ni – zdá se mi to nebo ne? A ona s úsměvem: „Ale co jsi tak vyhoukaný však jsem ti poslala vzkaz!“
Uff, tak tohle mě dostalo. Chápete?

Procházeli jsme se, povídali si a pak říká, že už musí jít domů, protože musí pomáhat rodičům.
Odcházel jsem od ní jako ve snu… cítil jsem se nádherně. Krásných osmnáct!

Celý 4. ročník od rána do večera jsem myslel na dvě věci – na ni a jak udělat maturitní zkoušky. Mezitím její kluk odešel na vojnu, takže ona zůstala jako volná.
Já jsem nezpytoval, že v jakém jsou stádiu v jejich vztahu, ale jednou mi jedna ze spolužaček, která věděla, že jak jsem do Tvaríkové zabouchlý, mi tak důvěrně mezi čtyřma očima naznačila, že asi moc šancí nemám, protože ona už s tím jejím klukem už spí. Cítil jsem se mizerně.
Naproti tomu mezi námi začalo kvést něco, co bych s odstupem času mohl nazvat jako nešťastná láska, láska bez perspektivy.

Koncem 4. ročníku jsme měli takový rozlučkový večírek na blízké chatě, nechybělo jídlo, pití, hudba. Tvariková jasně věděla, že mi není lhostejná. Ten její kluk tam nebyl, tak jsem si řekl, že aspoň zjistím, jak daleko mě připustí.

A tak, kdy nálada na večírku byla nejlepší, měli jsme tak mírně upito, tak jsem zašel za Tvaríkovou, jestli se nechce jít projít ven za chatu na vzduch, byly tam lavičky. Nenápadně jsme se vytratili, vzal jsem ji za ruku a šli jsme se projít.
Byl krásně teplý večer, začaly vycházet hvězdy, vzduch voněl květinami a travou, romantika jako vyšitá. Objal jsem ji a nesměle políbil na rty. Nenamítala, přimkla se blíž. Osmělen jejím přístupem jsem ji začal aktivněji líbat a zároveň jsem jednu ruku pomalu začal sunout od jejího boku směrem nahoru, milimetr po milimetru až jsem pod látkou její halenky ucítil měkké obrysy prsu a ucítil okraj podprsenky jak jí obepíná tělo. To byl dotek, který mi bleskově nahnal tlak do penisu, který do té doby byl v tak poloměkkém stavu.

Líbali jsme se, já jsem měl v dlani její prs, sice přes šaty, a byli jsme k sobě těsně přitisknuti. Mezi našili těly byl můj penis tvrdý jako tyč. Tvaríková to zjevně pocítila a v pauze mezi líbáním řekla: „Něco tam dole cítím.“
„Co se divíš, jsi sexy kočka a vzrušila jsi mě,“ odpověděl jsem jí.
Ona se zachichotala a řekla: „Ano něco cítím, je to ve tvých kalhotách, není mu tam těsno?“
Já na to: „Ano, ty džíny jsou tam teď velmi těsné, i já cítím, jak mě tam tlačí.“
A ona že není to nepříjemné takový tlak od látky, není to nepohodlné?
„Máš pravdu, nejraději bych ho vyndal ven ať se narovná.“
„Nóó, můžeš…“
Uff, tak to bylo moc ! No co, zatím se to vyvíjí dobře, tak jsem se od ní kus odtáhl, povolil opasek, rozepnul kalhoty a stopořence jsem vytáhl ven, narovnal se a snad ještě více ztvrdl.
Byla tma, takže vidět byly vidět akorát tak obrysy.
„No jak, už je venku?“ zeptala se.
„Ano,“ vysoukal jsem ze sebe.
„Už je to lepší? A kde je?“
„No tam dole,“ pravím, „zkus, pokud chceš?“

Tehdy jsem pocítil lehký nesmělý dotek dívčích prstů, jak od žaludu přešly pomalu až k podbřišku a pomalu zpátky a pak ho vzala do dlaně, lehce ho stiskla a jemně držela. Měl jsem pocit, že exploduji, narychlo jsem nevěděl co udělat, tak jsem ji znovu objal a moje rty se přisály na její a moje ruka opětovně přistála na jejím prsu. No a ona mi jemně držela můj ukrutně ztvrdlý penis.
Bylo to nádherné a bleskově jsem začal přemýšlet, jak dále posunout vzniklou situaci, kdy v tom nejlepším jsme zaslechli ve tmě kroky spolužaček, které se vydaly Tvaríkovou hledat, protože prý ji shánějí na telefonu její rodiče.
Rychle jsme se o sebe odtrhli. Tvaríková šla se spolužačkami na recepci k telefonu a já jsem zůstal stát ve tmě a čekal než mi opadne erekce, protože jsem si ho nemohl nacpat zpět do kalhot.
Přemýšlel jsem nad vypuštěním přetlaku, ale jsem si řekl, že ne, počkám do rána je daleko.

Tak tohle je zhruba konec příběhu, má ještě krátké pokračování, ale to napíšu jen jak o to bude zájem.